Velký ohlas mezi čtenáři vyvolala zpráva o tom, že Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) začaly lákat v České republice strojvedoucí. Co práce v Rakousku obnáší a v čem je přístup tamních dopravců jiný? Strojvedoucí Karel Novák patří k těm, kteří to zkusili. „Rakouští strojvedoucí jsou velmi kolegiální a navzájem spjatí … Kdežto tady český strojvedoucí sklopí hlavu a udělá, co se po něm chce. Sice bude někde u skříňky nebo v hospodě nadávat, ale nikdy se nezorganizuje nějaká protestní akce,“ říká Novák. V rozhovoru popisuje, co ho k práci v Rakousku vedlo a co vše musel absolvovat.

Jak jste vůbec začal jako strojvedoucí?

Patřím do skupiny lidí, které tahle práce bavila už od mala. Jako třináctiletý jsem se staršími strojvedoucími jezdil na stanovišti. Jako kluk jsem se chodil dívat na nádraží, jak tam objíždějí mašiny, zaměstnanci si mě všimli a postupem času mě začali brát i na mašinu. Časem se našli i tací, kteří mě brávali na širou trať. Dnes by to první šotouš někde na kopci vyfotil, bylo by to v novinách a strojvedoucí by měl na krku nějaké obecné ohrožení a vyhazov k tomu. Dřív se to tak nebralo.

To byl zhruba přelom 80. a 90. let?

Ano, byl jsem v šesté nebo v sedmé třídě. Pak jsem šel na průmyslovku, tam šla dráha trochu do ústraní, ale postupem času jsem se k tomu vrátil. Na dráhy bych býval šel už po vojně v roce 2000, ale tenkrát volná místa nebyla. Naopak, strojvedoucí se propouštěli nebo šli dělat vozmistry. Musel jsem tedy čekat a k Českým drahám jsem nastoupil v roce 2009. To se naopak nabíralo horem dolem, strojvedoucí chyběli. Do té doby jsem byl mimo železnici.

Licenci jste si udělal pod Českými drahami?

Všechno potřebné jsem si udělal pod Českými drahami. Tenkrát vše trvalo déle než dnes.

Na čem jste pak jezdil?

Kromě pendolin asi na všem. Začínal jsem na 810, jezdil jsem na 842, když jsem nastoupil, tak dojížděli u nás v Klatovech ještě i 831. S těmi jsem měl ještě tu čest, říkali jsme tomu dunihlav, protože na jedné straně byl člověk opřený o motor, až mu skutečně dunělo v hlavě. Byly tam i brejlovce a nějaké plecháče, na kterých jsem čichl ke střídavině. Udělal jsem si i zkoušky na strojmistra.

Pak jste šel do Prahy?

Asi každý pokukuje po rychlících, nechce být zapadlý na nějakých lokálkách. Nechci, aby to vyznělo špatně, ono pak po deseti letech v tom blázinci mezi tisíci lidmi se člověk rád zase na tu lokálku vrátí. Mě to ale tehdy táhlo dál. Měl jsem v Praze známé z kurzu, tak jsem je navštěvoval, jezdil jsem s nimi, abych věděl, co doprava v Praze a okolí obnáší. Strašně se mi to zalíbilo. Dozvěděl jsem se, že Praha má turnusovou skupinu strojvedoucích, co mají zkoušku B1 a jezdí do Německa. Začal jsem se o to zajímat, navštívil personální oddělení a zeptal se na to, z němčiny jsem totiž maturoval. Poprvé jsem nelitoval, že jsem si tehdy nezvolil angličtinu.

Jak to dopadlo na personálním v Praze?

Slíbili mi, že když přejdu do Prahy, tak mám šanci se na německou vozbu dostat. Že jim lidi v Praze chybí. Jako mladému se mi to líbilo, našel jsem si podnájem a podal žádost o přeložení. Práce mě hodně bavila, takže jsem šel do Prahy, i když jsem věděl, že mě život tam bude stát víc peněz. Když práce člověka baví, tak spoustu negativních věcí hází za hlavu. V Praze se člověk začne rozkoukávat v příměstské vozbě. Rozkoukával jsem se rok, rozkoukával jsem se druhý rok a s Německem se pořád nic nedělo.

Takže jste šel znovu na personální oddělení?

Ano, a řekl jsem jim, že jsem v Praze platově ještě klesl, protože v Klatovech jsem byl ve vyšší platové třídě i jako strojmistr, ale náklady na život mi vzrostly. To je velká nevýhoda, že strojvedoucí v Praze nemá žádné finanční zvýhodnění. Má stejný plat jako kolega z nějakého depa v lesích, kde nejsou žádné náklady na bydlení. Když vidím kolegy v Praze, tak to jsou mašinkáři, co to chtěli dělat od mala. Ale až přijde doba, kdy je to začne štvát, tak si myslím, že Prahu budou moci zavřít. Už teď mají potíže obsadit směny.

Oni mají skutečně stejný plat jako kolegové jinde?

To je tabulkový plat Českých drah a Praha nemá výjimku. Třeba policista v Praze má výrazně vyšší rizikový příplatek než policista v Horní Dolní. Takže policie má složku, která více méně zohledňuje to, že náklady na život jsou v Praze vyšší, dráha nic takového nemá. I když jsem teď od kolegů slyšel, že začala Praha dávat nějaké prémie.

Co vám tedy řekli na personálním oddělení?

Utěšující politické řeči, jako že to nešlo, ale že to přijde, a podobně. Sliby ale nikam nevedly, tak jsem se naštval a dal výpověď s tím, že půjdu k Metransu. Pak se teprve kolečka rozhýbala a udělal jsem kurz na německé předpisy. Já chápu, že to stojí spoustu peněz, ale mohli mi to říci předem a já bych klidně počkal další roky v Klatovech. Oni mi ale naslibovali hory doly a pak se nic nedělo. Takže nakonec jsme si ještě s jedním kolegou udělali kurz.

Je náročný?

Napoprvé jsme to neudělali, vylétli jsme jak papíroví čerti. Zkouška se skládá z písemné a ústní části a praktického přezkoušení. Všechno je to v němčině. Každá zkouška je o štěstí. Dostali jsme písemný test, který měl kolem čtyřiceti otázek a další podotázky. Já jsem u jedné otázky zaváhal s rychlostí a napsal vyšší, než je stanoveno předpisem. A přestože jsem test na procenta splnil a dosáhl přes 90 procent, tak jsem neuspěl, protože šlo o bezpečnostně relevantní otázku. A pokud je nějaká otázka takto označena a je zodpovězena špatně, tak je test hodnocen jako neúspěšný. Po měsíci jsme jeli na nový test a vše udělali.

Pak jste tedy začal jezdit do Německa?

Přesně tak, byl jsem strojvedoucí letmo s německými zkouškami.

Jezdil jste zároveň v turnusu na příměstské dopravě?

Nejezdil. Byť bych chtěl mít nějaký měsíční rozpis šichet, tak to není možné, protože strojmistrům se pak ty směny špatně plánují.

Finančně jste na tom byl lépe?

Ano, když má někdo zahraniční zkoušky a jezdí do zahraničí, tak má smluvní plat a nikoliv tabulkový, jako všichni ostatní. A zaplaťpánbůh, nedělá se rozdíl mezi turnusáky a leťáky.

Není to stresující být letmo, když nevíte, kdy vás zavolají?

Když není vyloženě nějaká mimořádnost, tak být letmo obnáší to, že znáte směny čtyři dny dopředu. S osobním životem je to neslučitelné, protože netušíte, co budete dělat za šest dní. Nemůžete si naplánovat třeba zubaře.

Obecně, jak jste byl vytížený jako leťák? Více než kolegové v turnusu?

To rozhodně. Teď jsou leťáci využívaní více, protože turnusák má pevný rozpis směn třeba na tři měsíce. A jestliže strojmistr potřebuje, aby vzal nějakou směnu navíc, tak musí strojvedoucímu zavolat a on mu to musí odsouhlasit. Je pro něj jednodušší to odříci. Kdežto strojvedoucímu letmo to tam strojmistr prostě napíše. Poslední dobou se stává, že není k dispozici tolik lidí v turnusech, takže to vykrývají strojvedoucí letmo.

A chtějí být strojvedoucí dnes spíše letmo nebo spíše v turnusu?

Řekl bych, že v dnešní době být letmo spíše nechtějí. Dřív naopak chtěli, protože strojvedoucí letmo dělají lidé, které dráha hodně baví a jako letmo se svezou na všem a na všech tratích. Kdežto když je v turnusech, tak má přidělenou jednu nebo dvě trati, kde jezdí. Když je v příměstském turnusu, tak ví, že bude jezdit jenom na tom panťáku a jenom třeba Berouny. Což většina mladých nechce.

Kam až jede český strojvedoucí směrem do Německa?

Do Drážďan. Měli jsme jezdit až do Berlína, ale na to nebyli lidi.

Jak dlouho jste takto jezdil?

V Praze jsem byl asi pět let, z toho v německé vozbě asi dva a půl roku.

Pak jste odešel do Rakouska. Co vás k tomu vedlo?

V Rakousku jezdím u společnosti, která funguje podobně jako v tuzemsku třeba Strojvůdci.cz.

Tedy půjčovna lidí.

Ano, je to společnost MEV, působí v Rakousku, Německu a ve Švýcarsku. Oni mají pro x dopravců nasmlouvané vlaky. V Rakousku je situace stejná jako u nás, chybí tam velké množství strojvedoucích. Kdo v Rakousku začíná a není rodilý Rakušan, tak v 90 procentech jde přes tuhle společnost. Jsou schopní strojvedoucího vycvičit, mají své školící centrum, simulátory a podobně.

Nicméně předpokládám, že jste si turnusově asi moc nepolepšil.

Mají to tam lépe ošetřené. Rozpis směn se zpracovává na měsíc.

Vraťme se k tomu důvodu, proč jste šel do Rakouska?

Důvod je prostý a nejsou to peníze. Ano, v Rakousku si člověk vydělá i díky třináctému a čtrnáctému platu bezkonkurenčně víc. Ale mým důvodem bylo osobní volno. Pocházím od Klatov a neměl jsem v Praze trvalé bydliště. A platit nájem v Praze je pro samotného člověka dost nákladné, já jsem platil v Letňanech 12 tisíc, což je na plat u drah dost vysoká položka. Tak jsem ten nájem zrušil a dojížděl jsem.

Z Klatov? To mi připadá dost drsné.

Mám druhým rokem obytný vůz, takže jsem měl kde přespat. Ale snažil jsem se jezdit domů, i když jsem byl jako leťák využívaný na maximum. Vždy jsem jim říkal, že je mi jedno, že jsem deset dní v práci, ale pak chci alespoň tři dny volna, abych si v klidu dojel domů a zpátky. Jenže bohužel, jako by mi to dělali naschvál, to vycházelo na jednodenní volna. Když potom člověk sedne do auta a jede domů 160 kilometrů, tak přijede zpátky ještě utahanější, než když odjížděl.

České dráhy nemají nějaké byty nebo svobodárnu pro přespolní?

České dráhy nemají vůbec nic. Všechno, co šlo, se prodalo, a všechno, co lze, se ještě prodá.

Proč jste to nezkusil v Německu, kde už jste byl etablovaný?

To mě samozřejmě napadlo, měl bych to tam snazší. Dokonce už jsem tam měl i něco rozjednáno, nebyl by problém jít i k Deutsche Bahn. Ale se směnami bych si v Německu nepomohl. Navíc bych dojížděl dál než do té Prahy. Takže jsem se podíval dolů na jih, přes Šumavu to mám z domova sto kilometrů. Teď budu mít nejčastěji nástupy v Pasově.

Je pravda, že v Rakousku platí stejná kolektivní smlouva pro všechny dopravce, tedy že třeba u MEV máte stejné podmínky jako u ÖBB?

Ano. Dokonce strojvedoucí ÖBB je, pokud jde o rakouské dopravce, placený nejhůře. Ale obecně strojvedoucí v Rakousku je velice ceněná pozice a patří k vůbec k nejlépe placeným zaměstnancům. To je velký rozdíl proti poměrům v České republice. Když srovnám plat strojvedoucího třeba s pracovníkem servisu nebo pokladní v supermarketu, tak ano, strojvedoucí vydělá víc, ale ten rozdíl není zdaleka takový jako v Rakousku.

Strojvedoucí jsou tedy mezi zaměstnanci elita?

Přesně tak.

Platí, že v Rakousku bývá obvykle místo nástupu i ukončení práce totožné s místem zaměstnání. Tedy, že se tam nepoužívají finty známé z tuzemska, že se jako místo zaměstnání napíše Česká republika a strojvedoucí pak dostane nástup na mašinu na druhém konci státu?

Je to pravidlo, ale samozřejmě ne vždy je možné šichty tak poskládat, ne vždy je třeba odvézt nějaký vlak zpátky. Pak jede strojvedoucí takzvaně v režii a nejede jen za stravné, ale za 70 procent platu. Tam finty, které zmiňujete, ani fungovat nemohou. Rakouští strojvedoucí jsou velmi kolegiální a navzájem spjatí, takže jakmile by to někdo jen zkusil, tak strojvedoucí řeknou ne a zastaví to. Kdežto tady český strojvedoucí sklopí hlavu a udělá, co se po něm chce. Sice bude někde u skříňky nebo v hospodě nadávat, ale nikdy se nezorganizuje nějaká protestní akce.

Federace strojvůdců je bezzubá?

Federace strojvůdců je – já nechci být sprostý – úplně k ničemu. Už pár měsíců před svým odchodem jsem jim nedal ani korunu.

Co obnášelo udělat rakouské zkoušky?

Měl jsem to jednodušší v tom, že už tam někteří pražští kolegové jezdí. Byl jsem se za nimi podívat, získal jsem spoustu informací, co to obnáší. Ve finále to tak složité není. Je třeba licence, která je celounijní, a pak člověk dělá školení na jejich místní předpisy. Ty jsou podobné, i když každá země má svá specifika.

Jak je to s jazykem?

Požaduje se B1, což jsem měl už v Praze, než jsem začal jezdit do Německa. Zkouška je akceptovaná pouze od Goethe Institutu v Praze, protože tam zkouší rodilí mluvčí. A dopravci v Německu a Rakousku akceptují pouze tento institut, aby měli na všechny stejné měřítko. Protože známe Českou republikou, zajít někam na jazykovku, dát jim deset tisíc a získat zkoušku asi nebude problém.

Co je vůbec B1, to je plynulá řeč?

Ne. To jsou základní znalosti. Ale musím říci, že během dvouměsíčního kurzu, kdy je člověk na učebně nebo jezdí praxi, a kdy je nucen mluvit jen německy, tak se minimálně o jednu úroveň zlepší. To potvrdí každý, kdo do kurzu v Rakousku šel. Ale k tomu výcviku samotnému. Ten je prokládaný praxí a výukou na simulátoru. Koncem kurzu se vykoná jízdní zkouška. Té předchází písemná zkouška z návěstních a dopravních předpisů, písemná zkouška ze zabezpečovacího systému LZB, další písemná zkouška ze systému ETCS. Následuje ústní zkouška s přiděleným zkušebním komisařem. Dále zkouška na simulátoru a pak se naplánuje praktická jízdní zkouška na vlaku. Tu jsem já absolvoval v úseku z Břeclavi do Vídně, kdy se během jízdy zkušební komisař vyptává na všechno možné týkající se jízdy vlaku, taková další ústní zkouška během jízdy. Vše je protokolováno, otázky i odpovědi. Zkoušky nejsou nijak zadarmo, člověk se opravdu učit a připravovat musí, ale zvládnout se to samozřejmě dá. Jednu zkoušku, ústní, jsem absolvoval až na druhý pokus, všechny ostatní napoprvé.

Do Rakouska jste se nepřestěhoval?

Ne, žiju dál v Čechách a do Rakouska jezdím. Ještě bych dodal, že v Rakousku během kurzu člověk nemá žádné výdaje. Nastoupí do kurzu a všechno platí MEV včetně ubytování na hotelu a dojíždění.

Můžete srovnat plat tady a tam?

Během kurzu hned po nástupu má člověk 1477 eur čistého, dalších zhruba 300 eur si vydělá na příplatcích, třeba když má jízdu na praxi v neděli, v noci, je tam nějaké stravné.

A jako hotový strojvedoucí?

To pak má asi 1990 čistého.

To není zas takový skok oproti českým poměrům.

To není, ale když člověk jezdí celý měsíc, tak dalších 900 eur vydělá na příplatcích. To je tedy nějakých 2600 eur čistého celkem s tím, že základ v listopadu a v červnu dostane dvojnásobný. Říkají tomu bonus na Vánoce a bonus na dovolenou. Je to třináctý a čtrnáctý plat. Když si to rozpočtu, tak je to měsíčně zhruba 68 tisíc korun. Po třech letech se dále základní plat zvedá a pak dle nastavených tabulek ještě několikrát.

S čím jezdíte a jak vás přijali rakouští kolegové?

Jezdím jen náklady, vozit lidi už jsem nechtěl. Rakouských kolegů strojvedoucích je u MEV asi pět procent, pak tam je deset procent Němců, ti jezdí často pracovat do Rakouska, protože tam jsou vyšší částky na důchodové zabezpečení. Kolem 70 procent je Maďarů, několik Chorvatů a Češi.

Na jak dlouho jste se MEV upsal?

Na čtyři roky. Uvažuji o tom, že potom bych jezdil jen na 80procentní úvazek. Měl bych více volna a stále více peněz než v Čechách. Uvidíme.

A dočkal jste se tedy více osobního volna?

Volna je poměrně dostatek. Jednání firmy je ve srovnání s jednáním u ČD nesrovnatelné. Soukromé firmy si svých zaměstnanců váží více, protože ví, že jde o pracovní místa i jich samotných, tedy zaměstnanců v kancelářích, na které strojvedoucí vydělávají. Tohle si u ČD asi nikdy neprovozní personál neuvědomí.

Pozn.: Fotky z průběhu směn zveřejňuje Karel Novák na Instagramu: fira_international

Tagy MEV platy Rakousko strojvedoucí

105 komentářů