Zaveďme rozchod 1435 mm na Ukrajinu a do Moldavska, navrhuje studie Evropské komise
Obnovený provoz na trati z Rachova do rumunského města Valea Vișeului. Foto: Ukrzalycnija
Napojení na standardní rozchod má urychlit obnovu Ukrajiny po válce.
Širší rozchod je samozřejmě lepší. Technokreténi a politikáři se samozřejmě opět postarají o krok zpět…
Když nám SSSR po válce sebral Podkarpatskou Rus a Polsku jeho východní oblasti, přerozchodování tamějších železnic bylo otázkou krátké doby. Je opravdu ekonomičtější stavět nové tratě, než přerozchodovat stávající?
SSSR už mal k dispozícii flotilu svojich vagónov a lokomotív a len prispôsobil novo nadobudnuté územie svojim štandardom
v prípade Ukrajiny a Moldavska obe krajiny majú širokorozchodnú sieť a flotilu vagónov. Pre ne sa budú musieť riešiť nové lokomotívy, nové vagóny, a zmena rozchodu.
asi uz se nikomu z velkych hracu moc valcit nechce, kdyz se vynoruji tyhle temata – ze by se blizila doba, kdy se budou zase z kulek lejt pismenka???
to záleží na stavu hliněného obra, tj. Russka.
Velké slovo má i Čína, která má zájem expedovat vlakem zboží do Evropy. Původně územím Ruska. Nyní je takové rozhodování složitější, ale když se jedná o peníze jde politika stranou. Uvažovalo se na ruské trati vytvoření splítky a zrychlit dopravu. Čína tvrdí, že tak během tří dnů je schopná do Evropy až Londýna dovézt čerstvé potraviny.
A EU by za to mohla převzít avtoscepku povinně. Digitální spřáhlo zahodit.
To mělo být už dávno.
Sakra, to je zájem. A proč je široký rozchod ještě stále v Pobaltí a Finsku?
Finsko je natolik oddělené a nespojitelné, že to nemá smysl. Via Baltica bude normálněrozchodná, pokud vím. Pokud někdy bude i ten tunel, tak asi stejně nebude v plánu, aby vlaky jezdily dál než do Helsinek. A na jediný hraniční přechod se Švédskem to asi taky přežije s přestupem/překládáním (osobní doprava tam zatím není a nákladní taky moc ne, jezdí po moři).
Pobaltí už je otázka, ale hranice Litvy s Polskem je taky tak krátká, že Via Baltica jako spojnice nejspíš bude stačit a sítě zůstanou oddělené.
Rail Baltica. Via Baltica je silnice.
Když vidím, jak složité, dlouhodobé a finančně náročné je přejít v tak malé zemi – ČR z 3kV na 25kV, tak si nemyslím, že by Ukrajina opustila široký rozchod dříve než za 50let…
Záleží na politicích…
Jednoho dne snad bude UA v Schengenu. Přesunout přestupy z pohraničních zapadákovů do Lvova (od PL, SK i HU), a tedy asi přerozchodování Podkarpatské Rusi (s trochou štěstí včetně civilizovaného napojení Užhorodu na SK), mi dává celkem smysl.
Ale dál na východ to jako smysluplné moc nevidím.
A ty přeshraniční proudy ze Lvova na Maďarsko budou? Respektive už před válkou s přestupy byly?
Osobně bych viděl nějaký velký terminál pro nákladní překládku ve Lvově a v Oděse. Tím by vše od Lvova na západ a jihozápad, prostě od magistrály Lvov – Oděsa bylo 1435 mm (celé Moldavsko). V Další etapě (možná za 30 let-životnost zařízení, vlaků) vy se posunula hranice 1435 mm na vše na západ od Kyjev – Žmerynka – Oděsa a terminál ve Lvově by se nahradil terminálem ve Žmerynce. Dále na východ je to obrovském množství nákladních vozů. Dálková osobka by přes 1435/1520 asi musel zůstat na Talgu.
Ani trasy do zbytku EU?
Ns RO jsem, pravda, zapomněl. Ale tam je to podobné, roli Lvova by patrně sehrála Oděsa. Prostě „přesunout opruz do místa minimálního tranzitu“ a pak asi tečka.
Po přerozchodování bude dalším krokem masivní nasazení motoráků 810, odstavených u nás po náhradě vlaků autobusy (což je místní pojetí podpory železniční dopravy). Ještě dojde na má slova, a brzy se na UA svezou i v motorech 843. Do roka a do dna.
Však to můžete i dnes. Systém 1435 je v Zakarpatí hodně rozsáhlý, můžete klidně „Šukafónem“ z Čierné až do rumunského Satu Mare.
Do Mukačeva jezdily slovenské Regíny.
Jsou ŠRT Šukafony 810.8XX (něco), dva kusy, pak jsou nějaké ŠRT Hurvínky 809 něco, a snad i ŠRT rybáky Ce, ale tím už si fakt jistý nejsem. 😅
Ale Mlho… My zde hovoříme o rozchodu 1435 mm.
Jednoho Hurvajze, dva Šukafóny (bez Rybáků) nechte pro tentokrát spinkat, Ano?
Stále jazdia. A boli časy tesne po revolúcii, keď chodil rychlik z Poľska cez Čiernu a Satu Mare až do Cluj Naplca..neviem či aj nie ďalej.
V SSSR nic jako 810 a 843 nikdy nejezdilo, tyhle výkony byly v busech vždycky.
to jenom u nás si stále někdo myslí, že 810 je lepší než bus 😉
Nebo taky v opačném extrému – ve Čmeláku s jedním klasickým vozem. Nafta se tam dodnes moc neřeší.
Přinejmenším АЧ2 by srovnání s 843 určitě snesly, dokonce z velké části vzešly právě ze Studénky.
Tady
https://www.elogistika.info/pro-lotyssko-je-prilis-brzo-na-uplne-opusteni-sirokeho-rozchodu/
je oficiální stanovisko Lotyšska k úvahám o přechodu na 1435 mm. Řekl bych, že ostatní pobaltské země se na to dívají podobně.
(Ale nechci nikomu ze zdejších diskutujících brát potěšení z ventilování pocitů a rozšiřování nepodložených spekulací. Jenom si myslím, že by bylo rozumnější držet se při zemi.)
Když ony „baltské“ železnice žijí v podstatě jen z tranzitu z východu do přístavů = mají problém, že by chtěly sever-jih 1435 a východ západ 1520.
A to je takovej problém si pořídit SJ magistrálu 1435?
Bejvávalo…
Oficiální stanovisko je, že to nechtěj platit celý ze svýho (jako kdyby snad ve členských zemích EU z východní Evropy někdo v posledních 20 letech platit podobnej infrastrukturní projekt z národních zdrojů)… Pak je tam (víceméně osobní) názor ministra dopravy, který si myslí, že Lotyšské širokorozchodné tratě budou hrát klíčovou roli při přepravě materiálu na obnovu poválečné Ukrajiny…
Jak se má číst ten rok 2025-26 – TO LZE ČÍST, ŽE DO TÉ DOBY MÁ BÝT výhled, NEPŘEROZCHODOVÁNO.
A na rovinu – jestli tu válku neprohrajeme, žádná doprava do Ruska nebude … doufejme. Rusko se nezmění a bude hledat možnosti odvety.
Myšlenka zásobovat Ukrajinu stojí za úvahu. Ale z dlouhodobého hlediska – užší průjezdné profily znamenají pro zásobování ruského útoku určitou komplikaci. Tak proč to neuskutečnit? Nakonec i to tak bylo. Někde jsem četl, že dráha do Varšavy za cara byla také 1435 a ne 1524 mm.
Nikdo neříká, že se nutně přerozchoduje celá země, každá kolej do šturcu a každá vlečka.
Nicméně několik páteřních koridorů na 1435 mm by dávalo smysl úplně stejně, jako dávají smysl ve Španělsku nebo v Pobaltí. Tam, kde se to bude napojovat a křížit, se dají udělat splitky. Na Ukrajině s tím mají docela zkušenosti – na OpenRailwayMap je krásně vidět, kolik mají dvourozchodných tratí u hranice se Slovenskem a Maďarskem.
No zrovna v zakarpati je to diky tomu, ze to byla soucast CR… a zapdni cast urajiny pak soucast Polska…
Určitě ne kvůli, že sousední ekonomiky měli normální rozchod.
Změna rozchodu má politický význam. Rusku to podstatně ztíží další invazi, když bude na Ukrajině jiný rozchod než v Rusku a Bělorusku.
Ještě že dnes je na dobytém území vlak za vlakem… Držte se mašinek a do úvah o věcech kterým nerozumíte se nepouštějte.
Ruska armada je na zasobovani vlakem zavisla, proto se utoci na zeleznicni sit na okupovanem uzemi
To že jede vlak ze skladu ze Sibiře několik tisíc kilometrů, ještě neznamená, že tak dojede až na Donbas. Tam se motá tak několik vlaků s palivem, asi dva už zničili raketami, zbytek nedává takticky smysl.
Tak si přečtěte předválečné analýzy NATO (oficiální) – ruská armáda stojí na železniční a potrubní dopravě – je postavena na tom, že zásobuje auty přední linii max. 80 km.
Na tom stojí i obraná strategie NATO – asi tak od 70. let minulého století – znemožnit tuto přepravu, umožnit útoky při průniku sovětských/ruských kolon dále než těch 80 km. Jediný problém je, že to znamená okupaci části území členských zemí a to je politický problém.
Zásobuje přední linii max. 80 km při Ukrajinských schopnostech střílet na 100 km. Házení kilometrů od fronty nedává smysl, když neberete v úvahu vzdálenosti, na které je schopen protivník střílet. Ty vzdálenosti z frontové 100 km na východ v podstatě odpovídají hranici z roku 2021, takže to je jak jsem to psal, na nově dobytém území vlaky nejezdí. Kromě jednoho obrněného a několika vlaků s cisternami.
I kdyby se nakoupilo mnoho vozů s vyměnitelnými podvozky ušetřil by se majlant než předělávat celou infrastrukturu. Pro Ukrajinu naprosto dostačující. Koleje zůstanou, dotčené peróny se přizpůsobí, samozřejmě jde především o mezinárodní dopravu a dokonce soupravy s automatickou změnou rozchodu již existují. Nákladní doprava využívá terminály. Výhoda je, že tam je větší průjezdný profil takže normální vůz RIC nemá nejmenší problém.
Stejně to tam maj v dezolátním stavu, tak při obnově se to překope.
Vize to je pěkná to ano ale to nejdůležitější…kde na to vezmou prachy?
Teď mají problém, že mají moc peněz. Takže zdroje jsou. Ale problém je spíš co za ně seženou.
Hádejte… Fyjala jim je rád dá…
Jak dlouho se náklad v těch terminálech zdrží a kolik peněz stojí každá jednotlivá překládka?
Když si to UA zaplatí tak klidně ale od EU ani korunu
Víte, o tom nerozhodují křiklouni z internetů 😉
Uživatel trvale zablokován pro nenávistné chování.
Co jsou to ty internety? Já vím jen o jednom.
Z russáckých reparací.
EU už teď slintá blahem jak si z UA udělá další autoland nebo něco na ten způsob. EU si najde způsob jak si ty náklady nechá zaplatit.
No, to mi na tom také přijde smutné, že v tom hned vidí hlavně poměrně jednostrannou obchodní příležitost. Kladná věc pro nás by na tom mohla být jen ta, že bychom omezili míru své závislosti na autech a našli si rozmanitější živobytí.
Staré EU se právě nemusí líbit, že budou ztrácet ve hlasování vůči novým státům.
EU ne, investoři ano. To je jejich podstata.
Píše občan státu, jehož provoz stojí z valné části na dotacích z EU 😀
To není pravda.. A za chvíli ještě méně, až se tam bude posílat více než přijde, kdy už teď to jsou peníze na plno číčovin, co si prosadil různý lobing a politici, co si za cizí peníze kupují svoji pseudodůležitost.
Vite co byl Marshaluv plan?
Nenechat spadnou rozbité ekonomiky ke komunismu? To tady asi opravdu nehrozí..
Ony bez pomoci spadnou do jiných sraček než byl reálný socialismus…
(BTW, komunismus zatím nikdy nikde nebyl.)
Já vím že nebyl, ale USA měla strach z toho, že by tam být mohl, proto se taky před válkou celý západ více bál SSSR a nechal vyrůst třetí říši.
Rudý = internacionální socialismus, hnědý = nacionální socialismus. Moc velký rozdíl nevidím. A s tou kalkulací, že AH půjde proti IVS – to také nebylo nijak jisté. Také SSSR hezky dodával suroviny až do 21/6/1941…
USA byly zahleděné do sebe a (když už) tak se koukaly na Pacifik. A Británii bylo jasné, že AH před útokem na SSSR bude muset projít spojeneckým Polskem (protože to, na rozdíl od ČSR) jejím „spojencem“ bylo.
A kdo to bude platit? Vždyť jen uvedení dopravní infrastruktury do původního předválečného stavu bude stát spoustu peněz.
Jenže už ten předválečný stav byl dost katastrální. To, co přímo nezničila válka, trpí teď ještě víc nedostatkem peněz na údržbu. Tak jako tak se bude muset velká část infrastruktury kompletně obnovit, takže je namístě se zamyslet, jestli při té příležitosti nepostavit i nějaké normálněrozchodné trati.
Ak budu pri tych opravach aj tak musiet prerabat tri stvrtiny uplne vsetkeho, tak to mozu aj rovno prerozchodovat s minimom nakladov navyse.
Minimum nákladů.. Až na ta vozidla..
Vozový park je až na výjimky nic moc. Šroty po válce prodaj do Ruska, tam to bude ještě 100 let sloužit.
V Rusku teda má osobka mnohem nižší věk, než na Ukrajině. To že je nic moc taky neznamená, že mají na nový, když tam není ani ty padesátidolarový důchody.
RZD má mnohem, mnohem lepší vozový park, než UZ: co by s těmi jejich šroty dělali? To samé BC: náš president řekl, že magistrální tratě musí být v pořádku. Tak jsou a jezdí se po nich 200, a na nových stodolách! 🤷🏽♀️😎
Ty, kdyby to bylo v Rusku, tak bys měl pravdu, ale Ukrajina má beztak většinu vozovýho parku šroty. Staré stodoly Ammendorf ještě z SSSR, většina sice Reko, ale pořád starý stodoly – jako u nás Ypsilony. Staré električky „prigorodnyj“ taky z SSSR, taky některé Reko, ale taky není po čem plakat. U části vozového parku jde vyměnit podvozky, otázkou pak je jenom průjezdný profil, no a jestli ty podvozky na 1,435 mm jsou. Lokomotivy taky žádná hitparáda, a jak by se to dělalo postupně, no tak by se postupně vyřazoval, odprodával a nakupoval vozový park, no. To je fakt to… Číst vice »
Jj, to se u nás osvědčilo – ještě jsme ani nedokončili rekonstrukci 1. koridoru a už rekonstruujeme některý úseky podruhý nebo potřetí. A děláme to i přestože víme, že rychlost i kapacita bude stejně nedostatečná…
Takže údržbu dělat, až když se zavede pomalá 30 km/h?
Generálka by se měla dělat každých 20 let, tak to vychází.
To by bylo skvělé. Přímý lůžkový vlak Praha – Charkov , 2 200 km. Ale pokud by chtěli poevropštit všechny tratě Ukrzaliznice, to potrvá a bude to stát trochu víc peněz. Vždyť ČR není schopna zavést VRT. při ani ne polovičních vzdálenostech, a na Ukrajině – 600 000 km² je VRT řekl bych nevyhnutelná. Užhorod – Charkov měří 1 400 km, Užhorod – Oděsa 1 034 km, Užhorod – Kiev 900 km. Do Lisičansku je to 1 660 km. Tohle není možná ani na desítky let ale na staletí.
Na druhou stranu stavět VRT v ukrajinských pláních je mnohem jednodušší a levnější. Maroko už má díky jednoduchému terénu taky VRT.
Taky na UA budou dřív než tady.
Také úplně jiná struktura osídlení. Ale jestli tu chceme také rozlehlou pustinu a pár velkoměst… Lepší stav tratí a nějaké dálkové by to sneslo, na druhou stranu jsme tu funkci už do značné míry přidělili silnicím. Možná bylo to rozcestí tam.
Však ale lůžkový vlaky jezdí, jenom na hranicích přehodíš podvozky. 🙄
Tam jde spíš o náklad.
Bývaly časy, že se převazovaly i nákladní soupravy. A na obou koncích byly spojovací vozy – na jednom čele vozu SA-3, na druhém šroubovka. Vozilo se tak např. palivo pro bratrskou armádu nebo některé chemikálie. (A kvůli nesouladu obrysů se to v některých případech muselo instradovat jako překročená ložná míra.)
To už staví Jančura, ne?
jojo, prej letos místo dovči, jel budovat koleje na Zakarpatí… je někde těsně před Mukačevo hbf
prý mu to poradil jeho kámoš, nějaký Chcimír. Psali to na Tiktoku 😀
Ne, ten chtěl zadrátovat krátký frcek do Užhorodu.
Ale jako jo, vložte mu do huby co neřekl, a máte další důkaz toho, jaký je to lhář. Prý sežral prezidenta!
Říká vám něco humor?
Ne, to on nezná.
„A, pán je autista? Račte dál!“ 🤷🏽♀️
Podle mě naprostý nesmysl. 1) problém není v interoperabilitě, ale např. v kapacitě normálněrozchodných tratí v zemích přiléhajících k Ukrajině. Přivést normálněrozchodnou trať z Ukrajiny např. na Slovensko nemá žádný smysl 2) kompatibilní doprava bude vyžadovat menší ložení a (zatím) klasické spřáhlo. Mohli by vnitrovozy ložit víc, ale museli by neustále řešit, že vozy ven se loží míň 3) na Ukrajině je v nákladní dopravě mnohem větší vnitro, než obvykle u nás. Připravili by se o spoustu výhod plynoucích ze širokého rozchodu 4) automatické spřáhlo už mají – stihne ho Evropa zavést do doby, než se začne přizpůsobovat Ukrajina? Aby… Číst vice »
No, je pravda že v 21. století je možná jednodušší udělat plně automatizované/robotizované překladiště intermodálních kontejnerů/innofreight vozů (jak dlouho by mohlo trvat přeložit celý vlak na paralelní kolej kdyby to dělalo třeba 10 autonomních robotů zároveň? Kontejnery v lodních přístavech se takto přerovnávají už mnoho let)
Na tom je akorát nešikovná ta potřeba nákladné manipulace čistě pro tento účel, pokud nejde o překládku z jiného módu (ovšem, Evropa se snaží být do té doby na kamionech, tak bude i změna rozchodu v tomto případě zbytná). Zabere to čas, musíte s každým nákladem vozit 2 až 4 tuny plechu (kontejner) a nadále to nebude zadarmo; automatizace sníží počet „levných“ dělníků, ale zvýší počet „drahých“ IT, plus na to někteří nebudou mít hlavy.
Aneb jak do ad absurdnum rozvést něco co nikdo ani nechce a nikdo nepsal. Zmatečný komentář. 👎
Když by si natáhly normální rozchod za své hranice, ne jak dnes široký k sousedům, tak si tím natáhnou i nějaké pracovní místa a peníze z překladu.
Spřáhlo na normálním rozchodu funguje v Kiruně celkem dobře.
Zdravím, a jdu s prosbou o pomoc.
Dostala jsem k překladu specifikace/příručku k vagónům od ÖBB. Nevypadá to zas tak složitě, ale moje terminologická slovní zásoba v tomhle ohledu není dokonalá. Neměli byste tip na nějaký slovník (buď česko-německý, nebo pojmový) z oboru?
Zkuste se zeptat spis tady, treba v sekci Rakousko: https://www.k-report.net/discus/messages/28/28.html?1689599176
ČD Cargo vydalo v r. 2004 papírovou publikaci Průvodce nákladní přepravou č. 19, jehož obsahem je česko-německo-anglický slovník z pojmů přepravy a spedice. Mám ho v pdf, kam ho můžu poslat?
Poprosím na Lissi117@ seznam. cz (mezery si samozřejmě odstraňte). Děkuji
Možná by se mohl hodit i německo-anglický železniční slovník, ten mám taky v pdf…
Význam železnice v dopravě ze zřejmých důvodů zcela jistě poroste a tak se postupná změna rozchodu jeví jako nezbytný krok.
Nu, kéž by. Zatím se podíl drží nízko a nechce se mu stoupat zpět, v kontextu dosavadních úprav infrastruktury. Že stále stoupají celkové objemy, a s nimi tedy trochu i ty na kolejích, je jiná věc, v souvislostech ovšem ne příliš povzbudivá.
Polská širokorozchodná trať z UA hranice do Katowic má délku cca 400 km a mj. není elektrifikována. To jen pro představu, o jakých vzdálenostech se tady bavíme.
Ten dokument jsem zběžně četl a opravdu nechápu, jak si komise tu stavbu na polském území představuje, když získání EIA na každý kilometr liniové stavby zejména v hustě osídleném Slezsku a Malopolsku je proces na roky.
Taková stavba by byla reálná možná za deset let a já se ptám, Antone Pavloviči, nebude to pozdě?
Takze v Polsku postavi 200 km dalnic kazdy rok, ale je nepredstavitelne, ze by zrekonstruovali 400 km existujici zeleznicni trate?
Asi byste se divil, ale příprava každého z těch kilometrů trvá téměř tolik času, jako u nás. Minimálně osm let.
Plus výstavba a jste na těch deseti letech, o kterých píšu.
Budou mít nové dálnice. Na co by ještě rekonstruovali železnice, nota bene ve stopě nevyhýbající se sídlům (což je ovšem jediná šance, jak na ně dostat věci a lidi bez překládky a přestupu navíc)?
Wehrmacht zvládal v r. 1941 desítky kilometrů ze širokého na úzký za den. Pravda tehdy jen převrtali jednu kolej na dřevěném pražci, za to dělali i v dosahu dělostřelectva a letadel. To přerozchodování ale nebude z roku na rok, řekl bych že Ukrajina by využila už jen ty staré betonové pražce na nějakou jinou trať.
Kolejnici, nikoli kolej. Pod palbou na tom dřeli zotročení místní obyvatelé. A hřeb lze zatlouci i bez vrtání.
Pod palbou na tom dělali Německé ženijní jednotky, které k tomu už právě proto vycvičili.
Široký rozchod je výhodnější, „stodola“ je prostornější, SV je pohodlnější lůžkový oddíl, než klasický WLAB, no a nákladu taky víc napresuješ.
Tak proč, proboha!? 🙄
Že by dražší výstavba? A nutnost vypravit velký vagon i pro menší náklad?
Je to pohodlnější, nejenom ruský, ale třeba i španělský rozchod. Ono to nevzniklo jenom tak. 🤷🏽♀️
Ale proč to předělávat? Vždyť Slováci, Poláci i Maďaři mají ty ŠRT, překládací terminály, to funguje bez problému. A vagonům se vymění podvozky, funguje to tak bez problému od WWII. Tak: k čemu?
Já to asi fakt nepochopím. 😅
Využívá se vůbec ještě někde ta výměna podvozků? Spousta spojů zanikla a jinak se často přestupuje do jiné soupravy. Platí nejen pro Ukrajinu, ale i pro Pobaltí.
Tak, až „jak dopadne ta srážka“, protože teď nic do RF, ani Běloruska nejezdí. To samé na Ukrajinu, tam jezdí, ale Šukafon RR ZSSK, ne WLABmee.
Tak jako jinak normálně jezdí přímé vlaky Berlin – Pitěr, Berlin – Moskva, Warszawa – Moskva, no a samozřejmě přímé vozy, Bc Wien – Minsk, RZD Wien – Moskva, UZ Wien – Kijev, atp.
Jenže teď je to všecko passé, že jo.
Vídeň – Kyjev jezdí, a podvozky vyměňují.
Anebo naopak stačí jeden vagon tam, kde na normálním rozchodu už musí být dva.
Široký rozchod je výhodnější, jinak by všude bylo 760 nebo 600 mm.
Prejazdný profil nemá priamy súvis s rozchodom. Napr. Švédsko má štandardný rozchod, ale širší prejazdný profil.
To jsem nevěděl! 👍
Tak USA nebo Kanada taky. Nebo Betuwerute……
A naopak Británie přes normální rozchod má průjezdný profil (mimo trati do Tunelu) menší.
Blanenský tunel, kam se vešly dvě koleje starého průřezu, nikoliv už 2x UIC-GC, a tak se vedle musel stavět nový. A nemálo tratí v ČR také neumožňuje UIC-GC, jelikož je kdysi se používalo několik menších průřezů.
Již dlouhe desítky let je obecně známo, že největší brzdou rozvoje železniční dopravy v Evropě je zoufalá interoperabilita. A protože železnice je bezesporu nejekologičtější dopravní prostředek (někdy ekologičtější vodní dopravu ze soutěže diskvalifikuje prostá geografie), snahy EU o zvýšení tržního podílu železnice budou narůstat. Pro dosažení interoperability poždadované pro členské státy EU bude nutno přebudovat železniční sítě pobaltských republik, Ukrajiny a Moldavska přebudovat celé. Přestože bude svedeno mnoho vášnivých sporů a hádek až krvavých, nakonec se tento krok ukáže jako nevyhnutelný. Mimochodem změna rozchodu není změna průjezdního průřezu.
Dobře, ale co je primárním cílem, čeho se má dosáhnout: možnost přepravy nákladu, aniž by se musel překládat (Haniska pri Košiciach a spol.), nebo možnost vozit pasanty, aniž by se musely měnit podvozky, nebo co?
Oboje. Plus strategické oddělení od sítě nebezpečného souseda (domnívám se, že tento důvod nakonec přiměje ke změně rozchodu i Finy). Interoperabilita znamená, že vozidlo jakéhokoli dopravce z kterékoli země EU může být provozováno na kterékoli části železniční sítě EU. To se nám stále může zdát nemožné, nicméně EU do této vize investuje ohromné prostředky a dosažení úplné interoperability se pomalu ale jistě blížíme. Já se toho tedy nedožiju ani omylem, ale na tom nezáleží. Jde prostě o to, aby bylo možno v rámci EU, Švýcarska a Norska možno přepravit kohokoli či cokoli kamkoli bez překážek. A překládka, výměna podvozků nebo… Číst vice »
Já jsem výměnu podvozků zažil, 4×, a za „značnou překážku“ jsem jí nepovažoval. 🤷🏽♀️😅 Za „značnou překážku“ považuju, když se v RegioŠuku posere Klimaanlage, nebo dojde pívo. 😂
Ale jo, já to chápu. No, uvidíme, na to jsme stejně malí páni.
Vy ale nejste ani nákladní dopravce ani speditér a ani odesílatel či příjemce zásilky. A zkuste se zeptat pana Šimrala, jak by jejich konkurenceschopnost ovlivnila nutnost cestou z Antverp nebo Brémského Přístavu (Vyznavači jazykové kultury nádražní plechové huby, skočte do zdi!) přeložit všechny vlaky na pohraničním překladišti. Pokud by v moSSkaliSStánu byl volný trh aerolinek, tak by ta zoufalá zaostalost, ve které jste si užil svou chvilku rozkoše z převázání podvozků, z trhu zmizela úplně. Logistika spojená se změnou rozchodu je ekonomicky tak náročná, že prakticky zlikviduje nákladní přepravu po železnici. Viz objemy přepravy mezi Francií a Španělskem. Vás pokus… Číst vice »
„…strategické oddělení od sítě nebezpečného souseda …“
… je např. na rusko-čínských hranicích (v Mandžusku je pořád ještě část sítě širokorozchodná) zajištěno dálkově ovládanými výkolejkami.
Ale to už nikdo z nás diskutující nebude naživu.
To je přece úplně jedno. Kolik bylo naživu prvních severoamerických kolonistů, když vznikaly USA?
Nu, kéž by. Zatím je to už nejméně 30 let „bude“, a leckde kráčíme dosud směrem přesně opačným. Tak snad jednou, a ne jen naoko.
Protože není důvod rozhod zemi, některými ekono.icky nechceš mít nic společného. Nadto rozchod agesivnihosouseda je bezpečnostní riziko.
Jak dlouho to je, co chtěli Rusové širokorozchodnou trať do Vídně? Doba se mění…
Pro ně by to byl symbol dobytí Vídně. Koneckonců mnozí rakouští politici za tanec s krvavým klerofašistickým vrahem nabízeli o mnoho víc a dodnes by se rádi hřáli v jeho blízkosti.
Někde v Bohumíně bylo jedno širokorozchodné kolejové pole, které slavnostně poklepal tehdejší premiér Miloš Zeman jako předvěst prodloužení LHS ze Slawkowa 😉
Je to tak, myslím že ty kolejnice měly dokonce stříbrný povrch 🙂
Lesklý to bylo, ale už si nepamatuju, co to bylo za materiál. Myslel jsem, že nerez, ale netvrdím to jistě 🙂
Stříbřenka, práškový hliník + nitrolak.
Nebylo už na přelomu tisíciletí levnější máčeni v roztaveném zinku?
Nemyslím, že Ukrajina někdy plně přejde na standardní rozchod.
Určitě dává smysl protáhnout příhraniční tratě a v delším horizontu i pro nové VRT se smíšeným provozem. Ale přerozchodvat celou rozsáhlou a fungující síť není ekonomické.
Mimochodem VRT na Ukrajině vzhledem ke vzdálenostem a rovinatému terénu bude možná dřív než později. Pokud navíc jejich stavbu v koridorech TEN-T a se smíšeným provozem, který urychlí export zboží do EU, podpoří EU bude to ekonomicky velmi pěkně vycházet.
Step by step. Neprerozchoduješ to za deň, ale v priebehu desaťročí áno. Tá sieť bude beztak potrebovať masívne rekonštrukcie.
Paradoxne, pre UA bude po oslobodení celého územia možno oveľa dôležitejšie prerozchodovanie východu (aby tamojšie trate boli nekompatibilné s ruskou technikou), než trate pri hranici s EÚ.
Není třeba vymýšlet kolo. Podobný problém se řešil u baltských států a výsledkem je, že hlavní trať propojující největší města oblasti se zbytkem EU v rámci sítě TEN-T se staví s „evropským“ rozchodem a zbytek sítě zůstává (alespoň prozatím) s rozchodem sovětským.
Stejně tak Španělsko – které má svůj široký rozchod a na hlavnách tratích „normální“ rozchod.
Ovšem z jiných důvodů – aby měli na výběr z většího počtu/konkurence rychlovlaků, které si můžou koupit.
Obecně jim ale několik různých rozchodů nedělá problém.
Blbé akorát je, že 1520 a 1435 mm jsou příliš blízké na to, aby to šlo postavit jako trojkolejná splítka.
Jde to jako čtyřkolejná splitka, z jedný strany máš 1,435 mm, z druhý 1,520 mm:
https://gdb.voanews.com/ADDA6FAC-FC0D-4B6D-9DFB-EA0F292D9344_w1023_r1_s.jpg
Je tak propojena RF s KLDR, Ukrajinci to taky mají.
Já vím – akorát čtyřkolejná splítka už docela dost omezí obrys použitelných vozidel (vůči infrastruktuře).
Navíc na zhlavích se ta splítka rozplétá do dvou paralelních kolejišt, takže význam spočívá jen v užším pásu dráhy v širé trati. Což může mít význam, ale jinak je to dost komplikace proti dvoum paralelním kolejím.
Na širokorozchodných tratích přece platí ruský průjezdný profil, takže obrys UIC by na nich neměl mít problém…
Nehledě na to, že to je mnohem realističtější a schůdnější plán, než přebudovat celou ukrajinskou síť na britský rozchod. Jedna věc je, dejme tomu, vybudovat paralelní trať, a nebo tu čtyřkolejnou splitku, na nákladních magistrálách, druhá věc je přebudovat celou síť, včetně posledního depa, včetně poslední vlečky, na jiný rozchod. Možné to je, co by to nebylo možné, akorát, krom teda šílených nákladů, je to vise na stovku let minimálně. Teda leda, že by přišel zase nějaký „Führer“, jako byl Adolf Hitler: to by pak šlo, ti se s tím v „Russlandu“ fakt nesrali! 😎 No dobře, ale to je… Číst vice »
Teda leda, že by přišel zase nějaký „Führer“, jako byl Adolf Hitler: to by pak šlo, ti se s tím v „Russlandu“ fakt nesrali!
Čo sa babe chcelo, to sa jej aj snilo.
Zkuste se na Google mapách podívat na úsek Portbou-Cerbere 🙂
Nápad jistě dobrý. Ale říkám si, jak dlouho trvala změna rozchodu v Liberci+Jablonci… A co teprve celá země?
S tím už má zkušenost Německo. V archivech se to najde.Spíš je problém v nutnosti nového vozového parku. V zapasech už moc lokomotiv asi není.
Kousek dnešní západní Ukrajiny měl normální rozchod ještě před příchodem Němců.
Ano, však nám a Polsku patřilo slušné území.
Nu, „patřilo“… Patřilo místním, kteří se k nám tehdy „přifařili“. Nehrajme tyhle velmocenské hry, pokud se nám nelíbí u jiných. 🙂 Jo, bylo o dost jednodušší tam jet třeba na návštěvu nebo na dovolenou.
Patřilo čechoslovákům. A to jsou obyvatelé československa. Nehrajte tady separatistickou notu. Stačí to na Moravě.
V průběhu druhé světové války v oblasti pohybu východní fronty těch změn rozchodu proběhlo několik v krátkém čase. Ovšem to bylo na dřevěných pražcích s hřeby a tratě měly nižší únosnosti a dovolovaly nižší rychlost, než je dnes žádoucí.
Třeba trať do Jasiny – viz. rychlík Praha – Jasyba
Pravděpodobně o něco méně. Po této válce tam zůstane značná část infrastruktury rozstřílena a celý zbytek značně poduržovaný. Ve stejném stavu bude i většina vozidel. UZ se rozhodně nevyznačují moderním vozovým parkem.
Průměrný věk elektrických lokomotiv 42 let… ale jsou to tisíce lokomotiv a stovky tisíc vozů, náhrada bude trvat velmi dlouho. V Moldavsku by to moc dlouho trvat nemuselo, jelikož mají jenom 16 funkčních lokomotiv a pár tisíc vozů, takže tam je šance na celkem rychlé přerozchodování.
Tísíce lokomotiv to jsou, ale jenom dva a ještě ne celé. Vozů bylo 85000 ks. A už před válkou chtěli kupovat stovky nových lokmotiv. Tak by je koupili na standardní rozchod a staré by dojezdily na širokém.
https://en.wikipedia.org/wiki/Ukrainian_Railways#Statistics
Austrálie přechází z kapského na normální, už 90 let. Jsou na to sami, ta země je obrovská a má polovinu obyvatel jako Ukrajina před válkou a 32000 km kolejí, Ukrajina 22000 km.
Jenže oni nemusí. Ani ekonomický, ani strategicky.
A nakonec tam stejně ten tramvlak patrně mít nebudou. nezbývá ani na novější vozy, ale aspoň se nejezdí v oraništi, když už nic jiného. A „autolidé“ ocení i oddělení směrů přidáním druhé koleje, stejně jako odsazení kolejí od domů ku středu vozovky.
Ona Ukrajina po valce (nebo i behem ni) bude dle meho nazoru konat vic cinnosti, ktere ji vzdali vychodu. Odstrihnuti od vlivu ruske pravoslavne cirkve, prechod na jiny kolejovy rozchod, uz cirkevni kalendar prijali juliansky a dovedu si rpedstavit, ze se vzdaji azbuky a prijmou latinku, aby vice podtrhli to, kym se citi byt (ne odtrzenou gubernii Ruska). Bude to drahe a trochu lamani historie, ale udelali to Turci, Kazasi a jini.
Možná jste si spletl juliánský a gregoriánský kalendář. Západní (náš) je ten gregoriánský.
Samozrejme mate pravdu, onlouvam se
jenom mnemotechnická pomůcka: juliánský kalendář – Julius Caesar, gregoriánský kalendář – papež Řehoř, 16. století, tedy novější a lepší.
Ale samozrejme, mea culpa.
Ne, že bych chtěl být kakabus, ale počkej, „až jak dopadne ta srážka“. Zatím „do pokladny a prodávat lístky!“ 😅
Vzdají azbuky…
Jak rád byste se vzdával latinky, až to tu přeberou Arabi? Proč se jí nevzdali Bulhaři, Srbové, Řekové? (ano, není to úplně stejná ruská „azbuka“)
Jaký pravopis by měli poté mít? Místo šč jedním písmenem budou psát shcz, aby byli co nejvíc prozápadní? Už vidím to nadšení nad Khreschatyk. Nebo nejbližším jazykem-polským? Chreszczatyk? Jak by to brali kolem Lvova atd? Jako postupný návrat do 30.let 20.století? A postupným včleněním do Polska?
To není záležitost jednoho roku. Pokud to nechcete udělat nějak nařízením a postihy.
Pár důležitých tratí od hranic do pár prům.zón (a měst) a dost.
V Srbsku se latinka používá vedle cyrilice.
Což tam má Jugoslávské pozadí s Chorvaty a jinými, kteří Azbukou nepsali.
Srbové svou abecedu nazývají srpska či Vukova cirilica, často také vukovica. Slovo azbuka je v srbštině ekvivalentem českého slova abeceda. Srbština jako taková neexistuje. Jazyk se správně jmenuje srbochorvatština a má jednu podobu mluvenou ale zapisuje se dvěma abecedami. Cyrilská abeceda se v Srbsku používá z naci(onali)stických důvodů a protože vedle ní existuje stále se vyvíjející zápis jazyka latinkou, má to cyrilice v Srbsku už spočítané.
Srbština neexistuje, jen pro ni má OSN a UN vlastní kód.
Srbové používají oba zápisy, typicky na severu převážně latinku, jižněji cyrilici.
Jinak netuším, co tady mají v plánu přebírat Arabové, to bych chtěl rozepsat, prosím.
Taky by mě to s těmi Araby zajímalo…
V Německu už jsem viděl několik fotek dvoujazyčných názvů ulic, nahoře Německy a dole Arabsky.
A to jako znamená, že něco přebírají?
Mají nějakých 1,5% populace a už mají dvou jazyčné názvy, až jich bude 10, tak to bude prvně v Arabštině a pak v Němčině a až ještě víc, tak v Němčině už vůbec.
Myslím, že pro prezentaci tvých názorů se najde vhodnější médium než to zdejší. Co třeba Parlamentní listy nebo Aeronet?
Jinak z tebe evidentně mluví strach. Doporučuji 1. díl Duny od Franka Herberta, najít si tam Litanii proti strachu, vytisknout, vyvěsit na viditelné místo a denně několikrát opakovat, dokud se ji nenaučíš nazpaměť. Ten text začíná slovy: Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení.
Když můžou být v Saúdské Arábii orientační cedule na silnicích v angličtině, proč by nemohly být v Německu v arabštině?
Protože Saudská Arábie má jen kolem poloviny Saudské populace, druhá půlka jsou imigranti co na ně pracují a různí žoldáci, co jim tvoří většinu armády, přesně jak je v regionu zvykem, mimo to že by ze sebe rádi měli globální finanční centrum s širokým turismem, co už tam dnes je, takže ta Angličtina tam smysl dává, ale vy to stejně nebudete chtít pochopit.
Jenže většina těch gastarbeiterů mluví jinak než anglicky… Jejich rodné jazyky jsou urdština, fársí, bengálština, paňdžábština a spousta dalších, které latinku nepoužívají. Ale ono je to při bídné úrovni jejich gramotnosti beztak jedno.
(Disclaimer: Do regionu jsem jezdil pracovně, zkušenost mám vlastní.)
Zkuste Maltu. Maltština je relativně podobná arabštině (no asi jako bulharština a polština…), ale za Britů (kolonie) přešli na latinku.
A proč tak složitě, š a č snad existuje jako s a c s háčky a nejen v češtině, ale i slovenštině i slovinštině… ž také… Jinak ani jazyk, ani písmo za gaunerství a idiocii Rusů nemůže. I Rusové měli a mají lidi, kteří něco lidstvu dali (Dostojevskij, Gogol, Čajkovskij, Šostakovič, …), bonužel ta první skupina lumpů je příliš velká.
Když to existuje, tak proč v českých textech se používá zhusta v novinách Shostakovich?
Protože jsou redaktoři a editoři idioti.
Mendělejev, Sikorsky, Prokofjev … který byl v SSSR jednu dobu zakázaný, protože jeho hudba překážela revolučním myšlenkám.
Gogol byl Ukrajinec
„Vzdají azbuky… Jak rád byste se vzdával latinky, až to tu přeberou Arabi? Proč se jí nevzdali Bulhaři, Srbové, Řekové? (ano, není to úplně stejná ruská „azbuka“) Jaký pravopis by měli poté mít? Místo šč jedním písmenem budou psát shcz, aby byli co nejvíc prozápadní? Už vidím to nadšení nad Khreschatyk. Nebo nejbližším jazykem-polským? Chreszczatyk?“ A to říkal kdo, že to tu přeberou Arabi? Hlavní důvod, proč se v přepisech ruských (ukrajinských, běloruských) vlastních, místních apod. jmen z cyrilice/azbuky do latinky nepoužívá české nebo jiné diakritiky, ale spřežek, je čitelnost jmen v pasech, mapách a dalších dokumentech pro anglické, německé… Číst vice »
Tak indicka čísla už máme a zvládli jsme to. Taky přechod k latince jsme zvládli. Oni mají větší motivaci a půjde to rychle.
Zvládli, ale musíme si pomáhat přídavnými znaménky (dříve spřežkami). Cyrilice lépe odpovídala slovanské fonetice, to jí snad nelze upřít. Latinka je zase snazší pro dorozumění se se západoevropským okolím, s nímž nás pojí silnější vazby, dříve i církevní.
Turecko to udělalo
V Turecku byla latinka zavedena za Atatürka v r. 1928. Do té doba se tam používala osmanská varianta arabského písma.
Khreschatyk se běžně používá. V Kyjevě je latinka poměrně běžným doplňkem azbuky. Byl jsem až překvapen na kolika místech , značkách je.
Navíc při tom přepisu to dost připomíná polštinu , akorát nejsou cz,sz a podobné perly
To je kvůli cizincům. V Saúdské Arábii, v Dubaji, v Izraeli i jinde na Středním Východě jsou orientační cedule na silnicích i v angličtině.
Na východním Slovensku je zas na nápisech azbuka. Proč ji nezrušili?
„Vzdají azbuky…
Jak rád byste se vzdával latinky, až to tu přeberou Arabi? Proč se jí nevzdali Bulhaři, Srbové, Řekové? (ano, není to úplně stejná ruská „azbuka“)“
Odkdy mají Řekové něco společného s azbukou? Ti mají své vlastní písmo starší než latinka, a předpokládám, že i z toho důvodu jsou na něj patřičně hrdí.
Azbuka je ruská varianta cyrilice. Ukrajinská se jmenuje abetka.
Což bude ovšem obojí obdoba našeho slova „abeceda“, používaná přeneseně pro samotné písmo.
Kam chodíte na ty nesmysly (Ukrajinci a ukrajinština se vzdají cyrilice a přijmou latinku)?
Možná dříve než Ukrajinci přijmou latinku Rusko a ruština, protože už postupně přijímají písmena z latinky, např. písmeno Z.
https://zn.ua/POLITICS/z-patrioty-rossii-opora-ili-uhroza-rezhimu-putina.html
Aneb jak ve Lvově bude VRT dříve než v Brně.
Jako brňák říkám, že to Tak bohužel bude. Ale fandím a moc jim to přeji!
Zároveň je ruská logistika stále většinově založena na železnici. Takže kdyby měli tendence tlačit se na západ, tak je to bude alespoň zpomalovat…
Jeden z udavanych duvodu, proc nemaji ruSSaci evropsky rozchod, ale svuj nekompatibilni trucstandard je udajne ten, ze se obavali zneuziti zeleznice pri invazi do ruSSka. Ovsem dopadlo to jako vzdycky. Pro wermacht totiz nebyl problem rozchod zúzit a koleje vyuzit, zatím co naopak to vzhledem k sirce prazcu provest nelze.
Dnes je tedy už dřevěných pražců o poznání méně. 😜
U dřevěných pražců jde rozšiřovat nebo zúžovat podle libosti rozdíl je jen 85 mm, problém je s výhybkami, ten měli i Němci a dnes navíc jsou problém betonové pražce.
Když máte vozidlo s rozchodem 1435 tak po koleji 1520 můžete jet, jen tam nesmí být výhybky, toho se využívá třeba v depu Haniska kde se vozidla obou rozchodů opravují na stejné koleji v hale, nebo při výměně podvozků kdy vozy 1435 zatáhnou na kolej 1520 kde jsou zvedáky.
„Když máte vozidlo s rozchodem 1435 tak po koleji 1520 můžete jet…“
Jakou rychlostí? Na jakých poloměrech oblouků?
to je blbost, musí být z obou stran přídržnice jinak podvozek z jedné kolejnice seskočí.
Mělo by zabývat ještě 5 mm.
To je opravdu velká plocha
Když tam takhle přerozchodovávaly lokomotivy, tak právě měli problémy v obloucích, že širší mašina na užším podvozku může vypadnout. Taky měli problém s provozem v tuhých zimách, s tím ale Wehrmachtu vděčně pomáhali Ukrajinští strojvedoucí.
Ano, ale parní mašiny neměly vesměs otočné podvozky, s tyčovím by se to dost hádalo. G. Shay to sice vyřešil, ale … dneska u BoBo elektrik to bude fakt jedno.
To je samozřejmě úplná blbost. Rozchod 1520 (původně 1524) mm vznikl proto, že zahraniční stavitelé prvních dálkových ruských železnic použili v polovině 19. století rozchod přesně 5 anglických stop. Ani v samotné kolébce železnic Velké Británii v těch dobách ještě nebylo jasno, který rozchod se prosadí jako normální, a třeba taková Great Western Railway 50 let (až do r. 1892) jezdila na kolejích širokých 2135 mm = 7 stop.
Až za pár let zvítězíme nad |Ruskem, bude se naopak široká z Polska na dovoz surovin hodit.
Dobrý nápad. Akorát… kdo to zaplatí? Zmíněné země mají sotva na to udržovat stávající infrastrukturu jakž takž sjízdnou, rozhodně nemají na to je předělávat/doplňovat na 1435mm
To nejen zmíněné země, ale půlka těch v EU, včetně nás. Takže dotace, investice evropské banky jako obvykle.
My (resp. EU) to zaplatí z našich peněz.
Každý stát (i USA) přerozděluje zdroje z bohatších regionů do těch potřebnějších. Kdybyste místo víry v nenávistné lži zkusil analytické myšlení, pak byste si zcela jistě dokázal spočítat, že ČR zatím nikomu v EU nezaplatila nic, zato EU v ČR zaplatila kde co. A pokud se situace obrátí a ČR zbohatne natolik, aby se stala plátcovským státem, tak já tedy rozhodně nechci, aby se má země stala křivým zmrdem (omlouvám se slabším povahám za drsné výrazivo, ale zde je podle mě na místě), který bere s nataženou rukou, a když se mu začne dařit líp, tak nikomu nedá nic.
Podepisuju.
Mínusáři zřejmě trpí těžkou formou kognitivní disonance. A kromě toho ve škole prochrápali hodiny dějepisu, takže se z historie nepoučili, jak dopadly říše, které zanedbávaly a vykořisťovaly své periferie.
Mohu se zeptat ze kterého okresu jste? Z Čech, že ano?
Co ti je do toho?
Na jednu stranu kdo to zaplatí, na druhou stranu zde nemusí řešit dlouhé přípravné procesy ( čemuž se výhledově nevyhnou pokud chtějí do EU ) Jako první vlaštovky bych si dovedl představit Čop-Užhorod-Lvov ( přes užocký semmering), Mukačevo-Lvov ( Ivanovo-Frankivsk ) přes Volovec a Lvov-Mostyska (Přemyšl).
Což je, pokud jde o rozchod, mimochodem návrat do doby před rokem 1945.
To je pravda! 👍
kdo by tam jezdil z čopu? tam nejsou nějaké silné proudy cestujícíích? Navíc přes hory. První spojení půjde přes polsko. Przemysl – Lvov, výhledově pak na Kyjev.
Prvý bude zrejme naozaj Przemysl – Lvov, žiaľ najmä kvôli tomu že Slováci spia. Logickým prvým krokom by totiž bol Užhorod – Maťovce, tam naozaj na rozchode 1435km chýbajú asi 3-4 km. Keby slovenská strana trochu spolupracovala a prejavila vôľu cez Maťovce umožniť osobnú dopravu, Ukrajinci by si ten krátky úsek dobudovali do roka bez problémov.
A k čemu by jim tam ta trať 1435 byla. Tam nejde o to, dotáhnout to za hranice, ale aby se to mohlo používat.Jestli budou přkládat z aut nebo širkorozchodu 5km před nebo za čárou, je úplně jedno
Význam osobky tam moc nevidím.
Nákladka, to je jiná. Dotáhnout slušnou trať dolu do přístavů u moře by už za investici stálo.
Rozhodně, o to právě jde. Odpadne překládání a prevazovani vozů, což urychlí a zlevní přepravu. Navíc Evropa z toho bude taky těžit, protože na Ukrajině se naloží ruda a pojede se přímo do Třince atd… A nejen ruda, zkrátka veškeré suroviny, co Ukrajina má, takže to bude i vicekapacitni pro obě strany. A zároveň půjde o bezpečnost, protože se terminály 1435/1520 přemístí na stranu k Rusku a Bělorusku, takže se bude překládat a prevazovat tam, až se s nimi jednou…obnoví obchod a budou platit reparace… Navíc to bude bezpečnostní opatření pro Ukrajinu, jelikož rus, když si to zkusí znovu nebude… Číst vice »
„Navíc to bude bezpečnostní opatření pro Ukrajinu, jelikož rus, když si to zkusí znovu nebude moct s vlakem zajet na Ukrajinu, jak by si přál… Divím se, že se v tom dokumentu o nákladní dopravě nemluví…“
Třeba proto, že to není argument? Invaze do různých zemí se podnikají i tam, kde žádné železnice nejsou… A logistika dnešních armád včetné té ruské už opravdu na železnici není závislá do té míry jako před 100 lety.
A nepostavila se širokorozchodka z Krivého Rohu přes Polsko do Třince už za komančů? Nebo se o tom jenom mluvilo?
Z jakého důvodu? Stačí stávající přístavy od Bulharska po Rumunsko a jadranské. Proč to tahat ještě delší trasou?
Stávající přístavy jsou dost vytížené už teď. Další kapacita je třeba.
„….kdo by tam jezdil z čopu?“
Třeba 3 zadečky nákladních vlaků?
Ano, železná ruda, ve velkém.
Tak přece jen ti co v ČR dlouhodobě žijí nebo pracují a chtějí být v kontaktu s domovem. Tak jsou ze Zakarpatské, Ivanovo- Frankivské a Lvovské oblasti. U těch by si přímé vlaky své cestující našli. Samozřejmě by se to ale muselo vyplatit i pro nákladní dopravu. Pokud ne tak nevím jestli by se nevyplatily spíše soupravy s aut.změnou rozchodu.
A na nostalgické vlně by se vrátil rychlík Praha-Jasiň.
Však do lvova i do IF je to lepší přes Polsko , a v nejbližších deseti letech se rozdíl ještě prodlouží.
My to zaplatíme. A rádi. A hodně nám to vydělá.