Z jednoho nástupiště dvěma rozchody. Muzejní dráha do Zbýšova zprovoznila český unikát
Zahájení provozu úzkorozchodných vlaků ze Zastávky u Brna do Zbýšova. Foto: Muzeum průmyslových železnic
Spolek od nového napojení čeká nárůst počtu návštěvníků, kteří přijedou do muzea vlakem.
No jestli je problém s označením unikátní v případě maximálně 100 z cca 15 000, tak bych pro příště doporučil autorovi článku Moravský unikát.
A co Jindřichův Hradec?
Ten není na jednom nástupišti.
S přivřenýma očima tak funguje Třemešná, byť je tam budova mezi tratěmi a o rozumné výšce peronů si můžeme nechat zdát, ale uznávám, zde je to na 600 mm.
Tak Teda klobouk dolů!! Zajímavé dílo, ať vám to funguje👍
A že by to také neměli nikde ve Švýcarsku? Napadá mne třeba Interlaken (1000mm a 1435mm), ale už si nevybavuji přesné rozmístění.
Přijde vám Švýcarsko jako střední Evropa? 😉
Samozřejmě: https://de.wikipedia.org/wiki/Mitteleuropa#/media/Datei:Grossgliederung_Europas.png
A vy žijete v Německu? 😉 Z pohledů ČR to kulturně střední Evropa není. 😉
Němci sami sebe považují za střední Evropu.
A vy jste Němec? Rusové sami sebe taky považují za civilizovaný národ. Je to pravda? Nebo je to etalon čeho? 😉
Jednak viz mapka odkazovaná p. Zárubou.
A jednak – přijde mi, že analogie, kterou ve svém příspěvku naznačujete, je přesně opačná (když pominu zvrhlost toho, že Západoevropané a Středoevropané jsou civilizovaní, na rozdíl od Rusů, tak dle vaší teze je Západoevropanství výhodou, tzn. Němci by v tomto byli sami proti sobě, pokud by se označovali za Středoevropany).
Nejsem odborník na nástupiště pro vlaky různého rozchodu, ale Rusaci civilizovani nejsou! To vím 100%.
Při vymezování území musíte rozlišovat tyto významy:
– zeměpisný – viz
https://mapy.cz/turisticka?source=area&id=113793&ds=1&x=14.8704055&y=50.4721721&z=5
– kulturní – viz pan Záruba
– politický – viz vaše pojetí
Každý význam má tu oblast definovanou jinak.
Ke stejnému problému byste došel, pokud byste chtěl definovat např. „Balkán“.
Třeba v Aigle, Morges, Suhr, Chur, …
Taky typická střední Evropa, že?. 😉
Pro zpochybnění tvrzení, že se jedná o „středoevropský unikát“, postačí byť jen jediné další nádraží, kterým budiž Cranzahl (umístěné východněji než některé části Česka, tzn. tam by to do té střední Evropy spadat mohlo).
Pro zpochybnění tvrzení, je třeba obhajovat lži? Odkdy? 😉
Ještě doplním Liestal u Basileje (na hlavní trati Basel – Olten).
A bylo pro mne potěšením kapkou sil přispět k tomu prodloužení šestistovky v Zastávce u Brna k perónu. Byť jsem jenom předvrtával do pražců díry pro vrtule. 🙂
Ta trať mohla sloužit jako slušná příměstská železnice. Místo toho se tam kodrcáte autobusem a musíte v Zastávce přestupovat.
Ale tak lepší než nic.
Je to neuvěřitelný úspěch nadšeneckého spolku, který do toho dal desítky tisíc hodin dobrovolnické práce a tuhle vizi naplňoval dvě dekády (začněte tady: http://www.mpz.cz/gallery/thumbnails.php?album=2).
A pak přijde zamindrákovanej klávesnicovej chytrolín Jaaa – a vysvětlí nám, proč je to celé k prdu, protože tam mohl šukafon v dvouhodinovým taktu vozit vzduch do jedné vesnice…
Ten šukafon jste si do toho dosadil vy, přitom např. do Hustopečí přestal šukafon jezdit už před cca 5 lety a namísto něj tam jezdí 30min. interval Moravií.
Zbýšov je k tomu přirovnatelný (resp. kdyby už, tak spíše k Židlochovicím).
Mmch. práci MPŽ nezpochybňuji, na druhou stranu připomenu, že do Zbýšova se přesunuli z Mladějova, kde naopak v Mladějově je jasné, že těleso té tratě nemůže mít jiný smysl než pro muzejní jízdy.
Zato vlečka Zastávka – Zbýšov skutečně mohla být přebudována i na standardní trať.
P. S. Zbýšov má status města, ve špičce do něj jezdí busy každých 30 minut a mimo špičku (vč. víkendů) každou hodinu. A solidně vytížené. Tím víc nechápu, kde jste přišel na tu vozbu vzduchu (Proč?) šukafonem (Proč jím?) a ve 2h taktu (Proč jen takovém?).
Protože zaústění té tratě v Zastávce pro přímou jízdu vlaků mezi Zbýšovem a Brnem je tzv. úvraťové – tedy směrově/provozně nevhodné a ty BUSy neobslouží Zbýšov lépe než vlak, protože v něm mají více zastávek než by měl on a ještě cestou nezajedou do okolních obcí, jejichž obyvatelé svezou do Zbýšova i na vlak v Zastávce?
Zastávka sama o sobě také není úplně vhodným místem pro ukončení busů, namísto pokračování do sousedních Rosic (tam nutný přestup na jiný bus vč. obvykle až 10minutové přestupní doby). Tzn. přestup už ve Zbýšově (týkající se reálně jen Zakřan, Lukovan, max. i Padochova) by se týkal jen části lidí a i tak by pro cestu do Rosic byl „nadále jedním přestupem“. Mmch. k té „vesnici“, kterou předřečník nazval Zbýšov (mmch. na trase je i obec Babice) – jak už jsem psal, tak Zbýšov má status města. Nicméně Zastávka nikoliv (a ani nemůže být městysem – není historickou, ale novodobou obcí),… Číst vice »
Nic přebudováno být už nemohlo. Do samotného Zbýšova už trať 50 let nevede! Trať končí v poli v areálu bývalého dolu Jindřich. Pokračování v bývalé ose dráhy je nemožné bez obřích investic a vybourání nové zástavby. Krom toho je trať sklonově i směrově pro osobní přepravu a rychlost vyšší než 20 km/h naprosto nevhodná. Doporučuji všem teoretikům návštěvu a seznámení s reáliemi. Tramvaj by to zvládla, ale na to tam opravdu není kapacitní poptávka. Krom toho autobus obslouží zastávkami většinu Zbýšova a jen tudy projíždí dál.
Dalo se případně dobudovat (i v případě Židlochovic byla de facto vybudována nová trať).
S počtem zastávek je to sporné – stejně tak by se dalo argumentovat i u Židlochovic, Hustopečí atd.
Nemusíte mě zvát teoretikem, o případných úskalích vím, stejně tak ale dovedu pojmenovat, že rozvětvení vlaků v Zastávce („u Brna“) by mohlo dávat podobný smysl jako rozvětvení v Hrušovanech („u Brna“).
paráda😁😁
A co Trenčianská Teplá?
Nebo už Slovensko není středoevropské země?
Zde je totéž už mnoho let, jen s tím rozdílem, že Trenčianská električka má rozchod 760mm. A na druhé straně nástupiště je standardní rozchod a trať SŽ.
Podobně je na tom stanice Pleszew miasto v Polsku, kde to je 1435/750 mm
Autor fotky Lxd2:
https://d34-a.sdn.cz/d_34/c_img_gW_4/luCcxA.jpeg?fl=res,2200,2200,1
Tak tam tedy zrovna vidím 2 nástupiště oddělené, každé s jinou výškou, tak jak se to obvykle řeší.
Nebo Bad Doberan v Německu (stejně tak i zmiňovaný Cranzahl).
Zrovna Pleszew není přestup hrana/hrana, tam jezdí oba rozchody po stejné trati.
Máte pravdu. Na mapy.cz je to zřetelně vidět a na konci videa také.
https://www.youtube.com/watch?v=ec-R32hUZkA
A nebo Cranzahl: https://www.bahnbilder.de/bild/Deutschland~Schmalspurbahnen~Fichtelbergbahn/1333709/seltener-anblick-im-bahnhof-cranzahl-am.html
Napadá mě ještě Cranzahl, ale už jsem tam dlouho nebyl.
je tomu tak: https://www.bahnbilder.de/bild/Deutschland~Schmalspurbahnen~Fichtelbergbahn/1333709/seltener-anblick-im-bahnhof-cranzahl-am.html
Potvrzuji. V Cranzahlu je rovněž jedno nástupiště pro tratě dvou rozchodu.
Já jsem tam byl včera dopoledne (přestup od Německa smě Chomutov). Pořád stejné – jako by se tam zastavil čas, co do podoby stanice (mechanická návěstidla, podchod bez bezbariérového přístupu, a v neposlední řadě přestup hrana-hrana v relaci Chemnitz – Oberwiesenthal).
A ve Švýcarsku je takových míst hned několik.
Tak v případě električiek se toto řešení dnes velmi preferuje a staví, o tom žádná. Ale TT by uznat šla, tam to klasická tramvaj úplně není.