Tunel Praha – Beroun čeká delší povolování, projekt musí řešit i vlivy na životní prostředí během stavby
Ministerstvo stanovilo Správě železnic 16 doporučení pro zpracování dokumentace. Obce řeší hluk ze stavby nebo spodní vody.
Podle očekávání musí projekt na stavbu nového železničního tunelu mezi Prahou a Berounem projít takzvanou „velkou EIA“, tedy procesem hodnocení vlivu na životní prostředí. Vyplývá to ze závěrů zjišťovacího řízení, které zveřejnilo ministerstvo životního prostředí,
Poprvé je oficiálně jasnější, jak se k plánům na nejdelší železniční tunel v Česku staví jednotlivé úřady či samosprávy. Většina obcí a měst chce především dostatečnou ochranu životního prostředí během výstavby. Obavy jsou zejména z prašnosti a hluku během výstavby. Zcela proti je pouze městská část Praha-Slivenec. Pokud by došlo ke stavbě, požaduje vybudování nového nájezdu přímo na Pražský okruh tak, aby se nákladní automobily ze staveniště vůbec nepřibližovaly ke Slivenci. Chce doložit i to, že vibrace ze stavby nebudou mít vliv na zástavbu v městské části.
Využití starého lomu
Odbor ochrany horninového a půdního prostředí ministerstva životního prostředí upozornil, že lze využít pro ukládku rubaniny vytěžený vápencový lom Požáry a přepravovat ji pásovým dopravníkem z prostoru plánovaného zařízení stanoviště Slivenec.
Obec Svatý Jan pod Skalou v řízení poukázala na rizika pro spodní vody. „Je známo, že spodní voda se v krasové oblasti hojně vyskytuje v puklinách. Při jejich narušení může dojít k velice rychlému zmizení vody do nižších podzemních vrstev. Přímo pod osou tunelů se nacházejí dvě místní části,“ uvádí se v textu.
V seznamu doporučení pro další dokumentace je několik bodů týkajících se zejména hluku a znečištění ovzduší během výstavby. Správa železnic má zpracovat i dendrologický či hydrologický průzkum. Kompletní seznam doporučení pro zpracování další dokumentace je zde.
Dva jednokolejné tunely
Správa železnic se už dříve rozhodla pro takzvaný Tachlovický tunel. Nová trať povede ze stanice Praha-Smíchov, pod zem zajede u Branického mostu. Rozhodující část (téměř 25 km) nové trati bude vedena v tunelech. Půjde o dva jednokolejné tunely propojené zhruba každých 450 m spojovacími chodbami. Jako výchozí profil tunelu byl vybrán „normový“ s kruhovým profilem o průměru cca 8,9 m. Navržená trasa nové tratě se v maximální míře vyhýbá území s možným výskytem krasových jevů.
Nová trať ze Smíchova do Berouna bude měřit 30,7 kilometru a výrazně zkrátí dobu jízdy. Vlak umožňující jízdu na 200 km/h zvládne jízdu ze Smíchova do Berouna za jedenáct minut, bude tedy rychlejší než metro ze Smíchova na Luka. Maximální rychlost v tunelu bude 200 kilometrů za hodinu.
Portály nového tunelu nazvaného Tachlovický mají být v Hlubočepech a Berouně, součástí budou přístupové boční tunely Chuchle a Tachlovice. Bude 24,7 km dlouhý a až 150 metrů pod zemí. Vznikne nové přemostění údolí Berounky soustavou mostů. Nedávno modernizovaná stanice Beroun projde další přestavbou. Aby na nové trati z Prahy do Berouna mohla být provozována i nákladní doprava, je ve stavbě navržena odbočka Slivenec z tunelu směr Praha-Krč. Za Branickým mostem bude zřízena nová odbočka Chuchle, kde bude z nové tratě odbočovat stávající trať do Prahy-Radotína. Za odbočkou se trať vnoří do tunelu a v odbočce Slivenec se napojí na hlavní trať nového železničního spojení z Prahy Smíchova do Berouna.
Nová betonárka i nadzemní vedení
Dokumentace ukazuje i na řadu akcí, které budou souviset se stavbou. V Králově Dvoře vznikne například nová betonárka pro celou stavbu s kapacitou 328 tisíc tun betonu za rok. V Tachlovicích bude v předstihu zřízeno dočasné vykládací a nakládací místo pro odvoz rubaniny a zásobování stavby materiálem po železnici, podobné zařízení vznikne u Slivence. Kvůli stavbě dojde k vybudování nového nadzemního napájecího vedení 110 kV do Tachlovic, kde vznikne i nová transformovna. Dojde také k úpravám trati z Berouna do Rudné.
Podle materiálu počítá Správa železnic se zahájením stavby v roce 2028 a dokončením v roce 2037. Dosud Správa železnic mluvila o délce stavby sedm let, to uvádí stále i na svých stránkách. Zatím jediný údaj o ceně uvádí 50 miliard korun. Na začátku letošního roku vypsala Správa železnic předběžné tržní konzultace, ve kterých chce získat informace pro optimální návrh a stavbu tunelu.