Zvýšení rychlosti na koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi vyjde na půl miliardy
Stavba tunelu Mezno. Tunel bude mít délku 840 metrů, jeho ražená část 767 metrů. Autor: Správa železnic
Změna se podepíše i na termínu zprovoznění, v nové smlouvě je ukončení prací posunuto až na květen 2023
Protože být v Táboře mašinkou o minutu dřív je kůl a zdroje jsou…
Netrollujte tu furt všichni…
Pletete se,ale proč se tu nevyblinkat. Před prvním kopnutím na koridoru v roce 2005 cesta z Tábora do Prahy trvala více jak 2 hodiny rychlíkem, nejde jen o zrychlení,bezpečnost,ale také o druhou kolej. A také o to, že po propojení všech úseků má být celková doba Budějovice Praha cca 90 minut, teda méně, než před Tábor Praha. Samozřejmě v zemí české je obliba nadávat, kolik co s tojí peněz,když se to dává pro veřejnost,ale miliardy vytunelované atd nikdy nikomu nevadili, ale na tyhle částky vždy někdo plácá, jak to je zbytečné, že byto mohli dostat naše děti atd…A zatímco všude… Číst vice »
Jenomže jde o tu nekoncepčnost. Teď se investuje navíc do zrychlení Sudoměřice – Votice ze 160 km/h na na 200 km/h, zatímco se naopak kvůli úspoře financí postavil úsek Benešov – Čerčany jen na 90 km/h místo na 160 km/h.
Jde o rychlostník 200, a ne o systémové jízdní doby za rozumné náklady.
Jde o politicke chvastani. Dilci mezniky pred volbami.
Ikdyby bylo razitko pro 200km/h na 1m
Studie VRT Praha-Brno byla nedavno rozsirena o nelik dalsi dilcich podstudii. Jedna z nich je studie na novou trat 200km/h Praha-Brno
Já bych tu vrtku postavil na 189. K čemu 200…
VRT je až od 230 km/h 🙁
Já stále doufám, že v trase (územní rezervě) VRT Praha – Benešov se postaví nějaká trať (ať konvenční nebo VRT) pro zvýšení celkové kapacity mezi těmito místy.
1. Č Budějovice zůstávají ještě o dva roky déle, proti původnímu termínu, odříznuty od civilizace, = od nasazení jednotek, které by odpovídaly dnešní době. Nicméně za cenu určitého zrychlení,. kterému jsem rád. Ale viz 3. 2. Praha – Benešov se neřeší. A vzpomínám si, jak se to stavělo doslova hlemýždím tempem, za vlád ODS (Stanjura to blokoval jak se dalo). Jako kdyby ta stavba vůbec neměla žádný smysl. 3. Zajímalo by mne, kdo se dopustil tak šílené chyby, že vymyslel pro Česko naklápěcí jednotky, které se už skoro nikde jinde nepoužívají. Rád bych se s nim seznámil. To je asi… Číst vice »
Takže relace Budějovice-Benešov, Tábor-Benešov přes Prahu?
Ano samozřejmě protože kdo by do takové díry z jižních Čech vůbec jel ? To potom to může stát i v Říčanech a jinde a bude to součástí PiD.
V Benešově nastupuje do rychlíku mnoho lidí, proto je třeba v Benešově zastavování zrušit. Jak logické.
Ano je to logické.
“ Se zastávkou v Benešové se podstatně prodlužuje jízdní doba, protože de tam nahrnou desítky lidí.“
Zavedl vlak, ale jezdili mu tím lidi.
Je rozdíl mezi expresem na koridoru a PID, ale tady se to slučuje do kupy,
Po zavedení dvou rychlých vrstev na jih nevidím v zastavování rychlíků v Benešově problém. Přínos naklápěcích jednotek opravdu není takový jaký se očekával. Mnozí dnes již zapomněli, že původně mělo být 10 vlaků pro trasu Berlín – Praha – Vídeň. Ještě v době, kdy se v ČKD pokoušeli o zázrak se uvažovalo o další sérii. O nákupu se rozhodlo někdy v polovině 90. let, kdy klopící ICE-T nakupovali i v Německu. Jinak první testy s italskými Pendoliny proběhly na síti ČSD již krátce před Plyšákem. Ano, souhlasím s tím, že Pendnolina nebyla úplně šťastná volba, ale je to pozůstatek doby… Číst vice »
Díky moc za detailní informace. Pěkné Vánoce.
a kdo vymyslel udělat z příměstské trati do benešova která vede ze zatáčky do zatáčky součást koridoru.
Trať kličkuje a je delší alespoň o dvacet km než by bylo možné.
Květen 2023? To je komedie a tragédie současně.
Spíše tragédie. 🙂
Co se týče zvýšení rychlosti, stejně se bude čekat na spuštění ETCS, takže si počkáme tak či tak.
Aha
Vlastně jsem moc rád, že si u nás ještě nikdo nevšiml (teda všiml, ale byl po právu ukamenován), že nezáleží na tom, jestli pojedeme 145, nebo 175, ale aby vyšly jízdní doby a byly přestupy v uzlech.
Naštěstí takové koncepční myšlení u nás nehrozí, takže se i nadále bude takhle krásně investovat. Paráda!!!
Taky o tom víte prd 🙁
A krásně rovná trať Ševětín – Veselí opět zmíněná není.
Celou tu dobu mám stejnou myšlenku, prostě to je úsek na vyšší rychlost jako dělaný.
Jako dobrý, jen bych teda ještě trochu přitlačil. Půl miliardy mi přijde dost málo.
Heřmaničky jsou opravdu historické,ale taky to má něco do sebe,ale to jsem před rokem četl nějaký komentář že tu stavbu nestihnou do roku 2021 že to bude trvat déle a je to tak
Může mi někdo jako laikovi vysvětlit jak souvisí šíře bezpečnostního pásu a osvětlení s vyšší rychlostí?
Vyšší rychlost -> silnější tlaková vlna -> vyšší nebezpečí, že smete cestujícího. Opatření míří na kompenzaci tohoto zvýšeného nebezpečí pro cestujícího
Jinými slovy když se v půlce práce na stanici změní zadání, že čára na nástupišti není 50cm ale 70cm od koleje, tak to přinese vícenáklady za pár mega. A to i kdyby ta změna přišla před tím, než se čára namaluje.
Laicky řečeno: Rychlejší vlak udělá větší „průvan“. Aby to cestující nevcuclo pod vlak, musí být nástupiště širší, aby umožnilo držet si větší odstup od koleje. Osvětlení bývá na zastávkách na kraji nástupiště, případně už mimo něj, takže se s rozšířením nástupiště musí taky posunout.
Ja bych jenom dodal, ze bezpecnejsi je pak uz i zabradli nebo steny v miste bezpecnostniho pasu, ktery musi byt dal od koleje… I kdyz nejsou nutne, doporucil bych je,…
Bezpecnostni cara je mnohem dal od koleje (hrany nastupiste)…
Hezkým příkladem jsou zastavky na trati Berlín Hamburg pro rychlost 230 km/h. Zábradlí a hlášení před průjezdem vlaku.
170 to je pro I=100 mm (Béčka a obdobný šrot), pro moderní vozidla s I=130 mm to je tuším 180-185 (třeba Ex7).
Tak béčka zrovna 170 km/h nepojedou…
Když to bude do hutí, tak klidně.
Pro I = 100/130/150/270 mm budou platit rychlosti 160/170/175(180)/200 km/h.
No však to píšou 0-10 km/h za půl giga. Jako dost slabota. Bych to přes viceprace dotáhl tak na 1,5 giga.
1. 75 by se také ztratilo 🙂
Ztratit by se mohla v podstatě libovolná částka.
Pendolina by určitě dávala největší smysl, co do využití jejich hlavní přednosti, právě na rameni (D -) Děčín – Praha – Budějovice (-A).
Bohužel se obávám, že reálně zůstane u slova „až“ za půl miliardy.
Naprostý souhlas, toto severojižní spojení chybí a dává smysl, výhledově jej lze protáhnout i do sousedních států.
Toto severojižní spojení nechybí, protože existuje. Stačí, aby si těch pár lidí, co jedou od (D-)/Děčína/Ústí do Tábora/Budějovic/(-A) přestoupilo v Praze z Berlineru na Jižní Expres. Na přestup je tam krásných 22 minut. Existence takového přímého spojení v expresní vrstvě těžko naláká dostatek dalších lidí, aby začali jezdit třeba z Tábora do Ústí.
No, potiz je v tom, ze my vsechno koncime v Praze, neni k tomu uplne duvod, cast vlaku proste muze projizdet, jak Usti-Budejovice, tak Pardubice-Plzen, lepe se pak navazou prestupy a nektere odpadnou… Takovych spojeni existuje cela rada, ale treba Wilsonak je na hrane kapacity, sice mu to nepomuze, protoze se vlaky obratem vraci, avsak stani takoveho vlaku je delsi pro vystup a nastup, nehlede na to, kdyz dany vlak tam konci a nevraaci se… Obecne doufam, ze na VRT to tak fungovat bude a budou prujezdne linky, a taky doufam, ze nemusime cekat az na VRT… Ty prestupy pak… Číst vice »
Bohužel proti Tobě stojí klaka těch, co podle nich má cestování smysl jen s napínavým přestupem v Praze. Nikdy se to totiž jinak nedělalo.
Tak praví zákon! A ten je na dráze dogmatem.
Z technického hlediska ano. Otázka je z ekonomického. Je na této relaci dostatečná poptávka ? A nebyl by u takhle dlouhé trasy problém s kumulujícím se zpožděním ?!
Tak pendolino má kapacitu jako cca 5 vozů, aktuálně na ex7 jezdí vozy cca 4 (hytlak a jednička mají poloviční kapacitu) být je fakt že mimo covid je obsazenost tak na 75% tzn nějaké posílení by nevadilo. Na decinech ale jezdí soupravy delší tam by pendolino asi nestačilo.
Ja se obavam, ze otcem ty myslenky bylo prani aby se nase pendolino konecne poradne zakejvalo. Nejaka kapacita…
Tak v nasich podminkach je dobre mit kyvadla ve vice poctech nez jen 7 souprav…
A to i na VRT by to nebylo k zahozeni, nemusely by byt takove podminky pro trasovani…
To je nápad! Pojďme znovu vyvíjet a vyrábět pendolina! Optimální počet vyrobených kusů: 7, náklady: 10 miliard. Výrobce: ČK…ehm, samozřejmě Jediný Správný Výrobce!
Pendolino může být jedině od Alstomu (respektive od Fiat Ferroviaria), jinak to není pendolino.
No dejme tomu, ale je potreba to delat nejak systematicky. U Budejovic je 20 km trati, kde se jeste nekoplo do zeme. Hotovo snad za 10 let. Stavi se dalnice. Jaka bude na konci toho vseho poptavka? Co s Rakouskem? Z Budejovic do Linze klikata jednokolejka a zastavuje se na kazdy mezi. To asi nezni uplne jako prace pro rychlovlak. Nebo skonci primy vlaky Praha – Linz? Neni nakonec klasicka souprava, za kterou se priprahne v budejovicich par vozu lepsi reseni?
Samé otázky…
Hele, pěkně po šotoušsku by to měl být pár 680 za týden. Optimálně něco jako v sobotu ráno tam a večer z5.
Kdežto pro Tebe by byl ideál dát ho na zcela rovnou trať. Ono to kejvání taky něco stálo, že? Což se „příjmově“ vyrovnává čím? Zkracováním jízdní doby na trati s oblouky v konkurenci s klasikou.
Z ekonomického ušetříš jednu soupravu (2 místa obratů místo 4 míst obratů). Na blbý dotaz „dostatečná poptávka“ asi fakt nemá smysl reagovat (nápověda: Prahu to nebude projíždět, bude to v ní stavět)
Půl miliardy za 10km/h…. Protože přiznejme si, pendolina tam jezdit nebudou. No… Za mě drahej špás, a to jsem příznivce zvyšování rychlosti.
Podle me se spise se jedna o prulom a o posun. Pristi projekt se muze navrhovat na 200kmh bez klopeni. Pokud by jej chteli predelat na 200pro vsechny, projekt by se mozna i zastavil, nemaji na to vykoupene pozemky a stavba by stala daleko dele.
Zde už je to zabetonovaný. Ale za půl miliardy mohli upravit trať Brno – Břeclav na 200 km/h a mělo by to přínos. Zde je přínos minimální, protože už to bylo v extrémně pokročilé fázi realizace a jediný čeho dosáhli, tak je roční zpoždění stavby, což je dle mě daleko horší, než jakej bude mít přínos zvýšení rychlosti o 10 km/h, reálně 0, protože vagóny.
Prvni veta – bohuzel, dost velka chyba…
Já bych v tomhle případě nicméně věřil, že to opravdu bude (možná i výrazně) méně. Protože jak se píše v článku, budou odečteny méněpráce. Tohle je částka za nová řešení, nicméně že se mnoho těch původních nepoužije a nebude postaveno, znamená, že se o jejich cenu zase poníží hodnota té původní zakázky.
čekám na to jaký bude tlak na zavedení Pendolin na tuhle trať – – sice tu budou mít Penda možnost využít naklápění a tak snížit jízdní dobu, ale Plzeńský teď i Karlovarský kraj současné IC 504/505/512/515 asi jen tak nebudou chtít vyhandlovat za railjety…i když třeba nějaká vleklá koronachřipka způsobí, že počet SC na Ostravu poklesne a jedna jednotka 680 se tím na 4. koridor vyšetří…co myslíte??
Neumím si představit Pendolina na Děčín, nicméně asi by šlo Košičany zkrátit do Žiliny (a do Košic s přestupem, protože dál rychlost moc nevyužijí) a vypravovat je z Budějovic.
Zkrácení do Žiliny nehrozí, nebýt covidu tak jezdí dva páry celoročně až do Košic.
Takže 2x denně by se pendolino podívalo do ČB, za 480 mil. a při zkrácení jízdní doby o cca 5 minut.
Tak to se vyplatí 🙂
smysl košičanu – který btw 2-3x ročně využívám, je právě cesta bez přestupu (a to pamatuju ještě klasickou soupravu s přepřahem v Žilině) kvůli cestujícím na východ Slovače s priveĺa batožinami a ti by vám asi povychodniarsky poděkovali a zdrhli k RJ – – -faktem je, že stav trati ZA-KE je bídný, místy (Ružomberok, Krompachy…) naprosto zoufalý a klopidlo své schopnosti nevyužije…
teď už jen najít řešení rychlé tratě Praha-Benešov a je to….
A proč, když to není potřeba?!?
Máme v tomto úseku Os s krátkými intervaly, SP, R a Ex, tudíž by bylo žádoucí ty dvě vyšší vrstvy hodit bokem pro vyšší stabilitu a vyšší kapacitu pro Cargo…
přesně tak ČB-Bene to pojede až 200kmh, a z Bene do prahy 80 za osobákem :), nebo se může udělat hodinový interval Os vlaků, ale to se asi nebude líbit hustému osídlení kolem trati na Bene… Na Beroun taky přestávají stačit dvě koleje, proto se plánuje tunel …
Bylo by to hezké, ale otázka je, jak takovou novou trať postavit, aby se to vyplatilo. Ony ty dvě vyšší vrstvy představují jen asi 1- 2 vlaky v každém směru za hodinu, přitom by bylo třeba stavět v obtížném terénu s množstvím tunelů, tedy dost vysokými náklady. Za těchto podmínek do toho těžko bude někdo investovat. Vyšší vytížení by mohla přinést nákladní nebo příměstská osobní doprava. Řešením by tak mohla být trať na 160-200km/h, která by mohla vést i trochu přímější trasou kolem Jesenice a Kamenice a zajistila by tak rychlou příměstskou dopravu i do této oblasti a současně by… Číst vice »
To je zajímavý nápad, jen je tam problém Čerčany?? > Kamenice >>Jesenice, a co potom , jak do Prahy, muselo by se to spojit v Říčanech na původní trať.
To je pro naše projektanty hudba budoucnosti, rádi se drží tratí Rakouska Uherska. A taková trať so narhujete by musela být na 200km/h. Rozhodně ně 160.
Trvat na rychlosti 200 km/h v hustě obydlených oblastech na okraji Prahy mi přijde trochu zbytečné, jednak kvůli hlukovým limitům, jednak může být obtížné vést dostatečně přímou trasu pro tuto rychlost, zatímco přínos v podobě zkrácení jízdní doby by byl relativně malý. Výjezd z Prahy bych si představoval, že by mohl být zhruba 4 km tunelem z Kačerova ke Kunraticím, za předpokladu, že by nevadilo stoupání kolem 15 promile. Další podobně dlouhý tunel by byl pravděpodobně třeba mezi Jesenicí a Kamenicí. Trasu by také napřímilo a zkrátilo, pokud by se podařilo postavit, pravděpodobně na úkor několika domů, výjezd z Benešova… Číst vice »
Je tady někdo znalý grafikonu na 221? Jak moc brzdí předchozí Os ze Strančic R od ČB? Pomůže čtyřkolejka že Zahradního Města, kde může dojít k předjetí Os?
Odpovím další otázkou, kdyby po té trati teoreticky nejezdily žádné osobní vlaky, jaká je vlastně rychlost té trati, nikde to není uvedeno. Jel jsem po ní mnohokrát, ale nikdy ne rychleji než 80 km/h. Tak jak to vlastně je ?? Tak to je asi dokonalá lež, že je to trať na 160 (naklápěčka), když normální vlak tam jezdí poloviční rychlostí ???????????????????? Nemělo by se to už jednou objasnit ?????
Doplňuji: Myslím úsek Říčany – Benešov. Přes Prahu to celkem jde.
Díky za odpověď.
Aktuálně ho nebrzdí, ale za cenu toho, že takt osobáků není 15-15-15-15 ale 21-9-21-9 (loni 20-10-20-10). Ze Strančic osobák (91xx) odjíždí až těsně za rychlíkem a před další rychlík se vejde ještě osobák od Benešova. Je to spíš tak, že z Benešova odjíždí osobák těsně za rychlíkem a na hlavák hned za ním dojíždí další rychlík, tudíž rychlíky jsou bržděny mezilehlým benešovským osobákem (25xx). U toho čtyřkolejka rozhodně pomůže.
Vás jsem si všiml už jinde. Nechcete to zkusit u nás? Takové potřebujeme. Nebo už snad jste v našich řadách? Pak díky za podporu!
Rychlá trať Praha-Benešov mám za to žě měla být součástí VRT Praha-Brno, to snad padlo a zvítězila varianta Polabí.
A to je skoda, mohlo byt poreseno mimo Praha-CB i Brno-CB za 2,5h.
Tak stále bude možnost jet z Brna po VRT, zahučet do Jihlavy a pak se kolébat lesy do Veselí ukrutných 70 km/h. Pak už to zase půjde. Hádám, že by se to stíhalo pod 2,5 hodiny taky.
Záleží ovšem na tom, kolik je dnes cestujícímu roků, a jestli je to muž nebo žena (ženy žijí o dvacet let déle).
Jdu si udelat popcorn 🍿