160 nebo 200? Nové tratě budou připravené, zatím ale zůstane nadále 160
Stavba tunelů Ejpovice. Autor: Zdopravy.cz/Jan Šindelář
Chystané pořízení dalších lokomotiv pro České dráhy, které umožní jezdit až dvousetkilometrovou rychlostí, znovu rozvířilo debaty, jako rychle se na
Jak daleko jsou od sebe cilove stanice ? 100 km ? 150 ? Jaky to ma tedy smysl ?
Má to vůbec cenu jezdit 200 nebo 160 km/h?Pak příjdou specialisté přes grafikon a nechají vlak stát 15 minut v nácestné stanici.
Například přímé rychlíky Olomouc-Břeclav-Brno-Od neděle 10.12 v Hodoníně 15 min.Proč?Snad neshoda mezi kraji JM a Ol.krajem?
Asi to bude souviset s kapacitou trati nebo nádraží.. Tohle má nahradit čekání v Břeclavi, což výrazně urychlí cestu nemálo lidem z Hodonína..
V Břeclavi stojí 10 minud od 10.12 to bude 6 min.Myslíte,že to urychlí mnoha lidem z Hodonína?
Kapacita problém nebude v Břeclavi jsou koleje na které sna postavili vlak naposledy při nájezdu Němců při ni železnice, jejich Drag nach depo mám snad někde i vyfocený, spíš to bude opravdu z důvodu. toho aby se zrychlila jízda v rámci IDS JmK. Myslím že má opravdu větší logiku nechat vlaky čekat na hranici krajů a jednotlivých IDS než sice v úvraťové stanici, ale v rámci jednoho IDS. Taky mne napadá jestli prostoj v Břeclavi nebyl ještě pozůstatek nutnosti obrátit soupravu.
Jak je zde zmíněno, jedná se pouze o optimalizaci jízdní doby Hodonín-Brno. Na jižní Moravě nám funguje IDS docela dobře a pokud máte všechny autobusy postavené na odjezdech jednotlivých linek vlaků, tak to jen tak překopat nejde. Podobně je to samozřejmě po celé republice – provázanost je důležitější než samotná rychlost (zrychlení).
No nevím, prodloužit Brno Přerov o 15+5 minut jen tak.. Stejně jako třeba 20 minutové čekání ve Frenštátu. Mezi Ostravou a Valašským Meziříčím. Jinak by ten rychlím měl skvělé rychlostní průměry přes 100 km/h. Tak to klesá. Na 2 kolejné trati.
Se mi vybavila historka jednoho stavbyvedoucího, když s ředitelem na jihu moravy vystoupil s auto, rovina kam oko dohledlo. A ředitel prohlásil, že by tam mohli jezdit vlaky 200. Na to přišel další člověk a povídá, ze tam bude 120. Takže se nedivím.
Další věci je, jestli Sudop holding může projektovat tratě nad 160 či 200 km/hod. Myslím, že to je jeden z hlavních důvodů.
Kde bude těch 120 v JMK? Na neelektrifikované jednokolejce přes Mikulov, ne?
To české připraveno na 200 třeba u Budějovic nepochopím. Tak proč to nedělám rovnou.. Než stavět 30 Km tunel za 50 mld Praha Brno a než Kladno za 33 mld s 1 mld na 1 km. Podle mě by bylo užitečnější v jednoduché krajině postavit další kolej nebo dvě na 250 km/h v úseku Beroun Plzeň, 60 km. Za třeba cca 20 mld. Ušetřilo by to určitě půl hodiny všem i do Mnichova. Chebu, Plzni, Šumavě. Protože současná modernizace na cca 120 km/h je prostě zpackaná. Nepochopím, proč již dnes neplánují obnovy koridoru na 200 ale zase na 160. Olomouc… Číst vice »
Omlouvám se ne Praha Brno, ale tunel Praha Beroun..
Zvíšení rychlosti na 200 Km/h sníží kapacitu tratě především pro pomalejší vlaky, proto se k tomu již nepřistoupilo.
V momentě kdy většina nákladů potáhne přes Hradec by se o takové rychlosti asi dalo uvažovat s případnou modernizací od Ústí, jinde to jsou krátké nebo bezvýznamné úseky, případně tam něco stojí v cestě (Vranovice).
Jaký je vlastněve Vranovicích důvod? Vím, že je tam přejezd, ale ten jde odstranit.
No je tam i docela ostrý oblouk.
Myslel jsem si to.
A není ve Vranovicích spíš problém s peróny v mírném oblouku?
Nějak divočejší než zbylé oblouky na trati mi to tedy nepřijde.
Ve Vranovicích žádný ostrý oblouk není. Ale když se dělal koridor, tak to bylo podle zásady „na 160 to stačí“ a žádné velkorysé předinvestice na hypotetických 200 km/h se nedělaly. Když si zvětšíte ortofotku tak uvidíte, že směrem od Brna je oblouk, pak krátká rovinka s kolejovými spojkami, přechodem pro chodce (!!!) a výhybkami do předjízdných kolejí a pak další oblouk u perónů (který nemůže mít plné převýšení). Hlavní problém (podle mě) ale je „poloperonizace“, tedy ostrovní nástupiště s mimoúrovňovým přístupem a hranou 550 mm nad TK jen u koleje vzdálenější od výpravní budovy a nízké perónky u koleje bližší,… Číst vice »
Nejen poloperonizace, ale i klasické nástupiště u takové rychlosti bývají širší, ve Vranovicích je na tom relevantním úseku z Brna do Břeclavi oblouk nejostřejší a alespoň se říkalo, že dvoustovku nezvládne. Neznám přesný poloměr oblouku a tabulku rychlostí, ale třeba se něco mohlo ze strany přístupu taky změnit..
Olomouc – Zábřeh je na 160 jen pro klopidla, rovnat moc nepůjde, vede přes CHKO. Pardubice – Choceň je pěkná, ale desítky přejezdů, totéž platí pro Přerov-Břeclav. Jediný úsek, kde by „sa dalo“ bez astronomických investic je Vranovice-Břeclav, taková ABS na 200-230, aby Railjet cestou do Vídně vymetl pavouky, když se pak od Hohenau dál plazí 120 🙁
No a co v těch Vranovicích provést velké úpravy? Udělat středem stanice 4 koleje s tím že nástupiště budou u krajních, tedy jedno hned u budovy, současný peron přesunout tak aby na jedné jeho straně bylo možné nastupovat do lokálky? Samozřejmě by to chtělo ještě udělat plnou peronizaci ve všech stanicích mezi Břeclaví a Brnem.