Glosa: Kterak jsme dosáhli absolutní bezpečnosti na železnici
Porucha lokomotivy v kombinaci s výhradním provozem pod ETCS přinesla přesun přepravy na silnici.
Podíl železnice na celkové přepravě zboží dlouhodobě klesá. Ukazují to nejen statistiky, ale i řada vyjádření dopravců, například na čtvrteční konferenci ŽESNAD.CZ. Proč se tak děje ukazuje i zkušenost čtenáře Lukáše Adamce, který svoji čerstvou zkušenost popsal v krátké glose.
Jsem expedient ve společnosti, která má několik provozů po celé zemi. Protože jsem nadšenec do vlaků a vedení naší společnosti nevadí pomalá, zdlouhavá a dražší řešení, tak část naší produkce vozíme k našim zákazníkům po kolejích.
Vozíme zhruba v objemech 2 000 až 3 000 tun/jedna expedice, expedice probíhá v průměru co dva až tři týdny. Jak už z povahy námi přepravované komodity plyne, tak vozíme v docela velkých objemech, k jejichž zpracování se železnice jevila jako poměrně vhodný dopravní prostředek. Byť v porovnání se silniční dopravou dražší a zdlouhavější. Nutno však podotknout, že i to se v posledních letech s nástupem privátních dopravců značně zlepšilo.
V minulém týdnu došlo k závadě na jedné z našich vlečkových lokomotiv, které u nás dlouhá léta pracují při manipulacích s nakládkou a vykládkou. Nic výjimečného, říkal jsem si. Zakázku dokončím dodavatelsky, objednám na nakládku druhou lokomotivu a mezitím se ta naše opraví.
Jenže jsem se spletl. Jsme na nejmodernější trati v Česku Olomouc – Uničov vybavené evropským zabezpečovačem ETCS, na kterou můžou jenom lokomotivy vybavené krabičkou s drážní GPS za cca 10 milionů v nejlevnější verzi.
Nikdo z našich dodavatelů, kteří u nás zaskakovali dříve v podobných případech, se tak k nám na vlečku teď nedostane. Byla by samozřejmě varianta sehnat lokomotivu vybavenou onou evropskou GPS, ale vhodných strojů je málo, nejsou na ně volné ad hoc termíny a cena práce takovéto lokomotivy by se nám hrubě nevyplatila. Jedna nakládka by nás finančně vyšla zhruba na čtyřnásobek ceny ve srovnání s tím, kdybychom si nakládali sami. A dostat k nám „narychlo“ na vlečku lokomotivu nevybavenou ETCS je technicky prakticky nemožné, jak jsem se dozvěděl.
ETCS na trati vypnout nejde, formou PMD se jezdit nesmí a na přetah „studené“ lokomotivy v nějakém nákladním vlaku není okamžitá kapacita. Nebyla tak jiná možnost, než čekat na opravu naší lokomotivy a zakázku dokončit se zpožděním, což se pochopitelně nelíbilo zákazníkovi.
Ten je totiž s přepravou po železnici vysloveně nespokojený; v důsledku výluk (nejen u nás) a mizerné kapacity na jediném přechodu ČR/Německo jezdí vlaky „brutálně“ zpožděné a za opoždění dodávky se platí smluvní, nemalé penále. Pokud o zahraničního zákazníka nechceme přijít, tak nám nezbude nic jiného, než další závoz realizovat pomocí kamionů.
Čímž se však podaří dosáhnou onoho kýženého stavu dokonale bezpečné železnice. Protože kde není vlak, tam není „bezpečnostní riziko“.
Quo vadis, Bohemia ferriviaria…?
Lukáš Adamec
Bezmála dvouhodinová diskuse plná osobních útoků vůči odpůrcům záměru a spíše chudá na fakta končí, parkovací dům míří ke svému schválení. Piráti, Zelení a Naše Pardubice budou proti.
O návratnosti nelze mluvit a o veřejném zájmu také ne, potvrdil i kolega @karel_haas.
— Pardubečka 🏴 (@pardubecka) May 29, 2023