Stromy na trati jako stigma české železnice. Vzorové úseky mají ukázat, jak pádům předejít
Aby se dalo pádům předcházet, musí se změnit hospodaření v ochranném pásmu dráhy.
„13x stromy na trati, 1x nahnutý strom, 2x strom v trakčním vedení, 1x bahno na trati.“ Tak vypadalo hlášení mluvčího hasičů SŽ Martina Kavky, které shrnulo počet výjezdů během jediné bouřkové noci 22. června.
Pády stromů na tratě jsou Achillovou patou české železnice a podle Jany Vybíralové z oddělení životního prostředí odboru provozuschopnosti SŽ také nejvýraznějším důsledkem klimatické změny pro místní drážní infrastrukturu.
Extrémní meteorologické jevy jako třeba bouřky s prudkými poryvy větru jsou totiž stále častější a silnější. „A jelikož během nich padají zejména zdravé stromy, nedá se komplikacím příliš předcházet,“ uvedla Vybíralová na semináři Bezpečná krajina v Poslanecké sněmovně.
Pádů stromů na tratě je ročně kolem 900 (viz statistika na konci článku). Z toho cca 100 je řešeno jako mimořádná událost s vlivem na dopravu. Hmotná škoda každým rokem roste.
S koncem páry přišly problémy
Aby se dalo pádům předcházet, musí se změnit lesní hospodaření v ochranném pásmu dráhy, které měří 60 metrů od osy krajní koleje.
SŽ má ve správě obvykle pouze úzký pás vegetace u trati, do stromů jiných majitelů nesmí zasahovat, přestože jejich případný pád může do kolejí zasáhnout.
Lesnický zákon a zákon o dopravní infrastruktuře se však podle Vybíralové příliš nerespektují. Řeší se jen přímá rizika, tedy nestabilní či napadené dřeviny.
Spolupráce skončila se zánikem parní dopravy, až do roku 1980 museli majitelé lesů ctít protipožární pásma.
Ideální by podle Jany Vybíralové bylo, kdyby se vegetace podél tratí udržovala v profilu písmene “V” a zahrnovala přechodová pásma.
Řešením může být také zpřísňování dendrologických průzkumů a lesnických plánů. Cílem je zvyšování odolnosti zeleně a biodiverzity. Zároveň se má administrativně zjednodušit povolování kácení.
Čtyři demonstrační úseky
Ideální způsob hospodaření má najít také projekt demonstračních úseků zeleně, kde se SŽ spolu s experty z České zemědělské univerzity a majiteli lesů snaží najít adekvátní řešení pro „chytrou krajinu“.
„Demonstrační úseky jsme stanovili na základě statistického vyhodnocení pádů stromů za posledních 5 let, kdy prioritou byly koridorové tratě, kde je tato problematika z pohledu dopadu na provoz nejzávažnější,“ popsala projekt pro deník Zdopravy.cz mluvčí SŽ Nela Friebová.
Podle ní bylo cílem najít typově různé lokality – např. smíšený les či podhorskou oblast. „Nyní ve spolupráci s Lesy ČR upřesňujeme potřebné zásahy v jednotlivých lokalitách a zároveň dochází k vyčíslení ekonomické náročnosti na zavedení nových metod způsobu hospodaření,“ dodala mluvčí.
Změna zákona i vzdělávání
Zákon o ochraně přírody, o drahách a o lesích jsou však v některých případech protichůdné.
„Správa železnic se aktivně zapojila do probíhající novelizace zákona č. 289/1995 Sb. a podala několik pozměňovacích návrhů,“ uvedla mluvčí.
Dále se podle ní státní firma snaží vzdělávat zaměstnance v arboristické oblasti, aby mohli rychle odhalit růstové a zdravotní vady s vlivem na stabilitu vzrostlých stromů na hranicích pozemků Správy železnic.
Dále vzniká podrobné statistické vyhodnocení pádů stromů na železniční síti. Podle toho SŽ stanoví „hotspoty“ na které se následně s údržbou zaměří.
Škody rostou
Škody způsobené stromy totiž nejsou zanedbatelné. Zatímco v roce 2022 evidovala SŽ 877 pádů stromů a škody ve výši 16,2 milionu korun, v roce 2023 už to bylo 849 pádů stromů a škody za téměř 26 milionů.
Až do roku 2021 přitom obvykle ročně nedosahovaly ani 10 milionů.
„Letos do 30. 6. evidujeme 414 pádů stromů a škody ve výši 11,4 milionu,“ uzavírá Friebová.