Stromy na trati jako stigma české železnice. Vzorové úseky mají ukázat, jak pádům předejít
Spadlý strom na trati Lužná u Rakovníka - Chomutov. Foto: Die Länderbahn CZ![Spadlý strom na trati Lužná u Rakovníka - Chomutov. Foto: Die Länderbahn CZ](https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2022/12/321433362_501335102065548_2192587643105155039_n.jpg)
![Spadlý strom na trati Lužná u Rakovníka - Chomutov. Foto: Die Länderbahn CZ](https://zdopravy.cz/wp-content/uploads/2022/12/321433362_501335102065548_2192587643105155039_n.jpg)
Aby se dalo pádům předcházet, musí se změnit hospodaření v ochranném pásmu dráhy.
A podíval se taky někdo na rozlohu lesů, která od dob parních strojů výrazně narostla?
Jestli je to globální, tak s tím musí mít ten samý problém i v okolních zemích, ptal se někdo?
Přestalo se taky topit dřevem, takže poptávka po palivu z náletových dřevin taky značně poklesla.
Šlo by ty stromy preventivně uvazovat?
Pokud by ty vlaky byly jen v tunelech, tak by se to taky nestalo!
To asi technickoekonomicky nedává moc smysl.. když trať jede hustým lesem, to chce uvázat každý strom? a za co? za nějakou patku v zemi, kterých bude nejméně počet stromů x 2, nebo za ostatní stromy aby popadaly pak všechny naráz? Navíc při opravdu vzrostlém stromu to je taková váha, že to nic smysluplného neudrží, a taky strom se často nevyvrací, ale spíše zlomí, klidně i kus nad zemí….
Silniční síť vs. Železniční síť ČR cca 55000km vs. 8500km a drtivá většina silnic má vysekané pangejty, kdežto i na koridorech zarůstají návěstidla!! SŽ, prosím chytněte se za nos, namontuje 4 ramena s frezama na vagón a jezděte v létě, v zimě, ve dne i v noci.
Nejdříve by to chtělo umět tohle zvládnout a pak bude společnost brát vážně i další systémové snahy o zabezpečení širšího pruhu kolem dráhy!!
Díky!
Copak stromy u trati, ale stromy na trati! Nebo už na Kozí nejsou? 🙂
Nebojte, Kralovice a Horní Slavkov to zachraňují…
Problém je v oceňování škody způsobené padlým stromem. Pokud by se započítal i ztracený čas díky zastavenému provozu, tak bychom dostali na trochu jiná čísla a pokud by se vymáhala škoda po majitelích, tak by i sami majitelé pozemku dělali vše pro to, aby v blízkosti železnice nerostly stromy, které mohou spadnout na trať.
Jiná věc je určení co bylo dříve, neboť i dnes budují tratě (např. IV. Soběslav – Planá nad Lužnicí), které procházejí původním lesem či jdou okolo lesa.
Čemu nerozumíte? Vlaky nejezdí a je náhradní autobusová doprava. Takže viník by ji zaplatil. Že si majitel pozemku neohlídal výšku stromu je jeho drahá blbost.
Hmm a když mu životní prostředí nedovolí kácet?
Tak pak tu škodu zaplatí životní prostředí.
Hmmm, někde se v téhle souvislosti řešilo, že majitel požádal v souvislosti s nahnilým stromem u koleji SŽ o pár hodin výluky, ale SŽ se na to vybodla, tak co, Vy z Vodňan….. Kdo Teda by podle vás platil škody v tomhle případě….
Původní les je možná tak na Boubíně. Všechno ostatní je pole osázený ( například) smrkama…a to pomíjím, že i původní zalesnění Evropy je důsledek lidské činnosti, konkrétně vyhubení velkých savců…
Já to beru tak, že v místě kde byl les vedou nově koleje.
Také jsem měl podobný názor ale!!!
Majitel přilehlého pozemku chtěl vykácet naklánějící se stromy u trati, ale musí žádat o povolení na kácení a tam několikrát narazil.
Hold boj mezi drahou, majitelem a do toho ještě životní prostředí.
Jak vidno v ČR opět jednoduchá věc se stává díky úředníkům neřešitelná.
Majitel i když chce je v kleštích zda mu hrozí pokuta od dráhy či od životniho prostředí.
Pokud při bouřce padne zdravý strom, případně strom se skrytou vadou, můžete po majiteli chtít uhradit škodu horem dolem, ale žádný soud to neuzná.
Je to jako kdyby povodeň podemlela trať a cestující pak chtěli uhradit vzniklou škodu po dráze.
Majitelé pozemků by pak dělali hlavně všechno proto aby kolem jejich pozemku dráha nevedla a železničáři by zase brečeli jak je k nim svět nespravedlivej když majitelé pozemků okolo blokují výstavbu VRT…
Nedalo by se trakční vedení zahrnout do energetického zákona (458/2000 Sb.), kde jsou ochranná pásma elektrického vedení (§ 46) a jejich zajištění jasně popsaná a definovaná?
Ta informace o roce 1980 je drsná, bylo to asi drakonicke, ale funkční. V jistém smyslu by bylo správné kdyby SŽ nebo přímo stát za spravedlnou (tržní+) cenu ty pozemky v ochranném pásmu vykoupila. Jenže to samé by se asi pak týkalo silnic, vedení el energie a možná i něčeho na co zapomínám.
Nechtěl bych mít les u nějaké infrastruktury…
No, anebo by jednou za čas, v horkým létě, mohl proběhnout feetival parních lokomotiv….
Bohužel, neni nyní v personálnich ani ekonomických možnostech „dobré správy“ udržet zeleň v přijatelných mezich na svém majetku. Tudíž ani změna legislativy v tomto směru positivní změnu nepřinese. Pomohlo by větší zapojení mechanizace zásahů (změkčení pohledu na poškození dřevin při užití mechanizace), a dále např. možnost užití dronů při aplikaci herbicidu na výmladky akátů ve skalních zářezech apod.
O to víc by lidé odmítali železnici, protože by znamenala podstatně větší zábor území, než dnes. Výhodou železnice je i to, že jí stačí poměrně úzký koridor – oproti silnici. Železnice by se neměla té výhody zbavovat. To řešení popsané v článku vypadá funkčně a lidi to nebude štvát, protože nebudou vznikat nové nevzhledné široké zjevně umělé průseky.