Na konci roku 2022 připadal v Praze jeden registrovaný osobní automobil na 1,4 obyvatele. Celkově se počet aut zvýšil o 40 800 automobilů na 1,258 milionu. Vyplývá to z dat uvedených v ročence Technické správy komunikací, kterou má deník Zdopravy.cz k dispozici. 

Na území Prahy se celkový počet registrovaných motorových vozidel výrazně zvyšoval až do roku 1999, poté se nárůst zpomalil. Graf uvedený níže ukazuje, že počínaje rokem 2012 začal počet aut opět výrazně stoupat, a to až do roku 2019. Následně se tempo růstu zmírnilo a další výraznější vzestup byl zaznamenán až v roce 2021.

Následující rok se do počtu obyvatel Prahy započítali i uprchlíci z Ukrajiny, kterým byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou. Jelikož se jen v metropoli počítali na statisíce, průměrný počet obyvatel na jedno auto tak poklesl na zmíněných 1,4. 

Ročenka TSK upozorňuje, že v rámci dopravy v Česku zaujímá Praha zvláštní postavení. Ve statistikách se to projevuje v nadprůměrně vysokých dopravních výkonech i intenzitách ve srovnání s jinými českými městy nebo s dálnicemi a silnicemi v okolí.

Ujeté vozokilometry se sledují od roku 1978. Údaje se vztahují k období 0–24 hodin průměrného pracovního dne a nefigurují v nich autobusy městské hromadné dopravy. 

V roce 2022 činila průměrná denní hodnota celkem 22,813 milionu vozokilometrů. Z toho podíl osobních a dodávkových automobilů do 3,5 t činil 20,771 milionu vozokilometrů, což je 91 procent. 

V roce 2020 vlivem covidové pandemie doprava v Praze klesla o osm procent. Hned rok na to se vrátila na předcovidové hodnoty a na nich zůstala i v uplynulém roce. 

„Praha se bohužel dosud rozvíjí mnohem rychleji ve svém zázemí než v jádru města a přitom poskytuje výrazně větší množství služeb právě v centru. To lidi nutí cestovat na dlouhé vzdálenosti, pro něž je osobní automobil díky své rychlosti a pohodlí mnohem atraktivnější,“ komentoval čísla náměstek primátora pro dopravu Zdeněk Hřib (Piráti).

Přijíždějících aut mírně ubylo

Vedle dopravních výkonů používá TSK ke zjišťování trendů vývoje dopravy také tzv. kordonová sledování. Jde o sčítání aut na místech všech vjezdů do vymezené oblasti. 

V Praze se rozlišuje centrální a vnější kordon. Na tom centrálním se zjišťují intenzity automobilové dopravy na vjezdu do širšího centra hlavního města, což je oblast vymezená přibližně Petřínem na západě, Letnou na severu, Negrelliho viaduktem spolu s Riegrovými sady na východě a Vyšehradem na jihu. Strahovský tunel, Mrázovka a celý tunelový komplex Blanka jsou vně centrálního kordonu. 

Do takto vymezené oblasti jednosměrně vjíždělo v roce 2022 za 24 hodin průměrného pracovního dne 259 000 vozidel, z toho 248 000 osobních. Ve srovnání s předchozím rokem 2021 se v centru doprava nepatrně snížila o 0,6 %. 

Vnější pásmo města pak vyjadřuje intenzitu dopravy na vstupech hlavních silnic a dálnic do souvisle zastavěného území metropole. Tudy loni přijíždělo do Prahy za 24 hodin průměrného pracovního dne celkem 332 000 vozidel, z toho 290 000 osobních aut. Zde byl pokles oproti centru o něco silnější a meziročně sčítači zaznamenali o 2,2 % méně aut.

Podle náměstka Hřiba je rostoucí množství automobilů, které denně přejíždí hranice Prahy problém, zejména kvůli nedostatku parkovacích míst. Pokud se totiž intenzity na vnějším kordonu sečtou v obou směrech, dlouhodobě se zvyšují asi o 7 tisíc automobilů ročně. Loni to bylo 664 tisíc vozidel.

V celém metropolitním regionu je však k dispozici jen asi 7 tisíc parkovacích míst v režimu P+R. „Kvůli času, o který přichází řidiči s rostoucím počtem automobilů v uliční síti stejné velikosti, je třeba podporovat raději výstavbu v jádru města, než za jejími hranicemi, a dobrou občanskou vybavenost okrajových sídel, aby se mohly stát lokálními centry,“ podotýká Hřib.

Nástrojem k tomu podle něj má být úprava pražských stavebních předpisů nebo příspěvky developerů na kvalitní rozvoj území.

Prostě to dojdete pěšky. Uvolníme silnice těm, co je skutečně potřebují, říká Hřib