Železniční tunel pod Jeseníky by vyšel na 19 miliard korun, ukázala studie
Podle studie je stavba i ekonomicky návratná.
Uvažovaná stavba železničního tunelu pod Červenohorský sedlem zhruba za 19 miliard korun, která by zajistila bezpečné a rychlé dopravní spojení odlehlého horského okresu Jeseník s ostatními částmi kraje a země, je podle autorů územní studie technicky proveditelná. Na sociálních sítích to oznámil hejtmanův náměstek Jan Šafařík (Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj), podle kterého je třeba porovnat výhodnost této varianty s případnou modernizací trati přes Ramzovské sedlo.
Hejtmanství před časem oprášilo letitý záměr spojit Jesenicko s vnitrozemím pomocí tunelu pod Červenohorským sedlem, preferuje jeho železniční variantu. Zadalo proto územní studii, zda lze ambiciózní investici v budoucnu uvést v život.
„Studie uvádí, že stavba za zhruba 19 miliard korun je technicky realizovatelná a dlouhodobě ekonomicky návratná, ale zmiňuje také rizika vlivu jiných dotčených zájmů, kvůli kterým stavbu případně nemusí jít realizovat. Jako například vliv na životní prostředí,“ uvedl Šafařík, podle kterého studie hodnotila propustnost území a jeho připravenost z pohledu územního plánování. „Aby projekt dával vůbec nějaký smysl, nejedná se jen o samotný tunel, ale o celou trasu od Zábřehu přes Šumperk, Kouty nad Desnou, Jeseník a až po hranice s Polskem,“ podotkl.
Olomoucký kraj oživuje plány na tunel pod Červenohorským sedlem
Jiná varianta: modernizace trati přes Ramzovské sedlo
Studie podle Šafaříka zatím nebyla podrobně prezentovaná vedení kraje a nebyla ani projednána se zástupci obcí a měst v okolí plánovaného tunelu, kterým má být představena tento týden v Šumperku. „Zároveň studie zatím nebyla podrobena žádné ekonomické oponentuře. Při řešení napojení Polska a Jesenicka na hlavní železniční trať v Zábřehu je nutné zvažovat také druhou variantu. Tou je modernizace trati přes Ramzovské sedlo. Zatím nemáme technické a ani ekonomické srovnání s tímto řešením. Bez toho není možné určit výhodnost jedné či druhé varianty,“ upozornil Šafařík.
O stavbě tunelu pod Červenohorským sedlem se diskutuje od 90. let. Tehdy se hovořilo hlavně o silniční variantě. Společnost Lesostavby usilovala o jeho vybudování od roku 1998. O šest let později dalo projektu zelenou ministerstvo životního prostředí. Firmě se ale nepodařilo získat status veřejně prospěšné stavby. Jen u takové stavby zákon připouští vyvlastnění pozemků.
S projektem od počátku nesouhlasili ochránci přírody, varovali před nárůstem automobilové dopravy v této části Jeseníků. Proti tomuto projektu byly i některé obce. Automobily nyní jezdí po opravené silnici přes Červenohorské sedlo, železnice končí na šumperské straně sedla v Koutech nad Desnou.
Hejtman Josef Suchánek (Piráti a STAN) letos na jaře novinářům řekl, že díky tunelu pod Červenohorským sedlem by se mohlo železniční spojení mezi Jeseníkem a Olomouci zkrátit až na 55 minut. Nyní cesta rychlíkem z Jeseníku do Olomouce zabere přes Ramzovské sedlo zhruba dvě hodiny. Hejtman podporuje variantu železničního tunelu pod Červenohorským sedlem, protože je to ve srovnání s automobilovou dopravou ekologické řešení dopravní dostupnosti Jesenicka.