Zpoždění 7 let, téměř třikrát vyšší náklady. Nové nádraží ve Stuttgartu má otevřít příští rok
Podoba nového nádraží Stuttgart 21. Foto: Deutsche Bahn
Otevření nového nádraží výrazně zkrátí jízdní doby.
Otevření nového nádraží výrazně zkrátí jízdní doby.
Když nejvíc stavbu dovedou prodražit měnící se bezpečnostní předpisy, které často píše někdo od stolu s představivostí terryho pratchetta případně změny zadání v průběhu. Třeba BER byl dimenzován na určitou kapacitu a než se jej povedlo otevřít tak už sotva stačil, byly změněny požadavky na větší komerční plochu, která se pak musela někde hledat, nejčastěji na úkor odbavovacích prostor a navíc to naprosto nezvládlo politické vedení města v čele se starostou Wowereitem, které bralo stavební dozor jen pro forma… tedy problémy které v Česku přece vůbec neznáme a vůbec se staveb jako třeba tunel Blanka nikdy netýkaly… přesto i tak… Číst vice »
Tam je klíčový ten rok 19, tj. před kovidem. Víme co udělaly ceny v roce 20 a dále. Trojnásobek by klidně mohl být adekvátní, lidi co stavěli v roce 20-21 byli rádi, že vůbec něco seženou, a že je to za pětinásobek ceny bylo to nejmenší. Stuttgart mám taky na seznamu míst, které bych rád navštívil, ale vlakem to asi nebude (nejspíš flixbusem), říkám si tak, že třeba ještě uvidím nějaké torzo původního nádraží (možná by se mohlo zachovat pro místní dopravu, podobně jako funguje třeba Bologna Centrale, kde na povrchu jezdí obyčejné vlaky a v podzemí VRT, sem tam… Číst vice »
Bude pak zaveden přímý vlak Paris – München (časem ideálně až do Prahy), aby to spojení do ČR bylo spolehlivější a nemuselo se v davu stovek přestupujících přebíhat za pár minut z jedné jednotky ICE do jiné, jako se tomu dosud ve Stuttgartu děje?
Ještě stojí asi za dodání, že se asi příští rok na mnoho let odřízne „Gäubahn“, čímž na několik let (těžko odhadnout kolik, ale více než 7 určitě) skončí přímé spojení Stuttgart – Zürich a před Stuttgartem bude nutno přesedat na S-Bahn.
Jen pro srovnání. Ta cena je vyšší než mají stát dva jaderné bloky v Dukovanech.
No vida – v Brně má být za cca 3 miliardy € jen nové nádraží, na povrchu, na rovině, bez tunelů a bohužel i bez přesmyků. Pak že neumíme utrácet 🙂
V Brně dávali politici Stuttgart za vzor, že je to také město, které si přesouvá své hlavní nádraží a že Brno půjde stejnou cestou. Ovšem, když se ukázalo, že Stuttgart bude mít nové nádraží v centru na stejném místě jako to staré a pod zemí, najednou čeští politici na Stuttgart zapomněli.
Si to asi spletli s velmi kontroverzním přesunem nádraží Hamburg-Altona spojovací dráhu tak, aby bylo průjezdné, ale jaksi dál od všech cílů. Teď je zatím naštěstí k projektu ticho.
Na druhou stranu, srovnáváte ceny před cca 20 lety s cenami za .. (kdy že se má fakt kopnout do země v Brně..?).
No, nejsem si jisty, ze kdy jsou kalkulace v Brne, ani to, zda se to v prubehu stavby take neprotahne, take umime zdrzovat… ale ve Stuttgardu to uz jsou konecne naklady…
máte pravdu – neumíme tolik utrácet 🙂 –> hypotetické brněnské nádraží průjezdné pro VRT ve směru Praha-Vídeň komplet v podzemí pod centrem Brna – to by byla teprve pořádná darda… 🙂 Ještě, že se naši plánovači s 75 miliardami CZK za ŽUB s odsunutým nádražím pořádně nerozšoupli – to by nic nevzniklo ani do roku 2100… 🙂
Není tady někdo od České geologické služby, aby nás polopaticky seznámil s geologickými poměry pod Brnem?
KDyž už jste to zmínil, nevíte, na kolik vyšla výstavba podzemního nádraží v Malmo? To mi přišlo jako potenciálně dobrý, a měřítkem odpovídajcí model pro Brno.
Mne tých 12 mld EUR aj tak nepríde nejak veľa, resp tak primerane vzhľadom na parametre danej stavby. Ani veľa ani málo. Tie 4 miliardy pôsobia dnes naozaj komicky.
Mám pocit,že tyhle okna jsme dělali ve Vítkovicícj
Nic jako německá efektivnost už dávno neexistuje, mám na starosti německou pobočku jedné nejmenované firmy a někdy si člověk u německých zaměstnanců fakt klepe na čelo. Schopnost jakékoliv improvizace, v oboru, který to vyžaduje, nulová. Jinak označení S21 je taky skvělé, kdo neví, doporučuji se podívat, co tohle označení nese v Kambodži.
Němci a Rakušané nikdy improvizovat neuměli, když na něco není muster, tak se stojí, dokud se k tomu nějaký muster nenajde.
Nutnost improvizace je důsledkem neschopnosti plánovat…
Plán je fajn a důležitý, ale není to pověstná zeď, přes kterou nelze. Realita je více nežli pestrá. Soudruzi také plánovali a jak a kam to dovedli 🙂
Když je váš plán „Aerodynamika patří do letectví, to součast fyziky, která se použivá na dráze“, tak s konceptem Nefuk jen pálíte zbytečně elektřinu navíc.
Patří to do výkladní skříně nepovedených projektů Německa. Společně s berlínským letištěm. Ale vypadá to dobře, a nakonec to asi bude i fungovat.
Vývoj odhadu nákladů na „S21“ od 7.11.1995, kdy byla uzavřena rámcová dohoda (4,893 mld. DM/ 2,5 mld. €) až do letoška ukazuje tento graf: https://de.statista.com/statistik/daten/studie/197034/umfrage/schaetzung-der-kosten-von-stuttgart-21-durch-die-deutsche-bahn/ O zaplacení účtu vícenákladů se DB chtěla dělit s dalšími účastníky rámcové dohody: – spolkovou vládou, – zemskou BW vládou, – regionálním svazem Stuttgart, – městem Stuttgart – letištěm Stuttgart. Soud to ale loni zamítl, DB, jako developer, by měla nést navýšení nákladů sama. DB se odvolala, ale do konečného rozhodnutí soudu platí dosavadní rozhodnutí. Pro kontext, jak je to s příslovečnou německou přesností v reálu: – Labská filharmonie Hamburk: počáteční rozpočet 77 mil.€ a… Číst vice »
Z německých DB Netz, které se přejmenovaly na DB InfraGo, bych nedělal jiné závěry než je to, že úřad jako úřad, jsou si podobné. Ten Německý je větší.
Jo, ale mají to… u nás mi jen všichni píšou že VRT na letiště je větší sci-fi než automatické spřáhlo a nebo autonomní vlak.
Ano, budou mít nádraží s nižší kapacitou, než jakou mělo to staré. Geniální projekt.
Kolik na VRT vlaků na to staré by přijelo z Ulmu?
Nicméně půjde o průjezdné koleje, na rozdíl od nynějších kusých.
Takže lze zkrátit pobyty tranzitujících vlaků + zvýšit počet vlaků jedoucích „skrz“.
Jinak srov. s Vídní Hbf. a 12 nástupištními hranami, kdy původní Südbf. měl v obou svých částech více nástupištních hran, ale vzájemně neprůjezdné.
Jak byste definoval „kapacitu nadrazi“?
Proč se taková podzemní stanice neudělá pod brněnským hlavákem místo stehování jinam? Brání tomu něco?
Pouhá drobnost, finanční náklady.
V Praze se o tom uvažuje vážně a v mnohem větším rozsahu.
Pokud v Praze zvládneme ‚metro S‘ jen se 7mi letým zpožděním, tak si budeme moci gratulovat.
Těch 7 zpoždění let nabrali po začátku stavby.
Kdepak, jen odpor radnice.
je to podmáčené komplet
Smutný doklad, že jinde může být někdy výrazně hůř.
Po přepočtu na koruny je to šílený rozpočet …
No on takový přesun hlaváku v Brně … vsadím se že pid 100 mld Kč to nebude
https://zdopravy.cz/nejdrazsi-zeleznicni-zakazka-v-historii-miri-do-dalsi-faze-trat-na-letiste-chteji-postavit-tri-konsorcia-242758/
109mld za nic moc trať na letiště vs kolik toho zvládli Němci za ani ne trojnásobek…
Jenže to je PPP projekt, to se velmi blbě srovnává
Tak jsou to partnerská města a v utrácení za sporné stavby se mohou vzájemně inspirovat.
To je pravda. Ale s tím rozdílem, že VRT na hlavní nádraží v Brně není ani v plánu.