Zpoždění u největší železniční zakázky. Dopravci s výrobci získali přes čtyři měsíce navíc
CityElefant v antigraffiti polepu PID. Pramen: České dráhy
Kraj s Prahou vysvětlují odklad složitostí projektu.
Kraj s Prahou vysvětlují odklad složitostí projektu.
Vejdou se do našeho průjezdného profilu patra se zaoblenými skly v druhém patře jako má Bombardier pro DBregio?
Imho je v něm více místa než ve Stadlerech, co s nimi jezdí ODEG.
Do jakého našeho?
Průjezdný profil (resp. kinematický obrys) má v různých částech železniční sítě odlišné rozměry. Starší patra (Bmto; Bpjo; ř. 470) byly dělané pro profil G2. Ty projedou v ČR takřka všude, ale v horní části jsou relativně úzké a stísněné. V Německu je profil v horní části o něco větší a poněkud „zaoblený“. Elefanty (ř. 471) a koridory v ČR jsou stavěné na profil GC, který je však ještě větší.
Zjednodušeně řešeno, kde projede Elefant, tam projedou i dvoupodlažní vozy z Německa.
No já slyšel, že vinohradskými tunely jezdí 471 na vyjímku.
Elefanty jsou pokud vím na Z-GCZ3, který je menší než GC, ale v horní části širší než německý DE3.
Normu pro drážní průjezdný profil upravuje mezinárodní norma ČSN EN 15273, která se v ČR aplikuje prostřednictvím normy ČSN 73 6320. Tato norma stanovuje požadavky na prostorové uspořádání tratí a obrysy vozidel tak, aby byla zajištěna bezpečnost a umožněna jízda i při vysokých rychlostech…AI
Zaoblená skla v patře mají i ostravské push-pully nebo KISS u ZSSK. Do profilu se vejdou úplně v pohodě.
Kdo bude ta vozidla vlastnit?
Dopravce. Tedy zřejmé Arriva.
Pohoda, času dost. Je přeci potřeba najít argument, proč oddálit konverzi trakčních soustav v pražské aglomeraci.
Doufám, že opustili ten nesmysl co se stal v jednopatrových jednotkách pro PID, kde sedačky jsou v leteckém uspořádání, což je pro příměsto uplně nevhodné. Tak doufám, že tady budou zachovány čtyřky jako v Elefantech.
Byl bych spíš pro nějakou vhodnou kombinaci, alespoň 50/50. Čtyřky nejsou nic moc když se nehcete v plném vlaku kopat s protisedícími. Zbytečně se tím navíc snižuje kapacita, protože v leteckém uspořádání máte nohy pod sedačkou před sebou, ve čtyřce v prostoru mezi sedačkami.
Jenže mnohem snazší přístup k sedadlu o okna máte ve čtyřce, než letadle. V letadle musím často zvednout nebo otočit sedícího u uličky, a ještě na něj vystrčit svou prdel.
Takže za mě v suburbanu jednoznačně čtyřky a tam, kam se nevejdou, tak letadlo.
Ctyrky ve vlaku = polovicni kapacita na sezeni. Drtiva vetsina ctyrek je obsazena 2 cestujicimi pri kompletne obsazenych sedackach. Letecke usporadani je oproti tomu obsazene vic nez ze 3/4, navic se do vagonu vejde vice sedacek.
O koze a o voze. Vy o kapacitě, já o přístupnosti. A nemluvím o honekrech, nýbrž o 471, a jiných dnešních dvoupodlažních vozidlech pro příměsto. A těmi jsem okolo Prahy a po Praze cestoval denně a stále mám jejich obsazenost na očích. Tudíž tvrdím, že o obsazenosti sedadel na čtyřkách pražském příměstě lžete.
… o obsazenosti ve špičkách lžete.
tak určitě 🙂
Už
To v pražském suburbanu rozhodně neplatí.
Nemluvě o induviduích zvyných „uličník dvousedadlový“ to velmi neradi pouští někoho vedle sebe. Tito živočichové se běžně vyskytují třeba v příměstských autobusech.
Ač vás neznám, ani trochu nejsem zvědav na váš obličej a z představy, že se mě budete dotýkat koleny, se mi chce zvracet. Sedačky back to back jsou nejodpornější hnus.
Já bych naopak byl rád, pokud by se zopakovalo uspořádání z PIDových Regiopanterů, jakožto jejich pravidelný uživatel. Na čtyřce už mám při obsazení dvěma lidmi pocit, že je „plná“. U dvojsedačky tento problém není, nemusím hlídat jestli si můžu narovnat nohu, je to celkově příjemnější. Pokud je čtyřka obsazená čtyřmi lidmi, tak při zvedání se od okna se musí více či méně uhnout všichni. U dvojsedačky je to jen jeden člověk. Čtyřsedačky mi dávají smysl pouze pro cestování ve více než dvou lidech, za mě tedy ideální poměr alespoň 70/30 ve prospěch dvousedaček.
Dodatečné dotazy uchazečů, opravy drobných nedostatků v zadání a dodatečná vysvětlení zadávací dokumentace jsou ale u takových soutěží naprosto běžná věc včetně adekvátního prodloužení lhůty na podání nabídek. Proto se také tyto soutěže vypisují v dostatečném předstihu, což se tady bohužel nepodařilo. Žádnou senzaci bych v tom nehledal.
Copak? V Plzni se nestíhá?
Proč ty mínusy? Já jim to přeji. Aspoň by lepili EMU 400 pro Prahu a okolí a ostatní zakázky pro kraje by mohl nabagrovat taky někdo jinej…
Škoda mě neuráží, dává mi to stejný smysl jako Stadler v Berlíně.
Jen ať je to co největší unifikovaná série. Ono je něco jiného v Praze kreslit pro Pankow, Mnichov a Gdaňsk. A hrabat se v ojetých RS1 s pěti druhy motorů s převodovek a výpalným v podobě “pay as you go” SW licencí pro pohon…
To tedy bude „Boreckého vesnice“, překonajíc Potěmkiovu.
Jen tady to na začátku zdržoval Hřib od Pirátů 😀
Ovšem Boreckého předchůdci raději v tomto směru nedělali nic, aneb 471 a 814 navěky. Někdy mi připadá, že kdyby Borecký neexistoval, museli by si ho někteří vymyslet.
Podobně u Hřiba, když byl primátor mohl za všechno, teď je radní a taky může za všechno.
Za zpoždění při zadávání objektivně může. Borecký to měl připravené, Hřib podumával.
Přesně tak, vadí mi všeobecná hate na Hřiba, ale toto otálení opravdu jde za ním.
Nevím jestli se to zasekávalo konkrétně u Hřiba, Hřib to pak samozřejmě musel vysvětlit, ale není univerzální vládce pro dopravu.
Spíše to ze zápisů výboru pro dopravy vypadá, že to bylo plné nejasností od začátku a trvalo než se to nějak zformovalo.
Viz třeba tady jednací bod 4: https://praha.eu/documents/42409/12885536/Zapis_jednani_17-Z%C3%81PIS_z_jedn%C3%A1n%C3%AD_VD_ZHMP_TED_19-11.pdf
Borecký několikrát urgoval Prahu… články si můžete dohledat.
Jestli zůstavá požadavek na počet sedadel na 380 pro 4vozovou patrovou jednotku, tak to můžete rovnou zrušit. Víc odvezou i 4 honekry…
Ale pouze pokud povezou školní výlet z prvního stupně ZŠ.
Jinak má Bdmtee praktickou obsaditelnost dva lidi na čtyřsedačku.
Zamilovaný pár se tam taky vejde 🙂
Zavedeme seznamovací vozy také na linkách S?
S jako seznamovací <3
Všichni cestující do Prahy si povinně na nástupišti najdou milého či milou.
Kdo si nenajde tomu bude protějšek vybrán dispečinkem dopravce. 😄🥂
Zamilovaný pár jsou pořád 2 lidi na čtyřsedačku.
Ale ve variantě „dva vzájemně se znající zamilované páry“ už by to mohli být 4 lidi 🙂
A na konečné i více.
Při těch zpožděních, … docela určitě. 😄
K těm sedadlům ještě připočítejte místa pro invalidy, kočárky a kola. Část sedadel v 1. třídě. Taky nízkopodlažní nástup. Honekr poskytuje jen sedadla pro podvyživené a navíc potřebuje ještě lokomotivu. Zdvojená jednotka se musí vejít k nástupištím 220 m a do té délky 4 vozů / jedné jednotky tedy musíte „rozložit“ i tu lokomotivu.
Zájem sice má většina evropských výrobců, ale když je jediným hodnotícím kritériem cena, kdo asi tak vyhraje :))
Těšme se na 30 let provozu lowcost jednotek, kde nebude prakticky nic navíc proti požadavkům kraje. Kapacitou půjdou všichni na dolní mez 380, jelikož proč by utráceli za sedačky navíc, když tím nezískají absolutně nic.
Ale třeba se někdo zamyslí a při tom posunutí nabídky se hodnotící kriteria změní a vyšší komfort cestujících či vyšší přepravní kapacita budou součástí hodnocení.
Jak chcete ten vyšší komfort měřit a hodnotit, aby to bylo průkazné a jednoznačné? Má vetší hodnotu pohodlnější sedačka nebo zásuvka navíc?
Začal bych tím, že to nebude přeplněný dobytčák, kde máte problém vlézt se i na stojáka 😀
To začínáte správně. Teď nám ještě povězte, jak změříte, že uchazeč A nabízí o 7% méně dobytčák než uchazeč B a o 4% více dobytčák, než uchazeč C. Ta metodika výpočtu mě zajímá.
Počet míst k sezení dnes verzus plánovaný stav. Počet míst ke stání dnes versus plánovaný stav. S tím, že se nebude jen „průměrovat“, ale bude se vycházet z dat o obsazenosti ve špičce.
Problém ROPIDu je to, že jedou na průměry. Jasně, ono když ten vlak jede kolem jedenáctý poloprázdnej, tak to průměry vylepší. Ale takto navrhovat kapacity nejde.
A zároveň alespoň stanovit minimální parametry těch míst k sezení. Když občas vidím, co se za místo k sezení považuje u autobusů (málo místa na kolena, jinde na chodidla, nebo specialita v Iveca kolmá opěradla na některých místech). Nebo sedadlo v uličce u WC, co dostalo zase tuším DB.
Ta kapacita by měla být získána hladvně redukcí a vymístěním (např. na středchu) různých mrtvých prostor a beden.
Bonusové body za geometrii sedadel, aby to nebylo kolmé prkno
Body za větší rozteče, aby bylo místo na nohy
Body za vyšší počet sedadel proti minimu, aby si více cestujících mohlo sednout ve špičce. To samé se dá říci i o kapacitě pro přepravu např kol.
Pro milovníky kochání se za jízdy z okna můžete bodovat i počet sedadel, co nehledí do sloupku.
Pak také vyberka na západě hodnotí i design (uznávám, ten je vždy subjektivní, ale když to má jezdit 30 let…), LCC, body za nižší hlučnost v interiéru i exteriéru
Ne, v transparentním výběrku na typizovaná vozidla fakt nelze zohledňovat nějaké subjektivní faktory. Může se to dopracovávat v nějakém soutěžním dialogu, ale to je tak vše.
S těmi sedadly to taky není tak snadné – velikost soupravy je daná, požadovaná kapacita taky. Větší sedačková kapacita tedy znamená menší rozteče a naopak. Ve výsledku pak vznikají paskvily jako Hitachi Rock pro Trenitalii, kde je část sedadel naprosto nepoužitelná, ale papírově super kapacita.
Jak ROPID „vybírá“ je už všeobecně známo. Jakoby omylem unikají dokumenty zadání, které „náhodičkou“ vznikly přímo u výrobce.
Tak si tu zprávu přečtěte ještě jednou, ať pochopíte, co se s tím dokumentem vlastně stalo.
Zrovna tímhle vlakem od Hitachi jezdím rád. Asi jsem při svýh 8 jízdách vždy natrefil na vhodn é sedadlo.
Jak chcete měřit a bonifikovat geometrii sedaček? Jak chcete objektivně hodnotit design? S takovým přístupem si akorát koledujete o průser, který skončí zrušením soutěže, protože nepochybuji o tom, že se neúspěšně uchazeči ozvou. To jsou takové naivní romantické představy bez elementární znalosti reality.
Takže byste tam narval více hoších sedaček a měl radost, že kapacita k sezení je např. 402 míst? Délka je díky Masaryčce a hlaváku naprosto přesně daná.
Podminky a hodnotici kriteria nemuzete menit uprostred rozebehnute souteze
1. Během soutěže se podmínky určitě měnit nebudou, to nejde bez zrušení o znovyvypsání.
2. Prosím o příklad kvantifikovatelného ukazatele, který obsáhne komfort pro cestující.
3. Přepravní kapacita je daná v zadání. Mimochodem, její navýšení je obvykle v protikladu s místem pro cestující, protože velikost soupravy je limitovaná infrastrukturou.
Přepravní kapacita není daná jen roztečí sedadel. Ukázkové plýtvání prostorem je třeba v nových busech Iveco Urbanway, kde na místech, kde konkurence má sedadla, Iveco má bednu (u kloubu, větší motorový prostor). Když jsme u vlaků, tak u cityelefantu je zejména v motorovém voze také hodně místa zabraná technologií, která by se dala některá možná dát na střechu nad podvozky, některá miniaturizovat, některá dát pod sedadla, ale třeba by to bylo dražší. A výrobce by v tomhle měl být motivován, aby to dražší řešení uplatnil.
U patrového vozu toho moc na střechu nedáte.
Něco málo na ty jednopodlažní části nad podvozky. Sice je tam už klimatizace, ale třeba by se tam za nějakou cenu (zmenšení, společná jednotka pro sousední vozy) toho dalo umístit víc. A naopak, dá se spousta věcí udělat méně efektivně a hůř, ale levněji, a tomu by se mělo předejít.
Během soutěží se běžně mění kvalifikační i hodnotící kritéria. Alespoň v zahraničí to tak funguje.
Pokud pod zahraničím rozumíme třeba Čínu nebo Turkmenistan, tak nejspíš ano.
Všechny soutěže jsou jen cenu. Čim odbytější řešení nabídnete, tím snáz uspějete.
Ne, šunt můžete koupit i velmi draze. 20x stačilo.
Od toho tam jsou všemožná kritéria, aby to nebyl dobytčák.
Na co byste soutěžil vy, když ne na cenu?
Kouknul jsem se do veřejné části zadávací dokumentace, a tam jsem moc kritérií, která by se snažila, aby to nebyl dobytčák, neviděl. Vše bylo dost obecné, a prostoru k ošizení hodně.
Hlavně, že tam byl požadavek na „národní zabezpečovač“, který to snad v PIDu po nasazení nikde nepoužije (všude bude buď ETCS, nebo nic).
V takovém případe je ovšem otázkou, od kdy bude nová smlouva platit. Psalo se, že podmínkou pro prosinec 2029 je uzavření smlouvy do konce letošního roku, což tímto splněno nebude.
Přechodné období už jsme si taky vyzkoušeli, půl roku už moc nehraje roli. Pokud bude k 12/29 k dispozici aspoň většina vlaků, ale ne všechny, tak se to pořád vyjezdit dá.
Jako optimista předpokládám, že k 12/29 uvidíme na trati možná tak první kusy.
Vypadá to, že Praha bude následovat Ústecký kraj. Tak dlouho bude soutěžit, až nezbude nic jiného, než provozovat na zastávkových vlacích nenáviděné Honekry. Od příštího prosince se jich hodně uvolní z Ústecka 🙂
Proč? Však se protáhne provoz 471 o rok.
Ešusy jsou nasmlouvané někam jinam? Asi těžko, že?
Bude-li elektrifikována nějaká další trať Ešusy už nebudou stačit(když kapacitně nestačí už dnes).
Já myslím, že z rychlé a překotné elektrifikace nějaké tratě kolem Prahy (ani jinde) nemusíme mít obavy 🙂
Elektrizace stejnosměrem stejně nehrozí
Už teď jezděj sólo tam, kde by byly potřeba dva spřažený 😀
Tak nevim, zde na trati Lysa – Praha je po zahusteni spoju ta obsazenost docela na povazenou, hlavne samozrejme vlaky proti hlavnimu smeru spicky. Kdyz si tu predstavim jezdit neco jeste vetsiho…
Vlaky proti směru špičky budou pochopitelně méně obsazené vždy, v 7 ráno z Prahy do Lysé moc lidí jet nechce. Ale ve špičce do Prahy i přes zahuštění spojů přestává stačit dvojitý elefant z Milovic, jak jsou na tom vlaky z Nymburka to nevím, těmi nejezdím.
No jasně, ale pořád to není případ Ústeckého kraje. Pokud bude chtít ROPID v období do dodání nových souprav přidávat vlaky, tak zcela jasně musí vědět, že to nebude moderními vozidly.
No jednak jich šestnáct odpadne, jednak už dneska nestačí na pokrytí S7 ve špičce, a to ještě není v provozu ani část nové S5 do Kladna, kde po elektrizaci nebude co nasadit.
Až skutešně nastane elektrizace do Kladna, tak ty vlaky budou stejně v polovině životnosti nebo i za. Takže je to skoro jedno
Tady se ale řeší vlaky do roku 2059.
Kladno-Veleslavín je otázka pár let. I kdyby to bylo o pět let později, pořád dneska na to neexistují vozidla.
Ano, do roku 2059 – ale nevěřím, že elektrifikace bude v roce 2029 jak slibuje SŽ. Tempo a způsob práce tomu vůbec neodpovídají (horko těžko dopatlali úsek Kladno Kladno-město (bez elektrifikace) a to je malý zloměk celé tratě. A úseku na letiště se možná dočká moje vnouče.
Elektrifikace úseku (alespoň) Veleslavín-Kladno vidím tak na rok 2039, když budou hvězudy příznivě nakloněny. Až na Masaryčku a případně přes letiště to vidím tak právě na rok 2059.
Kladno-Ruzyně je vysoutěženo a čeká se na rozpočet. To se stíhá v pohodě.
Ruzyně-Veleslavín trochu drhne, ale taky ne kriticky.
Z Veleslavína do centra je to jedno, protože tomu nevěří ani sám Ropid, a proto je to až součástí opce.
Jelikož jsem z Kladna – tak prostě tomu slíbenému nevěřím.
To, že je vysoutěženo je velký úspěch, ale pořád daleko od dokončení.
Teď se ukáže, že Kupka (SFDI) proto nezajistil peníze a smlouva se nepodepíše a dá se to na 5-10 let k ledu.
Jděte se podívat na doslova vražedné pracovní tempo na stavbě stanice Kladno. Jestli tímto tempem budou dělat tu trať – tak to bude trvat dalších 100 let.
Trať v Kladně je v podstatě hotová, stavba budovy, přednádražního prostoru nebo podjezdu je už jen drobnost bez zásadního vlivu na provoz vlaků. Úsek Kladno-Ruzyně je ovšem s délkou 15 km ta zásadnější část pro funkční spojení Kladna a Prahy. Tam se už pak totiž dá provozovat kapacitnější a rychlejší doprava minimálně jak k metru Veleslavín, tak i na smíchovské nádraží buď v dieslové trakci a nebo bateriovými vlaky. Na letiště pouze těmi bateriovými. Dokud nebude možná souvislá elektrizace trati v celé délce, tak je celkem jedno kde už je nebo ještě není, protože čistě elektrické jednotky v závislé trakci… Číst vice »
Nějak ale nevidím paralelu s Ústeckým krajem, který si nechal pantery odvézt na východ. To že je PIDu už teď málo souprav všichni víme.
Velmi lehko. Ešusy budou na základě vedlejší soutěže už zasmluvněné jinde.
Praha hlavně dlouho čekala. Náměstek pro dopravu s vypsáním soutěže nikam nespěchal a teď se všichni diví, že „je to složitý“ 😀
Preferovaný dopravce ještě nemá hotovo, tak je potřeba počkat.
Musí se počkat, až se „zapomene“ na to, že v zadávačkých byl i preferovaný dodavatel 😀
Tak hlavně ať nakoupí vlaky pro všechny tratě najednou a to hlavně na Benešov kde to je nejvíc potřeba a ať to jsou konečné moderní soupravy že západu a ne hrůzy od Škody
Nebyl bych v hodnocení ešusů tak příkrý, první vyrobili v roce 1997 a na dobu, kdy byla železnice víceméně nechtěným dítětem je to z jiné galaxie. Že dneska jezdí slon ve dvojčeti natřískanej je věc jiná, ale jestli si myslíte, že emu400, tedy čtyřvozová jednotka situaci nějak zásadně změní, tak jste vedle. Protože spolu pojedou max 2, na spojení 3 takových jednotek, aby bylo i v ranní špičce trochu vzdušněji nebudou zálohy, délka peronů ani dost elektřiny v stejnosměrné troleji…
Slon není špatný, dokonce má i věci, které u nových jednotek pravděpodobně nebudou.
– oddělené nástupní prostory
– všechna sedadla lícují s okny
Přesně, u tohoto vlaku se ještě přemýšlelo. Žadny pruchoďák nebo čumění do sloupku zatímco kufr má.ýhked z okna
Trochu to pomůže díky větší kapacitě jednotek, ale zázraky čekat nelze, jak píšete.
Benešov byl poslední i při vyřazování Žabozlamů. Čekám stejný postup.
Já myslel, že Benešov se ani nesoutěží a tam mají dojezdit Elefanty
Ano, je to tak.
První část výroku neplatí, druhá ano.
Benešov bude opět poslední zcela logicky, protože tam nejdéle vydrží trakce 3 kV DC v celé použitelné trase.
Ty hrůzy od škody mají aktuálně jedny z nejpohodlnějších sedaček, jaké se instalují. Rozhodně oproti různým hrůzným lavicím na západě
Všiml jste si jaké tratě se soutěží? Benešov opravdu ne. Navíc díky tolik chváleným soutěžím ta vozidla po soutěži již nesmíte použít na jiné trati.
Benešov by potřeboval spíš nějaký vůz navíc v R17 – do S9 se lidem moc nechce, protože je pomalá. Nebo víc R49.
No pokud plný dvojitý elefant 4× do hodiny znamená, že se tam lidem moc nechce, tak to raději nechci vidět, jak by vypadal zájem 🙂
Ale ten dvojitý elefant pravděpodobně nebude naplněn lidmi z Benešova.
Přesně tak, plní se to až blíž Praze. I proto jede část S9 jen do Strančic nebo Říčan. V R17 se pak běžně stojí.
Tak hlavně ať nakoupí vlaky pro všechny tratě najednou a to hlavně na Benešov kde to je nejvíc potřeba a ať to jsou konečné moderní soupravy že západu a ne hrůzy od Škody
Dobrá, to byly subjektivní pocity. A OBJEKTIVNĚ vám vadí co?
Jestli tohle ČD projedou, tak to bude fakt ostuda.
Projedou.
A bude to ostuda.
Abyste pak nebrečel, že Jančura slíbí, co PESA nedodá. Že na S61 byla několik měsíců „výluka“ proto, že vysoutěžený dopravce neměl čím jezdit se už taktně zapomělo 😀
Projedou, stát je chce postupně a nenapadně zničit.
Beztak ty tratě do Kladna ani Boleslavi hotové nebudou.
Ani do roku 2059? Zas takový pesimista bych nebyl.
Tak trať na letiště taky měla být někdy před 20 lety… čili se pesimismu nedivím.
Strategie pro nákup vozidel: „Přestože chybí, tak nové nekupovat, protože za 10 let to bude blbě“ povede víte kam. A štěkat na silnici potom opravdu nepomůže.
Pesimismus je namístě, ale zase by se to nemělo tak moc přehánět. Rok 2059 začíná až za 33 let a jeden měsíc.