15,7 miliardy do bateriových jednotek. Dolní Sasko chystá velké vyřazování dieselových vlaků
Jednotka Stadler Flirt3 BEMU2 SH pro Deutsche Bahn. Pramen: VUZ
Začala soutěž na dodávku 70 bateriových jednotek.
Začala soutěž na dodávku 70 bateriových jednotek.
Taková trochu úchylka.
Nicméně taky si nemyslím,že pro čd je vhodné kupovad 2 vozové TSI disely. Ani 2 vozové pantery TSI. Z pohledu poplatníka a vzhledem k nevyzpytatelnosti krajů a jejich měnících se politiků.
Tohle je řešeno dlouhodobými smlouvami. I když pravda, některé skončí už za 5,5 roku, což z hlediska uplatnitelnosti vozidel není mnoho. P. S. nevyzpytatelné ve škrtání spojů umělo být i (ne-li víc než většina krajů) MD. Mmch. dnes na Jedlové spatřen Sv Arrivy jedoucí zřejmě z Nového Boru do Rumburka – a to v čase, kdy by jel spoj, nebýt díry v taktu. Asi přejezd posilové jednotky? Jo, i tam jezdí R v děravém taktu, a to jen díky doobjednání od Ústeckého kraje. Nebýt toho, tak by ty R končily všechny v Novém Boru. (hezká ukázka toho, jak ministerstvu záleží… Číst vice »
No právě, smlouva bude na 10, někdy 15 let, ale životnost toho motoráku je 40 let. Co s ním potom? Soukromníci už na tohle přišli a nové diesely nekupují. Jenom matka dráha si myslí, že ví všechno nejlíp – dalším příkladem budiž třeba letitý odpor k řídicím vozům, které už na západ od našich hranic bez problémů jezdily.
Co s ním potom? Asi to samé co nyní s těmi motoráky, nahrazenými (byť ne na konci životnosti) baterkovými či elektrickými vozy.
P. S. Baterie taky nevydrží 40 let.
A to má být co? Německá strategie odprodeje do Česka asi k nám přenositelná nebude – za 15 let už diesely nebude chtít nikdo v celé v unii. Baterka se dá vyměnit a bude to za zlomek ceny nového vozidla.
Je odvážné odhadovat, co za 15 let bude několik desítek/set dopravců nechtít.
P. S. Tím pádem se ta vozidla budou (a to neekologicky + vlastně i neekonomicky, protože půjde o likvidaci něčeho, co ještě mohlo sloužit)… šrotovat.
Já tam vidím největší problém v tom, že tyto vlaky by měly jezdit 30 let, než půjdou pod autogen. Všichni neustále mluví o tom, jak se snaží dostat lidi do vlaků. Ale pak koupí todle? A co když se to povede, za 10 let může být všechno jinak a může být jak 810 zbytečně velká, tak todle zoufale malý. Že koupí Pesy ještě chápu, ale elektrickej vlak a dvouvozovej je podle mě zcela špatně.
Tohle by si měli přečíst všichni, kteří chrochtají blahem nad nově pořizovanými dieselovými motoráky u ČD. Svět se mění, ale jedna konstanta zůstává – Č(S)D jsou stále o krok pozadu – honeckerovy pomsty v době dávno vymyšlených jednotek pro osobní vlaky, vysokopodlažní nevratné soupravy 843 a spol. těsně před příchodem nízkopodlažních jednotek atd.
Přečetl jsem si to a chrochtám stále. Chro-chro!
Ty nyní pořizované dieselové motoráky jsou pořizovány s cca 15letým (skoro přesně; však 10leté nabagrované kontrakty tehdy byly argumentovány mj. pořizováním nových vozidel s „tím pádem dlouhou uplatnitelností“). Ostatně i těmi bateriovými jednotkami budou v SRN nahrazeny motoráky staré třebas právě 15 nebo i víc let. Jedna z tratí, kde nové motoráky vyjely před pár lety coby náhrada maličkých „jednodveřáků“ z 90. let, je Unstrutbahn. Jel jsem po ní včera – NAD Naumburg Hbf. – Naumburg Ost i Nebra – Wangen (druhá jmenovaná znamená úsporu soupravy v oběhu), vysvětleno i zde https://www.mein-takt.de/aktuelles/abellio-nimmt-schienenverkehr-auf-unstrutbahn-wieder-auf Na různých místech u vícera dopravců viděny inzeráty… Číst vice »
… tak pozor – do Naumburgu Ost (kam jízda neznamená navýšení počtu potřebných náležitostí) se už měsíc nejezdí kvůli neobsazenému stavědlu: https://www.abellio.de/aktuelle-meldungen/construction/1709129959683
… a opatření platilo do 1. 4., tzn. počínaje dneškem se tam už jezdí (Infrastruktur už obsadila stavědlo?)
Osekání Ustrutbahn na 2 soupravy v oběhu kvůli nedostatku personálu (viz odkaz v mém prvotním komentáři) platí přinejmenším do 8. 6. https://obj.abellio.de/public/uploaded-files/Naumburg-Wangen-ZS2.pdf
No to jsou volové 😀 proč neudělají prostou elektrifikaci? Jsem zvědav na tu životnost baterek, ono i v elektromobilech se o nich často lže a „vydrží“ tak 2 roky a už jim mizí kapacita. Takže za 3 roky budou hledat další miliardy na nové baterky do vlaků? Ta baterka bude jistě nejdražší na celým vlaku.
Vy toho o elektromobilech víte opravdu hodně 😉
čo sa pri pive nedozvieš, po borovičke vymyslíš 🙂
Mně osobně by přišla prostá elektrifikace jako efektivnější řešení. Ale asi mají svoje důvody…?
Kdosi to počítal a trolej vs. baterky vyjde nastejno při hodinovém taktu, bez nákladní dopravy. Při častějších jízdách vyhraje nákladově trolej.
Druhou otázkou jsou ruce, jestli jich je dost. Baterii dovezete z Číny, trojel je nutno stavět in situ.
Spíš úplně klasické „pro spolkovou úroveň je milion jiných priorit“, což známe i od nás.
Ano, jak ze železnice, tak i ze silnice a dokonce i na krajské úrovni.
Naštěstí ze seznamu priorit vypadnul D.O.L, snad už definitivně.
Otázka je, kolik ty baterie budou stát, až bude miliarda lidí chtít každých pár let půl tuny, a ne pár deka.
Mno když se mobilní telefony vyráběly pro horních 10.000 tak byly kupodivu dražší. Totéž platí pro baterie do nich. Kupodivu baterka do 3310 nestojí trojnásobek ani v nominálu, natož po započítání inflace. Ona ta nabídka a poptávka funguje na obě strany
Všechno má své pro a proti. Vozidlo je věc dopravce, zatímco drát patří ke trati. Možná není DB InfraGO s drátizací o nic rychlejší než SŽ, možná by při pohledu na drát i dolnosaské krávy přestaly dojit, nejen ty středočeské.
U lesních železnic, s nadsázko upsáno, je taky nezanedbatelná odolnost vůči padajícím stromům. Trolej oproti kolenici nic nevydrží, jen by to chtělo větší operativu při odstraňování popadaných stromů na trati bez troleje, aby to mohli řezat i dobrovolní.
Co dvojkolejka Harburg – Cuxhaven, tam se neplánuje elektrifikace? Zatím vedou dráty do nových přístavů kousek za Harburg a pak do Stade poněkud nekompatibilní dráty pro S bahn a dál nic.
Elektrizace trati Cuxhaven – Hamburg je ve vizi do roku 2030 se statusem ,,Naléhavé“ . 🙂
+ ad. nekompatabilní dráty do Stade https://www.youtube.com/watch?v=F2ftxDeGeZY
Dráty do Stade jsou zcela kompatibilní 15 kV, naopak ty S-Bahnové jednotky 474.3 jsou kvůli tomu dvousystémové. Ve Stade jsou velké chemické závody, předpokládám že náklady tam jezdí pod trolejí.
Z politického hlediska je to hezké ale z praktického hlediska je to zbytečné, možná kromě okrajových případů kdy se na baterky dojíždí pár posledních nezadrátovaných kilometrů. Množství emisí produkované motorovými jednotkami je zcela zanedbatelné v porovnání s automobily a hlavně letadly, a letecká doprava je neelektrizovatelná.
Letecká doprava na krátké vzdálenosti je elektrizovatelná.
Letecká doprava na krátké vzdálenosti je především pitomost.
Hlavně jsem nepochopil cenovou politiku na těchto krátkých trasách. Například Praha – Vídeň letenky v total Economy za 2x cenu 1+ v RailJetu. Takže to opravdu o něco déle v tom RJ než to letadlo. Navíc dostat letenku, letenky na smysluplné časy. To spíš seženu na ten samý den jízdenky do 1 třídy. To je další věc. Zrovna tu Vídeň jsem chtěl zkusit tam letadlem a zpět vlakem ideálně nočním. Pak jsem se díval na Brusel, Hamburk, Frankfurt, Benátky a jako snad jen ty Benátky vychází podobně nebo levněji, ale srovnání je s NJ OBB Double De Luxe a 1+… Číst vice »
Lety Praha – Vídeň jsou určené především jako připoj na další lety z Vídně, občas je to i levnější než když člověk začne rovnou v té Vídni. Cena samotného letu z Prahy do Vídně tudíž nevypovídá celkem o ničem.
Běžte to vykládat do nějakého ostrovního státu, nebo do řídce osídlených oblastí za polárním kruhem. Jistě je to kvalitně pobaví.
A na těhle místech budou soutěžit s motorovými a bateriovými jednotkami, o kterých je řeč?
Letecká doprava snad někde soupeří s regionálním motorákem?
Co je krátká vzdálenost, kdo to určí a počítá se i s přeletem vodní hladiny? Londýn-Oslo?
Co jekrátká vzdálenost vždycky záleží na terénu a civilizaci. Jestli srovnáváte třeba s půldnem jízdy autem, na kajaku, rychlým vlakem nebo na oslu.
Teoreticky ano, ale pokud máme alternativu železniční síť, kdy se i na delších tratích horko těžko dostáváme na průměrnou rychlost vlaku 100 km/h a leckde je potřeba přestupovat, tak se nedivím, že lidi radši chtějí lítat. Prostě i ta elektrifikace letů v řádu stovek kilometrů vyjde levněji než sypat stovky miliard na modernizace koridorů, zabezpečovat každý kus trati, platit za dopravní cestu, udržovat to atd. versus udržovat pouze síť „stanic“ pro letadla se základním zabezpečením přes pár živých operátorů na věži.
Kontext jsou venkovské regiony Dolního Saska. Takže letiště každých 10 km? Jak daleko ta letadla budou lítat a jak se bude přestupovat?
Tak nějak, přeskoky v něčem velikosti L410 ale s potřebou doletět do 300 km se dají řešit i na ty baterie. Letecky max 1 hodina. Na lodi asi 8 hodin a vezete restauraci…
8 hodin na sedačce v autobusu nebo 1 hodina v airbusu? Na těch 8 hodin bude každý chtít větší pohodlí (viz nedávný cestopis Aleše Petráka) než na tu 1 hod letu. Takže loď potáhne větší hmotnost na cestujícícho.
Ano, až bude možné před přistáním ze letadla kvůli přistávací hmotnosti vyhazovat vybité baterky… nebo cestující
Ledatadla do velikosti A320 nepotřebují vypouštět palivo a ani to neumí. Takže zas neplácejte nesmysly.
Ano možná v momentě kdy bude možné z letadla před přistáním kvůli přistávací hmotnosti vyhazovat vybité baterky nebo cestující shazovat padákem…
Máte na mysli ty startupy s kvadrukoptérami, které se čas od času objeví? Teď s tím začal šaškovat i Airbus, asi aby si taky urval dotace frikulinských politiků. V tomhle připadě není třeba nic elektrizovat, na vzdálenosti na jaké to lítá stačí 100% bezemisní doprava ve formě jízdního kola na nožní pohon.
Jakpak asi mají rozmyšlené, co se stane se vzduchem, až se několik takových vynálezů ocitne nad sebou? Nebo budou muset lítat za sebou jako po virtuální silnici? A co asi hluk?
Ne, to nemyslím. Myslím vrtulová dopravní letadla, kde namísto spalovacích motorů točí vrtulemi elektromotor napájený z baterie nebo vodíkového palivového článku.
Jenže tnehle pes si honí vlastní ocas. Ani autobily, ani letadla, nevyprodukují tolik emisí jako německá energerika… která musí být zeleně bezjaderná a tak pálí hnědé uhlí ve velkém.
Ono je dost blbé jet ze 30 % na uhlí a ukazovat na někoho prstem, že není elektrický.
Německý energetický mix je kvůli odklonu od jádra poněkud tmavší než by mohl být, ale pořád zelenější nez třeba náš. A rozhodně vychází uhlíkově lépe elektrický vlak s tímto mixem než diesel, o dalších emisích nemluvě. Klíčová je účinnost pohonu.
3 najhorsie krajiny v Europe v roku 2023 podla produkcie CO2 na 1 kWh su Polsko – 800 g CO2 / Kwh, Cesko 500 g CO2 a Nemecko 400 g CO2. Vsetky ostatne krajiny maju nizsiu produkciu CO2 a napriklad take jadrove Francuzsko ma 53 g CO na kWh.
Ovšem jak trh s elektřinou už není národní, tak „národní emise“ nedávají moc smysl. (Aneb kdyby němci nezavřeli jádro, asi by ani u nás nejelo tolik uhlí)
Kam zmizelo Estonsko, Bulharsko a Řecko?
https://www.eea.europa.eu/en/analysis/indicators/greenhouse-gas-emission-intensity-of-1
Ještě 2022 byli vysoko nad.
Greci a Bulhari v roku 2023 384 g CO2/KWh. Ano, Bulhari maju riadny pokles produkcie CO2. V roku 2022 mali 538 g CO2/kwh.
Estonsko islo na 278 g CO2/kWh v roku 2023 z 427 g CO2/KWh.
Nemci tiez islo v roku 2023 dole. V roku 2022 mali 474 g CO2/kWh.
Udaje taham z tohto.
https://app.electricitymaps.com/zone/DE
Bulhaři mají taky 47 % výroby v jádru, dva VVER 1000 reaktory.
A jak se na to dívám, tak za poslední 3 roky pořád stejně okolo 16 TWh
Co mi ale nesedí, tak v uhlí spadli z 23 TWh na 13 TWh, ale nikde nevidím náhradu těch 10 TWh, drobný nárůst o 2 až 3 TWh u FVE a VE to nepokryje.
Kde je těch 7 TWh… toť otázka.
Treba pozriet aj celkovu produkciu. V roku 2022 mali rekordnu produkciu 51.9 TWh. V roku 2023 im spadla na 45,1 TWh. To je tych takmer 7 TWh rozdielu co chyba. Ako spominate, jadrovky su stabilne zdroje, tak znizili vyrobu z uholnych a hned maju mensiu produkciu CO2.
Produkcia v roku 2022 bola rekordna. Za poslednych 6 rokov sa produkcia placala pod 50 TWh a najmenej mali v roku 2020 len 44,7 TWh.
Otazka je, preco im spadla tak velmi produkcia elektriny, ale to z tej statistiky najskor nevycitame.
To iste aj Estonsko. V roku 2022 mali produkciu 14.2 TWh a v roku 2023 im spadla na 11.9 TWh, takze zase obmedzili uholky. V roku 2022 produkovali uholky 4.16 TWh voci 2 TWh v roku 2023.
Dalsia vec. Urcite nie su tam zapocitane dovozy. Pre take Estonsko, ked spocitam vsetky produkcie v roku 2023, tak mi pokryvaju len necelych 40% spotreby Estonska.
Oproti Francii…
Když u toho elektrického započítáte ono uhlí nebo zemní plyn, tak účinnost poklesne, brát jen tu část od troleje dolů je jaksi liché.
Nezapomínejte na to, že diesel elektrická lokomotiva je fakticky elektrická loko s vlastním generátorem elektřiny. Dle onoho lichého dělení by stačilo posadit ten dieselagregát vedle trati, natáhnout troleje a máme 2,5 vyšší účinnost. Nemáme.
Měli se zeptat internetových diskutérů nejdříve.
Třeba se ptali.
U nás v Moravskoslezském kraji zase Unucka začal blbnout z vodíkovými vlaky. Občas mrknu na je Facebook a málem mě klepla pepka.
To už jsem si myslel že to je za námi…
Baterky u nás budou s tímnemánikdo problém. Než se všechno potřebné zadrátuje tak budou dosluhovat…
To blbne Světlík Unuckovou hlavou. :-)))
Je to možné. Ať si Světlík postaví to své vodíkové město klidně…
Ale ať nám dá pokoj u vlaků a busů.
Mnohé milióny úplně v prd…
A do bus km se nepřidalo nic.😰
Hlavně že to bude jezdit na vodík.
Abych vzal k ranní i odpolední tabletu na tlak. Pane bože ty to vidíš…😱
Na tabletku se vykašlete, raději si vzpomeňte, jak sovětští agronomové rozdojili kozla. 😀
Mě je celkem jestli disel, vodík, drát nebo cokoliv. Co mi naopak vadí, jak stihli s prominutím domrd. komplet vlakovou dopravu. Mám za to, že jízdenka Ostrava Čeladná mě stála s in50 tuším 27 Kč tak 2018.Okolo 30Kč. určitě. Dnes 65 Kč. resp možná s kartou 61 Kč. Za 35 km. Tedy 2 kč/km. Za čd okolo 1Kč.Km. S cestou doby hodina.. tedy průměr 35 Km/hodinu, rychlost lepšího elektrokola na cyklostezce. K tomu doplatek za první třídu 40 Kč. Sice na 24 hodin, ale to je jedno. Stejně byla jednička jen jednu cestu. Tedy ceny 2 násobné. Jinak se nic… Číst vice »
Když pojede člověk usporným autem bude levnější. Cena paliva 120.. Pokud žravějším. Dobře bude to víc víc. ale stejně se to s časem a vším moc nevyplatí
A čeští dopravci už klepají peněženkou.
Do roku 2029 první, 37 poslední.
https://www.mainlinediesels.net/index.php?nav=1000934&lang=en
Ne, raději Bardotku, staré šroty nechceme.
Zrovna v Dolním Sasku převažují 760 mm nástupiště.
21 cm je výška běžného schodu. 😉
Není, takový neprojde stabebním povolením, má-li to být veřejná budova. Tam platí 2h+b=630.
To by byl schod 210 mm vysoký i široký, minimum šířky schodu je ale 250 mm. Pozor! Šířka schodu je kolmá na šířku shodiště.
A případně se tam dá dát ještě dřevěná stolička, jako ke GTW někde na Hané.
Nebo v Indii.
Pro vozíčkáře nebo blerlíkáře to není schod běžný ale skočný. A u nás v baráku je běžný schod 16 cm.