Letecké společnosti Letectví

19 hodin a 15 minut. Qantas dokončil druhý nejdelší let s lidmi v historii

Přistání Boeingu 787-9 v Sydney. Foto: James D Morgan / Qantas
Přistání Boeingu 787-9 v Sydney. Foto: James D Morgan / Qantas

Letecká společnost Qantas úspěšně dokončila první ze tří testovacích ultradálkových letů. V 7:42 místního času (22:42 středoevropského času) přistál po 19 hodinách a 16 minutách letu zcela nový Boeing 787-9 registrace VH-ZNI po letu z New Yorku v Sydney. Překonal vzdálenost přes 16 tisíc kilometrů.

Qantas naplánoval let tak, aby bylo patrné, jak je výhodné letět přímo. Z New Yorku odstartoval tři hodiny poté, co odstartovala pravidelná linka aerolinky do Sydney s A380 a s mezipřistáním v Los Angeles. Nakonec přistály obě letadla krátce po sobě, testovací let QF7879 jako první. Průběh letu je kompletně na Flightradar24.com.

Let není ale nakonec nejdelší v historii: v roce 1989 Qantas letěl s téměř prázdným Boeingem 747-400 z Londýna do Sydney 20 hodin a 9 minut.

Dreamliner obsadila aerolinka jen 40 cestujícími a deseti členy posádky, především kvůli doletu. V letadle byli jak zaměstnanci, tak například vybraní novináři nebo pravidelní cestující, které aerolinka oslovila.

Je to velmi důležitý krok pro letectví. Je to malá ukázka toho, jak by pravidelná linka urychlila spojení lidí na obou stranách zeměkoule,“ řekl šéf Qantas Alan Joyce.

Dlouhý let znamenal i změnu přístupu k palubnímu menu během dlouhých přesunů přes noc. Zatímco obvykle se začíná večeří a poté dochází ke zhasnutí osvětlení na palubě, v tomto případě došlo nejprve k podání oběda a následně nechala posádka dál šest hodin rozsvíceno, i když venku byla již tma. „Je to z důvodu přizpůsobení se časovému pásmu v cílové destinaci a redukci pásmové nemoci,“ vysvětlil Joyce. Podle kapitána Seana Goldinga probíhal let velmi hladce.

Qantas speciální let připravoval několik měsíců včetně optimální trasy. Na palubě bylo celkem šest pilotů, střídali se čtyři, dva byli záložní. Letadlo odstartovalo s plnou nádrží 101 000 kilogramů, na přistání má mít rezervu 6 tun, která má vydržet na hodinu a půl letu. Letadlo startovalo se vzletovou hmotností 233 tun, maximum pro 787-9 je 254 tun. Téměř polovinu hmotnosti tak tvořilo palivo. Zprvu letěli ve výšce 34 tisíc stop, nad Tichým oceánem vystoupali na letovou hladinu 40 tisíc stop, později až na 42 tisíc stop. Většina letu probíhala za tmy.

Od testovacích letů si Qantas slibuje lepší data například pro plánování doby pilotování posádky: piloti budou během letu vybaveni takzvaným elektroencefalografem (EEG) měřící mozkovou aktivitu a pozornost. Data mají sloužit i například k sestavení vhodného jídelníčku na palubě.

Letu si všimli i bojovníci proti změnám klimatu, kteří upozornili na vysoké emise CO2 v přepočtu na jednoho cestujícího.

 

 

nejnovější nejstarší nejlépe hodnocené
Upozornit na
Ondrej Kucera
Host
Ondrej Kucera

V kontextu emisí ta neustálá fixace na leteckou dopravu neodráží skutečnost, že je letectví zodpovědné jen za poměrně malou část celkové produkce CO2. A taky, že pokud nejede ve stejné trase rychlovlak, tak jde o dopravu efektivní (přitom právě u zmíněných transkontinentálních letů prakticky neexistuje alternativa). Transport Forum (ITF), a specialized intergovernmental organization within the Organisation for Economic Co-operation and Development (OECD): • Freight is responsible for 40% of total transportation emissions. About a third of this amount comes from maritime transportation. • Of the 60% of transportation emissions relating to passenger traffic, nearly half is generated by urban travel.… Číst vice »

Martin V.
Host
Martin V.

Ještě by mě zajímalo jak to vypadá, když se to nanormuje na přepravní výkon. Třeba většina přepravního výkonu nákladů podle mě bude po moři (ropa, uhlí, rudy, obilí – spousta z toho mezikontinentálně). Taková železná ruda z Brazílie do celého světa, to budou značné objemy. Ale ta doprav po městě mě překvapila. Vzdálenosti nebudou velké, zato frekvence a počet lidí… Tam se to nejspíš nasčítá.

zyx
Host
zyx

Dovolil bych se zeptat zkusenych: Ted se letelo ve smeru otaceni zemekoule, tedy odlet priblizne v 21:30 mistniho casu a prilet v 07:30 mistniho casu. Tedy podle me je to ta prijmnejsi varianta cesty „pres noc“ – vecer odletite a rano pristanete nasledujiciho dne. Ale jak to bude v opacnem smeru, to se vyrazi rano v pondeli a pristane vecer v utery (jestli to tak dobre odhaduji), tedy na denni cykly 1 a pul dne? To musi byt tedy poradne narocne. A jeste k posadce, celkem 10 clenu, z toho 2 dvojice pilotu a podle fotek 3 stevardky a 3… Číst vice »

Jen tak
Host
Jen tak

ono to moc příjemné nebylo — 20 hodin tmy taky není nic příjemného, navííc celých těch 20 hodin nenaspíte.

vyšlo by to víceméně nastejno, jen by ztratili jeden den – v opačném směru by přistáli o den poději, ale pokud dobře počítám, tak by to bylo cca úterý dopoledne (let by byl cca o 3 – 4 hodiny delší, čili cca 22 hodin letu – čili pristání by bylo cca v 23:00 UTC, což odpovídá času 10:30 ráno).

Jen tak
Host
Jen tak

jen upřesním .. z pohledu UTC by přistáli vlastně ten samý den, ale z pohledu lokálních časů by přistáli o 2 dny později.

– start : 01:30 UTC dne X (což odpovídá cca 20:30 dne X-1)
– doba letu 22 hodin
– přistání: 23:30 UTC dne X (což v sydny odpovídá dopoledni dne X+1)

čili pokud by startovali z JFK v pondělí pozdě večer, v syd by přistáli ve středu dopoledne.

Nekdo
Host
Nekdo

a tak se i bezne leta uz ted, treba na trase LAX-SYD, z LAX se startuje v den x vecer a na SYD se pristava v den x+2 rano, akorat delka letu v cistem casu je kolem 17-18 hodin…

Jen tak
Host
Jen tak

no jo .. mas pravdu 😀 ja zapomel na datovou hranici 😀

Jen tak
Host
Jen tak

prostě jim na roosteru vyšli tři chlapi.

není to jedno?

Pepa Myslím
Host
Pepa Myslím

Myslím že už asi 80 let měříme v metrech, ne stopách.

bohyn
Host
bohyn

A teď si představte, že v letectví se navíc vzdálenost měří v námořních mílích a rychlost v uzlech. To je bordel co?

Jen tak
Host
Jen tak

v letectví (kromě zaostalého ruska a jeho satelitů) měří , světě div se, ve feetech.

Jirka B.
Host
Jirka B.

Mě by zajímalo, za co ty mínusy? Vždyť má pravdu soudruzi!

Jirka B.
Host
Jirka B.

„Jen tak'“ má opravdu jsem tím myslel ….

Jen tak
Host
Jen tak

ruska troli uderka je i tady … musime se s tim smirit 🙂

Y.K.
Host
Y.K.

Letové hladiny jsou zásadně ve stopách. I u nás.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

A teď si představte, že i jiné speciální obory mají mohou mít speciální jednotky. Tak třeba eV namísto J, nebo AU∕ly namísto (kilo)metrů. Popřípadě tlak v milimetrech (rtuťového sloupce). Můžete jít do zdravotnictví dělat pořádky.

Dáda
Host
Dáda

jak kde. V mnohých oborech se stále zachovávají tradiční jednotky. Letectví Stopy + uzly (knot) rychlost, námořníci mají taky míle a uzly, tlak u doktora jsou mm rtuťového sloupce ve vakuové elektrotechnice se stále drží Torr atp.

Honza
Host
Honza

Ovšem nebylo tomu, pokud se nepletu, u nás tak vždy, v dobách komunistů jsme měřili v metrech poslušně pod kuratelou SSSR. To snad až po revoluci jsme se vrátili k normálu. I když zrovna třeba tlak maj v letectví USA v mbarr dodnes.

Y.K.
Host
Y.K.

Za komunistů (a v Rusku a Číně) se udávala výška (nad terénem, nad letištěm) v metrech, letové hladiny byly i tehdy ve feetech.

tom
Host
tom

Přes 19 hodin v letadle už je sakra dost, zejména v turistické třídě. Jasně, je to individuální, chroničtí spáči mají výhodu.
Letěl jsem nejvíc 12 hodin a pokud to jde, beru od té doby radši dva přískoky.

Jen tak
Host
Jen tak

tak ono na těchto letech klasická economy nebude. jen premium economy a výš.

Martin V.
Host
Martin V.

Je to celkem detail, ale každý se asi díváme na jiný let. 🙂 Já vidím, že zprvu (až po Kansas) letěli ve 34 tisících stopách jak se blížili k Austrálii, tak už nad Vanuatu byli ve 42 tisících.

Vítek
Host
Vítek

A kdypak se ti „odborní bojovníci objeví i tady?

Lukáš F.
Host
Lukáš F.

Tady je snad většina lidí inteligentních, takže není třeba je přesvědčovat, že klimatická změna skutečně existuje. Mě by teda spíš zajímalo, jak vychází emise na hlavu, když se letí s mezipřistáním. Vzhledem k tomu, jak daleká cesta to je, to asi nikdy nebude moc ekologické cestování.

MildaIV
Host
MildaIV

Používáte argumentačního klamu protože žádné argumenty nemáte. Váš klam je v tom, že ty co mají jiný názor označujete jako neinteligentní. A argumenty nemáte, protože žádné neexistují. Zatím nikdo nedokázal, proč se klima mění ani to jaký vliv na to má CO2. Pravda je taková, že o počasí stále víme tak málo, že spolehlivě nemúžeme říct vúbec nic. To samozřejmě nebrání spoustě lidí na hlouposti ostatních hodně vydělávat.

babilon
Host
babilon

To mi vysvětlete, jak ze 100 t paliva vznikne 300 t CO2.

Kamui
Host
Kamui

Jeden uhlík se vezme z paliva, a další dva kyslíci z atmosféry.

Martin V.
Host
Martin V.

Kamui už to naznačil. Pokud to chcete přesně, tak CH2 + 3/2 O2 –> CO2 + H2O přičemž ze 14 gramů paliva a 48 gramů atmosferického kyslíku spálením vyrobíte 44 gramů CO2 a 18 gramů vody. Poměr CO2/palivo vychází 3,14 a to CH2 jsem vzal jako aproximaci dlouhého alkanu [CH2]n, což se dá použít s malou chybou jak pro benzín, tak pro naftu či kerosin. Jenom u zemního plynu CH4 se produkuje méně CO2 a víc vody (proto náhrada uhlí zemním plynem snižuje produkci CO2).

Lukáš F.
Host
Lukáš F.

Nikoliv, já označuji za neinteligentní ty, kteří nejsou schopni nebo ochotni si najít podložené informace a svůj laický názor považují za stejně relevantní jako stovky vědeckých studií.

MildaIV
Host
MildaIV

No sice máme stovky studíí, které dokazují, že se za 100let zvýší teplota o tolik a tolik stupňú celsia, že se hladina moří zvedne a tolik a tolik, ale ještě nikdo nedokázal vysvětlit co zpúsobuje doby ledové a meziledové a žádný z těchto modelú na ně nepasuje. A předpověď počasí nefunguje spolehlivě ani na pár dní dopředu. Slyšel jste třeba o tom, že v minulosti země byla období, kdy na na pólech rostly teplomilné rostliny? A naopak bylo období, kdy zamrzl oceán až na rovníku? By mě zajímalo, kterej ET tu tenkrát vypouštěl to CO2, když je to jediná věc… Číst vice »

Petr Whatever
Host
Petr Whatever

Odpovedi na vetsinu typickych namitek jsou zde. http://blog.aktualne.cz/blogy/radim-tolasz.php?itemid=34516
Stoprocentni shoda nebude nikdy, vzdycky se najdou vyjimky tvrdici opak, i v podstatne jasnejsich vecech jsou jako namatkou nebezpecnost ockovani, nebo ne-ucinnost homeopatik.

MildaIV
Host
MildaIV

Autor článku je v argumentačním klamu evidentně mnohem zběhlejší vež místní diskutující. Schválně si jich tam zkuste pár najít, viz https://cs.wikipedia.org/wiki/Argumenta%C4%8Dn%C3%AD_klam:

Petr Whatever
Host
Petr Whatever

Tohle je taky faul. Bavme s o konkrétním příkladu

Lukáš F.
Host
Lukáš F.

Pokud umíte anglicky, pročtěte si tyto stránky. Mají tam celou řadu hojně omílaných mýtů a otázek přesně toho typu, které mi kladete. „Klima se měnilo už dřív“ je číslo 1. https://skepticalscience.com/ Že v minulosti bylo na pólech teplo a na rovníku zamrzlý oceán, to mi přijde trochu přitažené za vlasy, ale v každém případě ani jedno není slučitelné s přežitím lidstva v současné podobě. Ano, klima se v minulosti měnilo, ale bylo to většinou v důsledku sopečné činnosti, případně dopadu meteoritu. V některých obdobích možná i mírnější aktivita Slunce. Mojí pointou je, že ty důvody jsou známé – a změnu… Číst vice »

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Fajn, vysvětlete konec doby ledové, cca 15000 let dozadu. Hladima moří stoupla o 100 až 150 metrů, kilometr tlustý ledovec pokrývajcí celé dnešní pobaltí zmizel. Zatím jsem nic nenašel. 🙁
Zato nacházím fanatiky, kteří člověk okamžitě vyřadí z debaty kohokoliv se slovy „TY NEMÁŠ PRÁVO NA NÁZOR!“ … teda spíš s řevem, proto to píšu velkým. Podobnost se šířením víry čistě náhodná − kdo nevěří v globální optel…. změnu klimatu, tomu nebudou přiznána lidská práva.

Y.K.
Host
Y.K.

Hele, ale oteplování není žádná víra, to normálně měří meteorologové teploměry a stačí si dát roky za sebe a vidíte, že teplota prostě trvale roste (v takových vlnovkách). Důkazy jsou všude kolem, i když v trochu větším horizontu, než je běžný vesničan schopný vnímat (tání horských ledovců, ústup a tenčení polárnách ledovců, stoupání hladiny moře po milimetrech, posun klimatických pásem a v nich typických živočichů či hmyzu).

O čem můžeme drsně debatovat, je, kdo za to může, ale že se tahle planeta kroz za krokem otepluje je fakt.

SYN
Host
SYN

Kvůli tomu že existovaly (existují) cykly klimatu není vhodné šmahem zamítat antropomorfní vlivy. Uváděné situace jsou sice docela zajímavé, ale nemají vcelku žádný vliv na aktuální situaci v průběhu řádově příštích 100+ let. To že bychom jako lidstvo v mnohých jiných časových úsecích vývoje Země měli „jiné problémy“ je teoretická úvaha, to jaké problémy budeme mít v příštích letech je zcela konkrétní otázka tady a teď…
Samozřejmě, odborníci se zcela neshodnou asi nikdy, nicméně většinový názor je asi celkem jasný, a ignorovat jej je dost nebezpečné 🙁

Jen tak
Host
Jen tak

ono zalezi na tom, ktere studie berete v potaz …

jsou studie, ktete tvrdi to, i to. takze kohoted budes oznacovat za “neinteligenty”? 🙂

Lukáš F.
Host
Lukáš F.

No vás, samozřejmě, koho jiného. Když se oháníte studiemi, které popírají klimatickou změnu nebo vliv člověka, pak byste měl vědět, že je jich velice poskrovnu. Budete raději věřit 99 % studií, nebo 1 %? Též k tématu: https://imgur.com/r/energy/up6yu

MildaIV
Host
Lukáš F.
Host
Lukáš F.

Tohle je ale argumentační faul od vás. My se tady nebavíme o něčem, co je čistě věc názoru, ale o tom, co je dokázáno vědeckou metodou. Samozřejmě i ve vědeckých pracích může být chyba, nebo vlivem různých proměnných je správně naměřen výsledek, který není reprezentativní. Ale přesně proto je těch studií tolik.

MildaIV
Host
MildaIV

Problém je v tom, že zrovna ty klimatické studie vykazují vysokou míru nevědečnosti. Ty kvalitní se bohužel v tom nánosu „studií“ od příživníkú na vlně globálním oteplování ztrácí.

Lukáš F.
Host
Lukáš F.

Jakákoliv studie, která neodpovídá vašemu nevědeckému názoru (nebo jste snad klimatolog?), je zcela jistě „nevědecká“ a „nekvalitní“. A nás budete poučovat o argumentačních faulech? To, že nevěříte vědě, je problém váš, ne vědy.

Jen tak
Host
Jen tak

já se jimi neoháním, mě jsou vcelku šumák.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

A před 1000 léty byste našel 99 % lidí věřících, že Země je středem vesmíru.

Ctenar
Host
Ctenar

Tady se hodí jeden váš citát z předchozí diskuse:
MildaIV
„Větší blbost jsem dlouho nečetl. Rád se vyjadřujete k věcem, o kterých nic nevíte?“

MildaIV
Host
MildaIV

Ano to byl sám o sobě argumentační klam.Vysvětlení jsem přidal do pozdějšího článku, který mezi tím vyšel https://zdopravy.cz/dvacetihodinovy-let-odstartoval-airbus-potvrdil-nabidku-na-ultradalkove-letadlo-pro-qantas-35980/#comment-152833
Ale máte pravdu, že jsem to dělat neměl a tímto se omlouvám.

Martin V.
Host
Martin V.

Pokud čekáte na zcela nevyvratitelné důkazy a přesně kvantifikovaný podíl člověka na současné vlně oteplování, tak až je budete mít, bude už pozdě tento trend zvrátit nebo aspoň zpomalit. Kdo ale není slepý, ten vidí už teď, že podíl člověka tam určitě je a není zanedbatelný. CO2 je skleníkový plyn (to snad nepopřete, dá se to změřit v laboratorních podmínkách z absorpce záření o různých vlnových délkách). No a jen za posledních 50 let jeho množství v atmosféře vzrostlo o třetinu, i když je absolutní množství relativně malé (vzrůst z 0,03% na 0,04%). Jedná se o exaktní měření na Havaji,… Číst vice »

Jen tak
Host
Jen tak

to, ze mnozstvi co2 stoupa, je pravda…

ale na zaklde toho, ze nekdo tomuto prisuzuje takove dusledky, a nekdo jine, tvrdit, kdo je i teligentni…

… je ponekud neinteligentni.

Martin V.
Host
Martin V.

Jistě, ale za neinteligentního jsem tu třeba já nikoho neoznačil. Jen za slepého. 🙂 Těch přírodních vlivů bude taky spousta, výkyvy klimatu byly před člověkem, budou i po něm. Tento výkyv je ale dost prudký a vliv člověka tam prostě je, jen nevíme jak je velký. Co ale považuju za ještě větší riziko, je množství kladných a záporných zpětných vazeb, které v atmosféře působí. Ty záporné by nás mohly zachránit, protože „regulují“, ale pokud se objeví výrazné kladné zpětné vazby (třeba tání permafrostu -> uvolňování metanu ze zamrzlých bažin -> další nárůst teploty, protože metan je mnohem „skleníkovější“ než CO2… Číst vice »

MildaIV
Host
Jen tak
Host
Jen tak

Jojo, koukam, ze dělání odkazů ti jde 😀

MildaIV
Host
MildaIV

A o tom, že se v 70. letech lidé báli globálního ochlazování jste už slyšel? Naštěstí nedošli tak daleko a nezačali planetu úmyslně oteplovat.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Bingo!
Mimochodem, dle předpovědí ze 30. let jsme měli být už od 60. let bez uhlí.

MildaIV
Host
MildaIV

Opět argumentační klam – „kdo není slepý vidí že“. Proč alarmisté používají tolik argumentačních klamú? Protože jim chybí dúkazy. Nárúst CO2 nikdo nezpochybňuje, to je vědecky potvrzený fakt. Závislost počasí na úrovni CO2 je ovšem velká neznámá a vědecky téměř nekvantifikovatelná záležitost. V laboratoři si múžete měřit co chcete, ale při současných znalostech to nemúžete bez velké míry nejistoty extrapolovat na zemskou atmosféru. Respektive múžete, ale vědecká hodnota bude mizivá. To máte podobné jako s umělými sladidly. Teoreticky měli díky nim lidi hubnout, ale oni si klidně přibírali dál. Trvalo dalších 50let než vědci pochopili proč. Bylo to právě kvúli… Číst vice »

Martin V.
Host
Martin V.

Dobře, počkejme jak se to vyvine. Kdo z diskutujících se toho dožije, ten to bude moct za 20 let rozsoudit. Podle alarmistů v té době už bude klimatická změna velkého rozsahu, podle skeptiků se nic hrozného nestane.

MildaIV
Host
MildaIV

A co když investujeme všechny prostředky do snížení emisí CO2, případně i do jeho opětovného odstranění z atmosféry a ono se klima stejně změní tak zásadním zpúsobem, že to bude ohrožovat samotnou existenci lidstva? Já osobně nic proti snižování vlivu člověka na okolí nemám, mě jenom vadí kecy alarmastú o tom, jak je všechno jasný a dokázaný. Nejhorší ze všecho jsou pak ty jejich návrhy řešení, které ve skutečnosti vliv člověka na okolí ještě zvyšují. Například elektromobily, odstavování jaderných elektráren, … Za to kam jsme se dostali vděčíme vědě, a to jestli lidstvo přežije, záleží opět jenom na vědě.

Lukáš F.
Host
Lukáš F.

…a proto když věda říká, že musíme bojovat proti globálnímu oteplování a říká i jak, tak ji budeme ignorovat. To naprosto dává smysl.

MildaIV
Host
MildaIV

Věda to neříká.

Petr Whatever
Host
Petr Whatever

Věda neříká nic, nemá ústa. 5íká to vědšina vědců, kteří se danému oboru věnují.

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

A nesouhlasné názory jsou důsledně zašlapávány.
Ano, v červenci v Grónsku taje sníh. Kdo by to byl kruci čekal, za polárního dne?! Většina lidí totiž žije v klamu, že v létě už sníh netaje, tak by neměl tát ani v grónsku. Jen té většině nedochází, že v ČR v lětě sních netaje proto, že není. Kdyby byl, tak taje.

PetrWhatever
Host
PetrWhatever

Nesouhlasné názory jsou zašlapávány stejně jako v jiných oborech. Viz očkování. Ovšem protože se nikomu do omezení produkce co2 nechce, tak se zoufale chytá všech odlišných názorů, stejně jako tounoucí stébla.Mimochodem u toho očkování nesouhlasné minoritní názory také způsobují pěknou škodu.
ad Grónsko – odtávání je šestkrát rychlejší, než v osmdesátých letech
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/gronsko-taje-a-zveda-hladiny-oceanu/r~e731ea3c669111e9b38a0cc47ab5f122/

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Jak se změnilo klima, když došlo k vybití bizonů v Americe? Žilo jich tam 30−40 miliónů. Já jen, že globální alarmisté žádají udělat totéž − vybít všech cca 50 miliónů krav v Americe jižní, konkrétně v Argentině. Prý to má pomoc zastavit globální oteplování, protože metan. A jestli vám ten počet nesedí, tak to je proto, že bizon vydá za jeden a půl krávy. Kliamtický efekt by tedy měl být podobný.
Zda je inteligentní přivést skot na pokraj vyhynutí, aniž bychom měli potvrzeno (a můžeme mít), jaký bude následek na klima?

Jiří Kocurek
Host
Jiří Kocurek

Těch bizonů tehdy přežila necelá tisícovka z desítek miliónů. Kdyžtak bude výstupem to, že vliv bude neměřitelný pomocí přístrojů z doby před 150 léty. Což bude zvláště pikantní, jelikož teploty před 150 léty jsou brány jako svatý grál.

Partneři



CSCARGO
RSD
czechtoll

Krátce