Vedra a ulice bez zeleně nutí lidi jezdit autem. Města plná parkovišť problémy jen zhoršují
Praha přispívá na bezpečí chodců jedním procentem z dopravního rozpočtu. Projekty čekají v šuplíku.
Ačkoliv Praha přijala řadu dokumentů na podporu rozvoje aktivní mobility, ve skutečnosti na rok 2024 schválila na podporu chodců jen částku 136 milionů korun. To podle organizace Pěšky městem představuje pouhých 1,4 % ze všech kapitálových výdajů hlavního města na dopravu.
Podle organizace, která „hájí chůzi jako nejlepší způsob dopravy na krátkou vzdálenost“ je přitom pro úspěšnou implementaci strategických plánů potřeba také vyčlenit adekvátní množství financí.
Veřejný prostor nepřizpůsobený pro pěší přitom podle Pěšky městem vede k začarovanému kruhu.
„Výrazné vlny veder a nepřívětivé ulice bez zeleně, které slouží převážně jako parkoviště, nutí lidi zavírat se doma nebo využívat k přepravě klimatizované automobily, což vytváří začarovaný kruh negativních dopadů,“ uvádí organizace.
„Pokud se financování výrazně nezvýší, město může čelit závažným následkům pro své občany i pro svou budoucnost,“ varuje sdružení v tiskové zprávě.
Výhled na další roky přitom není o moc lepší. Podle Akčního plánu P+ se na klíčové akce BESIP počítá do roku 2026 s částkou 140 milionů korun za rok, v letech 2027 až 2030 bude na bezpečnost chodců jen o 5 milionů ročně více.
Povolených projektů je dost
Projektovou přípravu i realizaci akcí BESIP má na starosti Technická správa komunikací (TSK). V posledních letech se každoročně vybralo dvacet nových míst, ročně se jich však stihlo dokončit sotva deset. „Projektová příprava jedné akce trvá minimálně dva roky, zpravidla to ale bývá déle,“ popisuje organizace.
Jako příklad uvádí projektování a přestavbu nebezpečné křižovatky ulic Prokopova a Rokycanova v Praze 3, kde přišla o život malá školačka. Proces trval sedm let. Nyní je v přípravě přes 120 míst, další desítky čekají v zásobníku.
Parkovací místa zmenšují prostor pro chodce. Auta jsou na špičce hierarchie, varuje antropoložka
Podle TSK se u více než 50 míst podařilo projít složitým procesem projektové přípravy až do stádia stavebního povolení. Realizace všech těchto akcí vyjde na 250 milionů, TSK však má v rozpočtu k dispozici pouze polovinu. Pokud se přitom stavby nestihnou do dvou let, povolení ztratí platnost.
Mezi projekty BESIP se zařazují lokální stavební úpravy rizikových míst, nebezpečných křižovatek nebo doplnění přechodů. Místa se vybírají na základě žádostí jednotlivých městských částí a často jde o úpravy v blízkosti škol, kudy denně chodí desítky školáků. „Nebezpečná infrastruktura je jedním z hlavních faktorů, který ovlivňuje volbu způsobu dopravy dětí do školy,“ uvádí sdružení Pěšky městem.
„Pokud děti nemají bezpečnou cestu do školy, rodiče spíše zvolí cestu autem. Čím více aut ke škole přijede, tím je tam nebezpečněji a tím více rodičů jede autem. Je to takový začarovaný kruh,“ říká koordinátorka programu Bezpečné cesty do školy Blanka Klimešová.
Mezi akcemi BESIP je podle ní nyní 48 míst v blízkosti škol, která se projektují podle našich návrhů, nebo jsou již dokonce připravená, ale z důvodu nedostatku financí se nebudou letos stavět. „Některá z nich jsou třeba z roku 2016, takže děti, se kterými jsme na programu spolupracovali, mezitím odmaturovaly,“ uzavírá Klimešová.