Za tragickou železniční nehodu na Slovensku mohl dispečer, oznámily ŽSR
Na Slovensku se střetl vlak EC 279 s autobusem. Zdroj: Facebook.com - Obmedzenia prevádzky na tratiach ŽSR
Dispečer zapomněl, že systém řízení závor na chráněném přejezdu nebyl pro jednu kolej dosud zapojen.
„Příčinou tragédie tak podle železnic bylo selhání lidského faktoru, nikoliv systému“
Dovolím si nesúhlasiť. Systém zlyhal v tom, že nemá v procesoch efektívnu redundanciu, ktorá by zlyhanie jedného človeka zachytila. Prevádzkové predpisy zjavne nie sú dostatočné, keď chyba jedného jediného človeka spôsobí takú rozsiahlu katastrofu. Zlyhal systém riadenia železničnej dopravy. Ľudia vždy robili, robia a budú robiť chyby. Lebo sme ľudia, nie stroje. Správny prevádzkový systém vo forme predpisov, nariadení a kontrol musí zabezpečiť, že zlyhanie jedného človeka nespôsobí tragédiu takého rozsahu. Nech sa ŽSR nevyhovárajú. Ich systém riadenia dopravy evidentne zlyhal.
Názory tohoto typu tesat do kamene. Ještě bych doplnil, že chybují i stroje, některé i dost.
Pokud to závisí na možné chybě člověka, pak to je SYSTÉMOVÁ chyba.
Ale co, obětního beránka už bychom měli, tak hotovo.
Fáze hledání viníka skončila, tak teď ještě někoho potrestat a managementu ŽSR zvýšit gáži.
Samozřejmě – systémový stav nic, může za to ten chudák, co se přehmátl.
Tak on je obecně tragický stav celého „koridoru“ Kúty – Bratislava – Štúrovo, kde jezdí vlaky EC a je tam zabezpečení z roku raz dva.
Súhlasím, že výpravca má na tom nemalý podiel viny, avšak bol tam prítomný počas výluky aj traťový zamestnanec, ktorý vždy normálne oznamuje výpravcovi, že je s prácou hotový a rozhodne sa výpravcu za normálnych okolností pýta, či môže uvedené PZZ opäť zapnúť do plnej prevádzky bez obmedzení. To, že sa obrovská nehoda s nemalým počtom strát na životoch vyšetruje na princípe „ŽSR vyšetruje ŽSR“, to komentovať ani radšej nejdem. Takže teraz vždy, keď sa stane nejaká tragická udalosť, kde na sieti ŽSR sú na tieto veľmi vysoké predpoklady oproti iným prevádzkovateľom dopravy, tak budeme ukazovať prstom na jednotlivca, nie na… Číst vice »
Na Slovensku jsou podle mne vlaky chápány jako jakýsi trpěný přívažek pro nostalgické důchodce, nikoli prostředek zvyšování efektivity dopravy. A pak to podle toho taky vypadá. Tak nějak jako na celém Balkáně…
Vnitřní bezpečnostní postupy opravdu nejsou celospolečenkcá zodpovědnost!
Takže přes vypnutý přejezd a plnou traťovou.
Podivné je, že tohle záleží na rozkazu 1 člověka a v případě jeho chyby neexistuje zpětná vazba. 8 mrtvých teď, systémová chyba údajně žádná => situace se po určitém čase zopakuje. Obzvlášť když chybu udělal jeden z nejlepších.
Možná také schází jasně dané POSTUPY, jak řešit určité situace, které mohou nastat… Něco jako když nás učili v autoškole postup výměny kola 😀 nebo checklist v leteckém provozu (i při opravách)
A také mě udivuje, že znovuzprovoznění trati řešil (a zvoral) dispečer a ne traťmistr či nějaká jeho slovenská varianta. Bohužel nevidím do slovenských špecifík železničnej premávky
Též mi přijde nespravedlivé v tom vykoupat jen dispečera. To se nemohl někdo z trati ozvat, jestli má zapojit i přejezd?
Mě přijde divné už to, proč má dispečer PROVOZU rozhodovat a přikazovat někomu že má zapnout JAKÉKOLI ZabZař. Dle mého má zprovoznění tratě (se všemi fíčurami) udělat traťovka a následně předat dispečerovi „bezpečnou a zabezpečenou trať“ k provozování…
Ale třeba se pletu
Přesně… A taky bych čekal že na vypnutí pzz bude nějak výrazně upozorňovat szz – nejezdi tam, nebo dej rozkaz Op
Co je v Nových Zámkoch (či která byla ta poslední stanice před nehodou) za SZZ? Elmech?
Žádný „dispečer“ , ale zaměstnanec( návěstní mistr) , který to PZZ má zapnout po výluce
A jak u nás? Protože předpis, tak jsme z reliéfu tratí odstranili přejezdy, které svým přibližovacím úsekem nezasahují do prostoru stanice. Prý stačí součtová hláska. Že je to nepřehledné, nikoho nezajímá. Máme tak na jednom mezistaničním úseku např. pět přejezdů a při pohledu na monitor vidíme čtyři. Nedej bože, aby se stala porucha na přejezdu, který dispečer „vidí“ a následně na některém „skrytém“. Systém sice upozorní na jeho poruchu, ale jeden Enter a vzato na vědomí.
To „skrytí“ přejezdů bylo provedeno na nátlak dispečerů CDP Praha. Aby prý byly reliéfy přehlednější
Není pravda. Já jako dispečer CDP Praha to velmi kritizuji a jsem proti jejich odstranění z JOPky.
Tak jste možná jeden z mála. Pokud se my z malých stanic ozveme, opravdu nám argumentují CDP a že když to oni chtějí a zvládnou, tak my máme být zticha.
Tak vám neříkají pravdu.
My máme v jednom mezistaničním úseku skrytých 15 a ve druhém 9 přejezdů do součtové hlásky. Opravdu geniální počin…
V SR není nezávislá drážní inspekce? ŽSR si to vyšetřují samy? Tak to je pak vždy chyba lidského faktoru, nikoli systému…
To se vzájemně nevylučuje. Pochybení jedince je stále chyba lidského faktoru, nicméně chyba systému je, že toto stačí k selhání systému.
Divím se, že výpravčí neměl nikde upomínku „vypnutý přejezd“, když stavěl odjezd. Ikdyž nějaký ultramagor nadřízený by ho přeřval, že se dovoluje ozvat, že dostal jasný rozkaz. Takové případy bohužel existují … bohužel i v letectví.
Dodám, že v letectví poté aerolinka změnila výcvik i postupy.
Měl by mít upomínku na vyloučenou kolej. A výluku mohl těžko ukončit bez zapnutí přejezdu. Takže se tam toho stalo víc. Navíc ve „slušné společnosti“ bych čekal, že první vlaky po výluce pojedou přes přejezdy(zapnuté) na OP.
Přesně! Např. na t300 po výlukách první vlaky na přejezdech jedou krokem a troubí i za cenu zpoždení a to trvá třeba i do druhého dne, a je bezpečno!
Musí být. Existenci podobného orgánu vyžaduje EU
Roli naší Drážní inspekce tam zastává několik zaměstnanců na Ministerstvu dopravy (nechápu, jak je tím splněna podmínka nezávislého šetření…inu Slovensko). Ale minimálně podle toho, co jsem našel na internetu, šetří opravdu jen to co musí, a nějaká iniciativa tam asi úplně není. A i úroveň těch závěrečných zpráv k MU je taková…jaká je.
Úroveň záverečných správ je taká aká je, ten urobil chybu a uzavreté, tak sa vyšetruje na Slovensku…
Tak ono i v případě naší drážní inspekce se o nezávislosti dá pochybovat vzhledem k historické provázanosti MD, ČD a SŽ… docela by mi dávalo smysl aby události v celé EU vyšetřovala vždy náhodně vybraná drážní inspekce (nebo její obdoba z jiných států) z jiné členské země EU, to by se už se o nějaké nezávislosti snad dalo i mluvit.
A bylo by správné, aby se vyšetřoval vždy musel ponořit do místních zvyklostí, názvosloví atd.? Do budoucna asi budu pro, jestli se budou předpisy a další okolnosti přibliživat.
Podle me je udesne rict (pris soucasnem letopoctu), ze jeden clovek zapomnel. Tak mam nejaky system (kdyz chci setrit na personalnich nakladech), nebo musi fungovat „system 4 oci“.
Redukuje se pocet zamestnancu, ale odpovednost a dulezitost jejich prace roste. Jednou nas tato neefektivita zahubi. Co nejnizsi naklady, nedokonaly system, delka ve smene, ale v celku jsme i „naklady na vyporadani skody“ jsou kompenzovany tim, ze se zdanlive usetrilo na vsech nakladech na zamestnance × cas po ktery se na techto nakladech usporilo.
Jen zlehka zkusím nesouhlasit
Nás zahubí spíše PŘEefektivita, což je to neustálé snižování nákladů (rušení pracovních pozic) a koncentrace zodpovědnosti.
Teď s velkou nadsázkou (a trochou nostalgie) –
– Kdyby na tom přejezdu fungovala „stará technologie“ – závorář, kterému výpravčí přikáže před jízdou vlaku stáhnout závory… stala by se tato nehoda?
Já samozřejmě chápu, že automatické PZZ nezapomene, nezaspí, neožere se, nechce výplatu… ale může plnit svoji funkci jen když je zapnuté… a samo se zapnout neumí. Svědomitý závorář… chce jen tu výplatu
Ale generální ředitel chce větší…
„Dispečer stanice Nové Zámky zapomněl požádat pověřeného zaměstnance o zapnutí přejezdového zabezpečovacího zařízení, přestože měl v provozním zápisníku zapsáno, že tato zařízení jsou vypnutá.“
Pardon, ale pokud toto stačí k tragedii se ztrátami na životech, tak to zcela jednoznačně JE selhání systému.
Opět se dostáváme k tomu drážnímu alibismu – přeci na to papír, tak je vše bezpečné a neprůstřelné.
A následně k tomu jsou ti samí schopni dodat, že papír snese všechno. Bohužel. To není jen drážní alibismus, to je všeobecný.
Nesnažte se to zlehčovat, v jiných oborech se po takových událostech mění postupy, ne nadarmo je letectví tak bezpečené. Dráha se s ním ráda srovnává, ale v tomhle je … za opicema.
Nesnažím se nic z lehčovat. Reagoval jsem na tvrzení Juraje o papíru co snese vše. A tak to bohužel funguje i jinde, to není zlehčování. Ono to funguje mnohdy leckde do doby, než dojde k něčemu opravdu vážnému. A pak jsou místa, kde dojde ke změnám a pak jsou místa, kde se snaží zakamuflovat přes papír. A bohužel to mnohdy projde. Jenže svůj podíl na tom mají i ti, co to svým mlčením či zatloukáním kryjí. To není výsada železnice. Což nic nemění na tom, že je to špatně a vzor letectví je správný. Rozumíte?
Nejsem řidič, ale nemá se u přejezdu, u kterého nebliká bílé světlo, postupovat jako u přejezdu bez světel?
Dispečer jistě udělal chybu, ale nejsem si jist, jestli je vina čistě jen na něm.
ano a podle některých se tak má postupovat i když bliká!
Správně. Jediné, co se z pohledu pravidel o provozu na PK na blikajícím bílém světle mění, je nejvyšší dovolená rychlost.
To nie je pravda. Biela zároveň ruší podmienku, že vodič musí zastať „je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání“ (§ 29, 1d).
Nechce sa mi teraz hľadať slovenský ekvivalent.
Slovenský ekvivalent takéhoto ustanovenia neexistuje, u nás biele svetlo reguluje iba maximálnu rýchlosť
Zaujímavé, slovenský zákon som si našiel a naozaj je tam tento rozdiel.
Autobus k přejezdu přijel, PZZ bylo v činnosti, projel vlak ve „funkčním směru“, závory se zvedly – dle wiki začalo blikat bílé světlo – autobus se rozjel, a v tom přijel druhý vlak. No nevím, já bý tím řidičem silničního vozidla, jinak bych nepostupoval. Vy ano?
Rozhodující podle mě je, zda začalo blikat bílé světlo. Pokud ano, není absolutně co řešit, řidič nenese žádný podíl viny.
Pokud bílé světlo blikat nezačalo, pak si myslím, že je situace trochu komplikovanější. Zda blikalo nebo neblikalo zatím pokud vím není definitvně potvrzeno (alespoň jsem to nezaznamenal).
Každopádně po zhasnutí červených světel bývá ještě časová prodleva, než se spustí světlo bílé.
A měl šanci ten vlak vidět? Pokud jsou rozhledové poměry na vlak jedoucí 60 km/h a on jede 140 km/h, tak nepomůže ani tisíc neblikajících červených.
Podľa slovenskej legislatívy má biele svetlo pre vodiča cestného vozidla význam iba v zmene najvyššej povolenej rýchlosti pri prejazde cez priecestie. Nehovorí nič o jazde vlaku.
Rozhledove pomery na zabezpecenych prejezdech vystrazniky nebo i se zavorami jsou na 10 km/h. Ten vlak jel rychlosti 100 km/h…
Ano, je otazkou, zda je rozumne nechat zodpovednost za takovy ukon jen na jednom cloveku. Nicmene to TZZ je 40 let stare a tehdy byla uplne jina „bezpecnostni kultura“.
Ano, souhlasím. U přejezdů se světelnou signalizací jsou pravidla pro rozhled jiná a je velmi pravděpodobné, že i kdyby se řidič rozhlédl, srážce by nezabránil.
Jde mi o to, že zde není rozebrána činnost řidiče před srážkou a jestli jí mohl zabránit. Určitě nechci vyvozovat žádné závěry. Jen by mě zajímaly bližší okolnosti.
Počkejme si dva roky a zde to najdeme…
https://www.era.europa.eu/era-folder/sk-investigations
Vzhledem k viditelnosti bych si tipnul, že se šofér rozhlédl, neviděl vlak … a než stihl přejet, tak se přiřítil rychlík.
Což je dle šotoúderky samozřejmě vina řidiče, má se ujistit, že jsou splněny rozhledové poměry tím, že vystoupí a rozhlédne se před vozidlem. Jinak ať vrátí řidičák a to ikdyby blikala bílá.
Já bych si to tipl taky.
Jen mě zarazilo to jednoznačné označení dispečera za jediného viníka, aniž by se blíže řešilo, zda nemohl pochybit i řidič autobusu.
Jak píše čtenář výše, bude asi třeba počkat na závěrečnou zprávu.
Je to tak jak popsáno výše uživatelem Kubrtem. PZZ bylo funkční (ale bohužel) pouze pro jednu kolej – od druhé koleje bylo odpojené (z důvodu lokální záplavy) takže: – po „provozní“ koleji projel vlak, po průjezdu PZZ vyhodnotilo opuštění přejezdového úseku, zvedlo závory a rozblikalo „bílou“ – řidič autobusu se bez obav rozjel (před ním projelo přjezd ještě osobní auto) – „neprovozní“ kolej, od které bylo PZZ odpojené, však už zprovoznili a blížil se po ní vlak zleva… bohužel „bílá“ blikala dál, PZZ nemohlo reagovat na přibližující se vlak – fungovalo správně ale zapoměli ho připojit ke koleji na kterou… Číst vice »
U takto odpojeného PZZ (= v jiném stavu než plně funkčním) by snad mělo být nemožné, aby blikala bílá – vždyť i takový stav je „poruchový“.
(Toť jen technická poznámka; ani i kdyby bílá neblikala, nechci aby to vyznělo, že částečnou spoluvinu přenáším na řidiče busu).
PZZ bylo V PLNĚ FUNKČNÍM STAVU. V „nefunkčním stavu“ byla pouze jedna kolej a proto od ni bylo PZZ odpojené – po této koleji vůbec NEMĚL jet běžný vlak. Přejezd se choval jako „jednokolejný s plnou traťovou rychlostí“
Pak prohlásili „odpojenou“ kolej za zprovozněnou, „pustili“ na ní vlak a…
(Pouze předpokládám, že pokud by PZZ nebylo plně funkční, nesměly by ani po provozuschopné koleji jezdit vlaky plnou traťovou rychlostí. Pokud se mýlím, třeba mě někdo opraví)
PZZ bylo V PLNĚ FUNKČNÍM STAVU –> a chybí Vám tam pro jednu z traťových kolejí. A pokud je použita výluková zásuvka, nesmí se bílá rozkmitat, protože PZZ není v pořádku a bezporuchovém stavu – je na něm totiž ta jedna vyloučená kolej.
Asi máte problém s pochopením psaného textu. Ve svém příspěvku píšu že: Přejezd se choval jako „jednokolejný s plnou traťovou rychlostí“… TAKŽE mi tam „pro jednu z traťových kolejí“ nechybí. A že (nebo pokud) byla použita „výluková zásuvka“ o tom zase spekulujete Vy, já vůbec nevím JAK bratia slováci ten přejezd od vyloučené koleje odpojili
A závisí na veku TZZ/PZZ to, ako veľmi systém namazal výpravcovi šmýkačku do problému? Pretože v tom toľkokrát opakovanom letectve je na každú činnosť zoznam úkonov (checklist). Tam, kde je to neodkladné (pre pilota napr. strata tlaku v kabíne alebo požiar motora) je pár najdôležitejších krokov naučených naspamäť a pravidelne drilovaných na simulátoroch. Ale potom nasleduje vytiahnutie zväzku (tabletu), nalistovanie príslušnej karty a predčítanie jednotlivých krokov a potvrdzovanie, že boli vykonané. Žiadne „to si predsa pamätám, to som robil 100ד. A keď je na to výpravca sám, tak nemôže naraz ukončovať výluku traťovej koľaje a k tomu riadiť dopravu na… Číst vice »
Železnice a letectví se nedají srovnávat, tam je úplně jiná kultura. V letectví se všichni z chyb učí, na železnici je obvykle popírají.
„ŽSR ve své zprávě také poznamenala, že nehodu provázelo několik dalších nepříznivých okolností, včetně mimořádně špatného počasí, jejichž souběh vedl k výsledné tragédii. Silné bouře a vydatné deště na jihu Slovenska den před nehodou způsobily na trati záplavu a výluku jedné koleje.“
Tzn. pokud by vlak jel po obvyklé koleji, tak v ní přejezdové zab. zař. zapojeno bylo?
Toto byl první vlak, který se „závorami nahoře“ projel? (některé komentáře vč. fotek tehdy uváděly, že závory nahoře byly už den předtím) Pokud ne, ohlásili to mj. strojvedoucí vlaků, kteří tudy už předtím jeli?
Ta 279 byl snad první vlak, který měl jet po ukončení výluky na té vyloučené koleji. Kdyby výluka pokračovala, křižoval by protijedoucí Metropolitan v Nových Zámcích.
Z důvodu záplav a poruch vyloučili jednu kolej dvoukolejné trati a od této koleje PZZ odpojili (asi aby PZZ „nebláznilo“ při pojíždění vyloučené koleje PŘI OPRAVÁCH…. Posléze vyloučenou kolej o5 zprovoznili ale připojit k ní PZZ ZAPOMĚLI Ridiči, čekající u sklopených závor nemohli v žádném případě vědět, že PZZ funguje pouze pro jednu ze dvou kolejí. Viděli „normálně pracující“ železničné priecestie, po projetí vlaku „zprava“ se závory normálně zvedly a začala blikat „bílá“. Tak se rozjeli……. ale to už se blížil vlak „zleva“, PRVNÍ vlak po znovuzprovoznění vyloučené koleje…. plnou traťovou rychlostí… a odpojený přejezd vesele blikal pozitivkou (protože zprava… Číst vice »
No nevím, pokud může takovouhle nehodu způsobit jedno opomenutí jednoho člověka tak bych skoro řekl, že systém selhal, respektive je špatně vymyšlen.
To ale ŽSR samozřejmě nepřizná. Mnohem jednodušší je to hodit na jednotlivce. To, že jednotlivec by jednou lidskou chybou neměl být schopný něco takového způsobit, se většinou neřeší.
Vlak odjížděl na PN? Nebo do koleje s vypnutým přejezdem jde postavit normálně na volno?
To je úplně fuk, jak odjížděl. Jízda na PN končí u vjezd. návěstidla z opačné strany, nebo u prvního návěstidla autobloku. Do otevřeného přejezdu nesmí vlak pustit bez rozkazu Op výpravčí ani na PN.
Autoblok tam nebyl…
Proč je to na kus papíru a ne třeba na přejezdník?
Tak ono obecně pokud vám nejde postavit klasická VC a musíte sáhnout pro přivolávačku, tak máte jako výpravčí „napomenutí“ že je něco špatně a proto nelze užít klasickou VC. Pak byste ideálně měl zjistit kvůli čemu tam nejde postavit klasická VC, než buchnete hlava nehlava přivolávačku.
Fakt se dá dát přivolávačka jako „odjezd“?
Přejezd nebyl v poruše, byl od jedné koleje odpojený. To znamená že žádná „kontrolka nefunkčnosti“ asi nikde nesvítila, jen byl o tom odpojení zápis v deníku (pravděpodobně spolu se zápisem o vyloučení jedné koleje – ale to jen spekuluji).
„Vlak odjížděl na PN?“ To jako myslíte, že vlak na PN vypravili ze stanice? Je vůbec na odjezdovém návěstidle možno dát PN??? Já to nevím, ale divil bych se jestli ano.
Samozřejmě že jde na odjezdovém návěstidle dát PN. Pokud se nejedná o RPN tak je to i výprava vlaku.
Díky
Tam byl problém to, že ta 279 jela po vyloučené koleji a míjela se s opačným EC. Opačný vlak, tuším 272, uzavřel přejezd, ale po projetí ho „zvednul“ a ta 279 přejezd nezavřela, neb, jak vidno nebyl zapojen.
Pokud stojím na přejezdu a čekám na projetí vlaku, tak by mě asi taky nenapadlo, že se z druhé strany do přejezdu přiřítí druhý vlak. Tragická chyba ŽSR.
systém řízení závor na chráněném přejezdu nebyl pro jednu kolej dosud zapojen.
… a kříž taky nebyl dosud zapojen?
Světla blikala, šofét neměl šanci poznat, že je PZZ zapnuté jen na jednu kolej.
He prokázané, že blikala? (Bílá)
Červená ano, bílá nevím.
Když blikala červená světla (při průjezdu vlaku), muselo blikat i bílé světlo po odjezdu vlaku. Jinak by PZZ hlásilo poruchu
(a pravděpodobně by musela být omezena traťová rychlost)
Skutečně? Já jsem myslel, ze v Golčově Jeníkově bílá nesvítila (vyloučená kolej = nejde pozitvka) a padalo to skoro celé na řidiče, zachránilo ho čtyřnásobné překročení rychlosti vlaku na op.
… a opilost strojvedoucího.
Mmch. ten řidič stejně při té srážce zemřel.
Opilost není příčina. Příčina proč nebyl vidět je nedodržení rychlosti (a pískáčku).
Jo pričina proč auto bylo zmuchlané víc než při jiných nehodách ve stejné rychlosti už je pomalá reakce strojvedoucího (nějakou dobu po nárazu začít brzdit) a to už asi byl chclast.
Skutečně? Já jsem myslel, že se tu bavíme o železniční nehodě na Slovensku.
Vy tu celou dobu žijete v představě že článek je o Golčově Jeníkově?
To mě ale vážně mrzí, to vám někdo měl říct
😀
No Slovenské ppředpisy neznám, ale že je tam možný stav bliká bílá + po vyloučené koleji něco jede (legitimně, třeba stavební stroj) mi připadá docela úchylný a nebezpečný. K čemu tam tu pozitivku tedy maj?
Nutno si uvědomit, že bílá se rozsvítí až poté, kdy vlak opustí anulační úsek, což chvilku trvá.
Ano, he to prokázané.
140 km/h na přejezdu s křížem…
Proč vlastně nejsou na dálnici úrovňové křižovatky _zabezepčené_ dopravní značkou „Dej přednost v jízdě“?
A na co značka? I předností zprava by byly zabezpečené!
Protože v mnoha státech jsou? 😉
Pokusím se to definovat trochu jinak Silniční provoz je ŘÍZEN… (pravidly, značkami, semafory, vyhláškou ale hlavně rozumem řidiče) a nedokonale ZABEZPEČEN (opět rozumem řidiče a např. řadičem semaforu – nepovolí zelenou v kolizních směrech) Přesto by to „mělo“ stačit protože… volant (a různí „asistenti“) Železniční provoz je ŘÍZEN výpravčími/dispečery skrzevá návěsti, výhybky a strojvedoucí a protože „není jak uhnout“ snažíme se provoz co nejvíce ZABEZPEČOVAT tj. zabránit výpravčím a dispečerům a strojvůdcům v páchání chyb (samozřejmě neúmyslných 😀 ) a proto konstruujeme různá SZZ a TZZ a PZZ (a bzzzz) a pro fíry ETCS Proto mi ty značky jakožto „zabezpečení“… Číst vice »
Silniční provoz je řízen rozumem řidiče- jako fór dobré.
Jestli žijete představou, že silniční provoz řídí Bůh Všemohoucí nebo Vaše babička (bez urážky), prosím, zůstaňte od toho provozu co nejdále. Je-li vaše pracoviště na stanovišti lokomotivy, můžete tam prožívat iluzi, že něco řídíte. Ve skutečnosti pouze ovládáte pohyb vpřed (a občas vzad), skutečné řízení (jestli dojedete do Plzně nebo Pardubic a také kdy) to má v rukách někdo úplně jiný… 😀 Dalšími řádky nechci rozčílit rozumné strojvedoucí, jen chci připomenout, že vedení HDV se dá (a ve světě funguje) svěřit počítači (samozřejmě ne vždy a všude ale jde to) Naproti tomu silniční provoz je natolik složitý a nepředvídatelný, že… Číst vice »
Hlavní důvod proč silniční provoz není zabezpečen není ten že by to nebylo potřeba ale ten že je to nesrovnatelně složitější než u drážní dopravy. Na rozdíl od drážní není v silniční dopravě jasně daná jízdní dráha, přednost před vším ostatním atd.
Silniční provoz, i když má daná pravidla, je nepředvídatelný. Protože se ho bohužel účastní nepředvídatelní lidé 😀