„I slepá ulička se musí prošlapat.“ Startuje první český vodíkový projekt v dopravě, cenou nevítězí
Celkem 10 vodíkových autobusů ověří už od konce roku 2025 kopce kolem Mníšku pod Brdy.
Středočeský kraj představil první významný dopravní vodíkový projekt v Česku, který už má své jasné obrysy a plány. Zahrnuje provoz deset autobusů poháněných vodíkem, které začnou vozit cestující v okolí Mníšku pod Brdy na konci roku 2025.
Ročně mají autobusy s vodíkovým pohonem přepravit několik tisíc pasažérů a najezdit zhruba 550 tisíc kilometrů. Elektrolyzér o příkonu 540 kW na výrobu vodíku, vodíkovou čerpací stanici a zásobníky dodá firma ČEZ ESCO, elektřinu k jeho bezemisní výrobě poskytne vodní elektrárna ČEZ ve Vraném nad VItavou.
V Polsku už nyní startuje i výroba samotných autobusů Solaris Urbino 12 hydrogen. Vysoutěžila je za 154 milionu korun společnost Martin Uher Bus, která je bude v rámci systému Integrované dopravy Středočeského kraje a PID provozovat. Podle hejtmanky Petry Peckové jde o cenu o desetinu nižší, než se předpokládalo.
Na pozemku dopravce v průmyslové zóně v Mníšku zároveň ČEZ postaví zmíněný elektrolyzér. Bude ve dvou 12metrových kontejnerech, vyrobí až 200 kg vodíku denně. Samotnou plnicí stanici pak dodá skotská firma Logan Energy. Při jednom tankování odebere autobus 38 kg vodíku, které mu zajistí dojezd 300-350 km. Ročně se ho spotřebuje 45 tun.
Prošlapávání uliček
„Pokrok se nezastaví, kolem dekarbonizace se stále tančí tanečky, ale je nevyhnutelná, stejně jako byl odchod od páry. Nesmíme rezignovat na prošlapávaní uliček, byť se mohou ukázat jako slepé,“ uvedla k nákladnému projektu hejtmanka Pecková.
Zatímco většinu pořizovacích nákladů na autobusy pokryje dvojice evropských dotačních titulů, prostředky na jejich provoz, které jsou výrazně vyšší než u dieselových vozů, zajistí kraj.
Při nájezdu 600 tisíc kilometrů ročně půjde o 60-90 milionů korun. V případě dieselových autobusů činí částka jen 30 milionů.
Krajský radní pro dopravu Petr Borecký připouští, že čistě ekonomicky by projekt mohl vypadat jako nesmysl. „V rámci provozních nákladů se u dieselu dostáváme na 45-60 Kč za km, u vodíku počítáme se 100-150 Kč za kilometr,“ uvedl na dotaz Zdopravy.cz Borecký.
Čistě ekonomicky je to nesmysl. Radní vysvětluje, proč Středočeský kraj zkusí vodíkové autobusy
Rozpětí je relativně velké, jelikož kraj zatím sám není, jak přesně se budou provozní náklady pohybovat. „Je to vysoká cena, jelikož jde o pilotní provoz bez úspor z rozsahu,“ dodal Borecký. Podle něj však kvůli dalším dekarbonizačním opatřením cena nafty poroste, takže se nůžky nákladů budou přibližovat.
„Ať už se s greendealem bude dít cokoliv, tak světová ekonomika se ubírá k dekarbonizaci. Že zůstane Česko jako ostrůvek mimo, je zcela mylná představa,“ vysvětlil hlavní cíl vodíkového projektu Borecký.
Dražší než elektrobusy
I v rámci zelené mobility se však nabízí srovnání vodíku s bateriovými elektrobusy, kde vycházejí náklady výrazně příznivěji. Sám kraj je testuje na linkách v Kutné Hoře, Kladně nebo například na Benešovsku. Další srovnávací testy v příměstském provozu začnou ve spolupráci s Jihočeským krajem na Voticku.
Podle Boreckého třeba v rámci MHD Kutná Hora jezdí elektrobusy za 75 korun za kilometr. Nicméně bateriové vozy je podle něj za současnosti možné provozovat jen ve městě nebo v blízké příměstské dopravě. „Meziměsto si nyní představit nedokážu, vodík je teď jediný pohon, který v tomto směru může diesel nahradit,“ uvedl Borecký.
Dodává, že naftový autobus má denní oběh kolem 300 km. Elektrobus sice může dodat srovnatelných 250 km, ale pouze v létě. „V zimě se dojezd zkracuje a potřebujete jich 1,5 a dvojnásobně více,“ vysvětluje Borecký, proč je podle něj v meziměstské dopravě vodík jedinou alternativou nafty.
Do Středočeského kraje míří první vodíkové autobusy, v soutěži zvítězil Solaris
„Pro nás je to rozšíření kompetencí a velká čest. Doplní se během 15 minut a nemusejí se dobíjet několik hodin,“ uvedl k tomu na tiskové konferenci dopravce Martin Uher.
Podle zástupce výrobce autobusů Solaris spočívá další výhoda vodíku v kapacitě. Baterie elektrobusu totiž váží tři tuny a ty jsou v autobuse rozmístěny na úkor prostoru pro cestující. Vodík je v tomto směru váhově a prostorově srovnatelný s CNG. Solaris už vodíkových autobusů vyrobil přes 200 kusů.
Vodíkové autobusy budou jezdit na linkách 446, 517 a 688. Jejich úkolem je ověřit provoz v kopcovitém terénu. Dojezd autobusu bude až 320 kilometrů.