24,7 metru, 38 tun. Premiéra nejdelšího trolejbusu Škody se blíží, začaly zkušební jízdy po Plzni
Trolejbus Škoda Solaris 24m pro Bratislavu při testech v Plzni. Foto: Zdopravy.cz
V Praze a Bratislavě mají vyjet nové trolejbusy ještě letos.
Je to hloupost posílat z Divoké Šárky na letiště trolejbus po rovině.
Tam měla být postavena tramvajová trať. Koho to napadlo poslat tam trolejbus??? To musela být hlava! Z Dědiny by pokračovala tram. trať rovně za odbočkou doleva na Dědinu až na letiště.
*Oprava
JEDINÉ LOGICKÉ ŘEŠENÍ je:
Prodloužení tramvajové tratě z Divoké Šárky rovně po Evropské za odbočku na Dědinu (co se právě staví) až na letiště a zavedení tram. linky hlavák – letiště.
Protože:
1) Vlak na trase hlavák – letiště bude objektivně min. za 20 let.
2) Trolejbus nikdy nikoho nesveze na trase hlavák – letiště.
Vela zastavok nedosahuje dĺžky trolejbusu… skoro 25 m
Takých dlhých zastávok v BA je iba par…..
A dělají to taky v naftě?
Jak kdo. Van Hool ano, ostatní výrobce jsem teď po ránu líný zjišťovat. Ještě jsem neměl kafe…😉
Solaris ne, ale nabízejí 24m elektrobus na stejné platformě.
Van Hool a Volvo je dělají i v dieselu (Volvo teď nejspíš už jen pro Latinskou Ameriku).
HESS nabízí tříčlánkové trolejbusy a elektrobusy a čínský BYD nedávno představil 27m monstrum na baterky.
Upřímně pochybuji, že je podvozek od Solarisu, jejich vozy mívají nápravy ZF, což bude i tento případ.
Nápravy jsou podvozek ?
Emmmm, ten autobus/trolejbus má samonosné skříně, něco jako auta, nemá žádný podvozek. Do té skříně je zastavěn pojezd ZF (nápravy, včetně vypružení, řízení, brzd).
Oni výrobci autobusů docela často dodávají i jen podvozky bez karoserie. A na ty staví místní karosáři vlastní karoserie. Třebas i Iveco :
https://www.iveco.com/ivecobus/ame-fr/produits/pages/iveco-bus-chassis.aspx
Scania , Volvo.. Panely karoserie se montují zvlášť. A i Karosa prodala do Afriky jeden podvozek kloubáku..
Ano vím, dostavbářů jsou hromady. I když klasický podvozek to není, jak jinak tomuříkat, že jo.
Uvažují i jiná města o nákupu 24m trolejbusů (Brno??)?
Je to naprostý detail, ale tuší někdo, proč to Škodovka pořád označuje tím provizorním názvem Škoda-Solaris 24m?
Konvence je taková, že kdyby to kompletoval Solaris, nazývalo by se to Solaris Trollino 24. Naopak když to kompletuje Plzeň, nabízelo by se Škoda 29Tr, což měli vyhrazeno pro tříčlánkový trolejbus.
Bohužel Škodovka dala číslovku 29 pro ty minielektrobusy, které jsou v ČB. A tuto délkovou kategorii si zabraly. Navíc někdo mi psal, že se Solaris a Škoda rvaly o název vozidla. Stejně tak jaké logo bude na předku vozu. V Bratislavě to vyhrál Solaris za spolupráce Škody, takže by konečný dodavatel byl Solaris, označení Solaris Trollino 24S a logo Solarisu. V Praze to vyhrála Škoda ve spolupráci se Solarisem, takže by to byl název Škoda něco a logo Škody.
„RVALI“???
Škoda už odpočítává poslední roky, kdy značku a název nebudou moci používat, protože ji zcela prodali Škodě Auto.
Máte pravdu, nevím proč ty mínusy… Značku Škoda a její logo můžou používat do roku 2029…
Podle titulní fotky by se mu hodilo jméno Škoda Solaris mladší.
Tak prý to je Škoda 38Tr
Řídit takovéhle monstrum po našich silničkách – to je umění ! Kolik to zabere místa na kruhovém objezdu ? Vejde se to na současné zastávky ?
Pořád se to řídí stejně jako dvoučlánek. Pořád ty zadní nápravy kopírují druhou nápravu. Takže místa to zabere pořád stejně, jako jiný trolejbus.
No,to nevím,ale dvoučlánkový Solaris nekopíroval druhou nápravu. Muselo se s ním hodně nadjíždět,jako s 15-ti metrovým.
Najíždíte druhému dílu jako u dvoudílného Solarise, třetí díl si sám natáčí řiditelnou nápravu tak, aby sledoval stopu druhého dílu. Namátkou vozidlo konkurence, které už nějaký ten pátek jezdí:
https://youtu.be/0xpyfMY9kZY
Jezdil jsem dost s 18-metrovym Solarisem, ovšem autobusem a vím, že třetí náprava nekopíroval doslova tu druhou. V ostřejších zatáčkách nešla po stopě druhé,ale zhruba o 20-30 mimo stopu, což by bohaté stačilo k přibrání třeba jiného vozidla. Bylo to díky délce druhé části kloubaku a protože není řiditel. Líp kopírovaly kloubové Karosy,kde to bylo takřka po stopě. Takže u tříčlánkové ho může čtvrtá náprava díky řiditelnosti kopírovat třetí,ale rozdíl mezi druhou a třetí určitě zůstává, jak u 18-ti metrových.
Jojo, o tom přesně píšu.
Takže zadní náprava se řídí sama (ne přímo podle volantu?) A jak se s tím couvá?
Blbě. Teda rovně v pohodě, ale couvání do zatáčky je tak trochu peklíčko a nejhůř jde esíčko. Někde na netu jsem viděl, jak řidič třídílného busu tuším Van Hool to uprostřed města nedal, vysvobodil ho kolega. A ano, poslední náprava se řídí „sama“ podle druhého kloubu. Samotné natočení volantem na ni nemá přímý vliv.
Našel jsem podobné video:
https://www.youtube.com/watch?v=-Zgts_XPJj0&pp=ygUIVmFuIEhvb2w%3D
Až na to, že naftový bus na videu má poháněnou pouze druhou nápravu, třetí se natáčí podle prvního kloubu a čtvrtá podle druhého kloubu. (První náprava je pochopitelně řiditelná přímo volantem)
Naprosto v pohodě:
https://www.facebook.com/DPBratislava/videos/1151105795284417/
https://www.youtube.com/watch?v=2iuvZ8HMDVU
Tak jak to naprosto v pohodě jezdí v Rakousku nebo ve Švýcarsku.
Mrknete do Salzburgu kudy jim tam jezdi trolejbusy 🙂 A porizuji doppelgelenky
Zase je u nás něco zcela jinak než jinde? Navíc na letiště zrovna nějaká malá silnička nevede. Jak již zmínili jiní, je to promyšlené vozidlo a v jiných zemích s tím problém nemají.
Pekny … 31mio za kus, vydrzi to i 15-20 let. Vlak by byl dražší asi petkat, travaj stejne. Sice vyrdzi dyl, ale kdo by pak chtel jezdit v nejakym 20+ starym strepu – ta technogie a pozadavky na prepravu se proste za tu dobu posunou.
To si popravdě nemyslím. Pokud je autobus nízkopodlažní a má klimatizaci, jaké požadavky byste od něj ještě chtěl? Takové věci jako USB zásuvky považuju i jako horlivý uživatel mobilního telefonu za zbytečnost.
A to je prave to, ze mi ted uplne nereknete, co vam bude za 20 let chybet.
Pred 20 a nebo pred 40 lety pozadavky na nizkopodlaznost, bezemisnost ci klimatizaci taky byly blize sci-fi nez realite.
Ja bych si treba dokazal predstavit, ze v 2040 bych rad mel autobusy bez ridice a treba i s nejakou AI na reseni pozadavku/dotazu cestujicich.
Před 20 lety už tu jezdily hromady NP Citybusů.
Právě že od 90. let se požadavky na výbavu autobusů už nijak výrazně nezměnily. Nízkopodlažnost, klimatizace, kneeling – to vše tady bylo před třiceti lety a od té doby se jen zdokonaluje technologie.
Tu AI může mít človek u sebe v kapse už dneska. Alexo, vyzvedni poštu, síť DPO není měřená.
Třeba bezbariérovost 😀 (možnost vyklopit plošinu pro vozíčkáře i mimo zastávku/chodník).
Ke klimatizaci/topení nějaké lepší řízení (pokud je venkovní teplota blízko požadované, odemknout okna). Možnost dát znamení dopředu(dotykáč se seznamem zastávek, případně když kupuju jízdenku tak si to zapamatuje kam)
K čemu by bylo vyklápět plošinu mimo chodník, když autobus běžně zastavuje jen na zastávkách a u chodníku?
Odemykání oken je zbytečně složité. Když má autobus klimatizaci, tak ta má fungovat pořád. Když není potřeba chladit, tak je ventilovat, to narozdíl od okének funguje i při stání. Je teda fakt, že třeba pražské SORáče tohle většinou nemají, klimu pouští řidič a zřejmě nastavuje podle své libosti, že někde je ledový průvan jak na alpském vrcholku, někde je příjemně, a někde je vypnuto…
Ale obecně tohle je vybavení, které se dá dát i do staršího busu, podobně jako ten odbavovací systém.
U SOR nejde pustit klimu,aby v určitých částech šla dle libosti řidiče. Prostě ji řidič nastaví na určitou teplotu a klima fouká třeba vzadu ledovy vzduch a přes klapku u řidiče už to nefouká takřka vůbec. Pokud nemá řidič svou klimu,tak buďte rádi, že se nepotíte jako on za volantem. Klímou pro řidiče totiž začali vybavovat až v těch posledních sériích hrbáčů
Wifi a pohodlné sedačky (tzn. ne celoplast/celodřevěné/plast pokrytý vrstvou něčeho bez čalounění)?
Nejsem zastáncem Wi-Fi v buse. Od té doby, co ho zavedli, zvýšila se bezohlednost cestujících. Mají vlastně data zdarma a tak si pouštějí videa, písničky nahlas a neberou vůbec ohled na ostatní cestující. Krom toho porušují i autorský zákon, jelikož šíří veřejně produkci. Co chvíli, takřka každý spoj musím cestující upozornit, že si to mají ztlumit. Ne každý má náladu jejich kravál poslouchat a je to i zakázané v přepravním řadu
Nepohodlné sedačky přece nejsou vlastnost vozidla, např. v autobusech PID jsou různé druhy sedaček, od celoplastu, přes nejrozšířenější červené koženky, až k docela bohatě polstrovaným plyšovým sedačkám na příměstských linkách.
Sedačky určuje odběratel. Výrobce dodá to,co si zákazník přeje
Jenže:
1) Vlak na trase hlavák – letiště bude objektivně min. za 20 let.
2) Trolejbus nikdy nikoho nesveze na trase hlavák – letiště.
JEDINÉ LOGICKÉ ŘEŠENÍ je:
Prodloužení tramvajové tratě z Divoké Šárky na letiště a zavedení tram. linky hlavák – letiště.
Zbytečnost. Ale jako státní zakázka dobrý. Mega sem, Mega tam …
Jestli má MHD vypdat takhle: https://c7f7216dad.cbaul-cdnwnd.com/85010ec52e68b1f89ad8f88f4e7f5f84/system_preview_detail_200000938-b5eabb6e3a-public/Funny%20Bus%20Zip,%20Dr%C3%B4le%20bus%20postal,%20Lustige%20Bus%20Zip.jpg
Ano, je to Brno, KPPV.
Veřejná doprava na letiště zbytečnost rozhodně není, ale vést tam trolejbus je holej nesmysl, když se tam dá prodloužit tramvaj a udělat linku hlavák – letiště.
Když jde udělat takový trolejbus, nejde udělat takový autobus? Že se kvůli tomu bude stavět nová trolejbusová trať na letiště…
A v čem by byla výhoda mít takovou obludu s takovou frekvencí na naftu?
Třeba takovou, že až se zprovozní vlak na letiště (jednou třeba), bude mít ta trolejbusová trať oproti dnešku daleko menší využití a velikost té investice pozbyde významu. Autobus se pak dá použít na jakékoliv jiné vytížené lince, kde bude potřeba.
Nezpochybňuju trolejbusy jako takové, jen s výhledem do blízké budoucnosti si myslím, že stavba té trolejbusové trati je zbytečná.
Zdá se, že jste co se týká vlaku na letiště optimista. I na 20 let je zrolejbusová trať dobrá. Mám obavu, že trolejbusy na lince letiště stráví celou svou plánovanou budoucnost. A na tu 136 kam jsou potom plánované se vůbec nedostanou.
Akorát ten ‚bus nijak nenahrazuje vlak. Až na délku nebude pro cestující oproti autobusu v podstatě žádný rozdíl, a úspora energie na relativní rovině poměrně nevýznamná, zvláště při nutnosti vozit a nabíjet baterie.
Až na to, že:
a) nesmrdí v ulici
b) dva dieslové motory nezabírají místo v interiéru
c) protože na 1 motor už by to fakt nejelo
Všechno je jen otázka výkonu. Dost silný motor na to, aby to utáhl, by se určitě našel. Jen řešit přenos výkonu na 2 nápravy by přes ten kloub bylo asi složitější. Ale vše je řešitelné.
Ono je to vlastně úplně stejný jako bryčka s koňma.
Pokud se nepletu, ta trať se může snést, jakmile bude jiné kapacitní spojení. A dlouhé tolejbusy si dovedu představit klidně na jiných páteřních linkách.
Počítá se zatrolejováním linky 136. Právě na ní by se po zprovoznění vlaku na letiště měly 24 metrové trolejbusy přesunout.
Něco tam bude muset jezdit pořád, vlak obslouží terminál, ale ne všechny ty podniky okolo. Myslím, že to pořád bude vytíženější trolejbusová trať, než půlka tratí ve městech jako Jihlava nebo Teplice.
Než tam ten vlak bude, tak se ta trolejbusová trať možná i zaplatí na úspoře za naftu. Dneska je na 119 v oběhu 12 a více busů souběžně.
Přitom velká část energetické infrastruktury je sdílená s TT Dědina, takže by vznikla tak jako tak.
Až jednou bude vlak, budou ty trolejbusy pořád využitelné jinde.
Navíc troleje nebudou na celé délce, ale jen lehce přes polovinu (Veleslavín – Terminál 3) + sdílené infra s tramvají (měnírna, sloupy na části trasy)…
A to já zpochybňuji trolejbusy v rovině – absolutní nesmysl.
Zkuste si představit interiér Jamníka, kloubáku. Tam vzadu je „lednice“ ukrývající motor, převodovku atd.
Fajn, tohle by bylo před druhým kloubem a pohánělo 3. nápravu. Jízdní dynamiku by to mělo jako hodně přetížený kamion, v případě sněžení odstavit. Takže ještě jednu krabici a v ní ještě jeden motor atd. pro pohon 2. nápravy.
To šede vzadu, jenom bude uvnitř 2x: https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Soubor:Solaris_Urbino_12_interior.jpg
Akorát že ty 25m VanHooly mají jeden motor. Jak jsou na tom v jižní Americe s jejich vysokopodlažními BRT vozy jsem líný zjišťovat, ale obecně jsou dva spalovací motory s převodovkami v jednom vehiklu technické peklo.
Do autobusového VŘ se v Praze nikdo nepřihlásil.
Souhlas, že trolejbusová trať v rovině je nesystémová hloupost – kór, když máte na Divoké Šárce tramvaj a stačí ji tam prodloužit.
Jak se takováhle věc řídí? Nějak si nedokážu představit jak takové vozidlo jede třeba přes nějaký minikruhák, ačkoli formálně toho musí být schopno. A potom, vážně jen jeden motor? Čekal bych že vozidlo takové velikosti a hmotnosti bude mít minimálně dvě hnací nápravy.
Ale on dvě poháněné nápravy má, jak je uvedeno v článku. Druhou a třetí. Na to ale nepotřebujete dva motory.
Ale má i dva motory, v článku je: „Počet motorů: 2
Výkon trakčního elektromotoru: 160 kW“
A proto by měl jen jeden motor o výkonu 160 kW?? Kloubové trolejbusy mají standardně motor o výkonu 240 kW, ne „pouze“ 160 kW. Takže jeden jediný 160kW motor na celý 3člankový trolejbus je kravina.
Tohle není transaxle. Tady co hnaná náprava to motor.
Cituji z článku: „Počet poháněných náprav: 2 (druhá a třetí)“.
Příště to za vás dělat nebudu.
Nejsou tam natáčecí první dvě nápravy?
Údajně se chová jako normální kloubák.
Nic o tom nevím, ale rozhodně vím, že je to špatně, že?
Ale nebojte, řiditelná je první a čtvrtá náprava a ač se nezdá, proplétá se městem velmi dobře. Například ve Švýcarsku s tím mají velké zkušenosti.
U konkurence jako normální dvoučlánkový trolejbus/autobus. Čtvrtá náprava je natáčena podle „kloubu“ a tak sleduje stopu třetí nápravy. V denním provozu to vypadá asi takhle:
https://youtu.be/0xpyfMY9kZY
Nevíte, jak to bude definitivně s policemi na zavazadla?
A místem na kočárky? Doufám, že bude umožněna přeprava více jak dvou kočárků (oficiálně, ne jen na benevolenci řidiče).
Čistě matematicky, kočárek je třeba tak do 3 let věku dítěte, těch je v populaci něco okolo 4% tedy z celkové kapacity 179 míst je místo pro jeden či dva kočárky zcela nedostatečné.
To naprostý souhlas
Uvědomte si už konečně, že to není náklaďák. Autobusy,trolejbusy bývají homologované běžně na 1-2 kočárky. Není to výmysl řidiče. Další kočárky na víc jsou na dobré vůli řidiče s tím, že pokud se něco stane ohledně třeba třetího kočárku, může z toho mít problémy i řidič, jelikož vzal kočárek nad rámec stanovený výrobcem vozu
Uvědomte si laskavě, že kde je vůle, tam je cesta. Jeden pás navíc a můžete homologovat až se budou hory zelenat.
Homologovat nemůže kde kdo.
Jaký pás navíc. Ten je určen především pro vozíčkáře. Tady se však píše o kočárcích. Krom toho si nemůžete montovat do hromadných prostředků pásy,jak se vám zlíbí. Tuto výbavu dělá přímo výrobce.
A to,kde je vůle. Kdy už si uvědomíte, že řidič má nějakou zodpovědnost. Pokud vy v práci pracujete nezodpovědně,je to vaše věc. Ale existují nějaké přepravní podmínky a proč by je měl řidič porušovat kvůli vám?
Problém dvou kočárků na jednom místě je to, že musí stát bokem. Pár je na vozíček i kočárek. Pokud si objednatel u výrobce sjedná úpravu dvou míst pro kočárek / vozík, nevidím, co by mělo bránit homologaci a montáži,
Mohu potvrdit, že jsem se s tím setkal v Bruselu u 18ti metrových elektrobusů i v Amsterdamu.
Nemohu si do vozu namontovat co chci. To máte pravdu, ale mohu si objednat jako dopravce lecos. Od letištního kloubáku se sedačkami jen na levé straně, po 2 plošiny pro vozík/kočárek. V Bruselu, Amsterdamu, Berlíně nebo Portu je zvykem hodně specifikovat v zadání výběrového řízení interiér vozů. A mnohdy v úpravách nejsou střídmí.
Proč já jen tak nemám rád takové to obhajování a vysvětlování toho, co prostě jasně je špatně?
A co je na tom špatně? Proč myslíte, že je omezený počet pro kočárky? Protože ten prostor pro ně má určitou velikost a víc kočárku může způsobit problémy. Už jen třeba tím, že se zhorší průchodnost u dveří. Dále tím, že hrozí větší riziko poškození dalším kočárkem. Tomu se prostě někdo,kdo vymyslel přepravní podmínky chtěl vyhnout a tím se zbavit zodpovědnosti za nějaké vzniklé škody. Hodili to prostě na řidiče, který v případě problémů za to bere zodpovědnost.
Samozřejmě to nechápou takoví,co v životě hromadný prostředek neřídili a vůbec netuší,za co vše řidič zodpovídá
Je na objednateli kolik plošin pro kočárek/vozík si objedná a jak velké. Když si objedná dopravce dostatečný počet vozů, tak mu upraví interiér dle potřeb. Zažil jsem u klubového vozu prostor pro kočárek vozík u vozu 18 metrů nejen u 2hých dveří, ale i u třetích/ čtvrtých. Dokonce je možné mít u obou plošin pro vozík/ kočárek i rampu pro vozíčkáře. Dopravce má možnost ve výběrovém řízení specifikovat interiér velmi širokou. Setkávám se s tím spíše v západních metropolích.
A navíc je i hierarchie kdo má přednost v místu pro vozíčkáře/invalidu. Přednost má invalida, potom kočárek, předposlední kolo/koloběžka a poslední stojící cestující. Stejně kolo/koloběžka jako ta velká by v MHD neměla co dělat. Prostě jakmile by nastoupil kočárek či invalida a bylo by tam kolo, tak by kolo měla správně vystřelit pryč z toho místa.
No třeba do trolejbusů Hess můžete vzít ve Švýcarsku kolik kočárků se tam vejde. Neomezuje to žádný limit a nastoupit můžete jak před kloubem tak za kloubem.
Nejsme ovšem ve Švýcarsku
Proto je ta otázka právě na to, na kolik to bude homologované, a jaký tedy bude ten rámec stanovený výrobcem vozu.
Hodně záleží i na specifikaci ve výběrovém řízení. Při dostatečném počtu odebraných vozů dokáže výrobce zajistit i homologaci míst pro dva kočárky. Viděl jsem jak velmi nestandardní interiér u 18 metrového Solarisu na letištní ploše, tak VDL Citea 18 metrů, s 2 plošinami pro vozíky/kočárky. Každá pro 2 ks. Bylo to samozřejmě na úkor sedadel. Jak se to prodražilo nevím.
Solaris umí dodat i 2 plošiny na kočárek/vozík.