Z Výtoně na Smíchov opět i pěšky. TSK otevřela po téměř roce lávku podél železničního mostu
Opravená lávka pro pěší a cyklisty na vyšehradském železničním mostě. Foto: TSK Praha
Technická správa komunikací hl. města Prahy (TSK) po více než deseti měsících otevřela pro pěší a cyklisty lávku podél vyšehradského
Nejlepší by bylo tento most zachovat pro NPÚ a pro pěší, hned vedle něj postavit most nový pro železnici. Zůstane památka (klidně ať památkářům spadne na hlavu 🙂) a bude i potřebná dopravní cesta.
Ještě k tomu mostu na Výtoni.Opravdu nejsem odborník na mosty,jak zde kdosi píše.Pro mě za mě,postavte si,co je libo,když na to,vy odborníci máte finance…Třeba čtyřkolejný na Výtoni,nový v Ratajích aj.Už i ten Negrelliho vidadukt má zpoždění v opravě,modernizace tratě na Kladno s odbočkou na Ruzini se plánuje 30 let a zatím nic.Akorát doufám,že zmíněné mostní konstrukce procházejí nějakými pravidelnými revizemi ze strany opravdových odborníků,než jste vy tady.Akorát někteří z vás jste opravdoví snílci,trpíte sněním o čtyřkolejných tratích,jak obejít Borohrádek,kde prokopat tunel ap.Do budoucna bych si přál,abyste se mnou nadále nediskutovali.Děkuji.
Další skvělá ukázka naprosto vyhozených peněz. Tedy oprava jedné lávky je pochopitelná oprava té druhé, je však naprosté vyhazování peněz, když ten most bude potřeba nahradit novým a to nejlépe co nejdříve. A to radši nemluvím ani o té jejich opravě původní metodou nýtování. Nemám sice ponětí, o co přesně se jedná, ale obvykle to znamená hlavně větší výdaje za opravu na mostě, který by měl jít dolu. Zajímalo by mě, jakého inteligenta napadlo povolit, aby byl ten most památkově chráněn. U těchto staveb to působí jen potíže, u Karlova mostu je to zcela jasné a pochopitelné, ale tady???? Nepřijde… Číst vice »
Pokud v mostu nevidíte nic unikátního, ještě to neznamená, že tomu tak není. Tudíž si tady nehoňte ego na někom, kdo stavbám/památkám tohoto typu rozhodně rozumí více než vy. Stejně tak si představte, že čtenáři opravdu nejsou takoví blbci, kteří nevědí, že po mostě vedou nějaké koleje. Ale nechápu, proč by kvůli tomu měl být degradován význam pěšího spojení, jehož příjemným bonusem je právě zmíněný výhled z této krásné technické památky. Zkuste chodit pěšky a více se dívat kolem sebe a možná vám někdy dojde, že i stavby tohoto typu má smysl chránit.
Chápu, že někdo ho jako unikátní ještě vidí, ale když ho nikdy nikdo neopravoval, tak se pak nedivte, že je třeba ho zbourat a postavit nový bez ohledu na nějakou památkovou ochranou. Dále byste si asi měl znovu přečíst, co jsem předtím napsal, jelikož zde nijak nedegraduji pěší spojení, ale pouze upozorňuji na to, že nejdůležitější je brát ohled na železniční spojení, které tu je. A především pokud se bude stavit nový most a to jak kopie současného, či nějaká nová konstrukce, pro což bych byl více, tak zde určitě budou i lávky pro pěší, v případě nového možná i… Číst vice »
A co je teda na tom mostu unikátní, že to stojí za to ho zachovat, i když za dalších 30 roků budete muset vyměnit zbytek železa co nevyměníte při aktuálně nutné opravě?
Jestli jste si přečetl správu co tu je linkovaná ze SŽDC, tak most nevyhovuje:
– bezpečnosti – je hubený pro kontrolu i pro provoz (osová vzdálenost 3,8m).
– kapacitně – rychlost a počet kolejí
– únosnosti – je vyčerpána životnost některých prvků, použitá ocel „měkne“
– udržovatelnosti – blbě se některé detaily z důvodu konstrukce nedají udržovat
A kam tedy nacpete ty 4 koleje,jak zde jakýsi snílek píše??
Vždyť jsem psal, že mně by stačili 3 koleje, protože kvůli čtvrté koleji byste musel bourat okolní domy a silnice. Už ty 3 koleje se tam nejspíš vejdou jen tak tak.
Já bych cpal taky 3…
Na Smíchově bych to viděl bez problémů, na Výtoni by se mezi ulicemi Vnislavova a Svobodova musely upravit/postavit nové mosty, chodníky, křižovatky. Ale prostor tam na to je.
4 koleje by se asi nedaly lehko procpat od Vyšehradu směrem na hlavák/Vršovice.
Tak,na Smíchově to problém celkem není,u výhybny Vyšehrad a dále k hl.n.ano,2 koleje vedou na hlavák,1 do Vršovic…podobný problém je i nyní na opravovaném Negrelliho viaduktu,také by si zasloužil 3 koleje,ale nejde to.Je to kulturně-technická památka a není kam uhnout,navíc oprava má zpoždění.Holt,je to složité…
Myslím že by to mělo jít, jak už jsem psal dříve, to sice bude dost na těsno, ale půjde. Ostatně i v tomto videu (https://www.youtube.com/watch?v=Lhhu47eFEJ0) tvrdí, že by se to mohlo v budoucnu realizovat, takže očekávám, že si to dopředu museli ověřit, jestli je to vůbec realizovatelné a koleje se sem vejdou.
Chci se jen ujistit, protože se to zde píše již podruhé. Lávka byla skutečně i pro cyklisty? Nikdy jsem si nevšiml, že by se tam nacházela patřičná značka. Podle mého se jednalo o obyčejný chodník (nebo bylo minimálně uvedeno, že cyklista má z kola sesdnout, jako tomu bylo u nebožky Trojské lávky, kde si s tím také drtivá většina cyklistů těžkou hlavu nedělala), kde mohou cyklisti kolo akorát tak vést. Že téměř 100 % tak nečinilo ještě neznamená, že se jedná o lávku pro cyklisty. Jak to tedy předtím bylo ve skutečnosti?
Jsem přesvědčen, že je to přesně tak, jak píšete …
většina cyklistů je absolutně bezohledných. Jezdím osobně taky po chodníku – ale pouze tam, kde kolem frekventované silnice je chodník, po kterém jde minimum lidí. Pokud někoho potkávám/předjíždím – zastavím nebo zpomalím na minimum, protože nechci ohrozit chodce. Většina cyklistů se však chová jak hovada – od města po pěší stezky na horách!
Dobrý den, na kole mám najěžděno skoro 100 000 kilometrů a musím Vám dát plně za pravdu: – stovky neosvětlených nebo dementně osvětlených cyklistů (pravidelně jsem potkával blba, který měl blikačku nahoře na batohu a blikal jen pro ptáky a letadla…) – nerespektování základních pravidel (mnozí cyklisté možná ani netuší, k čemu jsou na semaforech a přejezdech červená světla) – telefon v ruce za jízdy a oko upřené do displeje (u nás jsem zažil asi 40 letého chlapa, který vjížděl na hlavní a vůbec se nenamáhal zvednout oči z mobilu) – nedodržování povolené rychlosti (přijížděl jsem v řadě aut na… Číst vice »
Nejlepší je cyklista se sluchátkama na uších, co si to valí z prudkého kopce na horský turistický stezce, nemá zvonek a myslí, že mu všichni uhnou… resp. myslí, že všichni stihnou uhnout… velká část takových těch svátečních/víkendových cyklistů, co přijedou na hory autem+kolo… skočí na kolo a jedou, kam se jim zamane, sem tam nějaké to posilnění v hospodě, to je žrádlo… jsou zde tisíce kilometrů cyklostezek a stejně potkáváte desítky kolařů na horské pěšině, kde se sotva vyhnou dva turisté.
Brrrr, úplně mi z toho běhá mráz po zádech. Nejsem aktivní cyklista, ale netušil jsem, že je to až tak špatné, a to i z pohledu aktivního cyklisty. Děkuji za tento obsáhlý příspěvek.
Určitě není problém, aby cyklista po lávce kolo vedl. Ale vzhledem k tomu, že lávka je opravdu úzká, není možné, aby po ní cyklisté jezdili. Také jsem po ní rád chodil, kochal se pohledem na Vltavu a centrum Prahy a cyklisté byli ti, kteří mi tuto jinak přijemnou pěší trasu dost znechutili. Kolik jsem si od nich vyslechl sprostých poznámek…
mně to nedá se zeptat, jde o stejný most, který možná půjde pryč komplet?
Ano,jde o stejný most….Akorát mi není jasné,čím a v jakém čase by tento železniční most nahradili a kudy by vedli dopravu.Při naší liknavosti……
Doufám, že kvůli památkové autenticitě to opětně natřeli tou jedovatou barvou (?suřík?) co tam byla. (ironie) 🙂
A že má hlavní konstrukce 115 roků a památkáři prudí s její kompletní výměnou je na zrušení památkářů. Ta konstrukce už musí mít z hlediska únavové životnosti být za svým zenitem. Se divím, že už nepadá do vody.
Ocelový most přes Sázavu mezi Ledečkem a Ratajemi n.Sáz.byl postaven v roce 1901 a také dosud nespadl do vody.Důležitá je správná a včasná údržba.Když Karlův most v Praze přežil povodně,tak přežije i tento.Dovoluji si tvrdit,že dřívější stavby byly z kvalitnějšího materiálu než nyní a stavitelé odváděli poctivější práci.
Vy asi nebudete odborník na mostní konstrukce? Pro začátek bych si dovolil zmínit, že ten Vyšehradský je mnohonásobně víc namáhán než ten někde na lokálce v Ratajích který sice nespadl, ale víte jaký je opravdu jeho skutečný stav? Pňovanský most je také z roku 1901 (asi úrodný rok) a už probíhá jeho kompletní výměna. Údržba je určitě důležitá, ale ocelové konstrukce se obecně namáhají a po nějakém čase a cyklech namáháni se oslabí a je potřeba je vyměnit a jestli měnit větší polovinu prvků nebo celý most, je už celkem jasný co vyjde líp. Nic to nemění na to, že… Číst vice »
Jo, dřívějc se všecko dělalo taknějak líp…
No nic, tak se zkuste dovzdělat, je to napsané celkem čtivou formou:
https://www.szdc.cz/o-nas/poskytovani-informaci/poskytnute-informace/00544/priloha1.pdf
Diky za velmi zajimavy odkaz. Povazuji za vnitrni humor zadavatele a zhotovitele projektu, ze ocitovali na strane 14 Jiřího Soukupa z roku 1904 „… drahám je však těžko předpisovat…“ ohledne estetiky mostu. I SŽDC si dnes chce zit svym vlastnim zivotem. Mozna SFDI dnes predepisuje vice nez drive :).
Dotaz z jineho soudku: jak moc jsou zavady, napr. chybejici srouby na mostu, koroze vyvolana opryskanim nateru, alespon 2 praskliny apod. vyvolane necim, cemu pripadne v minulosti slo zabranit nebo odlozit spravnym osetrovanim a udrzbou? Zajimalo by me to pro vsechny tri typove zavady.
Diky za super odkaz. Procetl sem vsech 99 stranek a ac nejsem odbornik, tak si nemohu pomoci, ale most by mel jit do 2 let dolu a je nutna jeho vymena za ctyrkolejny most, ktery bude vyhovovat pamatkarum a pokud by pamatkari meli zasadni problem, mel by byt most vyjmut z pamatkove ochrany nebot je verejnym zajmem neohrozovat mostem okoli a uzivatele plus naopak zajistit bezproblemovy provoz na jedne z hlavnich trati v Praze/CR.
Opravim nevim co jineho k tomu rici. Snad jen, ze rekonstrukce lavky pro pesi jsou vyhozene penize.
Tak jsem rád, že se vám to líbilo, taky jsem to přečetl na jeden zátah.
Se závěry souhlasím, stav mostu a současná zátěž je zralá na okamžité řešení.
Jedna lávka je nezbytnost, ale divím se, že chtějí opravovat tu druhou. Spíš by to chtělo začít překládat ten plynovod pod řeku…
Překládat ten plynovod je v plánu až s výstavbou Nového spojení 2, kdy vznikne tunel pro železniční trať a kolektor, coby bezpečnostní štola zároveň.
Alespoň se tedy asi před 20-ti lety o tom diskutovalo. To se však počitalo s tím, že stavba bude asi do pěti let zahájena.
Ha ha.
No, zrovna tento most bych nezmiňoval, přemírou údržby rozhodně netrpí. Před cca 15 až 20 roky jsem viděl ložiska mostu na levém břehu a byla to bída. S jeho nátěrem je to obdobné s výjimkou spodní části (to ale mají na „svědomí“ ochranáři – prý by otryskaný materiál plachta pod mostem nezachytila a ten napadal do řeky, přitom v Ledečku na silničním mostě to problém nebyl). Za co ale musím SŽDC pochválit je víceméně průběžná údržba výdřevy chodníku, byť by tam pěšáci chodit neměli.
Toto patří k mostu v Ratajích n.S., špatně se to přiřadilo.
A o výdřevu se stará TSK 🙂
Psal jsem o Ratajích, ne o Výtoni.
Chcete naznačit, že ocel z roku 1901 je kvalitnější než současná? 🙂
O kamenech se s váma nepřu, ale i na Karlově mostě při poslední rekonstrukci vyměňovali některé pískovcové kvádry.
Karlův most přežil, jen byl několik oblouků postaveno několikrát znova.
S přežitím tohoto ocelového mostu to může být spíš tak, že se roztaví železo a z něj se udělá nová ocel na nové konstrukce (prosím aby to nikdo – nebral doslova, ta doba pro nahrazení by byla příšerná).
Jasně,Karlův most vydržel staletí bez oprav,svého času tam jezdily i tramvaje,přežil i 200-letou povodeň.Až nedávno se provedla generální oprava,což je pochopitelné.
Pavel Hromek
Jako Pražák by jsi mi mohl odpovědět.
Kolik oblouků Karlova mostu bylo postaveno dvakrát a který třikrát?
Nemusela by být, kdyby ji majitel opakovaně natiral…
Únavová životnost není o počtu nátěrů…
Nektera mista nelze natrit ci jakkoliv udrzovat, jejich opotrebovavani je dane v podstate konstrukci a urovni poznani pres vice jak sto lety. Zkusit premyslet vetsinou neboli.
Most určitě šel líp natírat, ale když si přečtete tu studii, kterou odkazuju výše, tak uvidíte, že to není jediný problém toho mostu.
památkáři jsou horší jak děti země. Je někde studie, kolik by to stálo kdyby to nebyla kulturní památka?
Jednotky milionů, které by to tak dokázalo ušetřit, jsou jen v rámci investic Prahy 1 v jednom roce totální kapka.