Z Prahy do Tábora za 59 minut a do Českých Budějovic za 1 hodinu 40 minut pojedou expresní vlaky od nového jízdního řádu. Opačným směrem bude doba jízdy o 2 minuty delší. Jde o největší novinku v dálkové dopravě, kterou přinese nový jízdní řád.

„Cesta vlakem tak bude rychlejší než autem. Lidé se navíc vyhnou častým kolonám na silnici I/3 a na dálnici D1 a problémům s parkováním v aglomeracích, ve kterých vlaky zastavují,“ uvedly České dráhy.

Cestovní (průměrná) rychlost vlaků dosáhne 98 km/h a mezi Prahou a Táborem překročí 100 km/h. Cesta vlakem mezi Prahou a jihočeskou metropolí bude zhruba o 20 minut kratší než v končícím jízdním řádu. Na poměry české železnice jde o málo vídané skokové zrychlení, kterému vedle dvou nových úseků IV. koridoru (Sudoměřice – Votice a Soběslav – Doubí) napomůže i konec rychlostního omezení na pražském úseku Hostivař – Vršovice.

Oproti 80. letům se jízdní doba zkrátila dokonce na polovinu. Tehdy se cestovalo z Prahy do Českých Budějovic zhruba tři a půl hodiny.

„Na IV. železničním koridoru nabízíme díky dalším dokončeným úsekům velmi rychlé cestování. U všech spojů EuroCity a InterCity jsme sjednotili maximální rychlost na 160 km/h a cestujícím nabízíme řadu doplňkových služeb, díky kterým lze využít cestu pro práci nebo odpočinek,“ říká Jiří Ješeta, člen představenstva a náměstek pro osobní dopravu.

Vlaky EC/IC nově zvládnou cestu mezi Prahou a Českými Budějovicemi za 1 hodinu 40 minut. O něco pomalejší rychlíky Vltava, které mají o sedm zastávek více (stojí navíc v pražských Vršovicích a na Zahradním Městě, v Benešově, Olbramovicích, Plané nad Lužnicí, Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí) zvládnou cestu za 2 hodiny 4 minuty. Takto krátký cestovní čas byl dosud vyhrazen jen expresním vlakům s jedinou zastávkou v Táboře.

Jak to bylo dřív (přehled připravily ČD)

V roce 1880 trvala cesta mezi Prahou a Českými Budějovicemi zhruba šest a půl hodiny a do Lince to trvalo až jedenáct hodin. Po zavedení rychlíků se doba cesty podstatně zkrátila. Hlavní směr byl však z Prahy do císařské metropole Vídně. Ve Veselí nad Lužnicí se muselo přestupovat na osobní vlak.

V roce 1890 trvala cesta rychlíkem mezi Prahou a Českými Budějovicemi zhruba tři a půl hodiny. Tábor byl dosažitelný za dvě hodiny, osobním vlakem pak za tři až tři a půl hodiny, a do Lince se cestovalo zhruba šest hodin. V té době však jezdilo z Prahy na jih Čech pouze pět párů osobních vlaků a dva páry vídeňských rychlíků denně. Cestovní rychlost se tenkrát pohybovala kolem 50–55 km/h a tato průměrná rychlost zde vydržela prakticky sto let. Je to zhruba poloviční cestovní rychlost oproti současnosti.

V době první Československé republiky se cestovní časy pomalu zkracovaly a přibylo i vlaků. Rychlíky zvládaly cestu mezi Prahou s Českými Budějovicemi za tři až tři a čtvrt hodiny, ale nová státní hranice prodloužila cestu do Lince na zhruba sedm až sedm a půl hodiny. V roce 1932 už jezdily tři přímé rychlíky Praha – České Budějovice. Jeden pokračoval do Lince a vezl přímé vozy do Splitu, Terstu, Milána nebo Říma. Další dva páry rychlíků odbočovaly ve Veselí nad Lužnicí do Gmündu a Vídně.

V 50. letech 20. století byla cestovní doba mezi hlavním městem a jihočeskou metropolí kolem tří hodin, ale s houstnoucí dopravou a nasazením dieselektrických lokomotiv se ve druhé polovině minulého století cestoví časy prodlužovaly na zhruba tři a čtvrt až tři a půl hodiny. Cesta do Tábora trvala stále přes dvě hodiny.

Skokové zrychlení po elektrizaci

Teprve po elektrizaci celé tratě, zrušení přepřahů a nasazení výkonných elektrických lokomotiv došlo k prvnímu skokovému zrychlení. Na přelomu 80. a 90. let minulého století se cestovní časy do Českých Budějovic zkrátily na dvě a půl až tři hodiny a do Tábora na jednu a půl až jednu a tři čtvrtě hodiny. Po roce 1989 se obnovily také přímé spoje do Lince, kam trvala cesta zhruba pět až pět a půl hodiny. Cestovní rychlost na jihočeském koridoru také poprvé výrazně poskočila a dosáhla skoro 70 km/h.

Další téměř tři desetiletí zůstávaly cestovní časy na jih Čech bez velkých změn. Jen po zahájení modernizace tratě přibylo několik minut rezervy kvůli pomalým jízdám přes rozestavěné úseky. Cestovní časy mezi Prahou a Českými Budějovicemi se tak pohybovaly stále mezi dvěma a půl a třemi hodinami. Výrazně ale přibylo spojů na této trati. Na konci 80. let zde jezdilo pouze pět rychlíků denně, ale v uplynulých třech dekádách zde postupně vznikla taktová doprava a rychlíky doplnily i rychlejší expresy, dnes komfortní spoje EuroCity/InterCity. Mezi Prahou a Českými Budějovicemi tak jezdí od rána do večera každou hodinu jeden až dva rychlé spoje. Díky tomu je cestování flexibilní a člověk zde může pružně měnit svůj denní program.

Zkrácení jízdních dob před pěti lety

Další velké zkrácení cestovních dob přišlo v roce 2017 po dokončení části čtvrtého koridoru. Nové expresní vlaky začaly jezdit zhruba o 20 minut rychleji než dosavadní spoje a cestující strávili na cestě mezi Prahou a Českými Budějovicemi pouze 2 hodiny. Cestovní rychlost se vyšplhala na přibližně 85 km/h. Cesta z Prahy do Tábora potom trvala zhruba jeden a čtvrt hodiny. Cesta z Prahy do Lince se zkrátila dokonce o tři čtvrtě hodiny na zhruba čtyři hodiny.

S dokončením dalších přeložek na železničním koridoru Praha – České Budějovice dochází od jízdního řádu 2023 k dalšímu zhruba dvacetiminutovému zkrácení cestovních časů a výraznému zvýšení cestovní rychlosti, která dosáhne poprvé na této trase hodnotu téměř 100 km/h.

Pro nás začíná "nový rok" již tuto neděli. 🥳🥂🍾

V neděli začínají platit nové jízdní řády!

Kromě zkrácení doby jízdy na mnoha trasách přineseme cestujícím v příštím roce i další novinky. 🆕🚆 pic.twitter.com/YBdk7E8Tm5

— České dráhy (@ceskedrahy_) December 9, 2022

Tagy České dráhy IV. koridor Jižní expres

220 komentářů