Správa železnic: ETCS nemusí znamenat stopku pro historická vozidla. Dopravci ale musí chtít
Pomoci na technické úrovni se Správa železnic nezříká. Ale musí to být konstruktivní, nikoliv tak nám to zařiďte, říká Tomáš Konopáč.
ETCS a historická drážní vozidla. Velké téma mezi železničními spolky i mezi fandy železnice. Zástupce Správy železnic říká, že ETCS nemusí být bariéra pro provoz historických vozidel, technické řešení se najít dá.
Česká republika se blíží spuštění výhradního provozu na podstatné části koridorů pod evropským zabezpečovačem ETCS a žádné vozidlo (ať nové, či historické), které není vybaveno mobilní jednotkou ETCS, nebude moci na trať s výhradním provozem ETCS.
Dnes je to fakticky testovací trať Olomouc – Uničov – Šumperk, od 1. ledna 2025 to budou také koridory z Prahy do Ostravy, z České Třebové do Břeclavi a z Břeclavi do Přerova. A postupně budou další hlavní tratě přibývat. Kde tedy budou jezdit historické vlaky?
„Ještě dlouho tu budou tratě, které ETCS vybaveny nebudou a kde provozovatelé historických vozidel jezdit mohou. Ale pokud by měla vstupovat i na tratě s výhradním provozem ETCS, tak je třeba se podívat, jakým způsobem tento problém pokrýt technicky. Nesouhlasím s tím, že by to technicky vůbec řešit nešlo,“ řekl při natáčení podcastu Cesty Zdopravy.cz Tomáš Konopáč, manažer programu implementace ETCS Správy železnic.
Česká republika není zdaleka jediná země, která toto téma řeší. Je řada států a provozovatelů historických vozidel, kteří se stejnou otázkou zabývají. „Pojďme se zkusit zamyslet nad tím, jestli by nešlo najít technické opatření v podobě nějakého přípojného vozidla, jež by se do vlaku zařadilo, bylo by vybaveno mobilní částí ETCS a samotné hnací vozidlo by pak stačilo třeba vybavit jen některými prvky, které by s ním byly propojeny,“ popisuje Konopáč.
V praxi by to pak mohlo vypadat tak, že v čele vlaku bude parní lokomotiva a hned za ní řazen vůz s palubní jednotkou ETCS, která by v tomto případě nebyla na samotné lokomotivě. Ta by byla osazena jen nejnutnějším zařízením, které by umělo číst informace z balíz na trati.
„Vím, že to zní dnes možná jako sci-fi, že si možná teď řada lidí ťuká na čelo, ale myslím si, že tímto směrem ta cesta do budoucna půjde. Jde jen o to se nebát a jí do toho. A také najít partnera z oblasti průmyslu, který bude ochoten do takového řešení jít. Často, v podstatě na měsíční bázi, komunikuji s kolegy z Evropy problematiku ETCS, a i o ni tuto otázku diskutují. Je to řešení, které už před několika lety poptávaly holandské železnice. Ani ne tak pro historická vozidla, ale pro svou yellow fleet, což jsou speciální vozidla pro údržbu a opravy infrastruktury. V České republice by to mohla být třeba otázka právě pro historická vozidla,“ dodal Tomáš Konopáč.
První parní lokomotiva s ETCS. Ve Velké Británii začali s jejím testováním
Je přesvědčený, že půjde o tvrdou práci a vyjednávání, jen tak pro zábavu a z vlastního potěšení do toho nikdo z výrobců, kteří mají v současné době dost zakázek na cokoliv, co je spojeno s ETCS, nepůjde.
„Pokud si budou trvat na byznysu v podobě prodeje a toho, co již dávno vyvinuli, a jen to chtějí masově šířit, tak není šance takové věci prosadit a skončí to opravdu na úrovni divokých snů a samizdatu. Technicky to triviální nebude. Aktivní iniciace řešení problému je na provozovatelích vozidel, kteří musí takovou věc chtít, deklarovat to výrobcům a následně jít za ní. Pomoci na technické úrovni se samozřejmě Správa železnic nezříká. Ale musí to být konstruktivní, nikoliv: ‚tak nám to zařiďte‘,“ domnívá se Konopáč.
Celý rozhovor s ním vám přineseme ve formě podcastu tento pátek.