Cyklistů v Praze ubylo. Sčítače jich napočítaly o tři procenta méně než loni
Přes rozšiřující se cyklistickou infrastrukturu zažívá Praha opačný trend než Vídeň, kde oblíbenost jízdy na kole roste.
Automatické sčítače cyklistů umístěné na pražských komunikacích v loňském roce napočítaly zhruba 5,66 milionu cyklistů, což je meziročně o tři procenta méně. Také vzrostla délka značených tras o 12 na 543 kilometrů. Přibyla rovněž další cyklistická opatření, jako je například množství cykloobousměrek, cyklopřejezdů nebo cklostojanů. Vyplývá to z ročenky dopravy pro rok 2022 Technické správy komunikací (TSK).
Sčítače jsou na třicítce míst na páteřních cyklostezkách. Fungují tak, že je buď v komunikaci umístěna indukční smyčka, nebo radar. Na některých místech jsou obě technologie. Zařízení umí rozlišit i to, v jakém směru cyklisté jedou.
Nejvyšší počet cyklistů zaznamenaly, stejně jako předloni, sčítače v Povltavské ulici asi 180 metrů od Trojského zámku. Evidovaly 489 664 cyklistů, což je meziročně o 13 procent méně. Druhým nejvytíženějším místem bylo křížení ulic Vltavanů a U Kina v Modřanech, kde zařízení napočítala meziročně o 54 procenta cyklistů více, a to 423 750.
Největší nárůst hlásily sčítače v ulici Dukelských hrdinů, kde se počet cyklistů meziročně navýšil o 179 procent na 363 259 lidí. Celkem 114procentní zvýšení průjezdů zaznamenaly sčítače u Anděla na Plzeňské ulici. Naopak největší úbytek lidí na kolech, a to o 54 procent, byl na nábřeží Kapitána Jaroše, kde sčítač asi 200 metrů od Hlávkova mostu přejelo 70 740 cyklistů.
V loňském roce bylo dokončeno například rozšíření vytížené páteřní trasy A2 na pravém břehu mezi Přístavištěm a Vyšehradským tunelem, na trase A1 na levém břehu vybudovali silničáři novou cyklostezku mezi Stromovkou a ulicí Varhulíkové, na Klárově vznikl podjezd pro cyklisty pod Mánesovým mostem, nová stezka pro cyklisty i chodce vede z Průmyslové ulice na Jahodnici a z Ocelkovy do Půdovy na Praze 14.
Doplněny byly loni cyklostojany k železničním stanicím, například ve stanicích Zahradní město, Hlavní nádraží a ve Vršovicích. U stanice metra C Opatov byla zkušebně zprovozněna první městská automatizovaná úschovna kol. Přístřešek s kapacitou 30 kol lze využít zdarma k uložení bicyklů při přestupu na metro.
Z 543 kilometrů tras jich je 233 kilometrů vedených odděleně od automobilové dopravy. Na 48,2 kilometrech jezdí cyklisté ve vyhrazených pruzích společně s autobusy a na 36,9 kilometrech silnic jsou vyznačeny takzvané cyklopiktokoridory, kdy jsou na silnici nakresleny obrázky cyklistů upozorňující řidiče na to, že tím místem často projíždějí lidé na kolech.
V Praze je rozmístěno 4 324 cyklostojanů a na 1 937 křižovatkách jsou vyznačena představená stání pro cyklisty. Cyklisté mohou obousměrně jet v 235 ulicích, ve srovnání s předešlým rokem je to o 30 ulic více. Loni vzniklo také pět nových přejezdů pro cyklisty, nyní jich je 203, z nichž asi na polovině jsou semafory.
Přes rozšiřující se cyklistickou infrastrukturu zažívá Praha opačný trend než Vídeň. Sčítače na vídeňských stezkách ukazují, že oblíbenost jízdy na kole je v rakouské metropoli na vzestupu. V roce 2022 čidla napočítala 11 milionů průjezdů, což je o dva miliony více než rok předtím. Letošek má přinést další rekord, v pololetí bylo zaregistrováno 5,62 milionu průjezdů cyklistů.