Maximum 20 km/h a smíšený provoz pěších i aut. Stát začíná řešit „zóny setkávání“
Inspirací jsou podobné zóny ve Švýcarsku a Rakousku, vedou ke zklidnění dopravy.
V Česku začíná odborná debata o novém řešení dopravy a využití veřejného prostoru zejména v centrech měst. Poslanci na podvýboru pro dopravu poprvé začali řešit vytvoření takzvaných „zón setkávání“, které by mohly přinést zklidnění dopravy. Inspirací je zejména zkušenost z Rakouska a Švýcarska i dalších zemí.
„V centru pozornosti není vozidlo, ale člověk,“ říká o nové koncepci Vojtěch Novotný, který včera prezentoval své návrhy poslancům. Podobný návrh již v minulosti zpracoval pro Prahu. I když nebylo přijato žádné usnesení, změnu legislativy podobným směrem na místě podpořili jako poslanci, tak zástupci dopravní policie.
Zóny setkávání mají mít jednoduchá pravidla, šlo by o smíšený provoz aut, MHD, pěších a cyklistů. Pro všechna vozidla by platila maximální rychlost 20 km/h a přednost zprava. „Je to cesta ke kvalitnějšímu využití veřejného prostoru,“ řekl poslanec Michael Rataj (STAN), který jednání na toto téma inicioval. Aktuální legislativa totiž neumožňuje městům podobné zóny zavádět.
Podle Novotného je ze strany radnic o takové zóny velký zájem, naráží ale na chybějící legislativu. České normy a zákony znají jen pěší a obytnou zónu. Ty ale nejsou pro taková řešení dopravy vždy vhodné. V Rakousko taková změna legislativy nastala v roce 2012, od té doby vzniklo přes 80 takových zón (v Rakousku označeno jako Begegnugszone).
Revize norem
Nízká rychlost aut má přinést větší bezpečnost provozu i zabránit tomu, aby oblast auta využívala hlavně pro tranzit. „Při rychlosti 20 km/h má řidič vždy více času na to, aby zabránil případnému střetu,“ řekl ředitel služby dopravní policie Pavel Fiala. „Psychické rozložení lidí v těchto zónách v zahraničí je pozitivní, není konfliktní. Je ale potřeba vhodně vybírat místa, kde vznikne,“ podoktl Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti. Ve Švýcarsku či Rakousku jsou tyto zóny velmi často umístěny například v blízkosti dopravních terminálů.
Podle Pavla Fialy se připravuje revize normy na projektování místních komunikací a současně revize technických podmínek pro zklidňování místních komunikací. V té by už měly tyto zóny být zohledněny. Za jedno z možných míst v Praze pro takovou zónu označil Náměstí Republiky.
„Legislativu je potřeba změnit a jsme připraveni tomu jít naproti,“ řekl náměstek ministra dopravy Václav Bernard. Na potřebě nových norem pro takové řešení se shodli i zástupci měst. „Chybí nám taková možnost pro řešení provozu v historickém lázeňském centru,“ řekl Karek Adamec, ředitel Kanceláře architekta Města Karlovy Vary. „Je to šance třeba pro táborské staré město, kde se zabýváme možností vzniku klidového pruhu v jižní části Žižkova náměstí propojujícího komunikační tok pěších v Pražské a Klokotské ulici. Nebo přednádražní prostor, kde se hustě mísí doprava, služby a frekventovaný pohyb cestujících autobusy i vlaky,“ uvedl příklad starosta Tábora František Pavlík.
Prezentace k celému návrhu je ke stažení zde.