Z Glacier Expressu do letadel. Každý den v práci je zážitek, říká stevardka ve službách Švýcarů
Jaké to je obsluhovat cestující v nejluxusnějším voze švýcarské železnice a na palubách Helvetic?
Zuzana Kokindová je slovenská stevardka s dlouholetými zkušenostmi ze světově obdivované švýcarské veřejné dopravy. Roky sloužila ve vlaku na palubě legendárního Glacier Expressu, nyní pracuje na palubě aerolinek Helvetic, setkat se s ní můžete i na linkách Swiss z Curychu do Košic či do Prahy. Ve svátečním čase nám vyprávěla o svých cestovních zážitcích z alpských kolejí i z evropského nebe.
Která švýcarská uniforma se vám jako ženě víc líbí? Železniční, nebo letecká?
Popravdě musím říct, že obě ty uniformy jsou elegantní a ohromně pohodlné. Ovšem pouze ta letecká je obohacena o sukni a šaty, což pravděpodobně více zalahodí mužskému oku. Výběr je ovšem na nás. Záleží pouze na tom, v čem se každá stevardka cítí osobně lépe.
Kde cestují náročnější pasažéři? V oblacích, nebo po kolejích? A co si tak „vymýšlejí“?
Já jsem potkávala náročnější klienty rozhodně ve vlaku. Pracovala jsem totiž v luxusní Excellence třídě Ledovcového expresu, která není cenově dostupná pro každého. Takže tuhle jízdu si dopřávají zejména pasažéři s vysokými nároky, ať ohledně služeb nebo jídla. Právě jídla se týkala i většina speciálních požadavků, se kterými jsem se na kolejích setkávala. Pro zasmání můžu uvést například přání dát si místo servírovaného steaku nebo ryby radši burger s hranolkami, pizzu nebo třeba exotické ovoce. Některá ta přání se mi občas povedlo i splnit. Prostě jsem za jízdy objednala, co si klient přál, a na nejbližší možné zastávce to nechala dopravit přímo ke dveřím vlaku.
Jaké jsou nejhorší zlozvyky leteckých pasažérů z pohledu personálu?
Ty jsou spojené s bezpečností na palubě. Pořád mě překvapuje, jak někteří lidé nechápou a je jim potřeba důrazně vysvětlit, proč je nezbytné, aby měli zapnuté bezpečnostní pásy, proč se nesmí na palubě kouřit nebo proč nemohou během turbulencí používat toaletu.
Nakolik jsou pro vás jako stevardku stresující všechny ty bezpečnostní záležitosti nevyhnutně spojené s létáním?
Je fakt, že jako letuška musím myslet neustále dopředu, co by, kdyby… Musím být v každém okamžiku ve formě a připravená. To ve vlaku nebylo. Ale naučila jsem se to zvládat bez stresu. Je to jen otázkou praxe.
Vaše aerolinky létají pravidelně do Košic i do Prahy. Máte možnost si o tyto linky požádat? Jak často se na ně dostanete?
Každý si může zadat Duty Wish, kam by chtěl letět a kdy. Ale pak už je ve hvězdách, zda vám to firma potvrdí, nebo ne. Dost často se stane, že vám přidělí pravý opak toho, co si přejete. Pak je tu samozřejmě možnost výměny s kolegy. Košice jsem letěla zatím jen jednou, naopak Prahu jsem si mohla užít docela dost, což je radost, zvlášť pokud žijete dlouho v zahraničí. V Praze míváme i layover, kdy nám firma zajišťuje ubytování. Během těchto pobytů si můžu projít obchody nebo restaurace s tradičním slovenským jídlem – pařené buchty, knedlíky, halušky, smažený sýr – sliny se mi sbíhají, jen když o tom teď mluvíme. Tohle mi po pravdě ve Švýcarsku velmi chybí. V Praze si připadám jako doma a vychutnávám si každou minutu.
Takže do Prahy létáte nejradši?
Ta Praha je mému srdci nejbližší, ačkoliv každá země má svoje kouzlo. Momentálně nám nocování v Praze vyměnili za nocování v Budapešti. Velmi mě též nadchlo norské Oslo. A doufám, že nám brzy zavedou přenocování i v Košicích, kam se zatím létá z Curychu jenom na otočku.
Preferujete kratší, nebo delší letecké linky?
Mně osobně nejvíc vyhovují delší večerní lety s přenocováním v zahraničí. Jelikož odjakživa velmi ráda cestuji a poznávám jiné země a kultury, je pro mě tato práce naprosto ideální. Každý pobyt v zahraničí je úžasný zážitek. Pokaždé si dopředu promyslím program podle toho, co chci kde vidět, pak už mi stačí jen mapa po ruce a dobrodružství může začít.
Jaký byl váš dosud nejsilnější zážitek z létání?
Pro mě je opravdu každý den v téhle práci velký zážitek.
Tak pojďme na koleje. Sloužila jste v nejluxusnějším vagonu, který kdy na švýcarských horských úzkokolejkách jezdil – přepychové Excellence Class Ledovcového expresu. Čím se to liší od 1. třídy?
Na palubě třídy Excellence, pro kterou byly vyrobené pouhé dva vagony, přispívají k luxusnímu pohodlí například ručně vytkávaný koberec, elektricky polohovatelná křesla české firmy Borcad nebo palubní infotainment, pro který dodala software česká značka Passengera. V osobním tabletu, který je cestujícím k dispozici po dobu jízdy, najde každý interaktivní mapu trasy se spoustou obohacujících informací, jako je aktuální rychlost, nadmořská výška nebo třeba jídelní lístek.
Vagon je uvnitř zdobený čtyřiadvacetikarátovým zlatem, má soukromý bar s pozlaceným střešním kompasem a pasažérům je k dispozici služba concierge – právě to byla moje práce, plnit náročným klientům během osmihodinové vyhlídkové jízdy švýcarským alpským rájem jejich přání, servírovat jídlo a pití, které mají v ceně jízdy. Každý má v tomhle voze zaručené křeslo u okna. Je to skutečně exkluzivní zážitek, každý den je na trati mezi Svatým Mořicem a Zermattem k dispozici pouze dvacet sedaček v každém směru. Excellence vagon je pořád vlastně novinka, švýcarskými Alpami jezdí teprve od roku 2019 po velkolepé trase přes 291 mostů a skrz 91 tunelů. Já měla tu čest být jeho součástí od samého počátku až do roku 2023. Dodnes jsem za tuhle zkušenost vděčná a jsem na ni hrdá.
Glacier Express vyjel s nejluxusnějším vozem. Za 15 tisíc se vezete na českých sedačkách
Vůz obkládaný zlatem, concierge, jídlo a pití v ceně… Takový moderní Orient Express. Kdo jsou typičtí klienti tohoto produktu?
Převážně cestující z USA, z Japonska a také Švýcaři.
Jak jste zmínila, v nabídce je každý den pouze dvacet míst v každém směru na trase Svatý Mořic – Zermatt, a jak lze dohledat na webu, povinná místenka nad rámec nezbytné jízdenky 1. třídy přijde na víc jak 400 švýcarských franků. Jezdí to vyprodané?
Co já pamatuji do toho roku 2023, než jsem přestoupila z železnice do letectví, jezdili jsme vyprodaní neustále.
Jak často jste potkala ve třídě Excellence slovenské nebo české turisty?
Zřídka. O to větší byla radost, když se tam nějací objevili. Nebyli to vždy pouze jednotlivci, párkrát jsem doprovázela dokonce i skupinku z cestovky Švýcarsko vlakem.
A co kolegové ze Slovenska a z Česka? Kolik vás tam bylo?
V zimě málo, vlaků totiž jezdilo méně. Přes léto se vypravovalo několik vlaků v každém směru, to pak sloužilo v Ledovcovém expresu zhruba 20 Čechů a Slováků z celkového počtu 80 členů personálu. Ve třídě Excellence jsem však byla z krajanů jediná.
Co lidé na takovém výletě vlastně hledají a očekávají? Tady asi platí, že samotná cesta je cíl?
Přesně tak. Někteří ocenili i to, že si mohli popovídat a dovolili mi nahlédnout do jejich životů v nejrůznějších koutech světa – v Evropě i za oceánem.
Svezla jste se s tím někdy taky jako pasažér?
Ne, to by už nemělo svoje kouzlo.
Ledovcový expres jede těch svých osm hodin nádhernou krajinou. Kde vám to učarovalo nejvíc? Stihla jste taky někdy vyrazit do těch okolních hor pěšky?
Díky tomu, že jsem pravidelně nocovala ve Svatém Mořici, měla jsem možnost poznávat největší švýcarský kanton Graubünden s jeho úžasnými úzkokolejkami Rhétské dráhy. A díky tomu, že jsem bydlela poblíž opačného konce trati Ledovcového expresu v Brigu, měla jsem na dosah krásy Wallisu, který zdobí desítky čtyřtisícových ledovcových vrcholů včetně Matterhornu. Tahle skalní ikona Zermattu mě dokonale okouzlila.
Jak vlastně vypadá váš každodenní život ve Švýcarsku mezi pracovními směnami?
Dokud jsem pracovala ve vlaku, ve volném čase jsem jezdila do zahraničí, nebo odpočívala. Teď když létám, tak jsem v zahraničí každý den, tím pádem ve volném čase se snažím co nejvíc odpočívat. Práce v oblacích je náročnější než na zemi. A kdykoliv to jde, trávím s přáteli čas v Curychu u jezera. A když to vyjde, ráda občas někam odletím i soukromě.
Měla jste někdy sen posadit se do lokomotivy nebo do kokpitu letadla a řídit ty stroje?
Ne. Já mám radši práci s lidmi na palubě.
Jaké jsou ve Švýcarsku nároky na zaměstnance na vaší pozici, co vše musíte splňovat jako stevardka do vlaku a do letadla?
Samozřejmě na pozici letušky jsou výrazně vyšší nároky. Víc pohovorů, písemné jazykové testy z němčiny i angličtiny, výběrové řízení, kde musíte splňovat dané limity tělesné výšky, ale třeba i piercingu nebo tetování. Ve vlaku je to daleko snazší – na pozici stevardky v první nebo druhé třídě stačí poslat životopis a počkat, až vám pošlou pozvánku na Probetag. Němčina a angličtina stačí na běžné komunikační úrovni, jeden jazyk byste měli ovládat plynule. Dostat se do třídy Excellence je o něco těžší, nároky tam jsou vyšší nejen ohledně jazykové výbavy.
Ze švýcarské dopravy už vám teď zbývá jen ta lodní, když jste sloužila na zemi a nyní ve vzduchu. Parníky třeba na Luzernském jezeře s oblíbenými plovoucími restauracemi by vás nelákaly?
Ne, ne. Já teď žiju svůj sen v oblacích.
