Poslanecká sněmovna dnes schválila česko-německou smlouvu o Labi. Stalo se tak téměř tři roky poté, co smlouvu v létě 2021 podepsali tehdejší ministři dopravy Karel Havlíček a Andreas Scheuer. Od té doby smlouva ležela ve sněmovně a čekala na zařazení na program některé ze schůzí.

„Na Dunaji, Rýně nebo Sávě existují mezinárodní smlouvy, které stanovují hlavní pravidla péče o splavnost těchto mezinárodně významných toků. Labská vodní cesta dosud žádný takový závazný dokument neměla. Stačí už jen podpis prezidenta a bude jej mít,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka.

Schválení smlouvy označil za „nepochybně dobrou zprávu pro plavbu i českou ekonomiku„. Vodní doprava je podle Kupky ekologická a české firmy ji v zájmu větší konkurenceschopnosti potřebují.

Na smlouvu se čekalo dlouhá léta, jejímu podpisu před třemi lety předcházelo několik let příprav a vyjednávání. Smlouva má zaručit splavnost Labe mezi Pardubicemi a Hamburkem. „Stručně řečeno: Dáme Labe do pořádku, 340 dní v roce bude možná plavba, cílem je splavnění od Pardubic do Hamburku do roku 2030,“ hlásal v roce 2021 Havlíček.

Parametry pro německé a české Labe se v dohodě liší. Německo se ve smlouvě zavazuje udržovat v Labi od hranic do Hamburku hloubku alespoň 140 centimetrů, což je často zmiňovaná hranice pro ekonomickou plavbu na Labi. Smlouva sice neříká, jak toho dosáhne, půjde ale zřejmě především o pravidelnou údržbu formou prohrábky dna, případně ochranu břehů před erozí.

Rozhodně se nedá čekat, že by Němci Labe „svazovali“ nějakou stavbou. Na německém Labi až k Hamburku (Geesthacht) není žádný jez. Zmíněná hloubka v Německu znamená téměř totéž co ponor, protože v Německu není takový sklon dna a řeka má písčité podloží. V Německu není tak vysoké riziko, když dojde ke střetu lodi se dnem. Počítá se proto jen s malou marží, tedy prostorem mezi kýlem a dnem.

To ale není případ českého Labe, kde je často kamenité a skalnaté dno a marže má být 50 centimetrů. To není problém mezi Ústím nad Labem a Týncem nad Labem, kterýžto úsek je takzvaně kanalizovaný. Podle dohody má být i nadále udržován v nynějších parametrech s hloubkou 230 centimetrů. Vášně ale budí úseky mezi hranicí a Ústím nad Labem a Týnec nad Labem – Pardubice.

„Vláda České republiky provádí na úseku mezi Týncem nad Labem a Pardubicemi opatření s cílem umožnit plavební hloubku 230 cm až do cílového přístavu v Pardubicích,“ píše se ve smlouvě. Ekologové ji už v minulosti označili za švindl, který má vést „k dalšímu betonování řeky“. Samotná smlouva neobsahuje žádná vodohospodářská opatření, na české straně se nicméně počítá hlavně s plavebním stupněm Přelouč s laterálním kanálem.

U příhraničního úseku, který vyvolává zřejmě větší spory, je smlouva ještě méně konkrétní; ministerstvo dopravy tady dlouhá léta usiluje o stavbu jezu, který by zajistil ponor alespoň 140 centimetrů. Podle smlouvy tu česká strana zajistí parametry plavební dráhy „vyplývající z aktuálně platných koncepčních dokumentů v oblasti vnitrozemské plavby“.

Jenže česká koncepce vodní dopravy dosud nebyla schválena. Vláda ji koncem roku 2017 pouze vzala na vědomí, schválení se odkládá právě kvůli jezu u Děčína. Hledají se totiž možnosti, jak zachránit některé vzácné druhy, v první řadě drobnokvět pobřežní, z bahenních náplav. Příprava stavby je tím fakticky zablokována.

Úsek Labe pod Děčínem je posledním od soutoku s Vltavou, kde je plavba závislá pouze na přírodních podmínkách. Kvůli nedostatku vody tak často stojí.

Dohoda počítá i se zřízením společné komise,  jejímž úkolem bude provádět monitorování parametrů plavební dráhy a navrhovat opatření k jejímu zlepšení.

Dosud pro lodní dopravu na Labi neexistoval žádný závazný dokument, který by řešil mezinárodní status této vodní cesty. Ta přitom patří do hlavní transevropské dopravní sítě TEN-T. Na ostatních evropských vodních cestách mezinárodního významu, například Dunaji, Rýnu nebo Sávě, jednotlivé státy mezi sebou dohody mají.

Tagy dohoda o Labi Labe Německo

21 komentářů