Žebříček nejvytíženějších leteckých linek ovládli v roce 2023 asijští dopravci
Boeing 737 MAX 8 v barvách Singapore Airlines. Foto: FB / Dillon Chong
Sedm z deseti nejvytíženějších linek je v Asii.
Sedm z deseti nejvytíženějších linek je v Asii.
Je velká ostuda, že mezi Kuala Lumpur a Singapurem není kvalitní železniční spojení. Ty města jsou jen o kus dál od sebe než Praha a Ostrava, každé z nich je velmi lidnaté a bohaté. Vlak by byl v tomto případě daleko lepším řešením pro spojení těchto dvou měst.
Dokonce tam vedou i koleje.
https://mapy.cz/s/kosululopo
To šedé jsou rozestavěné koleje. Takže v době focení nejspíš nevedly žádné, v openrailwaymap najdete zakreslené přeložky i s plánovanou elektrizací 25 kV 50 Hz.
Opět bychom jim přišli radit pozdě, už staví, tak můžem zůsat doma a v klidu.
Jen dodám, že Google najde spojení po zemi s několika přestupy na bus za 6:30, nejdelší jízda busem trvá 3,5 hodiny.
Nechtěl někdo dělat reko železnice v délce 100 km naráz? Stačí si to rozkliknout: https://www.google.com/search?q=train+singapore+to+kuala+lumpur
Ještě je tam možnost po vodě za 3 dny. Pro nákladní dopravu naprosto vpohodě, přístavy jsou na to zařízené je, to poloostrovní země.
Podle mne je nejvytíženější BTS – Dublin, 10 dnů dopředu je nemožné sehnat letenku a to už stojí i 15K. Nechápu proč nelze z Brna lítat do Dublinu. Blava byla nejlevnější, bohužel už dávno není, ani Vídeň. Před 2 lety let z BTS stál i 670,- Kč. Poslední dobou přibývá letišť, kde si připočítávají různé poplatky a do toho ještě omezení zavazadel….
„Přibýv letist, kde si pripocitavaji poplatky“… Vzdy na kazdem letisti se platily letistni poplatky 🙂
A to, ze se ceny zvedaji s blizicim se dnem odletu, je normalni. Nic noveho.
Letiště nepřipočítávají žádné poplatky, cenu přepravného a poplatků a podmínky přepravy (vč. pravidel pro přepravu zavazadel) stanoví letecké společnosti.
A že jsou ceny v případech, kdy je let zaplněn, vysoké, to je také normální.
Nevím jestli je čím se chlubit. Ve světě klimatických změn a postupně zdražující se ropy byl byl pro ten krátký kousek Kuala Lumpur – Singapur ideální vlak (klidně se zastávkou přímo na letišti).
Dokonce to snad plánují, dle nějak to vázne.
Obávám se, že v Asii je vnímání hrozby klimatických změn odlišné. Nehledě na to, že pokud jde o ropu, tak Malajsie je významným producentem ropy a dokonce obnovuje průzkumy dalších potenciálních ložisek. Takže z tohoto pohledu určitě nemají problém.
To, že Malajsie ropu těží, na věci nic nemění. Když bude ropa drahá, tak i pro Malajsii by bylo výhodnější ji prodávat, než ji takto zbytečně pálit.
V případě Singapuru je to velké téma. Singapore Airlines nedávno ukončily zkoušky využívání SAF (Sustainable Aviation Fuel) a jsou připraveni využívat toto palivo globálně. Spíše musejí, jelikož se zavázaly k dosažení nulových emisí uhlíku do roku 2050. Stát Singapur je v tomto ohledu také pokrokový, ale chápu, že je to spíš výjimka v porovnání s většinou ostatních států Asie.
Vacsina leteckych cestujucich medzi SIN a KUL bude len prestupovat, kedze obe letiska su velke prestupne uzly. Pozemna hranica by to nemala sancu zvladnut- nebolo by to ani v zaujme Sinagpuru, pretoze mnozstvo cestujucich by museli kontrolovat kvoli drogam- kto niekedy prekracoval malajsko-singapursku hranicu po zemi, ten vie, o com hovorim. Riesenim by bol vlak, ale projekt bol opat odlozeny, pretoze najma malajzijska vlada od neho casto odskakuje s arguemntom, ze nie su peniaze.
Mám jinou zkušenost. Malajsijko – singapurskou hranici jsem po zemi překračoval mnohokrát, zejména přes Woodlands do Johoru (a zpět) a nevybavuji si, že by mě kdy kontrolovali kvůli drogám… Jediný problém, ale zato často, byl v množství osob, které hranici překračují ráno a odpoledne/večer, a s tím související zdržení. Problém je spíše v tom, že pro pozemní překročení hranic jsou k dispozici jen dva přechody (kromě Woodlands ještě Tuas).
Na vlaku by snad byl model z Eurotunnelu, t.j. hranice letištního typu…
Asie – se nedivím. Jen pro zajímavost jsem se podíval na lety 5.1.2023 mezi KUL a SIN (one way) a aplikace našla 148 letů!!! Lety časově kolem 1 hodiny respektive 1:10 h. nebo 1:15 h. Pro zajímavost přidávám názvy leteckých dopravců a typ letadla: AirAsia (A320), Malaysia (B737-800), Malindo Air (B738-800), Singapore Airlines (B737 MAX 8, A350-900), Jetstar Asia (A320), Tigerair (A320, A321neo, B787-9), Ethiopian (B787-8),
5.1.2024 – oprava
Co na to Greta? Nemela by zacit poucovat Asiaty?
Celkem se divím, že na tu trasu neposílají větší letadla s nižší frekvencí letů.
Přes jakou apku hledáte? FR24 mi našel jen okolo 40 letů každým směrem denně.
Nejlépe to najdete když to googlu zadáte „KUL SIN flight schedule“. Vyjede vám aktuální přehled všech letů i s časy. Funguje s libovolnými IATA kódy. V současnosti skutečně cca 40 rotací denně.
A nejsou to codeshary?
Jinak na toto je dobrá stránka https://www.flightconnections.com/
Kdepak, je to bez codesharů. Jediný mínus je že to hledá jen aktuální letový řád a na stav za třeba dva měsíce to nemusí být uplně vypovídající. A taky to nenajde linky v trojuhelníku, např. IST-CUN nenajde, ale CUN-IST ano neboť se to lítá v pořadí IST-MEX-CUN-IST. Flightconnections je skvělá stránka (bohužel má stejnou vadu).
Pozor na codeshary. Ty je potřeba vyloučit.
To se to pak létá, když je taková konkurence a můžete si vybrat a samozřejmě to srazí cenu.
No, vím že slovíčkařím a svět na tom nestojí, ale je zde „nejvytíženější“ to správné slovo? Pokud se počítá jen počet sedaček (tedy asi ne lidí?), tak by to mělo být spíše „nejvyužívanější“, ale pokud jde o vytíženost, tak tam by měla být směrodatným ukazatelem spíše obsazenost (tedy vytíženost) letadla, tj. počet cestujících/kapacita letadla. Předpokládám že se sice tento ukazatel velmi blíží 100% u všech zmińovaných, ale explicitně to nikde uvedeno není..
V zásadě máte pravdu, i když OAG jako zpracovatel uvedených dat skutečně používá termín „busiest flight routes“, nicméně ve vysvětlení metodologie uvádí, že se jedná o sedačky v obou směrech (a z kontextu proto dovozuji, že jde o nabízenou kapacitu). Ergo, pokud je někde určitý objem nabídky, tak to nepochybně vychází z odpovídající poptávky a pak by dle mého asi uvedená data nejlépe vystihoval termín „nejvíce poptávané“.
jj, nějak tak 🙂 tam jde prostě o překlad toho „busiest“, kde dost záleží na kontextu ve kterém se to překládá..
“Sedm z deseti nejvytíženějších tras bylo loni v Asii, Evropy se týká až osmé místo: spojení Londýna a New Yorku”
Bylo by dobrý zmínit že analyzovali jen trasu LHR-JFK kde je sice nejvíc letů, ale jako spojení Londýna a New Yorku se klidně dá označit i LHR-EWR a LGW-JFK a tam bude klidně další milion sedadel. Spojení “letišť obsluhujících Londýn a New York” tak bude ve skutečnosti možná nejvejš.
Pokud se podíváte na ty rozdíly v absolutním počtu, tak bych upřímně dost pochyboval.
Jestli mě nešálí zrak tak vidim rozdil od KUL-SIN cca milion sedadel? Aktuálně LHR-EWR 51 rotací týdně, LGW-JFK 17 rotací týdně. Kapacita letadla je minimálně 200 a když počítám oba směry tak 68 rotací*52 týdnů*200 sedadel*2 směry je minimálně dalších cca 1,500,000 nabízených sedadel ročně….
Nicméně pořád je to seznam linek a ne destinací. V Japonsku to odděluje lety z Narity a Hanedy, v Soulu Incheon a Gimpo… Nesčítají to jako jedno město.
Totéž se dá říct o spojení Soulu a Tokia. Kdyby se k lince ICN – NRT přidal is shuttle GMP – HND, asi by to vypadalo jinak.
Na druhou stranu spojení KUL-SIN jsou také realizována mezi letišti SZB a XSP… Prostě je nutné k tomu přistupovat tak, že tato OAG statistika pracuje s daty nabízené sedačkové kapacity mezi konkrétními letišti, nikoliv městy nebo širšími aglomeracemi.
Což je dobře, protože pak by nastávala otázka, která letiště ještě opravu patří k danému městu nebo aglomeraci. Např. Paříž-Vatry nebo Beauvais, New York Stewart, Londýn Southend, Stockholm Skavsta, Oslo Torp atd. k městu spíš nepatří, letiště Kodaň a Malmö se zase dají brát jako jedna aglomerace… byl by v tom bordel