Zklamání z architektury, komplikované přestupy. Už 10 let jezdí metro A až do Motola
Architektura stanic, ale i některé jejich funkční prvky čelily v době zprovoznění úseku kritice.
Před deseti lety se v Praze pro veřejnost otevřela prodloužená trasa linky metra A v úseku Dejvická – Nemocnice Motol. Dosud jde o poslední zprovozněný úsek metra.
Otevřeny byly tehdy čtyři stanice – Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny a Nemocnice Motol. Úsek v délce 6,1 kilometru vznikal mezi roky 2010 a 2015. Tři stanice jsou ražené (Bořislavka, Nádraží Veleslavín, Petřiny), konečná Nemocnice Motol hloubená.
Pro ražbu metodou TBM se použily šestimetrové razící štíty, každý z nich pod zemí vyrazil 4177 metrů tunelu. Stavba stála zhruba 20 miliard korun. Praha si půjčila od Evropské investiční banky, část nákladů pokryly evropské dotace.
Prodloužení linky metra A. Zdroj: Ropid
Architektura stanic, ale i některé jejich funkční prvky čelily v době zprovoznění kritice. Některé problematické přestupní vazby se podařilo vyřešit, jiné jsou naopak nepraktické do současnosti. Vzhled stanic měl na starosti Metroprojekt Praha, pod každou z nich je podepsán jiný architekt. Už v době jejich zprovoznění se psalo, že působí na první pohled poněkud „devadesátkově“. Odborníci též kritizovali, že ani miliardové náklady nepřispěly ke kultivaci okolí stanic metra
Slavné eskalátory
Součástí prodloužení linky A byla také stavba autobusového terminálu u nádraží Veleslavín, kde byla nově ukončena řada regionálních autobusů, které do té doby jezdily na Vítězné náměstí.
Pozornost zde vyvolaly chybějící eskalátory na povrch terminálu. Cestující na ruzyňské letiště museli s kufry po schodech. Město spolu s Letištěm Praha poté najalo poněkud netradiční nosiče zavazadel, kteří lidem ze zavazadly pomáhali. Eskalátory na povrch byly nakonec po třech letech v dubnu 2018 doplněny, nicméně vedou pouze k odjezdové zastávce ve směru na letiště.
Při příjezdu z letiště lidé musí zavazadla při cestě do metra dál snášet do podchodu ručně, jelikož legální přímá cesta k eskalátorům na druhé straně terminálu se nenabízí. Sice je možné využít výtahu, ten je však až na východní straně za vytíženou světelnou křižovatkou a velmi často trpí poruchami.
„Podzemní dominantou jsou údajně hodiny, odkazující na přítomnost nedalekého vlakového nádraží. Hodně smutným detailem je ale typografie názvu stanice právě na těchto hodinách,“ kritizoval konkrétní detail architekt Adam Gebrian, který se novým stanicím podrobně věnoval v „recenzích“ ve svém videopořadu na Stream.cz.
Složitá Bořislavka
Nástupní a výstupní stanice některých autobusových linek do obcí u Prahy se pak přesunuly k Bořislavce, což ale vyvolalo kritiku, zejména kvůli složitému řešení, kdy cestující museli při přestupech mezi autobusy a podzemní dráhou překonávat křižovatku tří ulic. Řešení uzlu se ale časem zlepšilo.
„U stanice Bořislavka mi přišly fascinující oba výstupy na jižní straně ulice Evropská a bizarní estetika výdechů,“ uvedl Gebrian. Ten též kritizoval masivní ocelové konstrukce držící zářivkové osvětlení výstupů.
„Ještě více pozoruhodné je však propojení s dvěma úrovněmi terénu u západního výtahového vyústění. Formální a materiálová škála včetně navazujících terénních úprav a palisád tohoto nepříliš navštěvovaného místa mi přijde značně neadekvátní danému problému,“ dodal na Stream.cz, kde kritizoval i schodiště ukončené nevyužitelným prostorem.
Petřiny s ponorkou a poprsím
Další z nových stanic Petřiny patří se svými 38 metry pod povrchem mezi nejhlubší pražské stanice. V ní se nachází hned dva architektonicky nevšední prvky. Prvním je místnost, ve které sídlí dozorčí stanice. Ta si svým tvarem, kulatým oknem a točitým schodištěm uvnitř získala mezi lidmi přezdívku „ponorka“.
Zaujme také betonový monolit, který je dominantou celé stanice a ve kterém je vyryt její název. Někteří mu říkají “bublina“, jiným připomíná spíše dámské poprsí či pozadí. Čtvercové černo-bílé dlaždice na podlaze mají připomínat historickou dlažbu hlavního města.
Architekt Gebrian na stanici kritizoval zejména její venkovní podobu. “Jednopodlažní šedý hranol na významné městské třídě Na Petřinách měřítkově kontrastuje se svým okolím. Navíc mezi sebou a sousedním objektem vytváří úzký uliční prostor, který bude v budoucnu jen velmi obtížné označit za úspěšný,” uvedl Gebrian.
Velkorysá Nemocnice Motol
Prodloužení linky končí ve stanici Nemocnice Motol. Původně byl ve stanici pásmový provoz, kdy některé ze spojů končily už na Petřinách. Od konce dubna 2017 zajíždějí do Motola všechny soupravy.
„Mírně zahloubená stanice díky prosklení klenuté střechy, které sice bude docela náročné na údržbu, působí velkorysým dojmem, aniž by se jednalo o zbytečné plýtvání prostorem,“ hodnotil stanici Gebrian.
Kritizoval naopak dřevem obložené krabicové výstupy na obou koncích stanice. „S formou tubusu se potkávají nesmírně rozpačitě, zvlášť když je jeden z nich rozdroben ještě další budkou z jiného materiálu,“ uvedl architekt na Stream.cz.
