17 kilometrů bez strojvedoucího. Na Slovensku ujela na hlavní trati lokomotiva
Lokomotiva řady 182 společnosti Lokorail. Ilustrační foto: Lokorail.sk
Pravděpodobnou příčinou bylo nedostatečné zajištění odstavené lokomotivy.
Jestli tomu rozumím správně, ta trať se musí neustále svažovat, být lehce z kopce, aby lokomotiva mohla takto jet, je to tak? Zná to tam někdo?
Z 900 m.n.m. v Štrbe cez 450 m.n.m. v Spišskej (odkiaľ to ušlo) na 240 m.n.m. v Kysaku a ďalej dolu do Košíc a do Maďarska.
Ano. Prostě z nějakého důvodu byla špatně zajištěná a rozjela se samotíží z kopce. A ten úsek z kopce je dost dlouhý…
Zle zaistená 10 dní bez pohnutia a po 10 dňoch sa pohla? To mi hlava neberie
Co se stane pri rozriznuti vyhybky? Tipoval bych, ze se tam precvakne nejaky strizny cep plus se nekde rozsviti cervena kontrolka, ale to je jen laicka predstava 🙂
V podstatě je to správně. Ještě se rozezní zvonek rozřezu na obslužném pracovišti. Pokud se ovšem jedná o nerozřezný systém s čelisťovými závěry dojde i fyzickému poškození výhybky.
Alespoň jim to neujelo do Maˇdarska jako posledně.
V pořádku ! Ušetřené peníze za personál, dojela lokomotiva? dojela? stalo se něco? nestalo !
A kde byl Železný dědek 🤔 ??
Já té autonomní jízdě, co propaguje Musk, nevěřím, ale musím uznat, že Slováci jsou v tom na železnici už docela daleko. VRT asi u nich bude už úplně bez rušňovodičov.
VRT na Slovensku :D? To už věřím, že se mezi Prahou a Brnem se svezu dřív než Slováci dají stávající infrastrukturu do pořádku :D.
Řekl bych autore, že to šťouchnutí v posledním odstavci bylo zbytečné. Není to u nás ani běžné, ani časté. Ano, občas se to stane, ale rozhodně to není běžné. A ujetí nezajištěných vozidel na trať je opravdu velmi ojedinělý jev…
A co Brno – Skalice nad Svitavou
Hm. To už bude dvacet let, možná víc. Tak to je teda vážně každou chvilku…🙄
Tak ponúkajú sa napriklad 2,5 roku staré Lochovice, kde ten kufor pendloval cez priecestia sem a tam podľa sklonového profilu trate.
Ale jo. Vždyť jsem psal, že se to občas stane. Těch dvacet let byla reakce na pokud omlátit mě o hlavu ono kuriózní ujetí soupravy z Brna hl.n.
Pořád lepší 17 kilometrů které urazila lokomotiva bez strojvůdce než 17 kilometrů kdyby je urazil strojvůdce bez lokomotivy.
Cože? Strojvedoucí nesmí na běžky ani na kole?
To zatím ještě dám aj pěšky..
Bez lokomotivy s vagóny?
Z trochu jiného soudku, ale volně související otázka:
Tuší někdo, proč moderní mašiny v aktivním odstavení zavádí závěr brzdy? Logicky bych čekal, že jedna z výhod AO bude právě doplňování průběžné brzdy (v zabrzděném stavu samozřejmě) a tím konec nutnosti utahovat kliky.
Moderní mašiny mají střadačovou brzdu, tam se žádná klika neutahuje.
Myšleno na soupravě (těžší náklad, kde ta lokomotivní střadačovka k zajištění sama nestačí).
Na to máš podložky a jednu uzamykatelnou zarážku přece.
Aby se v AO neuvařil kompresor v případě vzniku nějaké velké netěsnosti na brzdě. Aspoň takhle mě to bylo vysvětleno. Souprava musí být zajištěna ať je mašina v AO, nebo není, takže je zbytečné udržovat brzdovou soustavu pod tlakem.
Kliku nemusíte utahovat většina vozidel s AO má střadačovou brzdu.
To není tak docela pravda, páč AO se používá i u vozidel, které AO technicky neumí, třeba klasická esa a plecháče. Dřív se tomu říkalo pasivní odstavení, dneska už je to sjednoceno. Tím se síly vyrovnaly…
Tak u esa a plecháče samozřejmě ne, ale ani jsem nepředpokládal že se tímto způsobem tyto stroje někde odstavují.
Nevím jak na Západě, ale než skončili na Východě, tak během zimního období ano. A esa taky…
Já bych si jenom tipnul, že to bude souviset se spolehlivostí ao.
Když se zavede aktivní odstavení, není přeci jistota, že po příchodu za pár hodin se nic nezmění a lokomotiva stále bude AO. Může dojít k poruše, výpadku napájení. A i kdyby při tom mašina poslala do depa smsku, nemělo by se dít nic příliš riskantního (čekání zda dřív přijde depák utahovat, nebo se to povolí a ujede).
Nerozumím vašemu příspěvku. AO je stav, kdy by se o sebe měla lokomotiva umět postarat i při nestandardních situacích, aniž by se poškodila. Vozidlo v AO musí být vždy řádně zajištěno proti pohybu a je úplně jedno kde stojí, pokud dojde během AO k nějaké nestandardní situaci, vozidlo se buď samo vrátí do režimu AO, nebo samo sebe korektně „umrtví“. Nějaké sledování a případný příchod obsluhy s tím nijak nesouvisí…
Kam se Lokorail hrabe na Indii , ti dali 70 km i s vlakem a docela rychle !
Tlačítko bdělosti tam nefunguje?
Zberače stiahnuté, riadenie vypnuté, baterky vypnuté, zásobníky vzduchu postupne vyfučia, takže brzdy (pritlačované vzduchom) odpadnú. Ak to bolo, ako na obrázku, šesťkolo, tak stradače nemá, takže je závislé na riadnom zatiahnutí ručnej brzdy a zaklínovaní kolies.
A já žil v tom že když není vzduch v brzdách tak to právě brzdí… no asi nějaká novinka
Ony brzdí, pokud je tlak a vzduch uteče z potrubí náhle. Pokud už ale není tlak ve vzduchojemu, tak není síla na brždění.
Žádná novinka. Normální činnost. Pokud je brzdová soustava zbavená stlačeného vzduchu a vozidlo není vybaveno střadačovou brzdou, tak jediné co brzdí je ruční brzda.
(střadačová = obvykle pružina, v které napětí vydrží téměř nekonečně, typicky roky.)
Nene, oni tam nejsou pružiny (převážně) ale tlak vzduchu v zásobníku na každém voze (který převáží pokud se vzduchové potrubí vypustí). Ten vydrží sice dlouho, ale ne nekonečně…
Asi jste zůstal nepochopen. Měl jste napsat, že se to netýká střadačové, ale tlakové brzdy…
To je príliš jednoduchý pohľad. Budem teraz diskutovať len tú u nás najbežnejšiu súčasne používanú tlakovú brzdu a nie rôzne iné a historické typy. Z lokomotívy vedie jedno brzdové potrubie (červené kohúty; existenciu žltého, z ktorého sú živené napríklad dvere, alebo záchody teraz vynechám). Z tohoto červeného potrubia sa jednoduchým jednocestným ventilom plní pomocný vzduchojem na vozni. Tzn. keď je tlak v potrubí vyšší ako vo vzduchojeme, vzduchojem sa doplňuje z potrubia na rovnaký tlak, opačne vzduch neprúdi. Základný tlak v potrubí pri odbrzdenom vlaku je 5 bar. Ostatne preto odbrzdenie (napríklad nákladného vlaku) trvá tak dlho – nedopĺňa sa… Číst vice »
Rušňovodič sa ponáhlal domov a zabudol zajistiť rušeň.Alebo volakdo si „požičal“ tie drevené bazmegy čo boli pri kolesách.
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-svet-vlak-v-indii-jel-pres-70-kilometru-bez-strojvedouciho-rychlosti-az-100-km-h-40462021
Autonomní vlak…..
zarážky jsou na ho,tohle zastavit je problém
Nejsou, ale fungují jen pro malé rychlosti – jakmile se ta hmota rozjede víc a její hybnost naroste nad únosnou mez, tak už běžné zarážky samozřejmě stačit nemohou: je to jen „klasická“ fyzika a působení sil a pohybové energie§
takze jste potvrdil, co tvrdil predrecnik … jsou na ho*…uby. v techto rychlostech.
Jenže tak jednoznačně to „předřečník“ to nenapsal patřičně jednoznačně, ale příliš obecně: při nízké rychlosti by přece zarážky „na ho…“ nebyly, a ten rozdíl pouze slovem „tohle“ vyjádřit nelze.
Zarážka se u lokomotivy ke kolu ani nedostane. Buď ji shodí pluh, nebo písečníková roura.
Rychlost+ hmotnost = https://youtu.be/lIdModwUy2g?t=36
Hollywood a jeho filmy fakt nejsou vhodné ke studiu fyziky. Vždyť jsou to jenom pohádky!
Vybavuju si ujetí nákladních vozů v 60. letech minulého století na střelické štrece a jejich výlet na Nádražní. A samozřejmě taky tragickou Krounu.
Krouná 1995,dobře si to pamatuju.Služební vagon,vagon šrotu a vagon se dřevem jak se ve stanici uvolnili.Zaměstnanci drah se v kanclu prý klepali a modlili se aby v některé ze zatáček vylítli vagony z kolejí,nebylo totiž nikterak možné motorák 810 varovat.Ale bohužel.Tuším že tam zůstalo 19 mrtvých a jen 4 přežili
V té době nebyla trať vybavena dorozumívacím telefonem do vlaku bohužel jeli tím lidé na zábavu do otradova 😪moje kamarádka měla jet taky ale na poslední chvíli si to rozmyslely
jj v tu dobu to byly 2 tragédie za sebou,v rozmezí cca 14 dnů.Nejprve krouná a pak autobus z Modely Nemošice co havaroval v Kolárovicích na slovensku.Tam bylo 17 mrtvých,řidiče jsem osobně znal
Pomůže v tehlech případech klín/zarážka před ujetim?
Určite áno, ale až vyšetrovanie ukáže ako bola/nebola zaistená, ako dlho, kto ju odstavoval a pod…
Suché dřevo klínů může dobře hořet, a „čuby“ jsou zase těžké, tak pokud sběrny berou litinu a platí za ni …
Ale kdyby byla pořádně utažená „klika“, tak by se lokomotiva neměla sama od sebe rozjet, ani kdyby její podložení někdo odcizil.
Typický „swiss cheese“ (ementál) model… zabránit tomu mohlo hned několik věcí, ale tentokrát ani jedna nezabránila.
Ano. Proto je to před odstavením nařízeno
Pokud je dobře založena ke stojícím vozidlům, pak ano, ale jak se ta hmota jednou rozjede, pak zastavit ji je už mnohem těžší.
Nepomuže, část brzdy před kolem tu zarážku shodí a kolo na ní nenajede, i kdyby se povedlo, ve vysoke rychlosti to tu zarážku odhodí mimo kolej…tohle je nezastavitelné prostě
Což ovšem platí jen pro už jedoucí vozidla a vyšší rychlosti: při jízdě rychlostí i poklusu obvykle i „čuby“ stačí k zastavení docela spolehlivě: na tom byl ostatně po mnoho desetiletí založen i provoz všech „ranžírů“, když ještě žádné kolejové brzdy a podobná zařízení nikdo ani nevymýšlel.
Podstatné je nenechat vozidla rozjet příliš – pak už je jejich zastavení většinou hodně problematické.
V tom máte pravdu, ale jenom u vagónů. Lokomotivu nesmíte spoustet ani odrážet práve kvůli nemožnosti zastavení. To zarážku vám smete pluh, nebo pisecnikova roura, nebo se nevejde pod rameno brzdového ústrojí. Takže zarážky pro zastavování loko jsou nefunkční. Při stojaté lok. je dáte mezi kola, ale také ne všechny a u sestikola jenom nízké.
No, to vám musím uznat: „čuby“ by pluh nebo hubice písečníku lokomotivy nejspíš shodily, zejména při vyšší rychlosti: máte ode mě velkou hvězdičku, ale její barvu si vyberte raději sám.
Potíž je ovšem i v tom, že strojvedoucí asi často nechtějí příliš utahovat „kliky“, aby je pak třeba nezapomněli povolit a lokomotivu kvůli tomu „obuli“ – takže pak je podložení jediným zbylým zajištěním.
Spíš bych to viděl tak, že dnes je v módě nepodkládat, aby se to nezapomnělo vyndat (na rovině samozřejmě), na to konto však důslednost ohledně RB. Tady se to holt asi nějak blbě sešlo.
A u vás se Tomáši nedělá při oživení prohlídka vozidla a ZBHV? Nedokážu si představit, že by si strojvedoucí při prohlídce vozidla, nebo ZBHV nevšimnul klínů. Nehledě na to, že je lze snadno přejet bez následků…
Při pokusu o rozjezd se zataženou RB se pravděpodobně vypne Hlavní Vypínač, u 183 to tak funguje na 182 jsem to nezkoušel.
Třeba u plecháče je to taky tak. WTB eso se se zataženou ruční brzdou taky nepohne. Ale třeba klasické eso jede..
To není až tak pravda.zaražky se vejdou pod pluh,to vím jistē.
Hm. Ale ne pod pískovací trubku. A když už se tam náhodou na sílu dostane, nejde potom ven. Jinak podkládání hnacích vozidel zarážkami je zakázáno..
To nevím,ale nedávno jsem viděl jednu bejkárnu z jůesej ,jmenovalo se to nezastavitelný tuším.Tam ujel vlak a dávali tam výkolejku a ta nepomohla.Vše vyřešil zkušený Denzel Washington.Takže spíš než klíny to chce Denzela 😀
Pomůže.
Zřejmě nová vláda na Slovensku sejří i mašiny a ty pak mají touhu emigrovat.
Na východ?
Můžeme to brát tak, že lokomotiva chtěla jet tímto směrem, ale chtěla to pak u Kysaku vzít na Prešov a pak dále do Polska, kde by nestrašil Hranol Fico a myslela si, že by v Polsku měla zajištěnou budoucnost ještě na dlouhá desetiletí :-). Ale to už také není pravda, nachází tam ve velkém domov nové stroje.
To by ale byla dost hloupá lokomotiva, protože v tom oblou na spojce v Kysaku (kdyby tam vůbec dojela) by jistě vyšinula – nehledě k tomu, že kopec od Lipan do Pustého Pole by zase naopak nejspíš nevyjela.
Nemějte to tý mašince za zlý, ona to obvykle neplánuje sama.
Ona by tam nevykolejila, sama by si zpomalila na 30 km/h, protože je chytrá a věděla, že by to ve čtyřicítce už nemusela dát. Pak by si zvedla pantografy a tramtadadá do kopce směr Orlov, kde by to vzala po spojce rovnou do Polska. Jenže ti zlí, svobodu jí nepřející železničáři ve státě rudohnědým Hranolem řízeným, jí to nedovolili. Tak zazvonil zvonec a pohádce o neposlušné elektrické mašince je konec :-).
To je zas blábol.
Podle sklonu se však obávám, že spíš chtěla do Hidasnémeti… 🙂
Navíc směrem na koleje s širším rozchodem? 🙂
Jen k první ŠRT výhybce, v depu Haniska jezdí loko 1435 do haly na údržbu kde je jen kolej 1520.
Ono je to do Vídně možná rychlejší přes Košice a Miskolc než přes Žilinu…
A divíte se? Nebyla slovenského původu. Teda ne že by to něco řešilo, jednou Fico prohlásil, že Eset jsou američani a tak to musí platit, ikdyby zakladatel… ten už raději emigroval.
Měli rychle zavolat Matoviče a ona by sama zastavila.
Ti fírové jsou mimoni… měli by místo nich nasadit brzdaře z konce vlaku…
Co třeba myšlenku trochu rozvést. Tak šup, sem s vysvětlením, to mě zajímá…
A nebyl to test autonomni lokomotivy jen? 😀 ale fira se z toho asi pos…l. Jako asi kazdy komu by se to stalo. Radeji utahnout kliku navic nez mene
Autonomní provoz na železnici je oproti silnici významně jednoduší. V tomto případě je potřeba ocenit dispečery (vypravčí) a další personál za rychlou reakci.
V SNV bylo RZZ už v dobách „hlubokého bolševika“, tak když došlo k rozřezu výhybky, mělo by zařízení začít dělat řádný poplach – a zbytek je pak už samozřejmě jen na lidech: asi udělali, co mohli, ale obyčejné zarážky obvykle při vyšších rychlostech stejně nestačí a jiná přenosná zařízení, pokud vůbec ještě někde jsou uložena, asi stejně už nikdo použít ani neumí. A propos: zajímavou mimořádnou událost = „chytání“ ujeté soupravy ložených Wapů ze stanice Mlýny v roce 1975, je popsána v brožuře „Srpnové neděle“ vydané u příležitosti sedmdesátin hlavního aktéra té záchranné akce pana Milana Šulce – a příslušné… Číst vice »
Vzpomněl si na americký film Nezastavitelný. Strojvedoucí si vyskočil z lokomotivy na vlaku za jízdy přestavit výhybku, nějak se nestačil se vrátit zpět do kokpitu a vlak mu ujel. Na efekt pro diváky možná působivé, ale jinak jeden nesmysl stíhal další nesmysl. V tomto konkrétním případě byl zřejmě strojvedoucí privátního dopravce namísto praktického zácviku bůhví kde, takže mu nikdo asi nestačil sdělit postup při odstavení a zajištění lokomotivy proti jejímu náhodnému pohybu před jejím opuštěním
Zkuste: Havárie vlaku u San Bernardina. Tam sice nikdo vyhybku neprehazoval, ale byl problém s brzděním: krásná ukázka, jak je k velkým průšvihům potřeba VÍCE selhání, lidských i nelidskych.
„jak je k velkým průšvihům potřeba VÍCE selhání, lidských i nelidskych“
A proto naštěstí těch velkých průšvihů není mnoho, protože většinou se naštěstí najde někdo, kdo ten hrozící děj zastaví nebo aspoň nějak „odkloní“ – ale spoléhat se právě na to se pochopitelně většinou nevyplatí
Zatímco strojvedoucí státního dopravce u Velkého Meziříčí dostal jedničku s hvězdičkou.
Zrovna ten film je dle reálné události a je dost přesně zpracován. Taky je točen v reálu s minimem CGI.
Cože?! To si děláš kozy, ne?
http://www.radiodixie.cz/clanek/splasene-osmicky-aneb-jak-se-vlak-vydal-sam-na-cestu
Vy pracujete jako strojvedoucí? Pokud ano, pak vraťte licenci, pokud ne, pak nehodnoťte něco, o čem nemáte páru. To je ale hrozná krávovina …
Zrovna tenhle film je opravdu podle skutečné události.
https://en.wikipedia.org/wiki/CSX_8888_incident
Jo. Má to společný to, že na širé trati ujel vlak. A to je všechno. Mimo jiné, být ten vlak sestaven z jednoho motorového vozu ř. 810 jako ve filmu, nikdy by se to nestalo…
Nemyslím tu blbost s 810 ale v USA kde ujela díky chybě strojvedoucího lokomotiva a 27 vozů bez obsluhy 100km průměrnou rychlosti kolem 50 km/h. Filmaři tam jen přidali efekty aby to bylo dramatické a neskončilo to za deset minut. Viz odkaz výše.
Nikdy jsi neudělal chybu? Lidé nejsou stroje a dělají chyby, stačí zapomenout na 2x RB
Tak ať jde dělat do kanclu.
Takový komentář jsem čekal,, že se vlastně nic nestalo. Je to tady pokaždé.
Na březen docela slušné počasí… a když má tak lokomotiva volno, výlet po krásách Slovenska se přímo nabízí.