Automobily Elektromobilita

6 z 10 nových aut je na baterie. Norsko upevnilo pozici jedničky v elektromobilitě

Nissan Leaf byl v roce 2018 nejprodávanějším autem v Norsku. Foto: Nissan

Přes třicet procent nově prodaných aut v Norsku se rozjede jen dobitím baterie, šest z deseti nových aut má v sobě baterii. Norský trh s novými auty loni výrazně pokročil v rozšíření elektromobilů. Od roku 2025 se v zemi už nemá prodávat žádné auto se spalovacím motorem.

V Norsku se loni prodalo 147 tisíc aut, což je meziroční pokles o necelých 7 %. Zatímco v roce 2017 auta s bateriemi dosáhla podílu 52,2 %, loni už 60,2 %. Nejrychleji rostou prodeje čistých elektromobilů, tedy jen čistě s bateriemi. Jejich podíl stoupl už na 31,2 %, naopak prodeje hybridů už klesají. Vyplývá to z dat zveřejněných Norskou silniční federací.

Nejprodávanějším modelem loňského roku byl Nissan Leaf, který vystřídal na prvním místě VW e-golf. Škoda Octavia na jedenáctém místě je prvním modelem, který je v nabídce pouze se spalovacím motorem.

Prodeje aut v Norsku za poslední roky
Prodeje aut v Norsku za poslední roky

Norsko má bezkonkurenčně nejvyšší podíl elektromobilů, v roce 2017 byl na druhém místě Island s 12 %. Boom elektromobilů je v Norsku hlavně díky daňovým úlevám, díky kterým jsou elektromobily srovnatelně drahé jako vozy se spalovacími motory. Velký nárůst počtu aut na baterie přináší už problémy s nedostatečnou infrastrukturou, kde se mohou řidiči dobít.

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
liberal shark
Host
liberal shark

Z tohoto pochybného plynového emirátu bych si příklad moc nebral …

Medvěd
Host
Medvěd

1) když mi přispějí taky 1/3 ceny na nové auto v hodnotě 950 000 Kč – ano
2) když budu mít na domku na střeše solární panel na nabíječku – ano
3) když to bude mít dojezd na 1 nabití 400 km -ano
4) když mi to bude fungovat i při -25C a topení nesežere baterku po 30 km jízdy – ano
5) životnost baterie je cca 7-8 let
6) budu mít měsičně 50 000 Kč čistýho

Když nemáte peníze nazbyt, nemůžete si kupovat luxus. Už dnes Vás stojí auto a jeho údržba dost. Je to samá technika s omezenou životností.

Raddie
Host
Raddie

A tanec smrti pokračuje…

Pavel 2
Host
Pavel 2

Tržní ekonomika v ČR a státní rozpočet funguje hodně díky výběru daní z prodeje paliv. Pokud se sníží výběr spotřební daně z paliv, stát nám zvýší jiné daně. Chcete to?

petr.r
Host
petr.r

bude eet pro dvě poslední skupiny a budeme mět tolik výběru, že se bez tych daní z paliv obejdeme.

E.M.
Host
E.M.

Ano, raději budu místo spotřební daně platit jiné daně s vědomím, že se tady neprodaly a nespálily miliardy litrů fosilních paliv, které znamenají tisíce tun jedovatých zplodin a otravnou hlukovou zátěž.

Nekdo
Host
Nekdo

takze v ceskem energetickem mixu paleni uhli nevadi, ale paleni benzinu ano? co tam mate dal?

E.M.
Host
E.M.

Neříkám, že nevadí. Ovšem když si vezmete energetický mix v ČR, účinnost spalování, efektivitu filtrace emisí, jejich umístění a další faktory, tak stále je to výrazně menší zlo než spalovací motory.

Daniel Mach
Host
Daniel Mach

Tržní ekonomika v Norsku funguje z toho, že stát těží ropu. No a přesto …

Asdf
Host
Asdf

Ano chci.

Kubrt
Host
Kubrt

V Norsku (jako ve všech severských zemích, ale v N nejvíce) jsou auta (dnes třeba dodat – se spalovacím motorem) zatížena vysokou „spotřební“ daní, stejně jako fosilní paliva; naopak elektřina je tradičně levná. Když se tyto efekty sečtou, tedy elektromobilům se odpustí daň, vede to k popsanému dění. Je otázka, do jako míry je toto přenositelné do jiných zemí, s jiným nastavením (chcete-li regulací) energetického trhu. Norům „nevadí“ platit vysoké daně, protože jsou na to zvyklí po několik generací a odměnou jim je život ve funkční a blahobytné zemi. Ovšem pokus toto implementovat kdekoliv jinde selže na tom, že kdekoliv… Číst vice »

Y.K.
Host
Y.K.

Ono se to refinancování elektromobility z prodejů ropy může též chápat jako investice do budoucnosti. Neprodat a netěžit ropu, když ji mají, by svět nijak nezlepšilo, ale využít tyto příjmy na vydláždění cesty do budoucnosti bez ropy je zajímavý příklad jak se posunout.

Martin V.
Host
Martin V.

Kromě popsaného funguje v Norsku ještě jedna podstatná objektivní skutečnost – energetický mix z více než 90% založený na hydroelektrárnách. To je věc nepřenositelná! Málokde mají na pár milionů obyvatel tisíce kilometrů dlouhé pobřeží s vysokými horami omývané teplým mořským proudem. Tam intenzivně prší (sněží) ve výšce 500 – 1000 metrů jen několik (desítek) kilometrů od moře. To se to pak ty hydroelektrárny staví! V několika dalších zemích lze postavit elektromobilitu na větru (Dánsko, Irsko, Skotsko), či kombinaci větru, vody a slunce již dnes. Ostatní budou muset těžce zainvestovat a doufat, že nové technologie to vůbec umožní pokrýt. Ale děsím… Číst vice »

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Právě Němci nám ovšem „vyráběji“ problémy s elektřinou z větrných elektráren, takže kdyby ji využili víc doma, bylo by to spíše ku prospěchu věci – elektromobily by tak vlastně mohly fungovat i jako jakási „distribuovaná úložiště“ elektřiny, jejíž „skladování“ je jinak dost obtížné.

Martin V.
Host
Martin V.

Ano, to je samozřejmě jedno z řešení, jenže pak bude potřeba dobíjet elektromobily hlavně když fouká, a ne když jsou vybité a je třeba je nachystat na další provoz. Ale když se bavíme o Norsku, tak to je podmořskými kabely spojené s Dánskem a jejich větrná energie se může akumulovat v Norsku. Nedávno jsem ale četl, že proti dalším podmořským kabelům jsou norské firmy, které se v takovém případě bojí zdražení norského proudu na obvyklou evropskou úroveň, čímž by přišly o svoji konkurenční výhodu.

Artur
Host
Artur

Necítím se kompetentní filozofovat o obecných výhodách či nevýhodách elektromobility, ale jednu praktickou zkušenost mám. Soused v ulici si nedávno koupil elektrické BMW a moc se mi na tom líbí, že zatímco teď v zimě zejména řidiči dieselů nadělají spoustu smradu a kraválu ještě před tím, než vůbec vyjedou (nastartování, následné škrabání skel při studeném motoru běžícím na volnoběh), tak on do toho elektrovozítka prostě sedne a bezhlučně zmizí. Když vám to parkuje přímo pod oknem, je to moc příjemná změna.

Rossec
Host
Rossec

Poklona, málokdo dokáže pochválit souseda, ale v pochvale je cítit vlastní prospěch.
Sousedovi chcíplo prase hurááá, ale to vlastně nebude zabíjačka a nedostaneme žádné jitrnice, bééé.
Neberte to osobně, pokus o vtip. 😉

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

Berte osobně, že sice pokus o vtip, ale hóóódně hloupý!

Jackub
Host
Jackub

A jak řeší v zimním období topení? A „rozmrazování“ auta? To je tak rychlé? Navíc obojí musí drasticky snižovat dojezd. To není ironie, opravdu mě to zajímá. Děkuji! 😉

E.M.
Host
E.M.

Topení se řeší v zásadě třemi způsoby:
1) Klasické odporové, ať už vodní s radiátorem nebo horkovzdušné
2) Tepelné čerpadlo
3) Využití odpadního tepla z motoru (motorů) a baterie
Každý výrobce využívá jeden nebo kombinuje více z uvedených způsobů, u každého auta je to jinak. Rozmrazování auta se řeší tím, že do něj sednete, zapnete vůz a počkáte řádově několik minut než rozmrzne. Škrabání pro urychlení se samozřejmě meze nekladou 🙂 Některé vozy umožňují předehřev skrze mobilní aplikaci, takže už sedáte do vyhřátého auta. Dojezd se jedním „rozmrznutím“ sníží u moderních aut orientačně o jednotky kilometrů.

Artur
Host
Artur

E.M. to popisuje přesně. Pokud je auto v zásuvce, dá se dálkově předehřát přímo ze sítě, takže člověk sedne už do vytopeného a odmrazeného vozu, aniž by to jakkoli ovlivnilo dojezd. To je ale samozřejmě komplikované u aut parkujících běžně na ulici.
Ale i když elektrořidič škrábe, tak k tomu není ten chrochtavý kravál a smrad, jako z na volnoběh běžícího studeného dieselu.

Carlos
Host
Carlos

dá se předehřát i když není v zásuvce

Vaa
Host
Vaa

Ustříhněte tomu dotace a další formy finanční podpory a je konec. Elektřině fandím, ale musí to být životaschopné. Až tomu zemřou baterky, tak to bude zralé jen do šrotu. Drahý špás…
A to nemluvím o tom, že ty baterky dobíjí ve značném množství elektrárna na uhlí, což je ze svého principu zdroj s katastrofální účinností.
Pohádky tedy nechme panu Andersenovi.

petr.r
Host
petr.r

musíte si ujasnit, že jak zemřou baterky, tak se koupí nový auto. Stát nemusí zajištovat infrastukturu s benzínkama a ochrannu životního prostředí s distribucí a ještě norsko je velkým výrobcem elektřiny z vodních a větrných zdrojů.

Obtloustlý Travolta
Host
Obtloustlý Travolta

Také vyváží mnoho ropy a zemního plynu. A ohledně zdrojů el. energie z uhlí s údajně katastrofální účinností – zajímavé, jak v téhle souvislosti nikdo neřeší celý řetěz ropa – hrdlo nádrže plechového miláčka, který je ještě katastrofálnější, co do účinnosti, ekologie – viz. fléry v rafineriích a hlavně na ropných polích. Každý vidí jenom to co chce. A to co se mu hodí zrovna do krámu.

Vaa
Host
Vaa

Kterou benzínku za poslední čtvrtstoletí stavěl u nás stát?

petr.r
Host
petr.r

třeba v loukově nebo v plešovci a jak chytří zlodějí navrtali tu trubku a zapomněli, že ta nafta je tam pod tlakem…

David
Host
David

Norsko získává 98% elektrické energie z vodních elektráren. Nechápu tedy vás argument s uhlím.

Vaa
Host
Vaa

Stejně jako Rakousko nemá elekřinu z jádra.
Tak ještě prosím tu o Budulínkovi…

Kubrt
Host
Kubrt

Norsko je, na rozdíl od Rakouska, čistým exportérem elektrické energie (v drtivé většině let) a jejich podíl plynových elektráren je minimální (nízké jednotky %), v porovnání s dominantní vodní energií.

Asdf
Host
Asdf

Rozporujete fakt, že Norsko vyrábí naprostou většinu elektřiny v hydroelektrárnách? Nebo co chtěl autor tou trapnou otřepanou floskulí „o Budulínkovi“ říct?

Y.K.
Host
Y.K.

Nevím jakou účinnost si představujete u splaovacího motoru, ale je ještě mnohem horší než v elektrárně, kde se dají zajistit optimální podmínky. Rekuperace u spalovacího motoru také neexistuje, takže ani akumulace pohybové energie se nekoná.

Navíc Norsko žije hlavně z přírodních zdrojů energie, je to velká relativně řídce obydlená země.

bubulak
Host
bubulak

Právě u Norů mi vždycky dost vralo hlavou, jak se ten tragický dojezd současných elektromobilů má dohromady s těmi jejich vzdálenostmi a ještě navíc poměrně složitým, kopcovitým terénem a nepříznivými přírodními podmínkami (tuhé zimy).

železničář v důchodu
Host
železničář v důchodu

V Norsku podle různých informací dostupných na Internetu většina lidí dobíjí své elektromobily doma, protože většina lidí bydlí ve vlastní nemovitosti – a kromě toho je tam dost hustá síť veřejných nabíjecích stanic = viz: https://www.ladestasjoner.no/kart/ – na běžné „pojíždění“ to asi stačí už při současné úrovni elektrických vozidel, pro delší cesty je, vidím-li dobře, součástí té mapy (viz odkaz) i nějaký „plánovač cesty“ a vše to snad funguje i v nějaké mobilní aplikaci, takže po teoretické stránce to zjevně mají zajištěno dobře. A protože Norové jsou na své „polární“ životní prostředí zvyklí a chovají se podle toho (zodpovědně k… Číst vice »

Y.K.
Host
Y.K.

Ono většina lidí autem jezdí do práce či „nedaleko“ kolem komína a na to je elektromobil ideální. Delší cesty jsou vzácnější (a spíše služební), pokud jsou vzdálenosti větší (než pár stovek km v ČR) a bez dálnic, lidi popoletí letadlem, pojedou vlakem a nebo si na tu cestu půjčí beziňák/hybrida (pokud nechtějí čekat na dobití při zastávce).

Asdf
Host
Asdf

Až vy začnete psát své výplody diskuzí, tak si nejdřív nastudujte fakta, ať nejste za hlupáka 😉

Partneři



CSCARGO