Zrenovovaná tramvaj Tatra K2 dorazila do Prahy, do ulic vyjede v lednu
Tramvaj Tatra K2 dorazila do Prahy (9. 12. 2022). Autor: DPP/Daniel Šabík
V Praze bude vůz jezdit (pod novým ev. číslem 7000) na nostalgické lince 23 i na historické lince 42.
Čekal jsem diskusi o tom, že v Praze bude jezdit historická souprava typu, který nikdy po Praze cestující nevozil. A místo toho diskuse proč souprava nejela vlakem a ještě k tomu z Plně. Nechápu. Máme tady nepůvodní tramvaj, což lze brát, že je to něco jako invazivní rostlina .-)
Tramvaje K 2 se v Praze vyráběly. Pro by se nemohla jedna použít jako muzejní_ Plejtvák myšok, vystavovaný v Národním museu taky nikdy ve Vltavě neplaval.
Mno a proč by ju vozili do Plzně ?
V Olomouci mají kolej na nákladní rampu, tam vozí tramvaje vlakem. Nevím, proč to nešlo tady.
Takže v Brně dotáhnout na vlečku, rozpojit články, zadeklovat přechod. Na dovezenejchzvedácích z dílen zvednout, naložit po jednom článku na vagon . V Praze zase složit zvedákama neno jerábem, spojit a odáhnout na kompletaci. Navíc minimálně 2-3 na přepravu. Není jednodušší to hodit na návěs a za pár hodin složit a mít hotovo ?
V normálním světě samozřejmě ano, bohužel tady se houfují šotouši, takže logika jde většinou stranou. Aneb proč to dělat levněji a jednodušeji, když to jde dráž, ale za to složitěji? Hlavně, že to bude vlakem.
V Olomouci rampa je, ale už dávno bez napojení bez na tramvajovou síť. Pokud se nepletu, tak na ta výhybka na rampu má zavařený srdcovky. Minimálně všechny EVO a Varia se do Olomouce vezly po silnici.
Jedná se o speciální srdcovku bez přerušení přímým směrem a zřídkavým přechodem do odbočky, tak se to někdy dělá. (Tipuji si, že DP už nikde dobrovolně nezruší ani metr koleje, protože obnovení nebo postavení jakéhokoliv kusu koleje je úředně občanské martyrium s nejistým výsledkem.) Ale je to celkem k ničemu, protože železniční nakládková kolej je už roky zrušená a vytrhaná. Bohužel ani odstav v těsném sousedství hlavního nádraží napojený na železnici nebude.
Osobně si myslím že je to ideální náklad pro železnici, je to velký těžký, nikam to nespěchá a po cestě se to nezkazí, ale bohužel musím konstatovat že je to již překonaný. V Brně se většinou Káčka přepravovaly rozložený na dva vagony, to znamená dotáhnout na nádraží rozpojit naložit a v cilove stanici zase složit, takhle se to natáhne ve vozovně na podval a jede se.
Asi není, když to po železnici nejelo…
Kdyby to vezli po dráze, tak to můžou v Praze rekonstruovat podruhé. Cestu nepřežijí skla a získá to nový lak, který ale pro produkci ČKD není charakteristický.
Hm, a když se vozily 14T do Prahy po železnici, dělo se to?
Nedělo. Nicméně byl to velmi prodělečný podnik včetně speciálně upraveného velmi málo využitého vozu. Za dvě hodiny nic nezměníte, za dva až tři dny s jeřáby. zvedáky, přepravami po tramvajové síti, s potřebou speciálního vozu atd. již ano.
To vám to šotoušům fakt nedochází?
Ty vozy byly tři (jezdily spolu vždy spolu – nárazníky byly jen na dvou koncových vozech, u spojení s koncovým vozem a vnitřním vozem byla v jednom případě tuhá spojka a v druhém případě spřáhla Scharfenberg používaná v pražském metru) a snad stále existují. Na přepravu tramvají do Prahy se využívaly minimálně, to byla jen taková jejich vedlejší, ale vcelku užitečná funkce. Jejich hlavní funkcí bylo ale něco jiného, šlo o přechodové a brzdící vozy pro dopravu souprav metra a pro tento účel se využívaly velice často. Přeprava tramvají 14T z Plzně do Prahy po železnici je hezky popsána a… Číst vice »
A nepřijelo po železnici jen nějakých 10-20 kusů a zbytek na návěsu rovnou do dílen ?
Ano, bylo to zhruba takto. Podrobnosti lze najít na stránkách pražských tramvají.
Právě že to vůbec není náklad vhodný pro železnici. Je to jednorázová kusovka, z/do místa které není na podobné náklady vybavené. Železnice je vhodná na opravdu velké objemy které se pravidelně opakují a proto je na místě nakládky i vykládky příslušná infrastruktura. Kdyby z Brna jelo těch tramvají třeba 30 a víc, tak už by se to možná vyplatilo.
on byl nějaký problém ji v plzni hodit na nakladní vlak a v praze zase složit? Měl jsem vzato, že dopravní podniky vlečky mají.
Já čekal, že to přijde 🙂 Zjevně si přepravce vyhodnotil, že takhle mu to vyhovuje lépe. Až ty si budeš někam přepravovat tramvaj, samozřejmě to taky uděláš podle své vůle a nikdo ti do toho nebude kecat.
Vzhledem k tomu, že renovace probíhala v Brně, by to byl zásadní problém.
Já si ten dotaz musel přečíst ještě jednou…..
??? Proč bych měl tramvaj, kterou naložím v Brně a vezu do Prahy odvézt do Plzně, tam jí přeložit na vlak/koleje a teprve pak s ní vyrazit do Prahy?
Mno dostat ji do Plzně a pak do Prahy by byla docela zajížďka .
Dopravce APB Plzeň jezdí po celý Evropě, nevozí jen věci z a do Plzně.
Byl. Ona byla v Brně, to by se házelo dost těžko.
To je nápad, z Brna ji na podvalu povezou po dálnici (přes Prahu) do Plzně, tam se naloží na vlak a odvezou do Prahy.
Z Plzně nejela, jelikož jí vezli z Brna a navíc to je na speciálním návěsu na kterém se přepravují i celé tramvaje.
Kolik plzní jste dneska do sebe hodil?
Tramvaj se renovovala v Brně. Ano, DP Brno vlečku mám v žst. Královo pole. Pražský dopravní podnik může využít rampu na Zličíně. Ale to je na opačné straně Prahy, než má pražský DP dílny. Už jen z tohoto důvodu je jednodušší sáhnout po tahači s návěsem. Navíc návěs je s kolejemi, tahač si navijákem tramvaj na návěs natáhne sám. Jednodušší a levnější varianta oproti vlaku. Praha prostě není na přepravu tramvají po železnici zařízena. Tramvaj lze jednoduše dopravit bez problémů po železnici do Brna, Ostravy, Liberce a do Litvínova. Praha, Plzeň, Olomouc nejsou na přepravy tramvají po železnici zařízeny. Praha… Číst vice »
V Brně není rampa. Buď svařit novou, tralalá, nebo naptat dva jeřáby. Ani jeřáby nepadají z nebe a nepracují zadarmo.
Na skládání tramvají z vagónů (nebo na nakládání) se v Brně vždycky historicky používaly zvedáky dovezené z vozovny.
Víte o věci velké kulové, ale hlavně, že máte jasno. Překládka v Brně, Liberci, Ostravě a Litvínově probíhala jinak. Na kolej, která byla na jedné straně napojena na vlečku a na druhé na tramvajovou trať, zajel vagon s naloženou tramvají. Ke koleji se přistavily zvedáky, tramvaj se zvedla nad vagon, vagon se z pod tramvaje vytáhl a tramvaj se spustila na kolej. Jiná tramvaj jí pak dovlekla na tramvajovou síť. Nejnázornější místo pro překládku je vidět v Liberci zde: https://mapy.cz/s/lelobetefo Ty bílé obdélníky podél překládkové koleje jsou vybetonovaná místa pro zvedáky. Věřte tomu, že překládka pomocí zvedáků je výrazně jednodušší,… Číst vice »
Používalo se to i když byl v Liberci úzký rozchod? A pokud jo, jak to vypadalo, byly tam tři kolejnice?
Před přestavbou vozovny tam bohužel nebyla souosá normálně rozchodná kolej vlečky a úzkorozchodná kolej tramvajová. Viděl jsem fotky z takové překládky a musím říci, že to byla pěkná pakárna. Tramvaj z vozu se skládala pomocí přípravků do boku…
Jinak souose je to na úzkém rozchodu provedeno v Bratislavě. Viz zde: https://mapy.cz/s/pekahopohe
Naposledy se tam ale před pár lety skládala dnes již historická úzkorozchodná elektrická jednotka TEŽ 420.95 (dříve EMU 89.0), která jela do bratislavského DP na opravu. Jestli pak ještě něco dalšího, tak to fakt nevím… I tak se musela vlečka pro jízdu železničních vozidel značně odkřovit a hlavně prohlédnout.
To vážne nespravili koľaj so štyrmi koľajnicami? Však sa to bez problémov zmestí:
https://imhd.sk/ba/galeria-media/4391/K2S-7108-Ukladanie-predn%C3%A9ho-dielu
https://imhd.sk/ba/galeria-media/4392/K2S-7108-Sp%C3%A1janie-dielov
Prostě v Liberci taková kolej nebyla. Je třeba se na věc nedívat optikou dneška, ale optikou sedmdesátých a osmdesátých let. Já pamatuji jen konec osmdesátých let v Liberci a stav všeho tam byl mírně řečeno naprosto úděsný, řekněme takový, který známe dnes jen ze zemí bývalého SSSR. Tím byl například celkem známý fakt, že tramvaje T3, které byly dodány do Liberce v osmdesátých letech, byly ve výrazně horším stavu, než pražské tramvaje T3 dodané v šedesátých letech. Stav tramvajových tratí byl také hrozný a v takových poměrech pomýšlet na nějaké vylepšení poměrů ve vozovně?!? Velká naivita.
Stav tratí ku koncu 80. rokov bol katastrofálny aj v Bratislave, ale T3SUCS dodané v rokoch 1985 až 1989 boli v dobrom stave, lebo boli nové. Také K2 boli oproti nim totálne vraky. Pamätám si že polovica žiariviek nesvietila, dekle pohonov dverí plieskali, občas som sa odviezol v K2 s utrhntým tiahlom dverí (polovicu som si mohol otvárať a zatvárať ako chcem), uhnité „hrnce“ spod sedačiek, ktoré buď chýbali úplne, alebo boli pohodené na zemi (v prípade že sa to urvalo v ten deň). Katastrofa. Staré T3 boli tiež rozmlátené, ale ani jedna netrpela tým, čo som mal možností vidieť… Číst vice »
Bych řekl, že DP Liberec je už asi poslední kdo tento způsob přepravy používá, což je zřejmě daný tím, že přepravuje pouze sólovozy, které se vejdou na jeden vagón a má zmíněné místo na složení přímo ve vozovně.
K té Plzni. Tady http://plzensketramvaje.cz/?page=t1.htm je skládání vozu nového T1 na tramvajové koleje. Je to v Doudlevecké ulici na křižovatce s U plynárny. Ale z čeho to skládají? Silniční podlavlník? Nebo tam vedla po ulici vlečka do plynárny?
Pak jsem ještě našel „fotoreportáž“ o převozu vyžilých T1 z Prahy do Plzně někdy začátkem 80. let, a ty šly z Prahy po železnici. Bohužel není zřejmé, kam až v té Plzni dojely a kde se skládaly z železničních vozů.
Také by mne tato problematika zajímala, nic ale o ní nevím.
Podle skvělé knihy o T2 se nové T2 do Plzně vozily po železnici na vlečku ETD. Zde překládka na trajler a následně na tramvajovou trať „u stadionu“, což by mohlo odpovídat tomu místu na fotce s T1 výše.
Vypadá to, že to takto fungovalo, díky za info :-). A když už nebyla tramvajová trať do Doudlevce, tak se asi trajlerem vozili tramvaje trochu dál až ke křižovatce Cukrovarská/Doudlevecká a skládaly tam. Protože až někdy do poloviny devadesátých let minulého století fungoval zbytek trati do Doudlevce jako spojka do dílen v Cukrovarské ulici. Ale to se jen tak domnívám…
Fujtajbl, tramvaje se přeci vozily a ne vozili.
Nebo to mohli dovézt po železnici do Krče, odtud přes spojku do metra, následně spojkou z C na A a už to máme v Hostivaři. Jasně…
Jako sranda dobrý, ale pokud je to míněno vážně, tak nemám dalších slov.
Chápu to jako vtip, ale vážně – je tam někde propojení metrového a tramvajového kolejiště?
Skoro. Z depa Hostivař vede zkušební trať k dílnám a na tu novou harfu je to jen pár metrů. Pár maníků s rumpálama by to mohlo zvládnout 🙂
Vím, že „je to vedle sebe“. A právě mě zajímá, zda takové kolejové propojení někdy existovalo, případně někde pod hlínou existuje pořád 🙂
Neexistovalo nikdy.
Do Plzně se vozily na návěsu. Na Slovanské aleji na trati do vozovny přibližně před domy č. 4 a 6 se rozpojila třetí kolej, která vedla na Světovar, zdvihla se na provizorní konstrukci a tím vznikla provozní rampa, po které tramvaj sjela z návěsu.
Nákladní vlak by se vyplatil kdyby toho přepravovali desítky kusů a byly všude zařízené vlečky. Pro převoz nákladu přímo z bodu A do B je prostě vhodný náklaďák, je to rychlejší i levnější. Navíc je menší šance že to někdo po cestě posprejuje nebo vykrade při posunu nebo čekání na nádraží.
Všetkých 60 ks Škodoviek 29T/30T bolo z Plzne do Bratislavy dodaných po ceste. Obávam sa, že aj v prípade perfektného stavu vlečky do DPB by bol prevoz po železnici drahí, skladanie komplikovanejšie a okrem iného by znamenalo aj spájanie minimálne troch častí, na ktoré by sa to muselo rozdeliť. Plus kopa práce s tým spojená. Z kamiónu sa dá celá tramvaj pohodlne spustiť na koľajnice v jednom kuse, nie po kúskoch. Po železnici do Bratislavy prichádzali K2S/T3S/T3AS z Parsu. Z T3AS šikovní spoluobčanai stihli ustrihnúť medenú kabeláž, kým stála na vagóne v nejakej prdeli: https://imhd.sk/ba/galeria-media/4543/7303-odch%C3%A1dza https://imhd.sk/ba/galeria-media/4549/Odrezan%C3%A9-k%C3%A1ble-7303 Kamióny sú proste flexibilnejšie,… Číst vice »
mel si „vzato“ nebo „zato“?
Otazka v jakem stavu by tramvaj dorazila do cíle..