Zbahnělé úseky, špatná údržba. Vykolejení vlaku odhalilo systémový problém Správy železnic
Stav kolejí mezi Kolínem a Kutnou Horou. Foto: Drážní inspekce
K problémům na stejném místě docházelo několik let.
K problémům na stejném místě docházelo několik let.
Každá infrastruktura je bezpečná, když se užívá správnou rychlostí (říkají Švédové). Tento případ to jen potvrzuje.
Švédové mohou říkat, ovšem pochybuju, že slovenský paragraf by pomohl lávce v Tróji. Má to své limity.
SŽ a její vedení přežije všechny kauzy. Tutlání, lhaní, neúdržba a následné nehody atd. atd.
Je to hnus. Neumíme nebo nechceme to pravit. Tak tam snížime rychlost. Ať ta vinna není na nás. Tak to funguje i na silnicích. K blití
Na silnicích to funguje podstatně jinak, ale chápu vaši malou rozlišovací schopnost.
celý úsek Kolín-Čáslav na této důležité odklonové trati opravdu výživný, vůbec mne to nepřekvapuje.
Proč něco opravovat, že ? „Ekonomičtější“ je vydat papír – rozkaz a jedeme(?) dál, ni ? Předpokládám, že fírovi dali dejchnout . To zase bude mínusů .
A co třeba pravobřežka, ta už taky má dost.
Tam teď zrovna odbahnili Všetaty-Mělník.
Včera jsem se po pravobřežce projel a pěkně jsem si zahopsal. Bláťák snad každý kilometr. V kombinaci s lokomotivou řady 123 mi byla zprostředkována perfektní masáž celého těla. Je s podivem za jakých podmínek se vozy udrží na kolejích (aspoň tedy většinou)
Ono na větráku je to sice o dost lepší ale za mostem přes řeku mezi Starou Boleslaví a Lysou si vždycky dám stehnama ze spodu o pult.
A to tam jezdím max 80 km/h.
Problém začíná tím, že Skanzen železnic soustavně dlabě na čištění odvodňovacích zařízení (příkopů, trativodů, žlabů), aby byla funkční a vodu co nejdříve odváděla od kolejí. Jinak to dopadne tak, jako v tomto případě – zamokření spodku, následně rozpad GPK a malér je na světě. Pořád dokola. Někdo už musí Skanzen železnic donutit k tomu, že si nemohou hlídat KPI a odměny z proinvestovaných peněz, ale že se o zrealizované investice musí starat.
Mluvíte mi z duše. K čemu častá údržba svršku, když se neřeší spodek?
Jediné, co se řeší, jsou bonusy, prebendy a odklonné pro přátele Skanzenu.
Je to pravda, pokud si pamatuji, spodek se řešil (snad výhradně) jen při koridorizaci.
Ten problém potřebuje jinénře šení. Vlaky si sestavuje dopravce a a parametry o něm má předat SŽ. To znamená i s údajem, že ve vlaku jsou zařazeny vozy se sníženou rychlostí (což dvounápravové prázdné vozy pro přepravu osobních automobilů jsou). Jenže kdyby tady někdo dodržoval předpis a dvojče se 4 nápravami za takovýto vůz považoval, SŽ by zařídila, aby byl vlak o snížené rychosti zpraven a k vykolejení nemuselo dojít. Kdysi, když ČSD/ČD tohle všecjno zajišťovala sama, tahle nedorozumění odpadala. Něco o tom vím, 35 let jsem se tímhle živil.
Dobrý den,
nerozumím Vám. Dvounápravové vozy daného typu možná jsou vozy se sníženou rychlostí (pomíjím to, že když jinde nejsou, neměly by být, někdo v SŽ si ulehčuje život na úkor dopravců), tak v daném vlaku žádné dvounápravové vozy nebyly. SŽ má jasně podat seznam konkrétních typů vozů, pro které nařízení platí, a pak jí dopravce může dát vědět, že ve vlaku takový vůz bude. Když dodá jiný typ, tak to jde celé za ní a DI je ještě milosrdný, když mluví jen o nejednoznačnosti. Protože tam daný typ nedali a tak je to jejich vina (SŽ).
Řada L je řada L obecně pokud vím, zmíněné vozy na L začínají. Jsem přes 12 let u firmy, autovozy jsme vezli jen několikrát, nicméně o nařízení se ví…vůbec se nechci SŽ zastávat, ani v nejmenším, dobře ale vím, že i na opačné straně se najdou lidi mimo…
Dobrý den, děkuji za reakci. Vycházím z článku, kde se píše: Příslušné opatření vydané Správou železnic se totiž týkalo jen dvounápravových vozů řady L, zde šlo o vozy Laaers, což jsou čtyřnápravové dvoučlánkové vozy, tedy každý článek má dvě nápravy. Neznám to nařízení, ale z dikce bych soudil, že s jmenovitě mluvilo o dvounápravových vozech řady L*. Kdyby opatření mluvilo o všech vozech řady L*, co tedy DI SŽ vytýká, když mluví o nejednoznačnosti? Není tam něco o dvou nápravách? A pořád si myslím, že by se nemělo mluvit o řadách, ale dodávat seznam všech typů vozů; nevidím důvod předjímat,… Číst vice »
A když spojíte dva šukafóny (třeba do Regíny), vynikne čtyřnápravový motorák?
Tendence „zábradlí“ vykolejovat, zejména na svršku pravobřežního typu, je známá snad každému, kdo s dráhou kdy přišel do kontaktu.
SŽ mluví o prázdných patrových vozech řady L.
Krytých vozů řady L se to netýká. Takže obecně brát všechno co začíná na L nelze.
To nařízení bude už někde hluboko v archívech SŽ (nejspíš) a prostě jak přicházejí k dopravcům nový lidé, informace se – bohužel – ztrácejí. Nejsem absolutní expert na označování vagonů, ale každá skupina vozů má své, nazval bych to základní označení: Z – kotlové vozy, L – vozy na přepravu automobilů (možná ale mají i další skupinu), U byly po léta výsypné vozy např. na obilí, cement, dnes mají označení i začínající na T. S mají obecně kontejnerové vozy a vozy na výměnné nástavby (např.), R plošinové vozy. Ty další písmenka pak znamenají doplňující označení a například u kotlových vozů… Číst vice »
Není to obecně problém tech úseku nebo stanic, kde se v radu několika málo let počítá s modernizaci..a tak nějak se to za stávajícího stavu doklepe?
Bohužel je to často v řádu mnoha let. Doklepat je jedna věc, kolej s velkými závadami GPK druhá.
Ano, pokud se ovšem těch „několik málo let“ stále neposunuje.
Tak to bylo ve Strašnicích, tam se furt čekalo, že se to nějak doklape a pak se to asi rok před zavřením muselo komplet rekonstruovat, protože na nějaké flikování to bylo příliš rozbité. Ono ty termíny se posouvají u všeho. Řekne se, ty dva roky to vydrží, ale ze 2 let je třeba 5 let.
dobrý tak drahé lokomotivy kupujeme s rychlostí do 200, tratě konečně zvládnout míst i těch zminovaných 120 a prázdne vozy budou umět 80 to je tedy pokrok
Do 200 km/h je pro dopravu lidí, nákladní vlaky jsou do 120 km/h.
Nejlepší traťmistr je mráz.
Kdysi jsme si vyprávěli, že náš tratmistr by se měl zajet podívat do Německa, aby viděl jak má vypadat železniční trať. A německý tratmistr k nám, aby viděl, po čem se dá ještě jezdit.
Němci zjistili už během operace Barbarosa, po čem se dá jezdit.
Vlaky ve válce, 1/4 Operace Barbarossa https://www.ceskatelevize.cz/porady/15006009257-vlaky-ve-valce/223382575670001/
No tak to doporučuju výlet vlakem z Plzně do Münchenu, abyste viděl, jaké tratě ten vlak v tom podle Vás zázračným Německu vymetá.
Z Pilsenu do Münchenu 😛
Toto platí i pro stav silnic a dálnic, bohužel…
Tak to ani náhodou!
Silnice se hodně zlepšily, samozřejmě až na nějaké vícetřídky ve vlastnictví kraje/obce
Ano, s tím s Vámi souhlasím, hlavně u nás v KVK jsou pěkné, ale ostatní, třeba D5, D8, jsou někde takové úseky, kde musíte jet pomalu v levém pruhu a ta díra je tam třeba rok a nikdo s tím nic nedělá. To v Německu není, také tam mají výmoly, ale snaží se je hned opravit…
Na silnicích jsem tak nějak nepostřehl několika měsíční nicvozovkový provoz a několikahodinové výluky při častém upadnutí nějaké neudržované a ztrouchnivělé části vybavení. Taky není třeba měnit každou chvíli geometrii vozidla, abych neutrhl kus silnice a značky odpovídají rychlosti, kterou bezpečně projedu. Nepotřebuji každý den nový manuál k použití.
Nesrovnávám jízdu po kolejích se silnicí, to samozřejmě nelze, jen poukazuji, že údržby i opravy silnic a dálnic nejsou moc kvalitní.Toť vše.
To vůbec není pravda, např 2 letý nicvozovkový provoz Brno Fryčajova. A třeba na objízdné trase Klajdovka – Ochoz Vmax 90 v těch zatáčkách.
Fryčajova je srovnávací optikou ŘSD/SŽ na úrovni vlečky.
NJ je to slendrián, chtělo by to tím bahnem podbít pořádně. Ideálně za cenu mramorového štěrku.
Samozřejmě jakmile je pak dvojkolejná trať myslím novou, tak samozřejmě je i hodně méně výluk a provádí se nějaký čas jen údržby za uzavření třeba jen jedné koleje.
Jinak samozřejmě je vše hodně o penězích a přípravě staveb. Třeba úsek Plzeň – České Budějovice se stále oddaluje velká rekonstrukce a má to za následek že se každý rok vyhodí x milionů na opravy aby to v rámci možností fungovalo. Ale když se to neudělá pořádně to myslím celková rekonstrukce včetně odvodnění a tak, budou se každý rok vyhazovat peníze na nutné opravy.
Kutná Hora – Kolín je prostě zážitkový úsek, kde nám Dobrá správa dopřává plné doušky adrenalinu…
https://youtube.com/shorts/1wC2Tx_jQEo?feature=share
#mynic
Vlnobití na pevnině.
Tohle znám. To byla slušná bouře tehdy na Jadranu…
Tak hlavně že veleslavná SŽ zažádala třeba o schválení ke snesení výhybek a 3.koleje v Hoříněvsi.
Na trati,kde je 21 let zastaven provoz osobních vlaků.
Zbytečně vyhozené miliony.
Ale MYNIC,že?
nepripomina mi tenhle bordel nejakej stav mostu v Praze? Tvl. delam nejdrazsi souteze v Evrope a nedokazu si opravit trat u Kolina…. ubohost.
Sice se údržba tratí za poslední léta zlepšila (i když poměru cena / výkon jsem rozpačitý) vůbec si neumím představit, že se tato státní organizace stará o VRT… Dopravci se soutěží na cenu a nikoho v podstatě nezajímá údržba vozidel, ale infrastruktura je pořád černá díra na peníze a vlastně se s tím nedá nic moc dělat…
Netuším, co má s případem společného soutěžení osobní dopravy na cenu.
Jednak tady jezdí s Os ČD v přímém zadání, druhak tady jezdí ČD s R rovněž v přímém zadání a zatřetí vykolejily vagony nákladního vlaku.
Nepochopil. Nevadí.
Tech 80 km/h nicméně neplatí dokonce ani na SK, a kam se na ně hrabe Hlizov. Takže to asi bude složitější.
Když se vyhazuji peníze na bezvýznamné údržby zastávek, tak se není čemu divit.
co teprve eskalatory a vytahy, modrá zábradlí
Někde to má význam, někde ne. Myslel jsem to spíš obecně, že trať by měla být VŽDY prioritou, zastávky/nádraží až něco druhořadého. Bohužel, mimo koridory je spousta tratí, kde se i do menších zastávek „nalilo“ hromady peněz, ale s tratí neudělalo nic.
Třeba Vlašim-Trhový Štěpánov. Dávno ukončený provoz. Ale dělala se rekontrukce tratí, nové přejezdy, i nějaké to modré zábradlí přibylo, když o tom tak přemýšlím. Ale zrovna zastávky moc údržby nedostaly, i když třeba Zdislavice by byly na pořádnou rekonstrukci (je to jediná, kterou autobus míjí, tak pokaždé na ní koukám, když tudy jede, včetně toho přejezdu (když se tam ještě jezdilo, byl tam jen kříž, žádné zabezpečení), co zabezpečuje ten nic provoz co tam je).
Budova zastávky Zdislavice je majetkem obce. Akorát otázka co s takovou zříceninou chtějí dělat.
Velmi hezký je např. nový krásný trvale jezdící eskalátor v Brně-Králově Poli na 1.nástupiště, kde reálně žádné vlaky nejezdí. Ale děti mají radost z atrakce.
Opravdu bylo levnější opakovaně to místo flikovat, než to udělat jednou pořádně? Když k tomu připočítáte i to řešení následků nehody, tak to levnější nebylo určitě.
Promiňte, ale myslel jsem to obecně, že by mělo SŽ v prvé řadě řešit tratě a ne ztrácet čas/peníze rekonstrukcí zastávek.
A až někde spadne kus zastávky, zase budete psát, že má SŽ řešit rekonstrukce zastávek a ne údržbu tratí. Já bych spíš ocenil, kdyby SŽ dělala pořádně vše, co dělat má – a pokud na něco nejsou peníze, tak to pořádně vyčíslit. Flikovat to a doufat, že to nějak dopadne, není cesta.
Já ale mluvím o rekonstrukci, Vy o renovaci. Samozřejmě je třeba to nějak udržovat, nikdo nechce rozpadající zastávku. Na druhou stranu, na trati, která je půl století, má se zastávka pouze renovovat, ale rozhodně ne rekonstruovat.
Jenže časté flikování se dělá z rámcovky a moc se neřeší, co se vyfakturuje. Pořádná oprava = investice = složité a soutěž 😀
Peněz má SŽ na údržbu víc než dost, musí být efektivní.