Z Olomouce do Krnova bez emisí. Správa železnic začala řešit prostou elektrizaci další trati
Rychlíky linky R27 v Krnově. Foto: Jan Sůra / Zdopravy.cz
Elektrizace se bude týkat úseku Krnov – Moravský Beroun, provoz na zbytku trati zajistí BEMU jednotky.
Dobrá zpráva je hlavně v tom. Že vlastně nebudou v tom společném výběrovém řízení MD ČR s Msk krajem na kterém se domluvili ty vodíkové vlaky. Když se plánuje drát až do Moravského Berouna. Chápu že za Hrubou Vodou jsou tunely že tam by asi bez překopání profilu by se dráty nevešly. No těch pár km Olomouc Hrubá Voda by smysl mělo. Píšou v článku že tam budou stačit baterky. Asi jo. Budou muset. Tak teď ještě zrychlit trať, opravit nástupiště na 550 zkulturnit okolí některých zastávek, doplnit P+R atd no a můžeme se těšit na civilizované dopravu v tomto… Číst vice »
Dobré ráno s prostou elektrizací 🙂
…kolik takových rán nám SŽ ještě dopřeje? (teď je to fakt snad každý den)
Takže pro nákladní dopravu asi žádný přínos.
Dvouzdrojové nákladní lokomotivy už existují.
Jen v praxi u nás zatím moc ne.
V praxi u nás jsou rozšířené stejně jako ty BEMU. Důležité ovšem je, že obě tyto kategorie vozidel jsou už zvládnuté v jiných zemích, což je signál, že to funguje.
Neběží na ně náhodou právě výběrko? Takže asi opravdu budou realitou (i) u nás…
Nemůžu to teď dohledat, ale nebyly to zatím jen tržní konzultace u ČD matky? Každopádně si jsem jistý, že tahle technologie časem dorazí i k nákladním dopravcům působícím v ČR.
Bez emisní mantra, když kdo je jen trochu technicky vzdělaný ví že to je blbost.Bez emisní může být provoz toho vozidla, ale v celém tom řetězci emise budou vždy a v rámci zachování hmoty, můžou být i co se týče nějakých emisí tyto bezemisní vozidla emisně celkově horší.Zbytek už je špinavá politika, kdy nikdo z bezemisních odborníku neřekl kde tu energii budeme brát.A co se týče black outu,který jsem na Balkáně letos zažil, tak je všeobecná vybavenost centrálami /nafta/benzín/ a částečně místní solary, pro drobné spotřebiče.Fungovaly i benzíky na agregát a platbu v hotovosti.
A co je např na fotovoltaice emisniho? Snad jedině při výrobě fotovoltaických panelů. Jistě sluneční energie tvoří také emise na Slunci, z vodikovych jader se tvoří heliova jádra, ale takové emisi nezabranime.
No právě, ale o tom to přece je, ne? Musíme si uvědomit celý životní cyklus – od výroby, přes funkční období, po likvidaci…
Domnívám se, že většina fotovoltaických panelů bude možné recyklovat.
To jistě ano, ale opět – určitě to nebude bez emisí…
Už na samotnou výrobu křemíku je potřeba elektřina a při redukci uhlíkem vzniká CO2. A pro další čištění jsou potřeba látky, o nihž se „bezemisní“ říct nedá.
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99em%C3%ADk#V%C3%BDroba_a_vyu%C5%BEit%C3%AD
A u dieslového pohonu také jistě započítáváte emise vzniklé při těžbě ropy, jejím zpracování, rafinaci a dopravě, že?
Emise na výrobu elektřiny pro rafinerie (největším spotřebitelem elektriky v Čé eR je Chemopetrol) máte započítaný taky?
Další trať, kde největším problémem je nízká traťová rychlost (+ též nesmyslně nízký počet spojů v úseku Valšov – M. Beroun).
Čímž pádem tam vlaky budou (nadále) mít dost nízký přepravní podíl = stejně v téže relaci bude jezdit fůra aut (= nevyřeší se tím emisní záležitosti, pakliže nepůjde o elektroauta; stejně tak se tím nevyřeší možné přetížení silnic atd.).
Mně ta neelektrizace úseku Olomouc – Moravský Beroun nedává smysl. Nejvíce vlaků pro přepravu osob je na trati 310 právě v úseku Olomouc – Moravský Beroun, popř. Olomouc – Hrubá Voda, a z hlediska logiky by pod trolejemi měly jezdit vlaky s intenzivním provozem a ne bateriové vlaky.
Tunely + nemožnost napájení další odbočné tratě z Olomouce ze stávajících měníren.
Tzn. Olomouc – Hrubá Voda může být dořešena až později po konverzi Olomouce na střídavinu.
Vždyť úseku u Opavy se otázka konverze týká taky.
Otázka pro odborníky, až proběhne po republice ve velkém elektrifikace, kolik bude držení jako záloha, vozidel nezávislé trakce? Překvapily nás povodně 1997, překvapil nás kovid 2020, teoreticky nas může překvapit i nějaký rozsáhlejší i dlouhodobějším výpadek kdy z nějakého důvodu bude elektrická trakce nepoužitelná. Když to řeknu blbě nemocnice mají taky dieselagregat a nejspíš ho budou mít i po té co v roce 2050? splníme všechny klimatické cíle. A teď budu hodně naivní a řeknu že buď si budeme muset určité množství např. brejlovců schovat v něčem typu nedotknutelne strategické rezervy a a/nebo mít nějaké vozy s mobilními agregáty, které… Číst vice »
Nebude se jezdit. Odklony po neelektrizovaných tratích už se dnes také nepraktikují. Představa, že by dnes kvůli povodním jel odklonem EC z Ostravy do Olomouce přes Bruntál s dvojspřežím zamračených už je minulost. A pokud by došlo na válečný stav a byly potřeba dieselové lokomotivy, tak se zrekvírují od soukromníků a z vleček.
Myslím, že není nutné mít dieselové lokomotivy jako zálohu v případě výpadku elektrického proudu. Pokud vím, tak výpadek nikdy nepostihl celé území Česka, a pokud by se tak stalo, tak stát bude řešit jiné problémy než železniční dopravu, např provoz v nemocnicích a jiných místech, které vyžadují nepřetržitou dodávku elektrického proudu. V případě výpadku krátkého úseku u vlaků s lokomotivou (zpravidla rychlíky a celková nákladní doprava) se asi v budoucnu budou používat bateriové lokomotivy, které po nabití ujedou desítky kilometrů dle toho, co by táhly a v jakém terénu. Ostatní dopravu osob by nahradily autobusy.
No je otázka, zda by železnice hrála roli v energentní situaci. Třeba v dovozu stavebního materiálu na opravu střech, nebo dovoz potravin ve velkém, třeba i ten přesun osob do nemocnic na druhý konec republiky. To jsou blbe příklady, protože je těžké odhadnout co se může stát a je těžké říct co bude potřeba. Ale může se stát, že škody budou rozesety třeba po půlce území Moravy a například odklidit padlé kmeny zvládne relativně nekvalifikovana síla, ale na rozsáhlé opravy trakčního vedení potřebujete kvalifikovanou sílu a vybavení.
Emergentní… pardon
Mizivou. Česko je malý stát a silniční doprava je mnohem pružnější.
Legrace je použít tento argument v jiných diskuzích, kde se řeší rozvoj silniční versus železniční dopravy.
Nákladni dopravu by nahradily kamiony, a ostatní nákladní automobily. Pro přepravu nemocných by se využívaly vrtulníky, sanitky nebo v případě lehkých onemocnění nebo úrazů také auta a autobusy.
To spíš u té silniční dopravy by bylo zajímavé vědět, jak to bude do budoucna. Jestli třeba vozy IZS budou navždy s klasickými motory, protože natankovat plnou trvá pár desítek sekund, ale nabití baterií i rychlonabíjením trvá přinejlepším vyšší desítky minut. Navíc benzín/naftu snadno uskladníte v cisterně, u elektriky jste konstantně závislý na dodávce zvenčí.
… a s vodíkem je potíž v tom, že pro jeho výrobu je potřeba vnější zdroj energie. A jinak lze použít HVO, které není z ropy.
Takovéto kritické prvky (vozidla IZS) by podle mě měly být hybridy (plugin?), tak aby v převažujícím stavu („není blackout“) mohly jezdit ekologicky, nicméně v případě krize by se musely starat „jen“ o to aby měli zásobu paliva… Mimochodem, někde se tímto snaží ospravedlňovat čistě spalovací policejní vozidla – jakože vymyslíme udělátka a normy, a pak to budeme nedodržovat kdykoliv se hodí? A jinak, o policejních vozidlech se dobře ví (aspoň mezi těmi co kupují ojetiny) že jejich motory jsou v mnohem horším stavu než odpovídá najetým kilometrům… najedou spoustu motohodin bez ujetých kilometrů (= 90% času stání někde zaparkované s… Číst vice »
Pořád ale vypadá jako operativnější tam dojet náklaďákama a autobusama. Ostatně to klidně může být v místech bez kolejí, a jste s nemocničním vlakem nahraný…
Jako jistě, když někde nějaký kritický náklad uvázne, MUSÍ být k dispozici možnost to vyřešit (=k dispozici nezávislá trakce). Ale to množství holt bude poměrně malé…
Napadá mě, jak jsou na tom v tomto ohledu například švýcaři, s jejich téměř kompletní elektrifikací? Kolik dieselových záloh si drží oni?
„Třeba v dovozu stavebního materiálu na opravu střech“
Pokud se začínají opravovat střechy, tak už nouze přešla. A od nádraží to nikdo v rukách nosti nebude. Co se potravin týká, tak vojenská Tatra, ta dojede mnohem blíž, zažito 1997.
Třeba tohle? https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-plyn-a-baterie-k-tomu-u-melnika-zacal-pracovat-novy-hybrid-253349
Ale jak to vyřeší Bruntál a spadlé trofeje. Jsou situace kdy to pomůže a ty kdy ne…
Spadnou-li bruntálskému hajnému trofeje, tak máme větší problém. Při takovém zemětřesení dochází k rozsáhlému poškození svršku i okoloních silnic a bude se začínat u bagru, ten si cestu udělá sám.
Pro co by měla být záloha držena? Povodeň vezme i neelektrifikované tratě, a jaký byl problém na elektrické železnici při covidu? Jinak samozřejmě už dneska je motorová záloha (logicky) zcela nedostatečná, v roce 2014 byla pár dní námraza na troleji na části sítě a nejezdilo skoro nic. To už je 10 let zpátky a mezitím žádný takový stav nenastal.
Problém by téměř výhradně na stejnosměru, střídavá část jezdila. Přepnutí na střídavinu by mělo pomoct i v tomto směru.
Výborně. Dosud se to tady prezentovalo jako drát z Olomouce někam na Hrubou Vodu a naopak na území MSK baterky/vodik apod. Když už přijmu myšlenku na BEMU, tak postup navázat na opavskou elektrizaci od severu (společná TNS někde v prostoru Krnov / Bruntál…?) v úseku, kde jednak není až na Milotice problém s profilem a navíc se právě tam spis dá perspektivně zrychlovat, je daleko logičtější. Plus to využití na lokálky… Naopak jižní část je mnohem složitější včetně křížení s tramvaji, ty tunely tam a navíc je to od Olomouce skoro zralé na dvoukolejku, tak pokud má něco počkat “až… Číst vice »
No a je nějaká perspektiva komplexního řešení jižní části trati 310? A nebyla by lepší do té doby prostá elektrizace patnactikilometroveho úseku Valsov – Rýmařov, aby osobní vlaky z Opavy východ do Rýmařova jezdily plně pod trolejemi?
Ten izolovaný ostrov se řeší pro případ, že se nenajde řešení s Milotickým tunelem (nebude možné jím vést trolej a nebude možné ani nějaké obcházecí vedení).
Křížení tramvaje a 25 kV železnice. Všechno jde, když se chce, u nás mi přijde, že se často nechce.
https://maps.app.goo.gl/EWV9neRt1RQS72qb6
Naprosto jednoduché – na ty (ne)objemy cestujících tramvaj za autobusákem zrušit.