Hluk, prašnost či vibrace. Obce popsaly, čeho se bojí u vysokorychlostních tratí

VRT Moravská Brána II. Pohled na estakádu trati VRT a její křížení přes stávající koridorovou železniční trať v oblasti vstupu do CHKO Poodří, na snímku je vidět pětipolový mostní objekt, který překonává prostor regulovaného ramena řeky Bílovky a její nivy a slouží k překonání trati VRT (ve vyšší poloze) přes koridorovou železniční trať, která bude přesunuta do nové stopy, pohled z CHKO Poodří severovýchodním směrem do prostoru lokality Dvořiště a rybníků Velký a Malý Roh. Foto: RTNextVRT Moravská Brána II. Pohled na estakádu trati VRT a její křížení přes stávající koridorovou železniční trať v oblasti vstupu do CHKO Poodří, na snímku je vidět pětipolový mostní objekt, který překonává prostor regulovaného ramena řeky Bílovky a její nivy a slouží k překonání trati VRT (ve vyšší poloze) přes koridorovou železniční trať, která bude přesunuta do nové stopy, pohled z CHKO Poodří severovýchodním směrem do prostoru lokality Dvořiště a rybníků Velký a Malý Roh. Foto: RTNext

Připomínky obcí musí vzít autoři dokumentace v potaz.

Několik připomínek vznesly samosprávy, ministerstvo kultury a další úřady k projektu plánované vysokorychlostní železniční trati Moravská brána z Prosenic na Přerovsku do Ostravy. Připomínky se týkají například hluku a prašnosti z dopravní stavby, vibrací z průjezdu rychlovlaků, dopadu rychlotrati na krajinný ráz i archeologického průzkumu na plánované trase. Připomínky budou muset vzít v potaz autoři chystané dokumentace vlivu této stavby na životní prostředí EIA. Vyplývá to ze závěrů zjišťovacího řízení, které byly zveřejněny v databázi EIA.

Vybudování 65 kilometrů dlouhé vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy si vyžádá investici 60 až 80 miliard korun, rozdělena je do dvou částí: z Prosenic do Hranic a z Hranic do Ostravy. Stavba má začít v lednu 2026 a zabrat zhruba šest let. Maximální rychlost vlakových souprav po nové trati bude 320 kilometrů za hodinu. Po vysokorychlostní trati z Prosenic do Ostravy by mělo denně projet až 180 dálkových vlaků typu expres. Nyní v tomto úseku denně jezdí přibližně 130 expresů a rychlíků.

Dva úseky pod jedním záměrem

Ministerstvo životního prostředí ve zjišťovacím řízení rozhodlo, že obě části vysokorychlostního koridoru se mají sloučit do jednoho záměru, na který bude společná dokumentace EIA. Ostravský magistrát požaduje výstavbu protihlukových stěn a valů a výsadbu vzrostlé zeleně, aby se snížil dopad provozu vysokorychlostního koridoru na cenné oblasti CHKO Poodří. Podobný požadavek má také radnice v Hranicích, která chce navíc prověřit dopad zvýšené hlukové zátěže a vibrací na okolí vysokorychlostní trati. Obce se obávají i hustého provozu nákladních automobilů v době výstavby a požadují stanovení objízdných tras.

Správa železnic žádá o razítko pro VRT do Ostravy. Podívejte se, jak bude úsek z Hranic vypadat

Projekt Moravská brána počítá se stavbou dvou tunelů u Lipníka nad Bečvou na Přerovsku i nedaleké osady Slavíč. Historické viadukty nedaleko Hranic mají po rekonstrukci sloužit jako železniční sjezdy z vysokorychlostní trati do Hranic na Moravě. Součástí projektu jsou i protihluková opatření, která vzejdou z dokončované hlukové studie.

Nová vysokorychlostní trať z Prosenic do Ostravy bude sloužit pouze osobním vlakům s přepravou cestujících a uleví jednomu z nejvytíženějších nákladních koridorů v zemi. Na vysokorychlostní trať přejde část osobní dálkové dopravy, která nyní využívá hlavní trať mezi Ostravou, Přerovem, Břeclaví a Prahou. Vysokorychlostní trať podle Správy železnic pomůže i regionální dopravě v Olomouckém kraji. Součástí projektu je také sjezd na současnou železniční síť ve stanici Hranice na Moravě a rekonstrukce tamního nádraží.

Tagy EIA Správa železnic VRT VRT Moravská Brána Vysokorychlostní tratě v Česku
175 komentářů