6 z 10 nových aut je na baterie. Norsko upevnilo pozici jedničky v elektromobilitě
Nissan Leaf kraluje prodejům elektromobilů i v ČR. Foto: Nissan
Přes třicet procent nově prodaných aut v Norsku se rozjede jen dobitím baterie, šest z deseti nových aut má v
Z tohoto pochybného plynového emirátu bych si příklad moc nebral …
1) když mi přispějí taky 1/3 ceny na nové auto v hodnotě 950 000 Kč – ano 2) když budu mít na domku na střeše solární panel na nabíječku – ano 3) když to bude mít dojezd na 1 nabití 400 km -ano 4) když mi to bude fungovat i při -25C a topení nesežere baterku po 30 km jízdy – ano 5) životnost baterie je cca 7-8 let 6) budu mít měsičně 50 000 Kč čistýho Když nemáte peníze nazbyt, nemůžete si kupovat luxus. Už dnes Vás stojí auto a jeho údržba dost. Je to samá technika s omezenou… Číst vice »
A tanec smrti pokračuje…
Tržní ekonomika v ČR a státní rozpočet funguje hodně díky výběru daní z prodeje paliv. Pokud se sníží výběr spotřební daně z paliv, stát nám zvýší jiné daně. Chcete to?
bude eet pro dvě poslední skupiny a budeme mět tolik výběru, že se bez tych daní z paliv obejdeme.
Ano, raději budu místo spotřební daně platit jiné daně s vědomím, že se tady neprodaly a nespálily miliardy litrů fosilních paliv, které znamenají tisíce tun jedovatých zplodin a otravnou hlukovou zátěž.
takze v ceskem energetickem mixu paleni uhli nevadi, ale paleni benzinu ano? co tam mate dal?
Neříkám, že nevadí. Ovšem když si vezmete energetický mix v ČR, účinnost spalování, efektivitu filtrace emisí, jejich umístění a další faktory, tak stále je to výrazně menší zlo než spalovací motory.
Tržní ekonomika v Norsku funguje z toho, že stát těží ropu. No a přesto …
Ano chci.
V Norsku (jako ve všech severských zemích, ale v N nejvíce) jsou auta (dnes třeba dodat – se spalovacím motorem) zatížena vysokou „spotřební“ daní, stejně jako fosilní paliva; naopak elektřina je tradičně levná. Když se tyto efekty sečtou, tedy elektromobilům se odpustí daň, vede to k popsanému dění. Je otázka, do jako míry je toto přenositelné do jiných zemí, s jiným nastavením (chcete-li regulací) energetického trhu. Norům „nevadí“ platit vysoké daně, protože jsou na to zvyklí po několik generací a odměnou jim je život ve funkční a blahobytné zemi. Ovšem pokus toto implementovat kdekoliv jinde selže na tom, že kdekoliv… Číst vice »
Ono se to refinancování elektromobility z prodejů ropy může též chápat jako investice do budoucnosti. Neprodat a netěžit ropu, když ji mají, by svět nijak nezlepšilo, ale využít tyto příjmy na vydláždění cesty do budoucnosti bez ropy je zajímavý příklad jak se posunout.
Kromě popsaného funguje v Norsku ještě jedna podstatná objektivní skutečnost – energetický mix z více než 90% založený na hydroelektrárnách. To je věc nepřenositelná! Málokde mají na pár milionů obyvatel tisíce kilometrů dlouhé pobřeží s vysokými horami omývané teplým mořským proudem. Tam intenzivně prší (sněží) ve výšce 500 – 1000 metrů jen několik (desítek) kilometrů od moře. To se to pak ty hydroelektrárny staví! V několika dalších zemích lze postavit elektromobilitu na větru (Dánsko, Irsko, Skotsko), či kombinaci větru, vody a slunce již dnes. Ostatní budou muset těžce zainvestovat a doufat, že nové technologie to vůbec umožní pokrýt. Ale děsím… Číst vice »
Právě Němci nám ovšem „vyráběji“ problémy s elektřinou z větrných elektráren, takže kdyby ji využili víc doma, bylo by to spíše ku prospěchu věci – elektromobily by tak vlastně mohly fungovat i jako jakási „distribuovaná úložiště“ elektřiny, jejíž „skladování“ je jinak dost obtížné.
Ano, to je samozřejmě jedno z řešení, jenže pak bude potřeba dobíjet elektromobily hlavně když fouká, a ne když jsou vybité a je třeba je nachystat na další provoz. Ale když se bavíme o Norsku, tak to je podmořskými kabely spojené s Dánskem a jejich větrná energie se může akumulovat v Norsku. Nedávno jsem ale četl, že proti dalším podmořským kabelům jsou norské firmy, které se v takovém případě bojí zdražení norského proudu na obvyklou evropskou úroveň, čímž by přišly o svoji konkurenční výhodu.
Necítím se kompetentní filozofovat o obecných výhodách či nevýhodách elektromobility, ale jednu praktickou zkušenost mám. Soused v ulici si nedávno koupil elektrické BMW a moc se mi na tom líbí, že zatímco teď v zimě zejména řidiči dieselů nadělají spoustu smradu a kraválu ještě před tím, než vůbec vyjedou (nastartování, následné škrabání skel při studeném motoru běžícím na volnoběh), tak on do toho elektrovozítka prostě sedne a bezhlučně zmizí. Když vám to parkuje přímo pod oknem, je to moc příjemná změna.
Poklona, málokdo dokáže pochválit souseda, ale v pochvale je cítit vlastní prospěch.
Sousedovi chcíplo prase hurááá, ale to vlastně nebude zabíjačka a nedostaneme žádné jitrnice, bééé.
Neberte to osobně, pokus o vtip. 😉
Berte osobně, že sice pokus o vtip, ale hóóódně hloupý!
A jak řeší v zimním období topení? A „rozmrazování“ auta? To je tak rychlé? Navíc obojí musí drasticky snižovat dojezd. To není ironie, opravdu mě to zajímá. Děkuji! 😉
Topení se řeší v zásadě třemi způsoby:
1) Klasické odporové, ať už vodní s radiátorem nebo horkovzdušné
2) Tepelné čerpadlo
3) Využití odpadního tepla z motoru (motorů) a baterie
Každý výrobce využívá jeden nebo kombinuje více z uvedených způsobů, u každého auta je to jinak. Rozmrazování auta se řeší tím, že do něj sednete, zapnete vůz a počkáte řádově několik minut než rozmrzne. Škrabání pro urychlení se samozřejmě meze nekladou 🙂 Některé vozy umožňují předehřev skrze mobilní aplikaci, takže už sedáte do vyhřátého auta. Dojezd se jedním „rozmrznutím“ sníží u moderních aut orientačně o jednotky kilometrů.
E.M. to popisuje přesně. Pokud je auto v zásuvce, dá se dálkově předehřát přímo ze sítě, takže člověk sedne už do vytopeného a odmrazeného vozu, aniž by to jakkoli ovlivnilo dojezd. To je ale samozřejmě komplikované u aut parkujících běžně na ulici.
Ale i když elektrořidič škrábe, tak k tomu není ten chrochtavý kravál a smrad, jako z na volnoběh běžícího studeného dieselu.
dá se předehřát i když není v zásuvce
Ustříhněte tomu dotace a další formy finanční podpory a je konec. Elektřině fandím, ale musí to být životaschopné. Až tomu zemřou baterky, tak to bude zralé jen do šrotu. Drahý špás…
A to nemluvím o tom, že ty baterky dobíjí ve značném množství elektrárna na uhlí, což je ze svého principu zdroj s katastrofální účinností.
Pohádky tedy nechme panu Andersenovi.
musíte si ujasnit, že jak zemřou baterky, tak se koupí nový auto. Stát nemusí zajištovat infrastukturu s benzínkama a ochrannu životního prostředí s distribucí a ještě norsko je velkým výrobcem elektřiny z vodních a větrných zdrojů.
Také vyváží mnoho ropy a zemního plynu. A ohledně zdrojů el. energie z uhlí s údajně katastrofální účinností – zajímavé, jak v téhle souvislosti nikdo neřeší celý řetěz ropa – hrdlo nádrže plechového miláčka, který je ještě katastrofálnější, co do účinnosti, ekologie – viz. fléry v rafineriích a hlavně na ropných polích. Každý vidí jenom to co chce. A to co se mu hodí zrovna do krámu.
Kterou benzínku za poslední čtvrtstoletí stavěl u nás stát?
třeba v loukově nebo v plešovci a jak chytří zlodějí navrtali tu trubku a zapomněli, že ta nafta je tam pod tlakem…
Norsko získává 98% elektrické energie z vodních elektráren. Nechápu tedy vás argument s uhlím.
Stejně jako Rakousko nemá elekřinu z jádra.
Tak ještě prosím tu o Budulínkovi…
Norsko je, na rozdíl od Rakouska, čistým exportérem elektrické energie (v drtivé většině let) a jejich podíl plynových elektráren je minimální (nízké jednotky %), v porovnání s dominantní vodní energií.
Rozporujete fakt, že Norsko vyrábí naprostou většinu elektřiny v hydroelektrárnách? Nebo co chtěl autor tou trapnou otřepanou floskulí „o Budulínkovi“ říct?
Nevím jakou účinnost si představujete u splaovacího motoru, ale je ještě mnohem horší než v elektrárně, kde se dají zajistit optimální podmínky. Rekuperace u spalovacího motoru také neexistuje, takže ani akumulace pohybové energie se nekoná.
Navíc Norsko žije hlavně z přírodních zdrojů energie, je to velká relativně řídce obydlená země.
Právě u Norů mi vždycky dost vralo hlavou, jak se ten tragický dojezd současných elektromobilů má dohromady s těmi jejich vzdálenostmi a ještě navíc poměrně složitým, kopcovitým terénem a nepříznivými přírodními podmínkami (tuhé zimy).
V Norsku podle různých informací dostupných na Internetu většina lidí dobíjí své elektromobily doma, protože většina lidí bydlí ve vlastní nemovitosti – a kromě toho je tam dost hustá síť veřejných nabíjecích stanic = viz: https://www.ladestasjoner.no/kart/ – na běžné „pojíždění“ to asi stačí už při současné úrovni elektrických vozidel, pro delší cesty je, vidím-li dobře, součástí té mapy (viz odkaz) i nějaký „plánovač cesty“ a vše to snad funguje i v nějaké mobilní aplikaci, takže po teoretické stránce to zjevně mají zajištěno dobře. A protože Norové jsou na své „polární“ životní prostředí zvyklí a chovají se podle toho (zodpovědně k… Číst vice »
Ono většina lidí autem jezdí do práce či „nedaleko“ kolem komína a na to je elektromobil ideální. Delší cesty jsou vzácnější (a spíše služební), pokud jsou vzdálenosti větší (než pár stovek km v ČR) a bez dálnic, lidi popoletí letadlem, pojedou vlakem a nebo si na tu cestu půjčí beziňák/hybrida (pokud nechtějí čekat na dobití při zastávce).
Až vy začnete psát své výplody diskuzí, tak si nejdřív nastudujte fakta, ať nejste za hlupáka 😉