Další razítko pro rychlovlaky Praha – Brno – Ostrava. Přínosy podle studie převáží nad investicí 400 miliard
Spojení z Prahy do Brna má trvat hodinu. Zahájení provozu plánuje aktuálně stát na první části pro rok 2030.
Centrální komise ministerstva dopravy udělala další krok ke stavbě vysokorychlostní trati z Prahy do Brna a Břeclavi a z Brna do Ostravy. Schválila dvě studie proveditelnosti, podle kterých mají tratě větší ekonomický přínos, než je výše plánované investice.
V tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo dopravy. Jde o druhou a třetí studii na vysokorychlostní tratě, které komise schválila. Už dříve dostaly zelenou přípravy spojení z Prahy do Drážďan.
Studie na trasu Praha – Brno – Břeclav vznikala od roku 2018, výstupy zveřejnila Správa železnic na svých stránkách. Pro trasu (Brno) – Přerov – Ostrava běží práce od konce roku 2019. První studii zpracoval Sudop Praha, druhou Sudop Praha ve sdružení Egis Rail. Na obou úsecích už běží částečná projekční příprava v podobě zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí.
Oba materiály obsahují podrobné prognózy budoucího počtu cestujících, návrh linkového vedení dálkových vlaků, varianty technického řešení včetně propojení na konvenční síť, stejně tak jako ekonomickou analýzu projektů. „První část vysokorychlostních tratí má být zprovozněna v roce 2030, se začátkem výstavby se počítá v roce 2025, a to v úseku Praha-Běchovice – Poříčany. V roce 2027 má podle plánu začít budování úseků ve středních Čechách a v blízkosti Brna. V roce 2029 je v plánu začátek realizace tratě přes Vysočinu,“ uvedlo ministerstvo v tiskové zprávě.
Jedním z hlavních cílů bylo vybrání varianty trasy. V úseku Praha – Brno byla zvolena varianta, která spojuje českou a moravskou metropoli severním koridorem kolem Kutné Hory a Světlé nad Sázavou. V Kraji Vysočina se jedná o trasu, jež je umístěna blíže Jihlavě, u které vznikne nejen nový terminál Pávov, ale také možnost propojení na konvenční síť. Počítá se i s odbočkou z Hostivaře do Benešova.
Limit 320 km/h, někde jen 200 km/h
V Brně vybraná varianta počítá se zapojením do terminálu Vídeňská s následným vstupem do železničního uzlu Brno v poloze Řeka, tedy v novém umístění. Směrem z Brna na jih vznikne rovněž nová trať vedená od současné západněji. V blízkosti Rakvic bude napojena do trasy současné.
Po trati by mělo jezdit několik kategorií vlaků. Ty nejrychlejší mají zvládat spojení mezi hlavními nádražími obou největších měst do šedesáti minut. Maximální provozní rychlost se předpokládá 320 km/h, minimální 200 km/h. Předpokládané náklady na tuto část jsou 324 miliard korun.
V případě trati (Brno) – Přerov – Ostrava byl vybrán projekt, který obsahuje návrh nové trati v úseku Brodek u Přerova – Prosenice – Ostrava-Svinov, stejně jako oboustranné sjezdy do stanice Hranice na Moravě. Zmíněná varianta dostala přednost před takzvanou terminálovou, jež tyto sjezdy neobsahovala, ale obsluhu území nabízela formou samostatných terminálů Odry a Trnávka. Spojení Brno – Přerov řeší jiná studie, která počítá s rychlostí maximálně 200 km/h. Úsek Přerov – Ostrava má vyjít na 83 miliard korun.
Nová trať bude navržena pro maximální provozní rychlost 320 km/h. Trasu z Brna do Ostravy má vlak zvládnout do hodiny. Zahájení výstavby je v plánu v roce 2025, a to v úseku mezi Prosenicemi a Ostravou-Svinovem.
