Stromy na trati jako stigma české železnice. Vzorové úseky mají ukázat, jak pádům předejít
Spadlý strom na trati Lužná u Rakovníka - Chomutov. Foto: Die Länderbahn CZ
Aby se dalo pádům předcházet, musí se změnit hospodaření v ochranném pásmu dráhy.
V dobách provozu parní trakce bylo běžné, že na jaře kolem tratí vyhořela stará suchá tráva i všechno neřádstvo v příkopech, takže ty zůstaly čisté a odváděly vodu, a průběžně vyhořívalo i nejbližší okolí tratí i v lesích (ohatky), takže tam stromy a křoví nestačily vyrůst a ty vzdálenější stromy se tak už průběžně přizpůsobovaly specifickému charakteru svých stanovišť na okrajích porostů, a tedy tvořily tyto okraje pevné a stabilní. Zánik pravidelného parního provozu byl obecně přivítán a chválen, ale nikdo si tehdy neuvědomil, jaké další dopady bude mít – a když si to kompetentní osoby začaly konečně připouštět, bylo… Číst vice »
Ono to je tak.V roce 2019 jsem cestoval z Moskvy do Vladivostoku vlakem.A překvapilo mněmže v blízkosti tratě nejsou žádné stromy,asi tak 50 až 100 metrů.Tedy i kdyby spadl strom,tak spadne mimo trat‘.Kdyby to bylo u nás,tak je po problémech.Jen že v dosahu tratí jsou soukromné lesy kdy majitelé zřejmě odmítají kácet ty ohrožující pádem dřeviny.Pak se nedivte že na troleje spadnou stromy a v místech kde není elektrická trakce rovněž.Kdyby si udělali soukromníci a správa Českých lesů pořádek ze stromy přímo ohrožující železniční provoz,tak by bylo po problémech.Kdyby byl zákom že kolem tratí musí být 100 metrový volný prostor,zbavený… Číst vice »
Když to nebudou stromy, bude to něco jiného. Dokud budou v Česku vlaky provozovat Češi, načas, natož rychle se tady nikdy nebude.
To je všechno zanedbaná údržba. Stromy za 20 let vzrostly a nyní dělají problémy. A věci budeme řešit od stolu a zase vymýšlet nějaká opatření. Správa tratí nemá zaměstnance s příslušným oprávněním kácet a najímá odborné firmy a na ty zase nemá peníze. A stromy rostou. Nechci se vracet, co bylo dřív. Dnes se obvod traťmistrovského okrsku zvětšil přinejmenším tři krát a lidí ubylo. Okrsek spravuje cca 200 km kolejí (ne tratí).Takže závěrem. Na firmy nejsou peníze a na údržbu není kapacita. Další problém jsou výluky. Dopravce údržba nezajímá, Ti chtějí jezdit……..
Jak je to jinde ve vyspělé bruselské Evropě ?? Ve německy a francouzky mluvících zemích už léta pára nejezdí a předpisy a jejich dodržování v přípafě eurostar a pendolina je bbbbbb !
Vyměň si plenku a odprejskni.
Ať se snažím sebevíc, žádného statistika na konci článku nevidím. („viz statistika na konci článku“) 😉
(z internetove jazykove prirucky)
Jelikož je viz jedním z tvarů rozkazovacího způsobu slovesa vidět, pojí se s tvary ve 4. p. (viz stranu 22, viz závěrečnou kapitolu; viz Rozkazovací způsob 4. slovesné třídy (leč – léči)). Pro mnohé uživatele jazyka je však souvislost se slovesem vidět již zastřená, viz nabývá povahy částice, a proto se prosadila (a v praxi dnes dokonce převažuje) vazba s 1. p. (viz strana 22, viz závěrečná kapitola). Obě vazby hodnotíme jako správné.
V Chorvatsku mají na jednokolejné trati vysekáno, u nás hlavní koridor zarostlý. A to jsme v EU.
Zmiňovali i lidi z projektu 842 pro Finsko, že tam vlak jezdí průsekem. Při návštěvě zástupců finských drah v ČR se naopak Finové divili, že vlak jede v podstatě lesem…
Postavit ochranné galerie, takové vylepšené protihlukovky.
Předpokládal bych, že si autor článku zjistí fakta, než napíše nesmysly. Není pravda, že Správa železnic nesmí kácet na cizích pozemcích. Správa železnic dle zákona o drahách vyzve vlastníka k odstranění nebezpečných porostů, a pokud on tak neučiní, má právo tak učinit sama. Viz par. 10 odst. 3 zákona o drahách.
Problém je v tom, že jiný zákon říká, že k poražení stromu s průměrem kmene nad XXX cm je nutný souhlas nějakého orgánu ochrany přírody, a dokud se strom zdá zdravý, tak nespadá do kategorie nebezpečného porostu, aby bylo možno aplikovat zákon o dráhách. Jeden známý na to měl fintu. Nejdnalo se sice o dráhu, ale o nějaké vodohosp. stavby, nicméně problém byl týž: strom, byť náletový, nešlo pokácet, protože už přerostl těch XXX cm. Když ho chtěl porazit, tak se zvedli ekoteroristi. Nakonec ho porazil a když ho bonzli na nějaký úřad ochrany přírody, tak se na jednání dostavil… Číst vice »
Tahle ochrana se vztahuje jen na stromy rostoucí mimo les (v překladu: mimo PUPFL v katastru, tedy pozemky určené k plnění funkcí lesa). Na lesní těžbu netřeba povolení orgánů ochrany přírody (výjimky tu jsou, ale to jsou třeba lesy zvláštního určení, což je minimum). A mimochodem: Souhlas ke kácení musí být dobře podložený (např. není dostatečný důvod, že z něj padá listí někomu na zaparkované auto), ale vydává to úředník (měl by nezávisle zvážit pro a proti. No a tyhle žádosti by měly být součást povolovacího řízení před stavbou, nic zvláštního. Jo a ta velikost je 80 cm obvod ve… Číst vice »
Ono to bude chtít ne to jen plošně vymydlit, ale zasadit tam hned zpátky polovysoké druhy – nedat v lese prostor náletům a současně to udělat pokud možno bezúdržbové.
Problém chápu. Nerozumím, jak mu přechází plošná likvidace křovin. Spadlý bez zastavil provoz na koridoru? Je děs hledět dnes z okna vlaku. Poušť.
Kdyz to jde jinde, proc by to neslo u nas?
https://youtu.be/aoZeDuIo6tU
Protože to prakticky nijak neřeší v článku uvedený problém.
Brutálnější nesmysl těžko vymyslet. Rozpůlený zraněný strom bude stabilnější? A ve vegetačním období? To je Rusko, nebo kde?
Tady nevím, ale viděl sem podobný videa a vše bylo z USA.
Jenže když se to tam bude kácet častěji, doroste to tak na pár metrů a to ničemu vadit nebude.
Kolejí tu máme tolik, že ručně sekat jeden strom 5 minut nejde. Na to nejsou lidi a pokud jo, nikdo to nezaplatí. Pokud by slo kacet, je pokáceno.
Stejně jako ta teorie o tom, že vlastník musí….
Jedině snad nedávat stovky milionů na opravy budov, ale použít je na úpravy kolem trati. Budova provoz nezajistí.
Když se něco zanedbává desítky let, za pár let se to dohromady nedá.
Když se na to video podíváte pořádně, zjistíte, že pokud by ten strom spadl, pořád spadne na koleje. Tím, že ho takhle osekají, ten strom akorát oslabí a pravděpodobnost jeho pádu zvýší.
Tím, co je na videu, možná omezí padání ulomených větví na koleje, ale ne pádu celých stromů. Takže tam neřeší problém, o kterém je článek.
Za největší pra*sárnu považuju skutečnost, že si SŽ účtuje náklady za údržbu tam, kde žádnou údržbu nedělá. Na to by se měl někdo zaměřit.
A důkazy máš kde? Tady nejsi u gambáče s kamarádama vod posunu.
Kozí dráha.
Ty peníze, co na to vykázali, klidně utratit mohli. Lidi, fixní náklady…
Kralovice-Mladotice, Horní Slavkov. I tady tehdy přímo vyšel článek s konkrétními čísly. Můžeš si ho dohledat v historii když prahneš po konkrétních číslech.
Chápu, že prostor okolo tratí je obrovská výměra a při dnešních klimatických změnách, kdy hromadně umírají například jasany, není ani v lidských silách to uhlídat. Nicméně si málokdo uvědomuje obrovské ekologické dopady a následné ekonomické náklady při aplikaci plošných průseků krajinou. Ta oblast totiž nezůstane bez vegetace, takže se budou ve velkém používat herbicidy, jak to sprava železnic aplikuje kolem trati u nás. A hlavně volný prostor obsadí nekontrolovatelne se šířící invazní rostliny typu bolševník a kridlatka japonská, které vytlačit je nadlidská práce. Přesně tak to dopadlo v roce 2020 u nás, kde ČEZ provedl souvislé pruseky pod VN vedením.… Číst vice »
V Chorvatsku to mají na vedlejších jednokolejkách, naše koridory zarostlé. Jsme také v Eu.
Ale to ochranné pásmo nemusí zůstat úplně holé. V zahraničí jsou tam vidět nizkorostoucí dřeviny smíšeného charakteru a keře. Číňané to dotahují Ad absurdum a nejblíže k dráze vysazují záhony květin.
Bolševník, spadlý na koleje, odstraní 810 bez sebepoškozeni
A to je jediná vaše starost, další souvislosti už jsou mimo vaše chápání. 😉
A podíval se taky někdo na rozlohu lesů, která od dob parních strojů výrazně narostla?
Jestli je to globální, tak s tím musí mít ten samý problém i v okolních zemích, ptal se někdo?
Přestalo se taky topit dřevem, takže poptávka po palivu z náletových dřevin taky značně poklesla.
Jinde v EU to jde na jednokolejkách.
Šlo by ty stromy preventivně uvazovat?
Pokud by ty vlaky byly jen v tunelech, tak by se to taky nestalo!
To asi technickoekonomicky nedává moc smysl.. když trať jede hustým lesem, to chce uvázat každý strom? a za co? za nějakou patku v zemi, kterých bude nejméně počet stromů x 2, nebo za ostatní stromy aby popadaly pak všechny naráz? Navíc při opravdu vzrostlém stromu to je taková váha, že to nic smysluplného neudrží, a taky strom se často nevyvrací, ale spíše zlomí, klidně i kus nad zemí….
Vyvrací se převážně smrky, kvůli mělkým kořenům.
Silniční síť vs. Železniční síť ČR cca 55000km vs. 8500km a drtivá většina silnic má vysekané pangejty, kdežto i na koridorech zarůstají návěstidla!! SŽ, prosím chytněte se za nos, namontuje 4 ramena s frezama na vagón a jezděte v létě, v zimě, ve dne i v noci.
Nejdříve by to chtělo umět tohle zvládnout a pak bude společnost brát vážně i další systémové snahy o zabezpečení širšího pruhu kolem dráhy!!
Díky!
Přemýšlím, proč se to na Valašsku prakticky nedějě. 280, 282, 283, 303, 323 … vedou lesem nebo jeho krajem. Rožnovku jsem vynechal, ta je většinou v zástavbě nebo v polích.
Ono je rozdíl v možnosti udržování okolí silnice a trati. Zatímco setkat příkop silnice se dá bez problémů i za provozu, tak pokud pošlete příslušný stroj na nějakou frekventovanější trať, tak to znamená omezení/zastavení provozu.
Na jak dlouho? Sekačka snad může jet (i když pomaleji než osobák), stačí mimo špičku nechat projet v nějakém okně.
Silniční sekačku taky nepředjedu všude, ale udělá za sebou kolonu která se bude vláčet až někam na přehlednou rovinku.
Sekačka na dráze poseká tak kilometr za hodinu. Musí se udělat výluka celého mezistaničního useku, vypnout a zazkratovat trakční vedení, vydat záznam o poučení sekačce, po té zas zkontrolovat TV, odzkratovat, zapnout a ukončit výluku. Není to tak jednoduché jak myslíte.
A řešit několikrát do roka strom na trati, strženou trolej, poškozené vozidlo, zpoždění atd. je tedy jednodušší?
V tom nevidím problém. Na mezistaniční úsek nemusí být jen jeden stroj, jízdní řády říkají, kdy je na to nejvíc času, a když se to bude dělat častěji , tak pak nemusí být maníci s motorovkama podél trati přes den a naskládaný dříví v hraničkách podél trati, že to vezme MUVka až pojede kolem…
Fakt v tom strojovým vysekávání a čištění náspů a zářezů nevidím technický ani organizační problém…
Jinak vnímám rozdíl ve vyšší kvalitě tratí s odstupem 30ti let a oproti třeba Maďarsku nebo Slovensku. O to víc mě mrzí zanedbaná udrzba zrekonstruovaných nádraží a tratí.
Na to sekání musí být výluka. Kde je trole,j tak i napěťová.
Copak stromy u trati, ale stromy na trati! Nebo už na Kozí nejsou? 🙂
Nebojte, Kralovice a Horní Slavkov to zachraňují…
No jo, tam jsem v jednom háječku na pražcích kousek od Lokte před lety dokonce kempovala. Byl to takový šoto-tramp: Nejdřív ocáskem do Slavkova-Kounic, pak pěšky zhruba trasa do Lokte a pak hooodně časně ráno přímým z Lokte do Nové Role (vzácná relace z Lokte přes Nové Sedlo a Božičany do Nové Role). Tím jsem si dorazila zbytky západočeských lokálek, které jsem ještě neměla projeté 🙂
Problém je v oceňování škody způsobené padlým stromem. Pokud by se započítal i ztracený čas díky zastavenému provozu, tak bychom dostali na trochu jiná čísla a pokud by se vymáhala škoda po majitelích, tak by i sami majitelé pozemku dělali vše pro to, aby v blízkosti železnice nerostly stromy, které mohou spadnout na trať.
Jiná věc je určení co bylo dříve, neboť i dnes budují tratě (např. IV. Soběslav – Planá nad Lužnicí), které procházejí původním lesem či jdou okolo lesa.
Čemu nerozumíte? Vlaky nejezdí a je náhradní autobusová doprava. Takže viník by ji zaplatil. Že si majitel pozemku neohlídal výšku stromu je jeho drahá blbost.
Hmm a když mu životní prostředí nedovolí kácet?
Tak pak tu škodu zaplatí životní prostředí.
Kéž by to v praxi bylo tak jednoduché.
Předpokládám, že mi ten zákaz dají písemně, tak pak ho doložím s tím, že já jsem to pokácet chtěl, ale státní orgán mi v tom zabránil.
Pro pokácení vzrostlého stromu i na svém pozemku je třeba povolení odboru životního prostředí s tím, že pokud je strom zdravý nemusí ho vydat
Chápu, četl jste, slyšel, ale nestudoval! Ona ta vyhláška, zákon, má i další texty, ne jen onu známou definici a tzv. „ohrožení majetku, zdraví a životů“ je celkem pádným argumentem, strašákem příslušného SSL a OŽP v rozhodnutí! To nemluvím o vaší neadekvátní aplikaci definice stromů v na pozemcích PUPFL a samostatně stojících neovocných stromech mimo les. Nicméně problém je především na straně velkohubé SŽ nekonající! Ochranné pásmo definované za císaře pána k páře a jiskrám je dětinsky široké a striktní aplikování např. 40 metrů v majetku státu by bylo lze udržovat jednodušeji. Vkladem povinností do LZ i ZoŽ. SŽ má… Číst vice »
Takže stát zaplatí sám sobě?
Hmmm, někde se v téhle souvislosti řešilo, že majitel požádal v souvislosti s nahnilým stromem u koleji SŽ o pár hodin výluky, ale SŽ se na to vybodla, tak co, Vy z Vodňan….. Kdo Teda by podle vás platil škody v tomhle případě….
Původní les je možná tak na Boubíně. Všechno ostatní je pole osázený ( například) smrkama…a to pomíjím, že i původní zalesnění Evropy je důsledek lidské činnosti, konkrétně vyhubení velkých savců…
Já to beru tak, že v místě kde byl les vedou nově koleje.
Také jsem měl podobný názor ale!!!
Majitel přilehlého pozemku chtěl vykácet naklánějící se stromy u trati, ale musí žádat o povolení na kácení a tam několikrát narazil.
Hold boj mezi drahou, majitelem a do toho ještě životní prostředí.
Jak vidno v ČR opět jednoduchá věc se stává díky úředníkům neřešitelná.
Majitel i když chce je v kleštích zda mu hrozí pokuta od dráhy či od životniho prostředí.
Ve stejné situaci jsou vlastníci pozemních komunikací. Když nevykácejí strom ohrožující bezpečnost, porušují zákon o pozemních komunikacích. Když ho vykácejí, porušují zákon o ochraně životního prostředí. Byl případ, kdy správce komunikace žaloval sám sebe, aby od soudu vymohl rozhodnutí, co má tedy vlastně dělat.
Pokud při bouřce padne zdravý strom, případně strom se skrytou vadou, můžete po majiteli chtít uhradit škodu horem dolem, ale žádný soud to neuzná.
Je to jako kdyby povodeň podemlela trať a cestující pak chtěli uhradit vzniklou škodu po dráze.
Což je pravda, ale dala by se změnit.
Proč majitel nemovitosti nemá objektivní odpovědnost za to, co hází na sousedovu nemovitost?
Kdyby majitel ten strom pokácel, zodpovědnost by za to měl. Ale v těchhle případech ten strom spadne sám od sebe.
Protože když prijde tornádo, jak budete dokazovat, která taška či cihla koho co komu rozbila? A o náhradě za omezení vlastnického práva už jste slyšel? 😉
Majitelé pozemků by pak dělali hlavně všechno proto aby kolem jejich pozemku dráha nevedla a železničáři by zase brečeli jak je k nim svět nespravedlivej když majitelé pozemků okolo blokují výstavbu VRT…
Nedalo by se trakční vedení zahrnout do energetického zákona (458/2000 Sb.), kde jsou ochranná pásma elektrického vedení (§ 46) a jejich zajištění jasně popsaná a definovaná?
Ta informace o roce 1980 je drsná, bylo to asi drakonicke, ale funkční. V jistém smyslu by bylo správné kdyby SŽ nebo přímo stát za spravedlnou (tržní+) cenu ty pozemky v ochranném pásmu vykoupila. Jenže to samé by se asi pak týkalo silnic, vedení el energie a možná i něčeho na co zapomínám.
Nechtěl bych mít les u nějaké infrastruktury…
No, anebo by jednou za čas, v horkým létě, mohl proběhnout feetival parních lokomotiv….
Bohužel, neni nyní v personálnich ani ekonomických možnostech „dobré správy“ udržet zeleň v přijatelných mezich na svém majetku. Tudíž ani změna legislativy v tomto směru positivní změnu nepřinese. Pomohlo by větší zapojení mechanizace zásahů (změkčení pohledu na poškození dřevin při užití mechanizace), a dále např. možnost užití dronů při aplikaci herbicidu na výmladky akátů ve skalních zářezech apod.
SŽ nestíhá odstraňovat ani zeleň trčící do průjezdného průřezu, o spoustě zarostlých návěstidel nemluvě. Nejsou lidi.
O to víc by lidé odmítali železnici, protože by znamenala podstatně větší zábor území, než dnes. Výhodou železnice je i to, že jí stačí poměrně úzký koridor – oproti silnici. Železnice by se neměla té výhody zbavovat. To řešení popsané v článku vypadá funkčně a lidi to nebude štvát, protože nebudou vznikat nové nevzhledné široké zjevně umělé průseky.
No pokud to není majitele a omezite vlastníka na právech a nařizujete povinnost, tak ve slušné společnosti je to za náhradu. Dlouhodobě lepší he, ať je to ve vlastnictví správy v průběhu času to bude jednodušší a levnější. Ona to zase může outsourcovat atd.
Hranatý průsek nebude vadit zdaleka jen majiteli, ale všem lidem okolo, kteří to uvidí. Majitel tam i s omezením může provozovat to, co tam provozuje do teď. Když to bude ve správě SŽ, bude to akorát zarůstat plevelem, protože SŽ nebude mít kapacitu se o to starat a nebude pro to mít žádné uplatnění. Co dělat s úzkým pásem podél kolejí?
Když se chce, tak to prostě nejde 😁
Ale tak můžete zlikvidovat vše do 60 metrů od koleje, vylít to asfaltem, aby tam nic nevyrostlo, obehnat to betonovou zdí, aby se tam nic nedostalo – akorát pak lidi odhlasují zrušení takové železnice, protože nic takového nebudou chtít v okolí mít.
Stačí, aby tam nebyly tak vysoké stromy, které by při pádu zasáhly kolejiště, případně troleje. Deset metrú od koleje může být desetimetrový strom.
Takže stačí použít opatření popsané v článku.
Opatření popsané v článku je alibizmus SŽ, nic víc, nic méně. Stačí zvednout zadek z kanclu a vyrazit do terénu. Iniciovat aplikaci užšího ochranného pásma s funkčním opatřením, např. štěpkovou plantáží s výškou dřevin do 1/2 šířky pásma! Potíž je v pohodlnosti. Jít, shlédnout, najít řešení, ne hledat výmluvy.