Železniční dobrodruhy přivítal v Jerevanu Čmelák. VlakFest vypravil svůj první Kavkaz Train
Dalibor Palko ze "zážitkového" dopravce Gepard express popisuje výpravu železničních nadšenců na Kavkaz.
VlakFest je neotřelý projekt, který každým rokem pořádá řadu železničních akcí. Mezi nejznámější z nich patří hudebně-cestovatelský festival ŽiWELL, Sarajevo expres nebo Vlaky do neznáma, kdy účastníci dopředu neznají trasu ani cíl cesty. Aktuálně však tento projekt posunul pomyslnou laťku ještě výš, když vypravil svůj první Kavkaz Train z Arménie do Gruzie a zpět.
Duchovním otcem a zakladatelem VlakFestu je dobrodruh a železniční podnikatel Albert Fikáček, který celý projekt zastřešuje prostřednictvím dopravce Gepard express. Pro realizaci roztodivných plánů si většinou vystačí s vlastní soupravou tvořenou lehátkovými, lůžkovými a společenskými vozy.
U zahraničních akcí, které se konají na rozchodu 1520 mm, jsou navíc najímány soupravy místních dopravců. To je také případ vlaku do Moldavska a na území neuznávaného separatistického státu Podněstří. V tomto případě byly využity hned dvě soupravy moldavských státních drah Calea Ferată din Moldova (CFM). Uvedená akce se konala poprvé v loňském roce. S ohledem na pozitivní ohlasy se letos bude opakovat na přelomu srpna a září.
Vzhledem k tomu, že je cílem VlakFestu pořádání akcí v místech, která jsou turisty navštěvována jen minimálně navzdory jejich potenciálu, padla letos poprvé volba také na Arménii a Gruzii. Proto se aktuálně skupina zhruba 200 dobrodruhů pod vedením Alberta Fikáčka pohybuje právě v těchto zemích. Zatímco v Gruzii je turismus jedním z nejrychleji rostoucích odvětví, Arménie stojí prozatím na pokraji zájmu.
Roky plánování
Plánování této akce zabralo několik let a probíhalo na úrovni zastupitelstev a ministerstev dopravy zúčastněných zemí. Na základě vzájemné domluvy všech zúčastněných stran nakonec došlo ke slavnostnímu zahájení v sobotu 28. června. Místem dění této historické události se stalo jerevanské hlavní nádraží.
Za přítomnosti celostátních médií zde zazněl úvodní proslov organizátorů, následovaný koncertem místních alternativních kapel. S ohledem na tropické teploty a potřebu dodržení pitného režimu, byl připraven také mobilní výčep minipivovaru Dahook. Zájemcům bylo navíc bezplatně zpřístupněno skromné železniční muzeum v nádražní budově.
Vozy, trakci a technický doprovod zajistily plně arménské železnice. O jízdu a doprovodný program se pak starali členové VlakFestu. Pro případy krajní nouze tvořil posádku také zdravotník.
Použitá souprava byla složena ze šesti lehátkových a lůžkových vozů, kdy byl jeden z nich využíván jako společenský. S ohledem na to, že se jednalo o soupravu, nasazovanou běžně na pravidelné rychlíky Jerevan – Tbilisi, muselo dojít ke zrušení dotčených obratů.
Souprava byla přistavena k nástupišti symbolicky československým „čmelákem“ ČME3-6668. Po přepřahu na lokomotivu řady VL11 pokračovala krátce před půlnocí k jezeru Sevan, konkrétně do stanice Shogakat, v blízkosti hranic s Ázerbájdžánem.
Podél jezera přitom stavěla ve vybraných zastávkách. Organizátoři zajistili řadu možností, jak se v nich zabavit: plavbu lodí po jezeře, exkurzi ve vinařství v Ijevanu, prohlídku místních klášterů, kurz vaření tradiční arménské laskominy gata nebo pěší túry do hor.
Hotel na kolejích
Za západu slunce se pak souprava vydala na gruzínskou hranici, ze které vlak pokračoval do Tbilisi, kde setrval následující dva dny, vyhrazené na prohlídku města a výlety do okolí.
Stejně jako v dalších lokalitách byla souprava i zde po celou dobu k dispozici cestujícím, coby pojízdný hotel se zázemím. Výjimkou byly chvíle, kdy došlo k přistavení na fekální koleje za účelem čištění vakuových toalet a jejich zbrojení vodou. Toto opět vykonávala nám dobře známá lokomotiva řady ČME3 s logem ČKD na kapotě.
V noci z úterý na středu přejela souprava do Kutaisi, kde strávila další dva dny, přičemž organizátoři opět připravili pestrou škálu aktivit. Pátek a sobotu souprava trávila na břehu Černého moře ve městě Batumi, odkud se vydala zpět do Jerevanu, kde v neděli jízda skončila.
Již během plánování poptávka značně převýšila nabídku, proto se tato akce nenabízela veřejně. S ohledem na kladné ohlasy se však se dá předpokládat opakování i v následujících letech. Konkrétní program však může naznat drobnějších modifikací podle zkušeností z letošního prvního ročníku.
Dalibor Palko