Na vlastní kůži: Do Bruselu vlakem, zpět letadlem. Jak vychází srovnání cen i komfortu

46 Letadlo Ryanairu do Prahy. Foto: Aleš Petrovský46 Letadlo Ryanairu do Prahy. Foto: Aleš Petrovský

Druhá část recenze nočního železničního spojení Praha – Brusel se zaměřuje na leteckou alternativu.

Cílem recenze na nové železniční spojení Praha–Brusel bylo mimo jiné srovnat oba způsoby dopravy, které představují dva nesmiřitelné tábory v diskuzích zde na Zdopravy.cz, a to noční vlak a letadlo.

Na vlastní kůži: S European Sleeperem do Bruselu aneb masochistické déjà vu na kolejích

A protože vlak ES je alespoň co do zaměření poměrně low-cost, tak i letecký dopravce byl vybrán low-cost, a to Ryanair. Ten ovšem létá ze své kolébky, letiště Charleroi Brusel-jih, a proto bylo třeba se nejdříve přesunout z Bruselu do průmyslového města Charleroi, vzdáleného asi hodinu cesty vlakem od belgické metropole.

Z nádraží Charleroi se na letiště pokračuje autobusovou linkou A1. Jak vlak, tak autobus jezdí v půlhodinovém intervalu a cena kombinované jízdenky je 17,40 eura (cca 441 Kč), což bylo o 40 centů více, než mě stála samotná letenka do Prahy – 16,99 eura (cca 430 Kč). Navíc jsem si k letence, protože jsem přerostlý, připlatil za místo v exitu, což vycházelo na 15 eur (cca 380 Kč).

Letět měl dokonce pro flotilu Ryanairu netradiční a jediný Boeing 737-700 SP-RUM, na což jsem byl zvědavý asi nejvíce.

Odlet mého letu byl plánován na 16:40, takže jsem plánoval příjezd na letiště zhruba na půl třetí. U letiště „Brusel-jih“ je totiž standardem ještě předsunutá „malá“ bezpečnostní kontrola, abyste vůbec mohli do terminálů, kvůli čemuž se tvoří občas delší fronty.

Vlak IC 2033 z Essenu přijel včas a byl skoro prázdný. Pomalu jsme se sunuli k cíli cesty, až jsme ve 13:07 zastavili na nádraží Charleroi Central. Přesun na autobusový terminál zabere pomalou chůzí 5–10 minut a autobus A1 měl plánovaný odjezd na 13:30. Cesta autobusem na letiště má trvat podle jízdního řádu asi 18 minut, my jeli kvůli zácpě zhruba půl hodinky.

Bohužel se ale rekonstruuje celý prostor před letištním terminálem, a tak je nutné absolvovat asi kilometrový pochod cikcak přes bývalé parkoviště, než se dostanete k předběžné bezpečnostní kontrole. Zde si nemusíte sundávat bundy, pásky ani nic vyndávat z batohu. Pouze projdete rámem, zavazadla projedou rentgenem a občas provedou pracovníci někomu stěry na zakázané látky.

Pak hned následovala standardní bezpečnostní kontrola již v terminálu, naštěstí opět bez fronty. No a na sedačku v neveřejné části letiště jsem se usadil opravdu zhruba kolem 14:30.

Komplikace se sedadlem

Při čekání na nástup do letadla jsem si na Flightradaru všiml, že nám na letu plánované SP-RUM vyměnili za běžné „osmikilo“. Bohužel však místa zůstala přidělená stejně, takže jsem najednou seděl v úplně normální řadě, což mě naštvalo, a hlavně jsem si nechtěl představit tu cestu, při které bych si musel nohy uklidit do zavazadlových přihrádek.

Počkal jsem tedy do chvíle, kdy na přepážku u východu dorazí pracovnice handlingu, abych je ohromil svým šarmem a požádal je o pomoc při řešení tohoto problému s usazením. Mezitím přistál s náskokem let z Prahy, dámy se přihlásily do všech systémů, a tak nastala vhodná chvíle popsat jim svůj problém.

Jedna z pracovnic, která se mě ujala, okamžitě pochopila situaci, ověřila si vše v systému, a najednou jsem byl přesazen ze 14A na 1C. Poděkoval jsem jí za ochotu a šel se postavit do fronty, neboť se již začalo s nástupem. Ten probíhal svižně a k našemu letadlu vedla jen krátká cesta pěšky.

44 Nádraží Charleroi Central. Foto: Aleš Petrovský45 Stanoviště odjezdu autobusu A1 na letiště. Foto: Aleš Petrovský46 Letadlo Ryanairu do Prahy. Foto: Aleš Petrovský

V letadle nás uvítala velmi usměvavá a příjemná posádka, naopak já jsem si s hrůzou uvědomil, že má vlastně přední řada pevné područky a v nich skládací stolky, takže je šířka sedačky ještě malinko menší než u ostatních řad.

Vedoucí kabiny bryskně odtušil, že mé pozadí poznamenané pravidelnými testy novinek v menu vlakových dopravců není vhodné pro tuto sedačku (zdravíme pana Jiřího z komentářové sekce) a nabídl mi, že si mohu udělat pohodlí o jednu řadu dále, kterou budu mít celou pro sebe. Poděkoval jsem a usadil se tedy na 2C, což bylo mnohem pohodlnější.

Na rozdíl od European Sleeperu všichni členové palubního personálu mluvili česky (z toho dvě stevardky byly rodilé mluvčí a vedoucí kabiny uměl základy). Možná se usmíváte, že dnes všichni zvládají angličtinu, ale pro určité skupiny cestujících může být možnost dorozumět se zásadní pro výběr cestovního prostředku.

Megatrolejbus a vyjedený vlak

Z Charleroi jsme odstartovali o 5 minut později v 16:45 a v Praze jsme dosedli v 17:59, tedy 11 minut před plánovaným příletem po necelé hodině a čtvrt letu. Ten probíhal naprosto standardně, byla možnost si zakoupit občerstvení za podobné ceny jako u ES, ale nabídka jídel, ať už baget či plnohodnotných teplých jídel, byla nesrovnatelně větší.

47 Káva a voda na palubě letu Ryanair. Foto: Aleš Petrovský

Průchod letištěm v Praze byl velmi rychlý a už jsem seděl v „megatrolejbusu“ směr Nádraží Veleslavín. Vtipné je, že jak je trolejbus dlouhý, tak oboje zadní dveře jsou na zastávce Terminál 2 až za „bariérou“ ze stacionárních označovačů jízdenek, což působí poněkud komicky.

Jízda trolejbusem byla super svižná, prakticky bych nepoznal, že cestuji v takovém monstru, krom chvílí, kdy se zadním kolem přejede třeba obrubník při vjezdu do zastávky. Takový okamžik připomene, že manévrovat s tak obřím vozidlem zkrátka není legrace.

Veleslavín ve špičce ucpaly megatrolejbusy. Terminál museli uvolnit regulovčíci

Po příjezdu na Veleslavín byly vidět dva odstavené trolejbusy v jízdním pruhu směr letiště, takže asi i zde jsou stále ještě mezery ve spolehlivosti.

Během cesty metrem na hlavní nádraží v Praze jsem si zakoupil jízdenku do první třídy, kdy na vlaku IC 556 (souprava ČD + DLB) měl být řazen posilový vůz ABmz, což jsem uvítal, protože jsem mohl pokračovat v psaní tohoto textu v klidu, pohodlí, s wifi a zásuvkou.

Bohužel po příchodu na hlavní nádraží zde namísto ABmz stálo prehistorické „ábéčko“. Aplikace Můj vlak o změně vozu mlčela. Celkový dojem dokreslil palubní personál, který při kontrole jízdenek oznámil, že má vodu pro cestující v 1. třídě o pět vozů vpředu a neví, kdy se dozadu opět dostane.

Už jsem byl utahaný po celém cestovním kolotoči, a tak jsem se ani nezmohl na poznámku, zdali si za tu půl hodinu u nástupiště nemohl pan vlakvedoucí jeden balík vody do toho zadního vozu připravit. Nebo třeba poprosit minibaristu, aby vodu pro cestující do první třídy vzadu vzal on.

A když je řeč o minibaru, tak pokud byste čekali, že nebudou k dispozici bagety, sendviče, nebo alespoň rozpékané pečivo, tak byste to čekali správně. To byla jen taková ironická tečka za dlouhou cestou přes polovinu Evropy.

Srovnání na závěr: Letadlo, či vlak?

Celková doba cesty městskou dopravou a letadlem (včetně čekání) z nádraží Bruxelles-Midi do Prahy hl. n. zabrala celkem asi sedm hodin (12:15–19:05), pokud bych se vzdal časové rezervy na letišti v Charleroi, tak bychom mohli čas na cestě stáhnout na něco kolem pěti hodin. Samozřejmě ještě méně času bychom potřebovali při letu z hlavního bruselského letiště Zaventem.

A jak je to s cenami? Zvolil jsem tři náhodná data a přináším porovnání v přehledné tabulce (klikněte pro zvětšení):

Co říci závěrem? Já už jsem pravděpodobně na cestování s cizími lidmi v kupé moc pohodlný (a starý). Cestu s ES jsem si užil celkem v pohodě zejména kvůli tomu, že jsem nakonec byl v kupé sám. Něco jiného by byla cesta s kamarády, ale už i ti poznali pohodlí lůžkových vozů se sprchou a teplou večeří, takže těžko říct, zdali bych na takovou cestu ještě někoho přesvědčil.

Já osobně bych do Bruselu raději letěl a vyspal se v pohodlí hotelu se sprchou, ale při cestě do nácestných stanic může být tento noční vlak zajímavou alternativou nejen pro noční cestovatele, ale i pro další cestující, kteří třeba koukají po spojení Prahy a Berlína v okrajových částech dne.

Věřím, že si European Sleeper najde spoustu pravidelných cestujících. Zůstává ale otázka, zdali novým generacím cestujících bude nasazování takto starých vozů do budoucna stačit.

09 Lůžkové vozy ES. Foto: Aleš Petrovský13 Pohled na vlak před odjezdem. Foto: Aleš Petrovský22 Voda a hrací karty ES. Foto: Aleš Petrovský24 Pohled na lehátkové kupé. Foto: Aleš Petrovský26 Zásuvky v kupé. Foto: Aleš Petrovský31 Servírované hranolky na palubě. Foto: Aleš Petrovský32 Objednaná večeře z palubního menu. Foto: Aleš Petrovský34 Příprava na spánek. Foto: Aleš Petrovský39 Snídaně na palubě. Foto: Aleš Petrovský41 Bohatě namazaný croissant. Foto: Aleš Petrovský42 Příjezd na nádraží v Bruselu. Foto: Aleš Petrovský43 Příjezd na nádraží v Bruselu. Foto: Aleš Petrovský
Tagy European Sleeper Na vlastní kůži Ryanair
141 komentářů