Začala modernizace trati mezi Karlštejnem a Berounem, vlaky budou jezdit po jedné koleji
Trať 170 (3. koridor) v úseku Karlštejn - Beroun. Pramen: Správa železnice/dokumentace EIA
Práce se podle Správy železnic obejdou bez úplného zastavení provozu, jízdní doba mezi Prahou a Plzní se ale prodlouží.
Autoblok Praha – Beroun se začal projektovat v 80. letech minulého století. A nyní investor znovu vyhlašuje výběrové řízení na zbylé úseky?
Znovu? Kdy to bylo poprvé?
Tak ono práce a výluky už dávno začaly. A to výřez křovin a patkování a osazování nových sloupů.
Vzhledem k vytíženosti tratě by bylo praktičtější začít směrem od Prahy. Např. úsek Radotín-Dobřichovice by potřeboval rekonstrukci jako sůl, včetně výstavby nové odbočky. Místo toho se pojede z druhé strany. Vždyt do Karlštejna ani nejezdí obracáky. No, asi to tak bylo naprojektováno..
Tato trať to má ve svém DNA. Plzeňáci odpustí, koridor lesy a loukami až do Chebu, ale u Prahy čistý šedesátky.
Tak Milane směrem od Prahy ze začalo, ale druhý úsek má trochu zásek. Takže jako vždy je lepší dělat aspoň něco než nic.
Před podobnými hraběcími radami by bylo dobré si zjistit pozadí.
Píšu že z praktického hlediska. Protože tato modernizace tomu nejvytíženějšímu useku Radotín-Řevnice vůbec nepomůže.
A to je argument proti té modernizaci? Něčemu asi pomůže, jinak by se nedělala…
Tolik peněz a pro běžného cestujícího to nepřinese prakticky vůbec nic…
A co třeba zkrácení jízdních dob, zvýšení spolehlivosti a umožnění vůbec dalšího provozu tratě která se už téměř rozpadla?
Běžný cestující, který se dnes potýká s minimálně jedním kritickým výpadkem týdně, by nesouhlasil.
To je standardní výkon – pan Sova vůbec netuší, kde ten úsek leží a s čím se celá trať potýká…
Kdyby tu trať pro totální zchátrání rovnou zavřeli, to by byl teprve přínos!
Ajjajajajaj.
Rozumím tomu správně, že autoblok a kódovaná trať nebudou, protože se nově národní zabezpečovací systém nezřizuje a zůstanou hradla? A bude se čekat na ETCS…. Rozumím tomu správně, že při přepínání trakce 3kV na 25kV Beroun-Karštejn nás čeká v budoucnu další miliardová investice a několikatýdenní provoz nezávislou trakcí? Může mi někdo vysvětlit, proč se přepnutí nedělá zároveň s modernizací? Kvůli paragrafu jedna?
Autoblok bude, kódování nebude.
Přepnutí se nedělá s modernizací asi z toho důvodu, že na přepnutí není připravena stanice Beroun ani dopravce na S7. Změna napětí na 171 měla ještě mezistupeň kde je styk soustav na pražském záhlaví Berouna, ale nevím, jestli je to aktuální…
Autoblok bude, ale bez kódování. Takže než se tam udělá a uvede ETCS do výhradního provozu bude rychlost maximálně 100 km/h. Hradla Tetín a Korno skončí zřejmě v červenci kdy se snad uvede do provozu Odb. Lom, zároveň skončí obě stavědla v Karlštejně kde bude provizorní SZZ přes JOP.
Proč je to vázané na ten výhradní provoz? Vlaky s ETCS by přece mohly zrychlit už dříve.
Ono jde spíš o to, že do té doby tam to ETCS vůbec nebude, protože se bude dělat až bude hotová celá trať, čili nejdříve 2028, ale spíš později.
1) na trati bude do doby zahájení výhradního provozu ETCS autoblok s počítači náprav + návěstidly a oddíly dlouhými 700 m. Budou připravené ETCS oddíly kolem stanic s kratšími délkami (200 – 300 m) pro budoucí provoz ETCS s benefity (kratší následné mezidobí odjezdu vlaku ze stanice).
2) Zapínat na takto krátkém úseku střídavou trakci je ekonomický nesmysl, který by rovněž znemožnil provozování Elefantů – ten bude do roku 2029. Celý úsek bude připraven na přepnutí na střídavou trakci tak, aby nemusel být několikatýdenní provoz nezávislou trakcí. ŽST Púchov s přepnutím během jedné nedělní směny může být příkladem.
Děkuji
přepnutí Púchova na střídavinu byl totální nesmysl
Z perspektivy člověka, který se tu třicet let vymlouvá na bobiny, tornáda a ešusy, aby mohl prd dělat, určitě ano.
Díky tomuhle přístupu máme za 34 roků krásných 50 kilometrů a zbývá už jen posledních 1700 km, brnkačka.
Taky mě napadá, že konverze na 25 kV se natáhne do roku 2100. A v případě Berouna to stojí jen na Ešusech. Které lze nahradit Panterem místo Ústí n/L a Kutné Hory nebo soupravou 362 plus patra nebo honeckery a sysel.
Kolikavozový panter nahradí 2×471? Jo, nedávno tam jezdily soupravy sysla a pěti rekopater, ale na pokrytí celé linky tolik těchto vozidel naštěstí není.
Ono je potřeba dvouešus až do Berouna?
Trhat přímáky Praha – Beroun asi nebude u PIDu moc žádoucí. S7 má dlouhé spoje Beroun – Český Brod a ktátké Řevnice – Praha.
Prošlo by akorát prohození na Beroun – Praha a Řevnice – ČB, kdyby to tak vycházelo na Prahlavním.
Na frekvenci Karlštejn-Beroun stačí dvou vozový panter.
Přesně. Přeštice-Beroun-Karlštejn například.
Ještě na měnírně v Karlštejně.
A jak jste na to přišel? Že neuvidíte ve Vsetíně nebo Valmezu spišské dvojičky? On ten Púchov leží na nejdůležitější trase Bratislava – Žilina sousedního státu, takže logicky si to udělali podle svých potřeb. Nehledě nato, že přepnutí až za Žilinu a Varín se kvapem blíží.
Smazáno pro trolling, uživatel zablokován.
Pokud neumíte číst, tak ani nepište
Já se obětuji.
Na té trati 2 koleje jsou, při modernizaci se bude střídavě vždy na jedné ze 2 kolejí pracovat, tudíž po ní dočasně nepůjde jezdit. Po skončení prací tam bude zase dvoukolejný provoz.
Nechcete si zvolit vhodnější přezdívku?
Nějaký návrh? 😀
Už asi chápu, to nebylo na mě, ale původní přispěvovatel byl smazán.
Jak by to myslitel vašeho formátu udělal jinak? Udělal pro druhou kolej dočasnou přeložku?
Je dobře že se s tou Berounskou začalo něco i dělat, i když mi to přijde že je ta trať projektovaná jen na osobáky a nákladům se průjezd moc neusnadní. Jinak podle plánů zhotovitele a AŽD by měla být odbočka v provozu snad v červenci pokud vše půjde dobře. Škoda že ale kromě výluk bude nepoužitelná díky spojkám na 60 km/h v úseku kde bude rychlost 100 jestli se nepletu, předjíždět tam nepůjde..
Proč by to mělo být nepoužitelné vyjma výluk?
Tak samozřejmě to použít půjde, ale za cenu toho že při předjíždění budou oba vlaky brzdit… A v tu chvíli už vyjde lépe jet souběžně až do Karlštejna/Berouna než jen po odbočku, samozřejmě pokud to dovolí provozní situace.
Záleží co a kdy tam budete chtít předjíždět. Ve špičce bude vždy lepší ten druhý vlak lehce pozdržet a předjet pak až ve stanici, než aby se ušetřila minuta ale zablokovalo to několik vlaků v protisměru. Ostatně, jak moc je pro předjíždění využívána nová odbočka Káraný?
Ano ve špičce je blbost předjíždět na trati, ale poměrně běžně se tam děje že zpožděný expres skáče za osobákem protože v Karlštejně to od Prahy předjet nejde (když jede 2x 471) a od Berouna třeba nic nejede, a v tu chvíli by ta odbočka byla dobrá, ale při spojkách na 60 km/h bude lepší nechat ten Ex za osobákem.
Možností kdy zrovna v protisměru nic nepojede, je a bude naprosté minimum a a to se to ještě bude muset sejít s tím, že zrovna něco bude moct předjet. Krom toho mezi odbočkou a Berounem žádná zastávka není tedy Os může jet stejně rychle jako Ex.
Na 221 je taky hustý provoz a po banalizaci TZZ se v případě potřeby využívá…
V úseku Libčice – Roztoky se taky občas předjíždí. Osobák tam přes ty 4 zastávky jede docela dlouho.. Při koridorizaci byla dočasná odbočka Žalov, což není v půlce úseku, ale aspoň něco.
#160kolemKarlštejna
Proč pojmenování odbočka Lom? Univerzální, nicneříkající název.
Tetín, Loděnice, Hostim by byl mnohem jasnější.
Třeba protože je přímo u Lomu Tetín za Srbskem?
Třeba protože Výhybna Lom byla na Pravobřežce než ji před pár (no už to bude více než 10) lety zlikvidovali.
Nebyla to výh. kamenolom?
To já vím, těch lomů je a hlavně bylo všude plno, nejen v krasových oblastech.
Stejně tak by to mohla být Louka, Skála, Křoví …. 🙂
Na tom názvu nesejde, dokud bude unikátní v číselníku SR70. U odboček a výhyben je takových případů mraky.
Zaměstnanci s místní znalostí vědí, o co jde, a v systémech se to stejně zadává podle ID čísla.
Říkal někdo Skály? 🙂
Pořád lepší než odbočka Berounka,
Tetín je už hradlo, Loděnoce železniční stanice, Hostim? Opravdu by to bylo jasnější? Především je to úplně jedno..
To není, obdobně jako odbočka “Tunel.”
DÚ prostě nedělá svoji práci.
Bože 🙂 jak pojmenování odbočky souvisí s DU? 🙂
Samozřejmě, že je to jedno. Naprosto jedno.
Ne, naprosto jedno to není; ale pravda, omlouvám se za zmatení – nemám čas číst tyhle předpisy, jenom vím že často prudí s tím, že jim to musí schvalovat DÚ. DÚ se týkají jen veřejnosti přístupná místa – pokud je odbočka zároveň třeba zastávka nebo nákladiště, tak dopravní název DÚ určuje. Ale pak je naprosto jasné, proč ty názvy všeho ostatního jsou takové, jaké jsou (tedy na omlácení o hlavu a nakopání do zadku) – pokud si to O10 libovolně schvaluje samo (což teda z předpisu SR 70 vyplývá), jsou ti dotyční (nejmenuju) exemplární místopisní diletanti bez vzdělání, kteří tuhle… Číst vice »
odb Nadjezd
Ještě je tam Kozel, odkud bude k odbočce lávka přes Berounku.
Odbočka Loděnice na trati 171 by byla fakt jasná 🙂
Loděnice, jo? 🙂 Nádražáci potřebujou mít jedinečný název a evidentně je jim úplně jedno jak se to jmenuje (na odbočce to už nebude ani napsané na ceduli). Kromě nicneříkající Berounky je bizarní taky název Kosoř, ale prostě voni to tak chtěj, tak je zbytečné jim to rozporovat… Energii bych investoval do úprav názvů stanic, které jsou úplně v jiné obci.
Energii bych investoval do úprav názvů stanic, které jsou úplně v jiné obci….
Jenže v minulosti po těch obcích, které chtěli svůj název, požadovali za přejmenování prachy.
Na takové zásadní trati by se mělo makat na dvě směny. Což samozřejmě v tuto roční dobu není nic super, pak nechápu, proč to nenechají na jaro… Co tam vůbec přes zimu chtějí budovat?
Dvě směny to uvidíme až před finišem. A na zimu je technologická přestávka. A mohl by mi prosím někdo vysvětlit, mě prostému občanovi, jak pomůže výhybka plynulosti provozu? Kolikrát se nejezdilo pro poruchu úseku Karlštejn-Beroun a ona výhybka by to vyřešila?
Ta vyhybka by toho vyřešila tolik, o čem se vám ani nezdá. Třeba v případě poruchy jiné vyhybky ve stanici Karlštejn nebo Beroun, umožní větší operativu dispečerům pro předjíždění osobáků proti správnému směru, což je dnes prakticky nemožné, na takovou frekvenci provozu je 10 kilometrů bez vyhybny nebo stanice hodně. V případě plánovaných výluk z důvodu údržby tratě nebo vegetace bude dopad opatření na stabilitu provozu taky znát.
Odbočku Lom jsme s kolegou Tyle prosadili před 6 lety za vydatné pomocí Ropidu v době, kdy se vůbec nic podobného nikde nedělalo a bylo kolem toho docela dost práce a vysvětlování. Proč mate vysvětleno v jiném komentáři.
A Spržel se (za trvalou odbočku) pomstil tím, že ji zprovozní skoro až po roce prací. Provizorní by vznikla za pár týdnů.
Musej dělat v době vegetačního klidu.
a copak tam dělají? kácení dřevin? na to potřebují celou zimu? nebo jak?
Tak se podívejte na fotky třeba na k-reportu. Ano, kácení, ale začaly už i poměrně významné zemní práce v místě budoucí odbočky Lom (kde bude nová budova) a betonují se nové patky trakčního vedení. Až mě to celkem překvapilo, jak se do toho takhle na zimu pustili…
Patky stožárů TV se běžně začínají dělat na podzim, stejně jako hrubé zemní a další přípravné práce.
Souhlas, na pár dní po zahájení slušný šrumec. A co asi vidět není, jsou práce na ESA v Karlštejně.
Budování přístupových komunikací, některé zemní práce. Minulé zimy byly poměrně mírné a stavět se až na pár dní dalo…
Navýšení ceny o 43 % ? Žádný problém, tohle “ generální manekýn“ lehce ustojí.
Vy jste tu stavbu taky „počítal“? Pokud ano a byl jste levnější, proč jste nepodal nabídku? Mám dojem, můj osobní, že o tom nevíte víc, než pár řádků z několika novinářských zpráv.
Otázka je jiná – jaktože se přihlásilo tak málo zájemců?
Protože ses nepřihlásil…
Já nemožu. 🙂
No, v tom případě o tom ale nic neví ani plánovači na SŽ, protože
– buď byl jejich odhad naprosto mimo realitu, a to je docela zneklidňující,
– nebo byl jejich odhad v pořádku, ale soutěž odradila další zájemce, takže ten jediný může rýžovat.
Tak nebo tak, v porovnání s ŘSD jsou železniční investiční zakázky docela problematické a je legitimní ptát se proč.
Zřejmě bude záležet i na tom, kdy to počítali. Nezdá se mi, že by soutěžící věděli kolik je přihlášených, aby mohli našponovat cenu. Cena se přece zjistí teprve při otvírání obálek – nebo to už neplatí?
Stavebních firem zabývajících se železničními stavbami u nás zas tolik není, a na různých zakázkách spolu různě spolupracují. Určitě budou mít vzájemně nějakou představu o tom jak má kdo vytížený kapacity. Z toho se už dá odhadnout kdo se přihlásí.
A pokud třeba v dotazech na zadavatele vidí jenom vlastní…
Když budeme fér, tak o ceně mimo realitu se jedná i v případě ŘSD zakázek. Jen tím pro nás správným směrem.
To, že se přihlásila jediná firma, která tak mohla cenu napálit, je smutné a stálo by za analýzu, proč se tak děje.
Třeba taky proto že budou nějaké více práce v podzemí. Jako třeba tady.
https://geospeleos.com/Lokality/Podtratovka/1702-Mapa2006.htm
Zatím se jen trochu hrabe u zastávky Srbsko
A betonují se patky stožárů a vyřezává vegetace podél tratě…
První patky tam byly ano a vegetace jsem si moc nevšiml…byla tma a HV mělo poměrně slabě svítící plný reflektor.
Tuto stavbu budu sledovat více než jiné, mám to za humny a podél Berounky je z obou stran cesta, tudíž dá se i dobře dokumentovat průběh rekonstrukce.