Ze šrotu zpět na koleje. NTM ukázalo výsledek extrémní rekonstrukce parních lokomotiv
Tendrová parní lokomotiva 210.001 „Serényi“. Foto: Zdopravy.cz, Jan Nevyhoštěný
Stroj Conrad Vorlauf je třetí nejstarší dochovanou lokomotivou v Česku. Druhý zrestaurovaný exemplář Serényi vozil od roku 1905 hosty v Luhačovicích.
To je ten, co jste v započaté renovaci odtáhli z Jaroměře?
„…v započaté renovaci …“
… trvající 25 let…
Teď mne napadlo, i kdy byly tyto lokomotivy nakrásně zprovozněny, nejsou vystrojeny tlakovou brzdou pro vlak. V době vzniku vozily ručně brzděné vlaky, což už dnes zapovězeno jest.
„Naše lokomotivy jsou vesměs tendrové s krytým prostorem pro strojvůdce, osy jsou vesměs spřaženy, zatížení pak rovnoměrně rozloženo. Z nástrojů zasíláme s každým strojem: 1 signálovou lucernu, 1 pohrabáč, 1 lopatu na uhlí, 1 konev na olej, 1 garnituru šroubových klíčů, 1 kladivo na měď, 1 šroubovák, 1 křížový a 1 plochý sekáč.
Ku konci dovolujeme si poznamenati, že provádíme veškeré opravy co nejpečlivěji, jakož i že můžeme náhradní součástky ihned dodati.“
Z nabídkového listu fy. Ferrovia , závody pro železniční potřeby a polní dráhy, společnost s.r.o. Praha , Brno, Víděň, Lvov
Pěkné. NTM s rekonstrukcemi opravdu pohnulo. Podle fotek to vypadá i na kvalitní strojařskou práci, samozřejmě s užitím původních výrobních postupů. Bohužel musím konstatovat, že na některé projekty jsou soukromé neziskové spolky krátké. Navíc opravovat zadarmo věci ve vlastnictví jiných subjektů hraničí s nadprůměrnou naivitou. Myšlenka těchto spolku je sice fajn, ale bez zapojení základních byznysových pravidel hloupá. Tyto historické projekty by se měly dělat za spolupráce velkých firem a strojírenských odborníků, na to pouhé nadšení nestačí. Navíc větší subjekty mají i větší možnosti financování. Bohužel také ne vždy jsou ochotné finance do renovací poskytnout.
V tuzemsku především chybí ten společenský fundament spolkaření, jaký známe z Německa nebo z Velké Británie. Zvlášť Britům lze závidět. Drtivá většina britských heritage railways (a jsou jich stovky) je vlastněna a provozována spolky, které jsou majiteli nebo provozovateli tisíců historických kolejových vozidel a skoro všechny práce v nich se odehrává na dobrovolnické bázi. Hlavní rozdíl jsou – jak jinak – peníze. Především velké peníze. Ne že by do spolků neplynuly i po kapkách od malých donorů; nicméně bez velkých a bohatých dárců by zřejmě britská situace taky vypadala jinak. Zdejší třída vlastníků zatím prostě raději vkládá své peníze –… Číst vice »
To jste napsal naprosto přesně.
Nezbývá než souhlasit.
Tohle je hlavně o přístupu a stavu celé společnosti. Tak jak těm bohatším chybí vůle investovat do podobných záležitostí, tak zbytku společnosti zase obecně chybí respekt k cizímu majetku. Spousta lidí zničí na co přijde a ochota platit byť třeba jen dobrovolné vstupné je taky dost nízká.
„…ochota platit byť třeba jen dobrovolné vstupné je taky dost nízká.“
Ano. Viz chování některých zdivočelých – a samozřejmě neplatících – šotoušů při placených a/nebo neveřejných nostalgických jízdách.
Možná bych šel ještě dál, dobrovolnictví a obecně činnost v neziskovém sektoru v ČR (byť jen na komunitní nebo obecní bázi) znamená často stigmatizaci (v lepším případě jste za sprostého podezřelého).
Bohužel.
Jestli byli ideologové současného režimu v něčem absolutně úspěšní, tak to bylo naočkování nenávisti vůči družstevnictví a dobrovolnictví všeho druhu drtivé většině zdejší populace.
Ono to dobrovolnictví ani za komunistů nebylo nijak zvlášť oblíbené, ale byla to v podstatě povinnost, pokud jste nechtěl být špatně zapsán a nemít potíže s režimem.
Hlavní rozdíl mezi Británií a Českem je v tom, že zde železniční nadšenci sice nemají takové peníze jako tam, ale jsme mnohem úspěšnější v té nejdůležitější věci: v zachování železniční sítě jako takové. Británie má totálně zdevastovanou železniční síť a když už tam na zrušených tratích otevřou nadšenci za obrovského finančního přispění muzejní dráhu, není ani připojená na veřejnou síť a musí vozidla za velké peníze přepravovat po silnici. U nás jsme dokázali totální devastaci železniční sítě zabránit (i přes obrovské likvidační snahy ODS) a díky tomu u nás muzejnictví není tak strašně drahá záležitost jako v Británii. Nevím jak… Číst vice »
„Prošla pravděpodobně nehodou stržení vody do parního stroje“
Může tuto událost někdo trochu popsat, co se to vlastně stalo?
Aspoň pro představu.
Děkuji
Parní stroj je poháněn parou, která působí na píst ve válci. Pára do válce jde z kotle. Pokud je v kotli vinou obsluhy vody moc, může se s párou strhnout i voda, která je nestlačitelná a když píst dojde do krajní polohy, nahromaděná voda nemá kam a může třeba vydazit víko válce, může ohnout pístní tyč a pod. Jsou proti tomu různé způsoby jištění, přetlakové ventily, litinové destičky, které prasknou a voda se dostane ven a pod. Tato lokomotiva má tzv. plochá šoupátka, která by se měla nadzvednout a voda tudy uniknout. Každá lok má i odvodňovací kohouty, které se… Číst vice »
Díky moc 👍🏻
Rádo se stalo.
Díky – super!
Nevíte prosím, jak je na tom válec brněnské šlechtičny 475.101? Na začátku sezóny jsem četl, že během léta by se měl vyrobit nový válec a v optimistické variantě Šlechtična vyjede do konce roku. Máme konec léta, tak možná má někdo nějaké info 🙂
Nevím. Mne by třeba zajímala i ta Matylda (313.432), o které taky už hooodně dlouhou dobu žádné informace dostupné nejsou. Ještě letos někdy v únoru nebo březnu jsem četl, že by měla být Matylda provozuschopná někdy v půli roku přibližně. No, máme září a informace, co a jak, nikde… 🤔
Tak snad nám tady odpoví přímo Marek Plochý – ten je tu pečený vařený a čte všechny komentáře. Tak pane řediteli prosím Vás o vyjádření. Vždy tu píšete jak jsou dveře od Vaší kanceláře otevřené, tak pevně věřím, že tu dokážete odpovědět.
Co chodím kolem, tak stojí v rozdělaná v Majlontě, víc bohužel nevím.
Když byla 210.001 v Brně na Josefské v technickém muzeu, tak byla celá. Pak ji rozebrali.
Ona byla na Josefské? Měl jsem za to, že byla v Líšni.
Technické muzeum na Josefské v Brně? To je doufám nějaký překlep. Na Josefské je sice vláčků docela dost, ale ve velikosti H0 (jestli se nepletu)
Chjo…. Překlep to není. TMB tam hodně let bylo.
TMB ano, ale lokomotiva…?
No dobře, ale na co to bude jezdit, až nám Gréta uhlí zakáže úplně?
https://commons.wikimedia.org/wiki/File:SBB_Ee_3-3_8521.png
Tak zatím neujedou samy ani metr. Pokud by je opravili, jistě by se dokázaly pohnout i na dřevěné brikety.
Zrovna Conrad je na to aby jezdil příliš cenný.
Na Conrádovi jistě není už spousta věcí původních, protože mají zkrátka omezenou životnost. Typuji kotel, topeniště, obruče kol, oplášťování kotle, další plechové díly a další součásti. Byla by škoda, aby se na něho jen prášilo v chomutovském depozitáři. Jedna provozní mašina v páře udělá víc parády, než deset mrtvých neprovozních exponátů.
Tenhle přístup miluju: je to cené a tak to nesmí být provozní. Když je to technická památka, má to největší historickou hodnostu jako provozní, protože jen tak je poznat um našich předků. Když chcete mít jen exponáty na koukání, vytiskněte si je celé na 3D tiskárně, budou vypadat dobře a nebudou fungovat.
Na rozdíl od ostatních jako laik vyslovuji pánům kteří se na renovaci tří historických lokomotiv podílejí jen dík a obdiv.
Jsem zvědav na opravu 464.102 – přes 30 milionů do jedné lokomotivy.
Hned až bude oprava dokončena podám oznámení na patřičné evropské orgány. Protože tam smrdí hodně věcí …
Jasně, silný řeči, to ti jde. Skvěle.
Áááá, tady někdo vysadil prášky bez vědomí svého ošetřujícího lékaře!
To tu dlouho nebylo 😂😂
30 mega je sice dost.
Ale zda to je nebo není cinknuté neumím ani vzdáleně posoudit.
Vy byste zadarmo udal i Gabčíka s Kubišem a dalšími.
„Byl jsem přesvědčen, že se nedají dohromady,“ uvedl ředitel NTM Karel Ksandr.
A tohle dělá šéfíka státní instituce. Kdyby se takhle veřejně vyjádřil jako manažer zaměstnaný v soukromém korporátu, asi by se pod ním přinejmenším pořádně zatřáslo jeho ředitelské křeslo.
Nechápu ty mínusy. Jako ředitel dostal úkol, veřejně prohlásil, že nevěří, že ho splní, a přesto dál řediteluje.
Od koho dostal úkol? A proč je obava o proveditelnost důvodem k vyhazovu?
Úkoly mu snad zadává nadřízený orgán, nicht wahr?
Ministerstvo kultury panu řediteli takto podrobné úkoly nedává. Má za úkol vybudovat Železniční muzeum. V oblasti koncepce expozic, nákupu exponátů a jejich oprav má muzeum volnou ruku. V rámci rozpočtu a toho co si samo dovede navíc sehnat.
Aha… Děkuji za vysvětlení.
Nadřízený orgán? To jako kdo? Kdo je ten člověk a na jaké pozoci sedí co dává řediteli úkoly typu: Opravit tuto lokomotivu, tuto nikoli. Tato stěna se vymaluje na modro… 🙂
Někdo mu snad přiděluje peníze a schvaluje rozpočet…
Nicméně jak už jsem snad v diskusi dal jasně najevo, předchozí vysvětlení uživatele liborvavrik82 považuji za dostatečné, takže tenhle trolling sis mohl v klidu odpustit.
Drzost, neznalost. To bývá znakem trollingu. My se známe, že tu vidím tykání. Možná by stálo se zamyslet nad tím, kdo tu má nepravdivá nepodložená kategorická tvrzení. To je trolling.
Zažil jsem začátky internetu, kdy si tykal každý s každým. Nehodlám na tom na stará kolena něco měnit, zvlášť když tu oba vystupujeme jako anonymové. Já pán – ty pán.
Nepodložená nepravdivá tvrzení mohou být i důsledkem omylů, které se nejlépe vyvracejí podloženou argumentací. Svůj omyl jsem snad dost zřetelně uznal poté, kdy ho uživatel liborvavrik82 podloženým vysvětlením uvedl na pravou míru.
Nějaké další připomínky?
Pan ředitel od nikoho úkol nedostal. Zkusit sehnat peníze na opravu a stroje opravit bylo jeho rozhodnutí. A ti největší odborníci na parní lokomotivy v ČR (jež jsou zaměstnání právě v NTM) se dohodli s panem ředitelem, že se pokusí sehnat peníze, dokumentaci apod. a zkusí stroje opravit, přesto, že se báli, že jsou lokomotivy v tak špatném/ křehkém stavu, že se to podařit nemusí. Ta nejistota, zda se oprava povede nebyla z hlavy pana ředitele.
Největší odborníci na parní lokomotivy v ČR jsou zaměstnáni v NTM? Mohl bych poprosit o pár jmen…
Jistě jde o kurátory sbírky. Alespoň mezi evropskými muzejníky takovou pověst mají. Alespoň o nich básnili jejich kolegové z Královského železničního muzea v Bruselu, když jsem měl s nimi možnost hovořit Jistě, nejde o odborníky ve smyslu renovačním, ale muzejnickém rozhodně.
Tak to, že v NTM jsou největší odborníci na historii železnice a potažmo parní lokomotivy je neuvěřitelný nesmysl. Naopak je to parta ultraamatérů a neználků. Jejich přístup k celé kolekci železničních vozidel systematicky devastuje jejich technický stav. V osmdesátých letech byly i neprovozní exponáty udržovány, aby byly přepravy schopné po vlastní ose. Tj pojezdy a ložiska včetně tyčoví byly plně funkční a dnes se s nimi v Chomutově prostě nehne ani o metr. Veleodborníci asi neví, že to je pro kluzná ložiska to nejhorší. Nemluvím ani o nezakonzervovaných částí lokomotiv jako jsou čepy hnacích náprav po odebrání ojnic (konkrétně 324.391).… Číst vice »
OK, důležitý je výsledek. Nicméně pořád nechápu tu logiku. Shánět peníze na něco, o čem jsem dopředu přesvědčen, že se nepodaří, mi připadá poněkud zpozdilé. A jestli to vyjádření mělo jenom post festum zdramatizovat situaci pro veřejnost, aby byla mediálně zajímavější a aby vyniklo úsilí zúčastněných, pak bylo formulováno přinejmenším mimořádně nešťastně.
Nemluvě o tom, že jestli to přesvědčení bylo skutečné a jesti ho vyjádřil dopředu, tak bych se asi na místě těch dodavatelů řádně naštval; proč nám to teda zadali, když nám nevěří?
Neumím si představit, že někdo dá dohromady projekt a podá ho „do Bruselu“ s vědomím, že to možná nepůjde opravit. Jak to potom obhajovat? Dotaci jsme vyčerpali, spoluúčast uhradili, ale pořád máme hromadu šrotu, protože to nejde opravit? Nereálné.
Taky mě to vyjádření zaujalo. Myslím, že manažera soukromé firmy by ani nenapadlo, něco takového říkat.
Proč?
Manažer soukromé firmy by řekl něco ve smyslu „stáli jsem před extrémně složitým úkolem, ale nikdy jsem ani na vteřinu nezapochyboval o tom, že naši skvělí lidé (v případě NTM skvělí lidé naší dodavatelské firmy) z té hromady šrotu dokážou vzkřísit tuhle nádhernou lokomotivu“.
Moc sledujete hollywoodské filmy. Řekl, už jsem to slyšel několikrát.
Co jako od něj chcete, je to vystudovaný archivář … Měl by to dělat absolvent techniky.
Že někdo vystuduje techniku ještě nezaručuje, že má manažerské schopnosti (příkladem jsem třeba já 🙂 Je celkem jedno, co ředitel NTM vystudoval, ale měl by mít manažerské schopnosti, vizi kam muzeum směřovat, komunikační schopnosti atd. A mimochodem, Karel Ksandr vystudoval dějiny umění.
Pana ředitele nesleduji a tedy nehodnotím. Ale dějiny umění mají k parní lokomotivě hodně daleko.
Souhlasím, že manažerské schopnosti jsou do nějaké míry nadoborové.
Ale nikdy jsem neslyšel, že by třeba strojní inženýr s výbornými manažerskými schopnostmi vedl třeba obrazárnu…
Já pana ředitele taky nikterak nehodnotím. Nicméně: je to ředitel Národního technického muzea, nikoliv kurátor sbírky parních lokomotiv. Takže mi vzdělání v oboru dějin umění nepřipadá jako něco nepatřičného pro jeho funkci.
Dějiny umění jsou v ČR oborem, který má mnoho ředitelů muzeí v ČR. Muzejní management si stejně jako pan Xandr dodělávají v zahraničí. Možná vás překvapí, ale obrazů, kreseb, grafik apod. souvisejících s technikou má Národní technické muzeum ve správě více než zmiňovaných parních lokomotiv. Mezi exponáty jsou vzácné umělecky pojaté hodiny, geodetické přístroje, historické kování, staré cihly, domácí spotřebiče z 1.relubliky, knihtisk, vitráže, staré fotoaparáty, noviny… To není jen o dopravě.
A můžu strojní inženýr řídit opravnu elektrických lokomotiv? Ptám se pro kamaráda.
dějiny umění- třeba jak v různých obdobích malíři zachycovali železnici nebo jak železnice inspirovala skladatele?
Pan ředitel Xander je v muzejních počítám mezi top 5 muzejních manažerů. Za vybudování Centra stavitelského umění získal mezinárodní cenu za nejlepší evropský muzejní počin pro danou kategorii a rok.
Možná vás to překvapí, ale na pracovním místě ředitele muzea není mnoho úkolů, ke kterým je potřeba technické vzdělání. Dokonce ani v tom technickém. Spíše z oboru muzejního managementu, který lze v zahraničí (například v Londýně) studovat na vysoké škole. Dopravní technika je pravděpodobně nejviditelnější částí Národního technického muzea, přesto netvoří ani polovinu všech exponátů. Kdyby se vybíral ředitel muzea se vzděláním, které odpovídá počtu exponátů byl by ředitelem stavař nebo archivář.