Z Užhorodu už vyjely první vlaky na evropském rozchodu. S Ukrajinou propojily Bratislavu, Budapešť i Vídeň
Ukrajinské dráhy dokončily výstavbu nové železniční trati z Čopu do Užhorodu. Foto: EIB
V první soupravě jelo podle ukrajinských státních dráh 280 cestujících.
Pokud já vím, tak vlaky za první ČSR jezdily až do Mukačeva, takže měly normální evropský rozchod. Takže jestli je Rusové s Ukrajinci po anexi v roce 1945 nevytrhali, tak je pouze obnovili. Jenom tak pro upřesnění, Čop je bývalé slovenské město, které k Podkarpatské Rusi nepatřilo, to bylo anektováno navíc spolu s dalšími východoslovenskými obcemi.
Za první Československé republiky byl normální rozchod 1435 mm až do stanice Jasiňa – z Prahy tam jezdil tehdy nejdelší vnitrostátní rychlík. Po roce 1945 Podkarpatská Rus připadla Sovětskému svazu a zdejší tratě byly předělány na široký rozchod 1524 mm, snad s výjimkou úzkorozchodných tratí.
Za první republiky byl standardní rozchod ještě mnohem dále na východ, protože za Podkarpatskou Rusí byla polská Halič a za ní rumunská Bukovina…
Rozchod 1 435 mm bol a stále je z Čiernej n/T. až do Mukačeva a a cez Korolevo do Halmeu (RO). Z mapy je zjavné, že pokračoval až do Solotvina (UA) (1 435 mm odstránené zrejme po anexii v r. 1945) a Sighetu Marmației (RO) (cezhraničný úsek zrejme vytrhaný), odkiaľ pokračuje opäť duálny rozchod 1 435 / 1 520 mm až do Valea Vișeului (RO). Ďalej na UA pokračuje už len 1 520 mm. Celá trať z Čiernej n/T. až do Valea Vișeului (RO) je vedená tesne popri hranici RO / UA – raz z jeden strany inokedy z druhej.… Číst vice »
Oprava: Trať z Čopu až do Viloku (UA) je vedená tesne popri hranici HU / UA – z Viloku cez Korolevo až do Valea Vișeului (RO) je vedená tesne popri hranici RO / UA – raz z jednej strany inokedy z druhej. V dobe 1918 – 1945 zrejme patrila celá ČSD. (OpenRailwayMap)
3 kV (protože to je teď v bezprostředním okolí), nebo 25 kV (protože to je ve zbytku „zbytkové Ukrajiny“ stejně jako v Maďarsku, kde je asi kvůli tomu teď kousek diesel, a časem to bude i na SK)…?
UŽ môžu kúpiť EMU 671 ako ZSSK schopné jazdiť pod 3 i 25 kV, ale iba na 1 435 mm.
Snad až to elektrifikují, tak by se mohl RegioJet prodloužit do Užhorodu. Pak ještě zrychlit celní a pasové odbavení, které Slovákům trvá asi 2 hod., zatímco Ukrajincům pár desítek minut.
Porovnaj prísne predpisy EÚ na „všetko“ a „predpisy“ Ukrajiny dovoľujúce dovážať takmer čokoľvek.
Změnit rozchod všech železničních tratí na Ukrajině je jednou z podmínek odstřižení se od Ruské federace i zvýšení bezpečnosti země.
Nepochybně. A následovat by mělo zrušení azbuky – jak na to přistoupili v Kazachstánu. Jenom derusifikace pomůže těmto zemím a národům zbavit se chmurného dědictví russáckého kolonialismu.
Cyrilika nie je o nič viac ruská ako ukrajinská. Ukrajina bojuje za nezávislosť a prežitie vlastnej kultúry, nie nahradenie jedného kolonializmu iným.
Ruština a Ukrajincina majú len (pre laika) vzdialene podobný zvuk. Základ majú spoločný, ale rozdielov je celkom dosť – vo výslovnosti i písme. Je to ako porovnávať jazyky SK a CZ.
Najdôležitejšie je zrušiť 1 520 mm aspoň 50 – 100 km od hraníc RU / BY, ostatné podľa možností čím skôr.
Nezapomnělo se v článku na Mukačevo? Že Slovanska tam jezdily přímé vlaky, svezl jsem se tam drncobusem Bagetou v roce 2019
Stále tam jazdia.
Kde je dostupný cestovný poriadok pre tieto vlaky ?
https://pragmatika.media/en/news/v-uzhhorodi-vidkryly-pershu-dilianku-ievrokolii-do-ies/ mimo jiné v tomto článku
Oba vlaky jedou evidentně v úseku Užhorod – Čop a opačně spojené, spojení se Slovenskem zajistí zjevně jen dosavadní přímé vozy Bratislava _ Čop a opačně (R 617/964 a R 961/618) prodloužené až do/z Užhorodu, v obou směrech bude zřejmě i dost dlouhý prostoj v Čopu.
V článku je odfotená bežná rýchliková súprava ZSSK trate BA – KE (Apeer / Bpeer, príp. čosi podobné), takže ak to nie je iba reklama, tak tam bude jazdiť pravidelne (nie Bageta).
Zdrojové noviny mají název „Ukrajinska pravda“.
Pravdou je i za socialismu se v ČOPU se vlak rozděli po tři vagóny a předelavalo s na širokorozchodnou trat -vytlačením evrovských podvozků vagonů. kdo chtěl mol jít do ČOPU a nebo seděl ve vlaku a díval se jak to železničáči robí.. Za v ČIRNE NAD TISOU vlak vjel do území Ukrajiny , pohraničníci vypli prou a koéntroloval vlak, pak zapli proud a vjelo se do ČOPU.nejhorší na tom bylo, že zv košicích zamkli WC a odemkl až vlak odjížděl dál na Lvov
Tak se na Zakarpatí vrací normální rozchod, doufám, že je to poslední a definitivní změna. Jak to vypadá, tak Ukrajina možná tak, jako to postupně plánují Pobaltské státy, přejde na normální rozchod. Zajímavé je Finsko, které se k tomu úplně nemá, ale uvidí se, teď už také mají Rusů plné zuby.
Finsko má naprosto minimální vazby na 1435 mm síť, na rozdíl od ostatních vyjmenovaných zemí, respektive skupiny pobaltských zemí. Vozit zboží nebo lidi z Finska do Evropy přes Haparandu je tak jako tak nic moc.
Cárske Rusko zaviedlo rozchod 1 524 mm, aby sťažili inváziu budúcim dobyvateľom.
Z rovnakého dôvodu by mali zaviesť rozchod 1 435 mm Fíni, Estonci, Litovci, Lotyši, Ukrajinci, Moldavci, Gruzínci, Azerbajdžanci, Kazaši a Mongoli.
Šetriť na odkladaní zmeny rozchodu nie je správne, ka máte za svojimi hranicami Rusov – národ magorov posadnutých zotročovaním susedných krajín.
Ale vždyť to není pravda. Proč tenhle mýtus pořád někdo opakuje?! Když se v Rusku rozhodovali o tom jaký rozchod kolejí zvolit, tak se vůbec neplánovala žádná železnice do zahraničí. Důvodem bylo to že to bylo celé číslo (5 stop) a tudíž to bylo jednodušší na stavbu a zároveň to umožňuje větší stabilitu, je možné vozit těžší vagony.
Zakavkazskym státům moc prerozschodovani nepomůže. Ani nevím, kolik trati spojuje Rusko se zakavkazskymi státy.
Momentálně jedna – po pobřeží Kaspického moře. Druhá vedla po pobřeží Černého moře, ta je ovšem přerušná, protože Abcházie.
Na druhou stranu, normální rozchod funguje v Turecku a Íránu, což je zajímavé pro Ázerbajdžán. No ale z ekonomických důvodů jsou to jen teoretické úvahy.
Ak sa neodstrihnú od Ruska teraz, keď je jeho armáda v troskách, tak neskôr to bude ťažšie.
Historické vzťahy s Tureckom sú poznačené kadečím, ale pre budúcnosť je to lepšie spojenie ako so súčasným imperialistickým nacistickým Ruskom.
Bylo by dobré, kdyby EU pomáhala financovat změnu na evropský rozchod všech hlavních tratí přátelských postsovetskych republik, to znamená kromě Ukrajiny také Moldavska, Litvy, Lotysska a Estonska. Takže ruský rozchid6by mohl jako skanzen zůstat pouze u několika lokálních tratí. Zvláště by se to prerozchodovani mělo týkat tratě spojující Bělorusko s Kaliningradskou oblastí.
A vůbec můj evropský sen pro důležité železniční tratě v Evropě, zejména pro ty, zajišťujíci mezinárodní dálkovou dopravu osob je: Jeden rozchod, jeden trakční systém, jeden způsob zabezpečení a minimální rychlost 200 kilometrů za hodinu.
Hľadaj „Rail Balica“ a „TEN-T“.
a je tam splítka, nebo jen normální rozchod?
jedna kolej 1520, druhá 1435. Splítka je z Čopu na Mukačevo.
Pokud obnovily v trati kolej v původní stopě normálního rozchodu, tak stejně do stanice Užhorod je to splítka, viz úvodní fotka. Původně totiž normální rozchod osobní stanici Užhorod nelyl-vyhýbal se a šel od Čopu směr Maťovce šel trianglem mimo.
Nějaký závěr teda je, že traťová část (a výhybky před stanicema) je samostatně a ve stanicích to jde splítkama (obecně podle potřeby).
Poznať históriu nie je zlé, ale článok je o súčasnosti.
Článok píše o obnovení osobnej dopravy na rozchode 1 435 mm, takže na 97 % som si istý, ze vedie až na osobnú stanicu a dúfam, že plnohodnotnou koľajou (keďže sa s týmto rozchodom počíta do budúcnosti ako tam jediným príp. aspoň hlavným), nie splietkou.
V tom případě je obrázek u článku(ů) špatně, tam totiž splítka na pokládané koleji je.
Možno je to naozaj tak, ako píšeš – pri fotkách nie je uvedené, z ktorých staníc sú.
Fotka s vlakom a Persingom RJ je však určite z Čopu.
A v Čopu ta splítka už byla. A v Čopu mají trochu jiný typ přístřešků nástupiště.
https://mapy.com/cs/letecka?sourcep=foto&idp=4989299&x=22.2076314&y=48.4329113&z=18&ovl=2
Tesím se na spoj do Karpat, idealne, kdyby se jezdilo do Mukačeva. Třeba by nemusel byt takový opruz i na hranicích az bude po válce. Snad už brzy to pujde vyrazit v klidu na Zakarpatí.
+1
Po válce asi nebude problém se dostat do Schengenu
Z Košic do Mukačeva už jezdí dvakrát denně bageta 😉
V klidu tam můžete už teď. Jen mít furt doklady s sebou. Byl jsem v Červenci a kromě kontrolních stanovišť kde vojáci kontrolují doklady je to v klidu.
Snáď nie je ďaleko doba, keď budeme do Mukačeva, Užhorodu, Lvova, neskôr i Kijeva jazdiť bez zmeny rozchodu, otravovania na hranici a s elektrickým pohonom.
Pravdepodobne na to bude nutné, aby sa zbavilo Maďarsko Orba’na, Slovensko Fica alebo bude treba obe krajiny vyhodiť zo Schengenu, EÚ a NATO.
Co ma spolecneho Slovensko a Madarsko se zmenou rozchodu na Ukrajine?
Se změnou rozchodu nic. Pan Addams do diskuse začal tahat politiku.
Motivácia UA + EÚ k unifikácii bude silnejšia, ak budú tvoriť 1 celok. Aj SR si tým prešla.
Fico: Ukrajinu podporí do EÚ, do NATO nie.
Orban: Ukrajinu nepodporí do EÚ, ani do NATO.
Možné riešenia:
* SK + HU (? + USA) sa zbavia oboch (? 3) diktátorov a UA bude v EÚ i NATO
* EÚ i NATO vyhodí SK + HU a prijmú UA
* SK alebo HU sa zbaví svojho diktátora a pomôže ostatným zbaviť sa „škodnej“ druhej diktatúry a prijmú UA
Kdyby to bylo až tak hrozné tak k vybudování té trati 1435mm do Užhorodu nedojde. Jakou by Ukrajina měla asi motivaci to dělat když by si řekla že to nemá cenu protože by ty vlaky stejně neměli kam jezdit: Že by je Slovensko a Maďarsko k sobě stejně nepustili.
Slovensko nie je Fico. Maďarsko nie je Orban. Vedú ich dočasne.
O 2 roky bude existovať Ukrajina, Slovensko (snáď bez Fica) a Maďarsko (snáď bez Orbana). Potom sa na tieto problémy budú pozerať všetci inak.
Co vozový a lokomotivní park? Děkuji.
vogony ŽSSK, Máv. Lokomotiva místní čmelák.
Díky. Netušíte, jaké jsou plány na zimu, stran napájení vozů elektřinou?
Vzpomínám na časy rychlíku Krakov -Halmeu – Bukurešť, kde na ukrajinském úseku jezdila přípřež sergeje UZ (trakce) a lokomotivy řady 80 CFR s parním generátorem, v roli vytápěcího zdroje, ale to už dneska nepůjde 🙂
Čmelák je na to snad upravený ( doplněm o el. generátor a kabel 3000V )
To si neumím moc představit, kam by se to v kapotách čmeláka vešlo. Snad při nějaké komplexní představbě s menším dieselem? Uvidíme 🙂
Možná by šlo 3000 V vyvést z trakčního dynama?
Je teda fakt že v době kdy jsem to viděl takto v zimě tak tahal ještě lůžka s naftovým topením. Tak jsem myslel že ten v provedení pro země ex SSSR je trochu jiný. Kdyžtak někdo opraví.
Neslo. Neni na tak vysoke napeti staveno.
To rozhodne neni…
https://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=%C3%96BB&cislo=%C3%96BB:143:Tisza|M%C3%81V:143:Tisza|%D0%A3%D0%97:143%D0%94&nazev=Tisza&rok=2025#v163113
https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%81V_%C5%99ada_M41
https://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=%C3%96BB&cislo=%C3%96BB:143:Tisza|M%C3%81V:143:Tisza|%D0%A3%D0%97:143%D0%94&nazev=Tisza&rok=2025
Zajímavá, dobrá zpráva.
Úsek Čop Užhorod již normalní rozchod měl, ale jen pro nákladní dopravu a na trianglu uhýbala trať na hranice a dal do Veľkých Kapušian. Otevíral se začátkem osmdesátek.
Jinak normalní rozchod vede až do Mukačeva. Jezdily tam i vlaky osobní dopravy, z Budapešti a Košic, jen v nezávislé trakci. Dále z Berehova bylo možno až do Rumunska projet po normalním rozchodu.
Bagety ZSSK z Košic do Mukačeva stále jezdí. O vlacích MÁV nevím, zda stále jezdí, či ne.
https://www.vagonweb.cz/razeni/vlak.php?zeme=%D0%A3%D0%97&cislo=%D0%A3%D0%97:33%D0%94:%D0%9B%D0%B0%D1%82%D0%BE%D1%80%D0%B8%D1%86%D1%8F|M%C3%81V:33:Latorca&nazev=&rok=2025
Evropskej rozchod nevedl dosud jenom do Čopu, ale až do Mukačeva a do Koroleva a z něj do Rumunska, ale nevim jestli je to tam sjízdný.
Nikoliv do Koroljeva, ale na trianglu před Koroljevem se uhnul do Rumunska…
OpenRailwayMap zobrazuje 1 435 mm pre celý triangel Korolevo a čosi vyzerajúce ako nákladná (? zriaďovacia) stanica južne od osobnej ma tiež 1 435 mm.
Masakr, provoz týden po dokončení. Kdykoliv se objeví taková akceschopnost, tak mě to v dnešní Evropě úplně šokuje. Když jsem o tom před týdnem četl, očekával jsem tak rok testovacích jízd, dva roky jednání o jízdním řádu, odvolání svazu chovatelů bubláků, a zkušební provoz s cestujícími možná 2029. Krásná práce.
Tak zase to stavěli dost dlouho a celkem primitivní technologií. Ale jinak ta země už před válkou byla dost agilní (třeba během 3 let zdigitalizovali státní správu), a teď jedou neskutečně. Nic jinýho jim ostatně nezbývá…
Potřebují to používat. Tak dělají věci tak, aby to bylo rychle.
Stejně by to šlo i tady. Ale my nechceme.
v EÚ platia predpisy EÚ (právo občana na primeranú náhradu za vyvlastnený majetok, na sťažnosti proti úradom, na ochranu majetku a pod.). Na UA sa to ešte len začínajú učiť (alebo ešte ani nezačali?).
Postavili to na prazdnem pesunku po normalnerozchodne trati Matovce-Uzhorod II- Cop. Trat byla snesena pred cca 20 lety.