Z Pardubic do Hamburku. Sněmovna po letech čekání schválila smlouvu o Labi
Remorkér Beskydy pomáhá lodi s pivními tanky (jaro 2020). Pramen: ŘVC ČR
Parametry pro německé a české Labe se v dohodě liší. Nedá se čekat, že by Němci Labe „svazovali“ nějakou stavbou.
Ted jeste uzakonit, aby Labe udrzovalo pozadovanou vysku hladiny 😀
Si děláte srandu, ale ve Francii schválili revoluční zákon, který zakazoval, aby z nebe padalo kamení (meteority). Odporovalo to totiž úřednímu přesvědčení o vesmíru a odporování úřadu byl hrdelní čin. Úřad sám sebe tehdy považoval za Boha.
budete se divit, ale francouzska akademie věd v tech letech nebyla statní uřad… A asi po roce to zrusily….
Má někdo vysvětlení, k čemu 230 cm do Pardubic? Připusťme, že ty Pardubice mají nějaký smysl, fajn. Ale když v Německu to bude 140 cm plus drobná rezerva (nevím – 5-10 cm?), tak na co u Pardubic více (plus tedy navýšení té rezervy, pokud i zde platí to s tím kamením, nicméně 140+50-(5…10)=180…185 cm. Na co tedy ten další půlmetr, to jako vážně předpokládáme těžké lodě Pardubice – Ústí nebo jak?
To je otázka, na kterou tady těžko někdo bude znát odpověď. Zejména s přihlédnutím k úseku Děčín – Ústí, který ani nemusí být nakonec realizován.
Podle mně je to pro to, že zbytek Labe je dimenzován na těch 230 cm, tak aby to tento chybějící úsek (jde o cca 5 km kolem Přelouče) toto nedegradoval. Jasně, že tento velký ponor kdysi vznikl zejména pro přepravu uhlí do Chvaletic a jasně, že loď s takovýmto ponorem nepřipluje až z Hamburku. Ale umožní to ekonomičtější plavbu (rozuměj s větší mírou naložení) aspoň na tom vnitrostátním úseku mezi Střekovem a Pardubicemi, třeba pro přepravu stavebních hmot.
A on někdo realisticky očekává nějaké těžkotonážní lodě jen na ten vnitroúsek?
Nevím jestli to někdo očekává a to rozhodnutí nijak neobhajuji. Jen si myslím, že tohle může být ten důvod.
Podle mně je to pro to, že zbytek Labe je dimenzován na těch 230 cm, tak aby to tento chybějící úsek (jde o cca 5 km kolem Přelouče) toto nedegradoval. Jasně, že tento velký ponor kdysi vznikl zejména pro přepravu uhlí do Chvaletic a jasně, že loď s takovýmto ponorem nepřipluje až z Hamburku. Ale umožní to ekonomičtější plavbu (rozuměj s větší mírou naložení) aspoň na tom vnitrostátním úseku mezi Střekovem a Pardubicemi, třeba pro přepravu stavebních hmot.
PS: jednou mi příspěvek nešel vložit. Pokud je tu 2x, tak se omlouvám
Nevím proč se tu tak tlačí nespolehlivá říční doprava. Která bude díky klimatickým změnám stále nespolehlivější.
Postavte raději kapacitní železnici.
Některé věci se pod trolej nevejdou. To je asi tak jediný důvod proč po vodě.
Pro takové přepravy je hloubka 140 cm ovšem žalostně málo.
Ne nutně, ono záleží i na délce vany. Totéž břemeno, 2x delší vana = poloviční ponor, když to zkrátím, co se dá.
Konečně to začne v Pardubicích žít.Přístav s přímým napojením na Hamburg a zámoří to znamená námořníky a byznys ,ale také organizovanou prostituci a opiová doupata.
sem se fakt pobavil..
Ekologové zajásají, že se podaří udržet v ČR další hmotu vody. Ideální by bylo, kdyby se z těch nových zásobáren u jezů zavlažovala polabská nížina, pole i všechny zahrádky okolo.
Na internetu je těžký poznat, co kdo myslí vázně a co jako parodii.
Nicméne má pravdu v tom, že vyšší hladina v řece znamená vyšší hladinu spodní vody v okolí, jsou-li tam štěrky, písky…
Nemusí pršet, stačí jarní tání a někdy voda vstoupá lidem do sklepa otvorem v podlaze. Otvor je tam právě proto, aby se tlak vody vyrovnal a nezvednul podlahu.
„340 dní v roce bude možná plavba.“
Komouši úplně stejně básnili o celoroční splavnosti Labe do Chvaletic. Nikdy to nefungovalo a jakmile stát přestal zakazovat přepravu uhlí do Chvaletic po dráze, chvaletická elektrárna vykopla plavbu ze dveří a přešla na mnohem spolehlivější železnici.
Cílem současných vůdců je ovšem patrně koleje eliminovat, proto vymýšlejí betonování řek a těší se na další nárůst automobilové dopravy.
Český parlament myslím jasně vyjádřil jak moc velká priorita tento zákon pro něj byl jeho dobou schvalování…