cargo

Zbourat či nezbourat? O osudu nádražní budovy v Převýšově bude jednat nová komise

Nádražní budova v Převýšově. Foto: prevysov.sweb.czNádražní budova v Převýšově. Foto: prevysov.sweb.cz

Jasno o finální verzi trasy mezi Chlumcem nad Cidlinou a Velkým Osekem má být do července.

Zpět na článek
68 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Vašek

Pokud by zachovaná budova měla v budoucnu ,,zdobit“ třeba jako dnes Vyšehrad, Bubeneč, nebo i depo P. střed, pak jsem pro její zbourání. Než začnete červeně palcovat, doporučuji shlédnout nmou zmíněné stavby.

Lech Malý

Vámi zmiňované stavby jsou všeobecně známy, a jsou spíš odstrašující ukázkou barbarského nezájmu svých majitelů a správců, než argumentem pro preventivní zbourání každé stavby, na které třeba někomu záleží, a o kterou by se klidně i někdo staral, kdyby mu to bylo umožněno.

Aznoh

Technické shrnutí: Zachování budovy bude znamenat propad rychlosti ze 145 na 105 km/h. V případě přesunu nástupišť mimo oblouk (v podstatě mimo obec) bude propad rychlosti na cca 120 km/h. Zachování budovy i rychlosti 145 km/h vyvolá zásah do PP Víno, stavba pak bude mít problém v procesu EIA. SŽ nebude mít pro budovu využití.

Fyzikář

Ekologové by měli také projevit ochotu ke kompromisu….existují i jiné typy „hodnot“, než jen ty jejich “ jediné správné.
Dobrý kompromis….to je to co bychom měli hledat.
Příroda má určitou schopnost regenerace a i růstu, proto zásahy do určité míry dobře absorbuje

medical_examiner

Ta PP Víno jsou velké kopce?
Protože pokud ne…není co řešit…

Jaaaa

Tak on je zásah a „zásah“. Tady by mohla adekvátní kompenzační opatření projít.

Kamil

Trat pretrasovat na sever mimo Prevysov, zastavku v Prevysoveje zrusit, at si s nadrazim delaji co chteji.

Jaaaa

Náklady + 3 miliardy za tunel.

Hery

Proč se nemůže narovnat oblouk před stanicí?Asi tam bydlí bělásek modrotečkovaný.

Aznoh

Protože by se zasáhlo do PP Víno. („Oblast je chráněná kvůli zajištění stabilního prostředí pro silně ohroženého brouka roháče obecného, který se zde vyskytuje. Vyskytuje se zde také několik druhů ohrožených rostlin.“).

medical_examiner

A ten jejich roháč je endemitní – vyskytující se jenom tam?

Lubomír B.

Ale asi jde ,mírně zakřivit rovinku těsně za stanicí v úseku 73, aby se trať mírně vysunula z osy a pak oblouk ve stanici pro parametry s vyšší rychlostí výpravnu trefit nemusí. Na to mírné zakřivení stačí oblouk o velkém poloměru bez převýšení. Není jediné řešení do sto a víc let starého tečnového polygonu nasázet oblouky o větších R. Dokud ta stavba neexistuje, vždy je prostor na přepracování projektu, pokud je vůle ze strany projektanta (není tak líný). Ono kulturní dědictví železnice vzalo za své za normalizace, ale je pár výjimek, které má smysl zachránit.

Projektant

Řekl bych, že protioblouku se chtěli vyhnout a projít PP Olešnice ve stávajícím koridoru, i když ho druhou kolejí rozšíří…

Milan alias Skeptik

Přál bych si slyšet ten řev petentů, když by SŽ oznámila, že celá modernizace tratě kolem Žehuňského rybníku je slepá ulička, natolik neprůchozí, že bude výhodnější původní trasu opustit a prorazit tunel pod Oborou a přeložku pro Vmax 200km/h vést okolo Lovčic . Výpravní budovu v Převýšově dát obci za symbolickou cenu, ať si s ní dělají co chtějí…

Jirka Z

Ten tunel by musel překonat převýšení asi 30m. To znamená dlouhý tunel, vysoké náspy, hluboké zářezy.

medical_examiner

No a?
V tom tunelu by se jezdilo 200…

Alibaba

Dlouhý tunel vyústěny za I/11 a pak zářez.
https://mapy.cz/s/hometedaca

Gwann

fakt bych byl rád, aby mi někdo srozumitelně vysvětlil, proč posun o 3 metry potřebný k zachování budovy není možný…a má tak drastický dopad jako propad rychlosti z 140 na 105….

taky to s těmi náklady, no nevím, zda tady jsou potřeba postrky….celé mi to smrdí klasickou argumentací SprŽel.

a jinak taky spousta vlaků, všechny osobní/rychlíky staví v Chlumci, krom toho je na vjezdu do Chlumce celkem ostrý oblouk, který asi 140 nikdo projede. nebo se mýlím?

Kubrt

Postrky Choťovice Převýšov bývaly, ale netuším, kolik vlaků je potřebuje dnes ani jak plánovaná akce změní sklon tratě, takže to nekomentuju.

Gwann

já právě proto že o tomto vím prd (nad rámec toho co je vidět na běžné mapě), tak se pídím po odpovědích.

baráku by byla škoda, ale to hlavně pokud by šlo akorát o zaťatost Spržel, která má vždy pravdu.

Miroslav Zikmund

Postrky PP, v případě těžkého chodu vlaku nebo nepříznivých povětrnostních podmínek. V podstatě uhelné vlaky do Dvora Králové, Opatovic, případně jinam (východní Slovensko …). Co tam bylo na PK plánováno by se dalo zjistit z historických oběhů ….

Kubrt

V 90. letech tam bývaly 130, možná i 2??

adamgolias

byvaly ,… v dobach kdy Bobina mela na haku 1 MW , a vlekly za sebou 40 vagónů. Kolik maji nove lokomotivy? . 4MW ?

Miroslav Zikmund

Ještě jednoho a lze založit občanské sdružení, které bude takové srozumitelné vysvětlení požadovat. Dnešní Události v reginonech z Brna (ČT1-JM) přinely úžasnou informaci o zrychlení dopravy na trati Brno – Břeclav a to vybudováním výhybny Rajhrad, kde bude možné předjíždět „pomalé“ vlaky …. V minulém tisíciletí jí (ne)moudré hlavy v rámci modernizace koridoru jako přežívající luxus c.k. monarchie zrušili a stala se z ní zastávka … Po 21 letech se obnovuje jako výhybna pro předjíždění pomalých vlaků vlaky vyšší kategorie … to se před více než 20 lety, kdy se projektovala modernizace asi netušilo. Před 21 lety sice SŽ(DC) neexistovala,… Číst vice »

K.S.

Asi ne, vždyť i ŽUB je prý projektovaný na kapacity roku 2050 dosažené před deseti lety… V 90.to nebylo s vlaky tak žhavé asi. Ale je škoda že, když už se do Rajhradu hrabe, se neudělala stanice. z nástupiště mohlo být ostrovní a směrem ke sladovně mohla být jedna kolej. Úplně teoreticky za peronem mohla být pak ještě jedna kratší.

Gwann

tak likvidace stanic, nákladišt a dále nesmyslná koncepce přestavby uzlu Brno…to jsou bohužel velmi drahé následky modrého komsomolství let devadesátých a následujících

Vašek

Prostě kdysi, když zrušili Rajhrad, byli stejně prozíraví, jako dnes, když například zredukovali počet dopravních kolejí v Pačejově (zajímavé, že tam to obhajujete), a zkrátka všude, kde se optimalizuje, mizí koleje.

Projektant

Byly zpracovány dvě varianty, jedna ve stávající stopě na cca 105 km/h se zachováním ŽST. a větších sklonů, druhá přeložková na 145-160 km/h, s náhradou ŽST. zastávkou a výhybnou dále v lese směr Chlumec a s demolicí budovy. Odhaduji, že potřebný posun koleje nebude 3m, ale cca 15 m (šířka budovy+nástupiště) a propad to může vyrobit značný – i kdyby ne na 105, ale 120, bude to pro Ex zbytečný zub. Kompromisní variantou by ještě mohlo být zrušení zastávky, či její posun mimo oblouk u budovy do prostoru přejezdu. Nástupiště v oblouku totiž neumožňuje využít maximální hodnoty převýšení koleje (=“naklopení“)… Číst vice »

Gwann

a hrozí vůbec využití rychlosti 145-160 v Převýšově, když prakticky vše staví v Chlumci, před kterým je navíc další dost znatelný oblouk?

to s tím převýšením si zapamatuju, zajímavé ale asi logické

Aznoh

Oblouky před Chlumcem se také přeloží (vyhladí) na rychlost 145 km/h. Tato rychlost bude až k nástupištím v Chlumci. Takže i pro zastavující R je rychlost 145 km/h využitelná. O Ex ani nemluvě.

Gwann

ok, pokud se vyhladí až po chlumec, pak to dává smysl a asi to bude konečná pro pěkný barák. škoda, ale asi to jinak nepůjde.

Jiří Voseček

Ex stavět v Chlumci nebudou.

Gwann

až tama budou jezdit…osobně nevím, co by to mělo pokrývat za poptávku, ale budiž

Kuba

Třeba Praha – Hradec a trs.? Stejně jako jezdí expresy do Budějovic, Plzně nebo Ústí.

Jiří Voseček

Poptávka opravdu je, koukněte někdy jak je obsazený zastávkový rychlík Praha – HK. Expresy tam opravdu smysl dávají.

Kromě toho to bude alternativa za I. koridor při výlukách a mimořádnostech.

Udělat cokoliv jiného než maximálku 140 km/h by byl hřích. I za cenu zbourání budovy a nebo přetrasování mimo Převýšov, když by o to tak stáli.

medical_examiner

Teď ne…ale u Trvalých jízdních řádů tam stavět budou pro přestup směry Trutnov a Křinec…

Miroslav Zikmund

Nemá vliv na trasování přírodní památka Víno po levé straně ve směru jízdy od Choťovic …

Musí být peron u „baráku“ ? Podobně jako v Chocni … a jinde. Tím spíše, že při ostrovním nástupišti je zbytečný ….

medical_examiner

Já jsem rozhodně pro tu přeložku…ať si s barabiznou dělají co chtějí…

Asdfg

Postrk jezdí pravidelně na opatovickem uhlí.

Alibaba

Na druhou stranu, když tady budou 2 koleje (větší kapacita) s lepším směrovým vedením, tak by se tohle krizové místo mohlo řešit projetím (krizového stoupání) s rozjetím. To totiž na jednokolejce nebylo vždy kvůli křižování zaručeno.

K.S.

Pokud ta budova tvoří tak významnou místní dominantu, jako se zdá a navíc je využívaná, tak je třeba aby se podnikly kroky k jejímu zachování.

ABC

Ať to stojí co to stojí. Takhle ovšem tu multimodalitu nevybudujeme, soudruzi….

medical_examiner

A budeme se tam až do skonání světa táhnout jako smrad 90 km/h…

RIV

Když se už stěhoval kostel v Mostu, tak se holt v tomto případě bude muset přestěhovat nádraží v Převýšově 😉

K.S.

To mohli i v Ústí a možná by to bylo v obou případech nejlepší řešení. Jenomže to by na SŽ museli přemýšlet nekonvenčně, nebo nevím co. Šoupnout to o pár desítek metrů přece nemůže být zase tak nákladné.

Dominik

No šoupnout si to mají ti, co požadují zachování.

Pavel P.

Spíš by bylo zajímavé zjistit, co by stála demolice, a co by stálo posunutí. Těm, co mají zájem o zachování, by se mohl naúčtovat rozdíl v ceně, s tím, že by přitom dostali budovu do vlastnictví. Bylo by trochu nefér, pokud by měli zaplatit celý posun a Správě Železnic přitom ušetřili náklady na demolici.

Dominik

Takže je fér, aby jim přesun zaplatila Správa Železnic a oni dostali objekt a zaplatili třeba jen 50 000,- za rozdíl demolice – přesun?
Buďto zaplatit jen rozdíl, ale pak jim budovu odprodat za odhadní cenu, nebo jim ji nechat za symbolickou korunu s tím, že oni si zaplatí přesun. To by bylo fér.

Fyzikář

Jenže ta budova je pro SŽ zadarmo drahá….tedy prý….píše se to v článku, není pro ni využití

Dominik

No není pro ní využití, ale zas to není důvod ji někomu nechávat „pod cenou“ a ještě mu zaplatit přesun.

Fyzikář

….a to mě vždy fascinuje….erár raději zaplatí statisíce a miliony za demolici, než najít způsob jak se vymotat z “ účetní“ zbytkové ceny.
Ale je to pořád stejné….u nás v roce 1983 srát nechal za 300.000 Kčs zbourat zámek kvůli spadlé střeše….přitom nová by tehdy ani tolik nestála. Prostěv tom byla neúcta k určitým hodnotám. A co je v tom v tomto případě….?

Dominik

Však tu možnosti jsou, buďto odprodat za odhadní cenu a přesun vyřeší Správa Železnic (nový vlastník by max platil rozdíl mezi demolicí a přesunem), nebo nechat za symbolickou korunu, s tím, že si přesun vyřeší nový vlastník, nebo teda zbourat. Nebo čtvrtá varianta, na ceně se dohodnout, s tím, že by v tom byl zahrnut i přesun. V budoucnu by totiž teoreticky mohlo dojít k tomu, že by Správu železnic někdo napadl, že budovu v hodnotě (například) 1 000 000,- Kč, nechali zadarmo a ještě zaplatili přesun, resp. že ji nechali za cenu rozdílu mezi přesunem a demolicí (jistě ten… Číst vice »

Leinad

Tak správu železnic někdo napadne, že platí demolici.

Dominik

Ale platbu demolice, jelikož to bylo potřeba z důvodu modernizace, zdůvodníte asi lépe, než když budovu za 1 000 000,- necháte za 50 000,-

Fyzikář

Žádný přesun tu nikdo nezaplatí…ani obec ani SŽ….možnosti zachování budovy a zároveň i příznivého rychlostního profilu trati jsou, jen bude potřeba dohodnout s ekology dobrý kompromis (kompenzace jejichž rozsah přesvědčí) a investor sáhne hlouběji do kešeně….může to přinést i zlepšení toho rychlostního profilu

Fyzikář

…naštěstí většina zámků přežila barbarské řádění uživatelů….těch různých vojenských posádek nebo Státního statku jako v tomto případě.
Stát to“ždímal“ pro bytové účely (sic!) a to bez koruny na údržbu, dokud se v noci nájemníkům nezřítil strop do obýváku.
Ano… „Konopuště“ to nebylo ale pro naši místní komunitu=obec to byla památka svébytné kultury.
Nebo necháme spadnout všechny ty „řadové“ venkovské zámečky? Schválně snad ne….

Fyzikář

Oprava…. stát….pardon

Pavel P.

Odprodat za cenu přesunu plus odhadní cenu je nesmysl, to by bylo předražené. Nehledě na to, že hodnota budovy, která má být zdemolována, nebude moc vysoká. Druhá věc je, že stávající návrh je ten, že se budova zbourá. V tomto případě skončí SŽ tak, že zaplatí demolici a bude bez stavby. Pokud by někdo zaplatil rozdíl mezi přesunem a demolicí, tak by ekonomický výsledek pro SŽ byl stejný, tzn. zaplatí cenu demolice a skončí bez budovy. Máte však pravdu, že jako řádný hospodář by se měla SŽ snažit z budovy získat co nejvíce. Použít odhadní cenu však vystavuje SŽ riziku,… Číst vice »

Dominik

Odprodat za odhadní cena za budovu + rozdíl přesun – demolice, když Správa Železnic vyřeší přesun, na tom nic špatného nevidím, nebo zaplatí přesun a budovu dostanou za symbolickou korunu, nebo třetí varianta odprodat za odhadní cenu a přesun ať si vyřeší sami. Podstřelení odhadu asi moc nehrozí, to spíš hrozí, že se nikdo nepřihlásí, tak holt se to zboří, když zas tolik o tu budovu nestojí. Aukce by nemusela být špatná, ale stanovit jako minimální cenu rozdíl demolice – přesun, tak to bude skoro jistě pod odhadní cenou, to když už, tak stanovit jako minimum plnou cenu přesunu, i… Číst vice »

Pavel P.

Rád bych se zeptal, co si představujete pod odhadní cenou budovy? Ta nezávisí jen na jejím stavu, ale také třeba na tom, že je v místě, kde se má stavět trať. Odhadní cena budovy ve stávajícím místě proto bude velmi nízká, než pokud by stála o 20 m vedle, a nehrozila demolice (nejspíše právě o náklady na záchranu před demolicí). Obecně souhlasím, že by se měla SŽ snažit prodat za co nejvyšší cenu, a proto navrhuji aukci. Začít však vysokou cenou jen odradí zájemce, a proto navrhuji začít s cenou, kdy na tom SŽ zaručeně neprodělá. Krom toho, i když… Číst vice »

Dominik

To jo, ale stále ta odhadní cena bude nejspíš vyšší, jak cena rozdílu demolice – přesun. Touto logikou, pak ale můžete tvrdit, že je lepší bduovu prodat jen za 20 000,- než platit demolici. To pak záleží, kdo bude platit přesun, jestli nový majitel, nebo by se o to měla postarat Správa Železnic? Jestli nový majitel, tak pak bych asi souhlasil, i když to samozřejmě asi nebude tak výhodné, jako prodávat za hodnotu objektu. Toť otázka, pokud chcete prodat za každou cenu, tak to beru, pak to klidně prodejte za 60 000,- , pro mě by případný nezájem byl spíš… Číst vice »

Pavel P.

Co se týče financování přesunu, tak od SŽ maximálně příspěvek v ceně demolice, zbytek nový majitel. Vlastní organizaci přesunu může realizovat SŽ (pak by ten rozdíl přesun-demolice byl součástí ceny stavby v aukci), nebo by přesun zajistit nový majitel z vlastního (a pak by to nemuselo být v kupní ceně). Pro jistotu by to chtělo požadavek ve smlouvě, že pokud do nějakého data nepřesune, tak se stavba vrací SŽ a bude demolována. Celá pointa aukce je právě ta, aby cena byla skutečně tržní, a ne jen kvalifikovaný odhad znalce. Jinak tvrdit, že je lepší něco prodat za malou sumu, než… Číst vice »

Fyzikář

Ano souhlas….potíž je v tom že nesmyslná legislativa vede k tomu že vlastník stavby budovu buď zbourá za např půl mega anebo za ni při prodeji musí chtít účetní cenu, a to i když by kupující stavbu využil pro veřejně prospěšné účely…

Fyzikář

Jasně…..a když někde budu připomínkovat drastické převrácení krajiny, tak to taky zaplatím, protože investorovi a projektantům se neodporuje, že? ….

Pavel P.

Pokud bude investor nějaké stavby chtít ničit krajinu, která mu nepatří, tak musí nejprve koupit nebo vyvlastnit pozemky. Pokud se jedná o ekologicky cennou lokalitu, tak musí investor zajistit kompenzační opatření, jinak mu stavbu nepovolí. V některých případech by měl problém i s narušením výhledu na nějakou lokalitu (viz vzhled mostu na Výtoni). Pokud chce investor něco dělat s cizím majetkem, tak musí platit. V případě Převýšova se jedná o budovu a pozemky v majetku SŽ (investora), takže odlišný případ, od toho o čem mluvíte. Taky by se vám asi nelíbilo, když by vám někdo zakazoval zbourat si svoji kůlnu… Číst vice »

Fyzikář

Mě se to stát nemůže ale vlastníkům památkově chráněných objektů ano…
Tato budova není památkově chráněna a neumím posoudit jestli by si to zasloužila….má nepochybně regionální význam,…. A právě proto vyvolal návrh její demolice takovou odezvu.
Ta budova je zdařilá a v pěkném stavu po rekonstrukci.
Dráha kdysi ten kraj protnula a jistě to taky vyvolalo emoce. Po 150 letech je mnohé jinak, systém se sžil (lidé vs. dráha), tak bych zasahoval co nejméně.

Fyzikář

Podobnou peticí lze připomínkovat zásah do krajiny, i když nejste její majitel a považuji to za správné. Každý má právo se vyjádřit a svým hlasem tak nastavit měřítko rovnováhy přijatého řešení, tedy směřovat ten kompromis podle svých priorit….
Kdyby se občané neozvali, asi není co řešit….takto je problematika znovu „na stole“ a hledá se nová rovnováha…. dráha vs. ochrana přírody vs. místní komunita…

Já, kdo jiný

Já bych nechal přestěhovat budovu z Ústí n/O do Převýšova. Jako skanzen nepotřebných budov :-))).