Tramvajová koňka zpět v ulicích Prahy, DPP ji ověřuje na velkou událost
Testování koněspřežné tramvaje na obratišti Červený vrch a Evropské třídě. Foto: Zdopravy.cz, Jan Nevyhoštěný
Koněspřežná tramvaj jezdila v Praze v letech 1875-1905.
jak je to s výhybkami, musejí vystoupit, nebo mají bezdrátové přenosné zařízení?
Na tom videu jede celkem nebezpečně ten cyklista asi v 10s těsně před koněspřežnou tramvají. Sice tam má na tom přechodu zelenou, ale i tak by jí měl asi dát přesnost? Přece jen kolejové vozidlo má delší brzdnou dráhu … 😉
V Brně je jízda koňky mimo pěší zónu doprovázena PČR a dispečinkem DP.
Už tam někdy byl nějaký incident, že by někdo nedal takové tramvaji přednost na přechodu?
O tom nevím, ale PČR vždy „razí cestu“, tedy uzavře každou křižovatku a soupravu nechá projet bez ohledu na přednost nebo signál na semaforu. Ono jde taky o to, aby do takové soupravy nějaký šílenec nevrazil autem. Ta souprava pochopitelně nemá směrovky ani přední a zadní světla a právník by z takové nehody ještě řidiče auta lehce vysekal.
Kdysi to tak jednoduché nebylo, viz např. https://www.e-sbirka.cz/ul0/1956/145/1956-09-01?zalozka=text , § 28, odst. (2): Není-li brzdové světlo nebo ukazatel směru u vozidla předepsán nebo při poruše těchto zařízení, je řidič povinen dát znamení paží. Znamení pro změnu směru dává řidič upažením, znamení pro zastavení několika pohyby vysunutou paží nahoru a dolů. Řidiči motorových vozidel, která mají řízení na opačné straně, než je zamýšlený směr, dávají znamení pro změnu směru vysunutou paží, ohnutou v lokti nahoru. Případně i §24, odst. (3): „U zvířecích potahů musí být před opuštěním vozidla uvolněny vnitřní postraňky. Vozidlo musí být zabrzděno a na svahu kola podložena.“ Třeba… Číst vice »
Do koně jako takového přece taky nemůžete vrážet…
A která složka státní správy sbírá koblihy za vozidlem?
Sbírání koblih by možná byla chyba, protože by si lidé vůbec neužili reálné emise z tohoto provozu?
Po modrém,červeném,oranžovém a zeleném majáčku mozná přijde řada i na hnědý…
Koně mají DPF filtr, nebo-li plachetku, do které koblihy padají. 🙂 Odlučovač pšouků ale nemají. Vidím to tak na EURO3 🙂
Pokud někomu úplně chybí pud sebezáchovy a vjede pod koňku, protože měl přece zelenou…
Jeden z výkladů práva říká, že vjíždí na pozemí komunikaci z místa mimo ní a tudíž dává přednost projíždějícím vozidlům.
Mimopražským bych rád připomněl, že vůz koňské dráhy z roku 1876 má také Brno a každoročně s ním provozuje jízdy po centru i s cestujícími. Pár koní mívá s sebou i hříbě a jízda po ulicích ani hlazení dětmi během čekání jim očividně nevadí.
Chvályhodná iniciativa. Po dalším úspěchu ČEPS se nácvik bude hodit…
Co takhle zapřáhnout namísto koní chytré hlavy z pražského magistrátu pro dopravu? A ty ňoumové z ROPIDu jim můžou pomoc.
Treba budou i ty konsky povozy u staromaku na PID … a k cyklopruhum pak pribudou i pruhy pro jezdce na zviratech
Skanzen 4ever a ještě jsme na to hrdí.
Zajímalo by mě jak si koně poradí se zatravněnou tratí nebo spíš jak si tráva poradí s těmi kopyty. Ale u průvodu přes centrum to asi nehrozí.
Tam se kůň nedostane, zlomí si nohu už v tom rigolu na začátku…
Chápu, že toto vlákno je nadsázka, ale koně zvládají náročnější terén docela dobře, respektive lépe, než člověk očekává u zvířete, které se běžně pohybuje po rovné cestě.
To víte, někteří lidé znají koně jen z obrázků. To mi připomíná jednu maminku co říkala svému dítěti “ Pojď si pohladit koníčka“ a koníček na to „Bůůůů“ 🙂
Však bývalý premier tvrdil že mléko vzniká krávě v žaludku, tak co se divíte?
No, on to přesně takhle neřekl. On JEN řekl, že žaludek slouží k výrobě mléka což je pravda i není https://youtu.be/-Vy-Sg9o8m4?t=5 Ale to s vyjmenováním planet sluneční soustavy byla síla 🙂 I ty děti se tomu nemohly nesmát
Ten náročný terén ale není bez rizika. Dnes se od koně očekává poněkud jiná životnost, než v minulém století. Určitě je trasa zvolena tak, aby byla pro koňský potah vhodná a bezpečná.
„které se běžně pohybuje po rovné cestě.“ Které lidé VIDÍ dnes běžně pochybovat se po rovné cestě. To co často nevidí je, že to zvíře se zcela běžně pohybuje i v dosti nepřístupném terénu . Třeba při těžbě v lese. Samozřejmě, že to není bez rizika, ale že by to bylo zase až tak vážné to není. To si dřív zláme nohy člověk než kůň. Ono na dvou nohách je udržuje rovnováha ve svahu podstatně hůře než na čtyřech. A co se týče té životnosti nevím nevím. Nemyslím si, že kůň nebyl zase až tak levné a dostupné zvíře. Kdyby… Číst vice »
oprava :Nemyslím si, že kůň byl…
Mě to nevysvětlujte, já svého koně mám a znám tedy všemožná úzkalí, které tento způsbo dopravy přináší.
Ono je ale potřeba porovnávat terén přírodní s térénen vytvořeným člověkem. Zatímco v přířodě je téměř vše nějakým způsobem měkké, kromě kamení, a na první pohled rozpoznatelné, člověk vytváří všemožné pasti v podobě železničních přejezdů, kanálových vpustí, všemožných trčejících kovových předmětů a podobně. Jak by řekl klasik, ve městě je to past vedle pasti. Do toho je vždy potřeba počítat s tím, že kůň se může leknout a z jinak bezpečně zvolené trasy uhnout. Ani ti tažní koně v Praze nejsou bezchybní.
A to je tady ještě jedna maličkost. Kdyby si lidé mohli dovolit tak hojně koně nemuseli by kovat krávy nebo voly. Ono udělat podkovu na koně je mnohem snazší, protože kůň má na noze jen jedno kopyto. Ale podkovat takovou krávu nebo vola to těch podkov na míru máte na každou nohu 2 tedy 4 páry, celkem 8 kusů 😉
Přečtěte si Paula Johnsona Dějiny 19. století. Tam je pasáž o londýnských dopravních konich. Z pohledu dnešních ochránců zvířat dost děsivá. Dopravní nehody nepřišly až s vynálezem spalovacího motoru.
Jo, kone zvladaji i narocnejsi tewren. Nicmene ten rigol je presne to misto, kam nechcete sprezeni posilat. Ale naprosto chapu, ze v kovhojkach v TV to tak nevypada.
Koňské kopyto vzniklo někdy před 6 milióny let jako reakce na rozvoj savany, takže kůň po trávě umí chodit asi nejlíp ze všech 🙂
Opačně to taky nebude problém, ty zatravněné tratě jsou v Praze už léta, takže se vytvořil drn, který jeden přejezd koňky zvládne.
Se podívejte, na jakém povrchu se provozuje většina jezdeckých sportů.
A ona ta tráva v tramvajovém pásu musí být na úrovní golfového pažitu? No tak bude trochu pošlapaná, a co?
Trakční energie zajištěna 😀
Kůň se ve volné přírodě pohybuje po trávě pokaždé, když se chce napást. Se spadlým stromem, kořeny, kameny či řekou si poradit umí stejně jako kdysi dávno před vznikem cest.