Třídílný velikonoční seriál o cestě na Slovensko a zase zpět zakončíme třetím dílem, ve kterém se s námi Aleš Petrovský podělí o zážitky z cesty nočním vlakem dopravce RegioJet. Čtenáře tyto Velikonoce čekaly tři díly vyprávění, co všechno se dá zažít při nočním cestování vlakem do zahraničí a jakou gastronomii nabízejí slovenské koleje. První díl byl věnován cestě lůžkovým vozem ČD/JLV z Prahy do Košic a ve druhém díle jsme zavítali do slovenských jídelních vozů.

Nákup jízdenky snadno a rychle

Na rozdíl od národního dopravce je nákup jízdenky pro noční vlak RegioJetu procházka růžovou zahradou. Mohu se snadno posouvat v datech a hned vidím cenovou hladinu základního tarifu a jak je ten či onen vlak obsazen. Kliknutím na cenu se mně rozbalí nabídka tarifů i s cenou, krátkým popisem a obrázkem, ze které si mohu jednoduše vybrat. Po rozkliknutí vybraného tarifu se zobrazí přehledný plánek vozu (vlaku), kde si jednoduše vyberu svoje místo, vidím poskytované služby, je zde opět obrázek… Jednoduché jak malá násobilka, a věřím, že mnoho cestujících zvolí vlak RegioJetu právě proto, že má jednoduchý a srozumitelný nákup jízdenky na noční vlak.

Abychom byli fér, tak i RegioJet nabízí možnost využití čekárny (RegioJet Lounge) při cestě nočním vlakem na Slovensko z Prahy, kterou jsem v tomto případě nemohl logicky využít. Dle webu RegioJetu se zde již nenabízí káva zdarma, k dispozici jsou časopisy, denní tisk a wi-fi.

Čekání na Godota v Košicích

Do odjezdu vlaku RJ 1020 RegioJet zbývala více jak půl hodina, a tak byla možnost prohlédnout si halu, kde je vidět, že se někdo příliš nestará. Nefunkční eskalátory jsou všudypřítomným místním koloritem, podobně jako například v Popradu. Bohužel počet laviček v hale není příliš vysoký a nikomu se moc nechce se zavazadly do čekárny, která je v patře, když nefungují eskalátory. Zatímco informační tabule zatím nezobrazovala u vlaku RJ žádné nástupiště či kolej, na webu ŽSR bylo vypsáno nástupiště 3 kolej 3.

Vzhledem k nedýchatelnému vzduchu v hale jsem šel raději čekat jako mnoho dalších cestujících do podchodu a na schodiště vedoucí ke třetímu nástupišti. Přes déšť venku byla vidět souprava pro noční vlak RegioJetu na šesté koleji. Ona číslovka se nakonec objevila cca 15 minut předem i na informační tabuli, a tak začal pochod v dešti přes koleje až na vzdálenou šestku, kde se na úzkém peronu začal postupně naloďovat dav cestujících. O pohodlném nástupu se v tomto případě tedy rozhodně hovořit nedá.

Není lůžko jako lůžko

Po nástupu do vlaku bez asistence stevarda jsem si našel místo a rozhodně se nedalo mluvit o nadšení. S tímto typem vozu jsem měl již zkušenosti z cesty k Jadranu. Skořepinové sedačky vylučují plnohodnotné využití spodního lehátka a celkově se jedná o méně příjemný vůz i přes to, že má klimatizaci, wi-fi či zásuvku. Když už jsme nakousli to lehátko… RegioJet nabízí v základu dva typy oddílů, které jsou ale zajištěny jedním typem vozů, a to vozy lehátkovými. Jednotlivé produkty dle označení RegioJetu, tedy lehátko či „lůžko“, se liší především maximálním počtem osob v kupé a mírně také servisem.

V lehátkovém kupé je přepravováno maximálně šest osob, v „lůžkovém“ kupé maximálně tři. Já se zaměřím právě na lůžkové kupé. Jedinou výhodou je dostupnost místa k sezení během celé cesty. Tím bych asi výčet předností tohoto stylu využití lehátkových vozů ukončil. Žádná plnohodnotná postel, žádné umyvadlo, žádný hotelový pokoj. Od spuštění spacích vlaků se RegioJet nikam neposunul, nezmodernizoval žádné vozy, nepořídil plnohodnotná lůžka, zkrátka nic.

Voják se stará, voják má

Začal jsem obhlídkou přiděleného kupé. Na první pohled vypadalo kupé celkem solidně. Ovšem při bližším pohledu jsem viděl věci, které mě dvakrát nepotěšily. Žebřík byl v kupé opřený o okno bez jakéhokoliv jištění, velký stůl, který měl být podle samolepky pod sedačkami, byl hozený v prostoru pro zavazadla i s kapesníkem a igelitovým obalem. Lišta nad sedačkami byla špinavá až běda, rozkládací stolek mezi sedačkami byl snad ještě horší. Tasil jsem vlhčené ubrousky, kterými jsem setřel zmíněnou odkládací lištu, rozkládací stolek, stoleček pod oknem či velký stůl v zavazadlovém prostoru. Výsledek byl tristní, kapesníčky změnily barvu na černou. Fuj. Koukám, že RegioJet má v úklidu mezery nejen na lince do Splitu.

Další výbornou pastí třeba pro vlasy je popraskaná čtecí lampička, ovšem svatým grálem závad byly závěsy. Po jejich zatažení jsem zjistil, že jsou za a) krátké na délku, ale i za b) krátké na šířku. To znamená, že po jejich zatažení je stále vidět do vašeho kupé a o soukromí či o pohodlí, kvůli svítícímu světlu z chodbičky, nemůže být řeč. Když jsem tuto závadu ukázal stevardovi, tak ten, jakkoliv byl příjemný, mně nemohl s tímto nijak pomoci.

Vzal jsem tedy věci do vlastních rukou, využil, že mám kupé připravené pro tři cestující a z prostěradla jsem si vytvořil další část závěsu tak, aby mě během cesty někdo z uličky nevykoukal. Zábavnou část také tvoří tři vypínače na světla v kupé, kde jejich vzájemnou kombinací zapnutí a vypnutí docílíte různých režimů osvětlení. Návod v kupé žádný není.

Na spodním lehátku jsem spát nechtěl kvůli tomu, že jeho zadní část tvoří již zmíněná skořepina s opěrkami, a tak jsem se ubytoval na lehátku prostředním. Také jsem si složil horní lehátko tak, abych měl nad sebou volný prostor. Aby byla cesta pohodlnější, tak jsem si z peřiny navíc udělal ještě improvizovanou matraci a využil jsem i druhý polštářek, neboť polštáře v lůžkovém voze RegioJetu jsou poměrně nedostatečné. Konečně jsem měl připravené alespoň trochu využitelné lůžko. Bohužel v tomto voze nejsou žádné odkládací síťky, a tak musíte při odkládání např. brýlí a telefonu dost improvizovat a modlit se, aby vám nikam nic nezapadlo. Co je však potěšující fakt, že jak povlečení, tak lůžkoviny celkově byly čisté, bez stop různých tekutin apod.

Jeden stevard může mít na starosti více vozů

Ano, tuto větu znají všichni cestující, kteří pravidelně jezdí RegioJetem. Stejná situace platila zde, stevard měl na starosti opravdu mnoho vozů, o čemž mě také informoval, když jsem si chtěl objednat večeři. Omluvil se, že vše rád připraví, ale budu si muset počkat. K večeři jsem si objednal kuřecí ve sladkokyselé omáčce s rýží, bílé víno a jakési hrachové krekry s mákem. Bylo mně jasné, že jde o první a poslední možnost objednávky. Stevard za nějakou dobu dorazil zpět s celou objednávkou, popřál dobrou chuť a než stačil utéct plnit si povinnosti do jiné části soupravy, tak jsem se jej zeptal, zdali bude ráno možnost si objednat něco navíc anebo si zamýšlený plněný croissant mám objednat hned. Stevard mně sdělil, že croissanty jsou už stejně vyprodané po cestě z Prahy a v Košicích se občerstvení nezbrojí.

K hlavnímu jídlu jsem dostal malou kávovou lžičku a dezertní vidličku. Jako v každém díle s RegioJetem – ano, RegioJet stále neumí dávat potřebné náčiní k jídlům z menu. A zrovna k rýži by se nůž poměrně hodil. Bohužel. Lžička byla pro mě nepoužitelná, neboť na ní byly zaschlé zbytky pravděpodobně od jídla předchozích spolucestujících. Abych citoval oblíbený český film: „To je hnus, velebnosti!“.

Tři džusy ano, tři croissanty ne

Podívejme se také na to, co RegioJet nabízí v ceně jízdenky za občerstvení. Základem je třetinková voda, džus a ráno překapávaná káva a croissant. Protože jsem měl zaplacené celé lůžkové kupé, tak jsem dostal tři vody a stevard mně nabídl i tři džusy. Velké zklamání přišlo ráno. Budík jsem nezaregistroval, jelikož ve voze neběželo hlášení, a tak stevard klepal se snídaní, která byla zároveň i budíčkem. Z krabice podal jeden croissant a běžel rychle rozdávat zbytek. Zajímavé je, že zde už jsem tři croissanty nabídnuté nedostal. Ještě větší tragédie přišla s rozlévanou překapávanou kávou, která je servírována do kelímku pro espresso, a ještě zhruba jen do dvou třetin. Vážení, tohle je výsměch třídenní. Toto nazývat snídaní, to ať raději RegioJet nedává nic. O možnosti si ráno něco objednat ani radši nemluvím, neboť jak již víte, jeden stevard může mít na starosti více vozů. Zde nastalo velké zhoršení od začátku provozu spacích vlaků RJ, kdy se dávala ke snídani miska se sladkými šneky z listového těsta a džemem a teplý nápoj si mohl cestující vybrat. Stejně tak si nekoupíte v nabídce ani žádné hygienické potřeby.

Nastoupit, vyspat, neotravovat a vypadnout.

Těmito slovy bych popsal aktuální produkt spacích vlaků RegioJetu. Momentálně bez vyhlídky zlepšení či nějaké inovace nebo novinek. Parta kamarádů, lidé jedoucí za prací, nenároční nízkonákladoví cestovatelé – ano, klientelu si tyto vlaky najdou vždy a věřím, že jezdí povětšinou plné. Ale pokud máme mluvit o plnohodnotném produktu nočních vlaků v souvislosti s renesancí těchto služeb v evropském měřítku, tak toto, toto opravdu ne. Pokud mám za takové kupé zaplatit stejně jako za single lůžko u Českých drah, tak bych musel být blázen abych jel se žlutým vlakem. Druhou stranou mince je ovšem již zmíněný fakt, že u RegioJetu najdete volnou kapacitu častěji než u nočních vlaků národního dopravce. A to je také důležité zmínit.
Orchidej byla.

Ceny jízdenek a občerstvení:

Jízdenka plus lůžko „vlastní kupé“ 1 665 Kč / 71,17 EUR
CELKEM jízdenky: 1 665 Kč / 71,17 EUR
(srovnání z prvního dílu – České dráhy: 1 642 Kč / 67 EUR)
Kuřecí sweet and sour s rýží 65 Kč / 2,60 EUR
Luskeeto krekry makové 35 Kč / 1,40 EUR
Pálava – víno bílé 60 Kč / 2,40 EUR
CELKEM občerstvení: 160 Kč / 6,40 EUR

Tagy Doporučeno noční vlaky RegioJet

211 komentářů