Soupravy metra zastavily ve dvou stanicích naposledy. Do provozu se vrátí za rok
Stanice metra Pankrác bude na rok uzavřena. Foto: Ropid
Během rekonstrukce vezme za své jeden z informačních unikátů stanice Pankrác.
Během rekonstrukce vezme za své jeden z informačních unikátů stanice Pankrác.
Poslední věta u části článku o Českomoravské mě zarazila, oprava stropní desky asi proběhne ve stanici Pankrác neboť Českomoravská je stanice ražená a nemá tak stropní desku. Je to tak?
„výměna stropní desky na nástupišti“ bude se bourat nástupiště, které je stropem úrovně pod nástupištěm….
…nicméně běžně se to přehazování nepoužívalo, jen v případě nějakých mimořádností.
Nicméně zásadní zlepšení přišlo asi před dvěma roky, kdy bylo odstraněno to žbrdlení ve vestibulu, ničemu nepomáhalo a všem bylo akorát k zlosti.
Používalo se každý den – večer jezdily jenom jedny schody.
Tak kdy Křižíkova?
Velice velice doufám, ze zmiznou ty šílené billboardy na staničních stěnách. A doufám, že obklad za nimi zůstal neporušen.
Tohle byla jedna z nejhorších prasaren.
Jako jo, samé architektonické soutěže co prodražují stavbu, kvůli upomínkovým předmětům či designu karet se soudit s pozůstalými, ale je úplně ok to celý dodrbat pro pár drobných z reklamy – hlavní příjem pak jde Rittigovi?
Architektonické soutěže v 99 % případů stavbu zlevňují. Výběr z více variant totiž logicky přináší i výběr z více variant ekonomických a to pak logicky nutí autory myslet i na cenu díla. Pokud je projekt zadán bez soutěže, stavbu prodraží. Odstrašujícím příkladem je tramvajová trať na Barrandov, kde architekt způsobil předražení v řádu desítek procent nákladů a jeho dílo způsobuje neustále astronomické údržbové náklady.
Tím si nejsem jist, protože to by musela porota vybírat dle ekonomických parametrů místo uměleckých. Viz soutěž na Dvorecký most, kde byl na 2. místě Calatrava, který určitě není levný a vybrán nebyl, protože se tuším nehodí k pražskému panoramatu.
Podle mě je nejlevnější varianta Design & build kde se soutěží na cenu a jako podmínka se dá architektonická soutěž v režii zhotovitele.
IMHO by pro Prahu bylo rozumné mít stálou kancelář městského architekta, která by přesně pro takovéto stavby spíše technického rázu (silnice, tratě, lávky…), jež leží na hraně toho, zda to má vůbec dělat architekt, nakreslila architektonický koncept a následně dozorovala stavitele při Design & Build
Město má IPR a městského architekta naštěstí ne. Vlastního architekta má například SNCF a všechna jejich nádraží jsou průměrná a nudně stejná. Správa železnic má také oddělení architekta a to zase vybírá architekty bez soutěží a to vyvolává oprávněný odpor místních. Odstrašujícím příkladem je nové nádraží v Kladně.
A taktéž má Praha architekta pro metro.
Neumím si to moc reálně představit. Jako že zhotovitelé budou soutěžit cenu něčeho, o čem nebudou mít nejmenší tušení, jak to bude vypadat, a pak teprve vyhlásí architektonickou soutěž? Do toho nějakej zhotovitel půjde? A udělá tu soutěž necinklou, aby riskoval, že to, co v ní vyhraje, za vysoutěžený peníze postavit prostě nepůjde?
To už si spíš umím představit snahu dostat nějaký rozumný ekonomický kritéria do tý architektonický soutěže (ani to nebude pro veřejnej sektor jednoduchý),.
Já si to představit dokážu – třeba že komise vybere tři dle nich nejlepší návrhy, mezi kterými poté proběhne „výběrové řízení“ kde polovinu hrjae hodnocení komise architektů a urbanistů a polovinu nezavislý cenový odhad.
Ale takto se to normálně děje v sousedních zemích. Je dána rámcova projektová dokumentace a schválení po úroveň územního řízení a samozřejmě soubor stavebních norem, a firmy soutěží už s představou jak a jakou technologií budou stavět a podle toho i cenou. Například u jednoho úspěšně realizovaného projektu jedna firma nabízela nasouvanne trámovou konstrukci a vyhrála to firma s projektem mostu s více nosníky umisťoványmi jednotlivě jeřábem.
A je v tom i architektonicka soutez? Ta mi do toho proste nezapada. Ze design and build funguje, to vim a nemam s tim problem. Ale to zadani musi z neceho vychazet a to neco by podle me mel byt. Uz vysledek architektobicke souteze, pokud byla, nebo ramcovej navrh pripravenej mestem u beznejsich, mene vyznamnych staveb.
Vaši teorii o design & build skvěle dokazuje Libeňský most. Tam se bude stavět něco úplně jiného, než bylo původně prezentováno a město map veľmi omezené možnosti do procesu zasáhnout. A výsledek nejlevnější zcela jistě nebude. Výběr z několika variant je vždy lepší než překvapení od projektanta. Takové zrůdnosti, jako je metro mezi Dejvickou a Motolem, jasně ukazují, jak jsou architektonické soutěže důležité. A často je soutěž zadávána s tím, že estetika má největší váhu, protože souvislosti stavby to vyžadují. To je příklad dvoreckého mostu. Obecně ale platí, že architektonické soutěže přinášejí více muziky za méně peněz. Otázkou také je,… Číst vice »
Osobně mi přijde šílené, že i tak skončil druhý a nechal za sebou mnohé návrhy, které byly funkčně i esteticky lepší.
(On je Calatrava stejná krevní skupina jakoKotas. Jen je ze zahraničí a to jméno zní vzletně.)
Tak z těch dvou je Calatrava aspoň trochu originální, Kotas je spíš jeho kopie z Wishe…
Snad se modernizace udělá kvalitně a ve stanicích bude prováděna pravidelná údržba. Ve stanici Jiřího z Poděbrad už začíná být znát že se tam rok na nic nesáhlo…
Máte 365 dnů na to, abyste si seděli ve stanici a zjistili, co se tam dělá?
Stanice byla po rekonstrukci otevřena na podzim 2023 takže je to cca rok od otevření.
Ve stanici Jiřího z Poděbrad především nikdy nebyly úplně OK nové eskalátory. Hlavně ten severní (vpravo ve směru nahoru) od začátku dost silně škube. Čekal jsem, že to je jen nedodělek a brzy se to dá do pořádku, ale bohužel, nestalo se.
Ten informační unikát respektive jeho proměny mě dost iritoval dokud jsem tam bydlel…
Taková devadesátková prasárna…
Sedmdesátková…
Pankrác byl opravdu příklad k cestujícím nepřátelského řešení – prostor stanice zarvaný schodišti kdy nevíte, odkud pojedete, z vestibulu výstupy tak, že ani jeden nevede alespoň za jakoukoli komunikaci kterou beztak musíte překročit, nakonec někoho napadlo aspoň pustit lidi z vestibulu do stanice přímo a ke vchodu do arkád přibude 30 let slibovaný podchod …
Jo, čtyřicet let tam byl prohozený vstup a výstup oproti tomu, jak by to bylo logické. Aby se nechodilo v protisměru, byl tam mezi eskalátory řetízek, který se obcházel. Pak to někdo „vyřešil“ (místo otočení směrů) tím, že se tam mezi eskalátory místo řetízku dalo pevné zábradlí, které nešlo obejít. Aby se po několika letech ten průchod konečně uvolnil (a překvapivě tam k žádným srážkám nedochází).
Tohle mě vždy trochu fascinovalo. Obecně platí designový princip „consistent is better than clever“, ale DPP má pořád snahu to všelijak neintuitivně „optimalizovat“.
Vždycky si na to vzpomenu na Palmovce, kde jsou eskalátory nahoru/dolů prohozeny, protože „víc lidí odtud jede do centra“. Stejně tak jsou opačně eskalátory na Nádraží Holešovice od tramvaje, i když tam to není až tak matoucí. Pankrác ale zaslouženě v tomto měl zlatou medaili.
Hradčanská to má taky stejně.
Na Pankráci s výjimkou ranních hodin o víkendu jely eskalátory na obou stranách vždy nahoru i dolů. Ty šipky jen ukazovaly nejbližší eskalátor, takže na konci soupravy byla šipka doleva, na začátku soupravy doprava. Moc nechápu, co se tu řeší, nikdy jsem neměl problém se odtud dostat.
Museli to obcházet, místo aby se strkali s lidmi v protisměru, jako to mají v oblibě třeba ve stanici Háje. Trocha kroků navíc – a pak stejně často vystojí důlek na nástupišti, protože to zrovna ani nejelo. 🙂 Pravda, na Pankráci jsou značně zúžené obchozí trasy dole ve stanici, což mohlo být přece jen řešeno velkoryseji.
Co s ním bylo za problém?
A nevíte, co ho má nahradit?
Hlavní problém je předpokládám v tom, že eskalátory nahoru byly pokaždý jinde… Což není dobrej nápad.
díky, na to jsem nějak nenarazil (pravda je, že jsem vždy přijížděl na Hájské straně soupravy)
Jezdím tam denně a nikdy jsem neměl problém najít eskalátor nahoru, protože vždycky jedna z dvojic schodů jezdily nahoru a druhé z dvojice dolů na stejné straně nástupiště. Snad jen ráno to bylo rozdělené.
Třeba se původně nepočítalo s jejich pravidelným vypínáním, pak by to smysl (i za cenu plýtvání mimo špičky) dávalo.
Já jsem o něm popravdě vůbec nevěděl. Zjistil jsem to teď, 4 hodiny před zavřením stanice 😀
Dobrý den páni redaktoři, mohl bych se vás zeptat, proč pořád všechny mé přispěvky prochází cenzurou?
A dokonce když v komentáři píši o nějaké faktické chybě v článku (a byl bych rád za opravu), tak ten komentář ani nezveřejníte, čímž právě dáte najevo, že jste jej četli, jen odmítáte opravovat chyby..
Mohu vám slíbit, že když mě přestanete cenzurovat, nebudu se tu k vám vyjadřovat kriticky (jako jsem to jednou udělal a vysloužil si tím tu kontrolu).
Tento komentář je pochopitelně jen soukromou zprávou pro redaktory. Děkuji za pochopení.
Jste ve stupni ručního schvalování příspěvků pro šíření nesmyslů, nikoliv kvůli kritice. Neodmítáme opravovat chyby, odmítáme opravovat něco, co si vy myslíte, že je chyba a přitom není. Není to cenzura, ale ochrana čtenářů před bludy jiných.
Cenzura je ze strany státu když už. Tohle je soukromá stránka, se kterou si muze p. Sůra dělat co chce. Občas se chová velmi arogantně, to nepochybně, ale tohle brečení o cenzuře je fakt ubohé.
Tak normálně se používá i třeba výraz autocenzura a ten není vyhrazen státu …
Byl jsem se rozloučit a bylo vtipný, kolik lidí taky
Třeba to byli ti, kteří nahoře kvůli tramvají jedoucí na Synkac přišli o místa na parkování.
Prodloužení tramvaje žádná parkovací místa nesebralo:
https://en.mapy.cz/s/puvepabelu
Parkovalo se až za křižovatkou po ulici Na Veselí – a tam to zmizelo před těmi cca. 3 lety…
Parkovalo se na celém úseku od budějárny k na veselí, jen ta část na Pankráci (mezi strží a hvězdovou) zmizela už v rámci dopravního řešení pankrácké pláně počátkem 21 stol 🙂
Byly to klasické šotouší existence. Nejvíc zájmu vyvolala cedulka s ohlášením, že výtah je do roku 26 mimo provoz