Infrastruktura Silnice

Z D55 je mimořádně cenné archeologické naleziště, stavba úseku Babice – Staré Město může začít

Archeologický výzkum na trase D55. Foto: ŘSD
Archeologický výzkum na trase D55. Foto: ŘSD
Archeologové se přesunuli na úsek mezi Starým Městem a Moravským Pískem. Množství nálezů překonává jejich očekávání.

Mezi Babicemi a Starým Městem skončil minulý týden záchranný archeologický výzkum, který předcházel stavbě nového úseku dálnice D55. Archeologové pokračují ve své práci na dalším úseku ze Starého Města do Moravského Písku.

Podle Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) našli archeologové na místě mimořádně vzácné nálezy. Jen mezi Babicemi a Starým Městem šlo o celkem 206 kusů historických artefaktů.

 „Většina nalezených objektů tvoří vyšší struktury, což jsou tehdejší domy. Máme například zachycený úžasný celý půdorys 30 metrů dlouhého domu, který patří pravděpodobně kultuře s lineární keramikou,“ řekl vedoucí záchranného archeologického výzkumu Miroslav Popelka z Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Podle něj se pohybují v území, kde se prolínaly různé kultury. „Velmi vzácným nálezem jsou hrnečky z pozdní doby kamenné také například žárový hrob u Nedakonic, který ukrýval sedm neporušených nádob z doby bronzové,“ dodal Popelka.

Výzkum na 8,5 kilometrech budoucí trasy dálnice z Babic do Starého Města trval přes pět měsíců. Nejstarší nálezy jsou 7 tisíc let staré a pocházejí z období neolitu. „Úplně nejstarší je žárové pohřebiště z období pozdního neolitu a štípaná industrie – šipka z období eneolitu. Máme také nálezy z dalších období, například žárové hroby z doby bronzové (období lužických popelnicových polí, 1250 až 1000 let př. n. l.), laténské chaty z doby železné (480–30 př. n. l. a keramiku z období Velké Moravy (800–950 n l.),“ přiblížil archeolog Ladislav Kaiser. Archeologové čekali, že nálezů v tomto území najdou hodně, četnost však předčila očekávání.

Díky ukončení archeologických prací mohou naplno začít hlavní práce na budování 8,5 km dlouhého úseku dálnice D55. Součástí stavby je vybudování 18 mostů, 3 mimoúrovňových křižovatek a 2,85 miliardy korun získala Eurovia a Strabag. Úsek ze Starého Města do Moravského Písku se zatím soutěží, začít se má stavět na podzim.

Odebírat
Upozornit na
guest
23 Komentáře
nejnovější
nejstarší nejlépe hodnocené
Inline Feedbacks
View all comments
Permonik

Jak to pak s třeba s nalezenimu půdorysu domů? To se jen zalije betonem? U drobných předmětu je to jasne, ty se přesoun do sbírek, ale u velkých?

Jaaaa

Super. A teď to všechno rozbagrujem a zalijem do betonu. Vot kakája kultúra…

Lukas

Jen PR. Na rozlehlém území Velké Moravy zvláště kolem Starého Města to přece není žádné překvapení ani pro archeology. Řeka Morava v okolí silně meandrovala. Z logiky bylo osídlení na vyvýšeném místě a shodou okolností v trase D55 a čím víc na jih bude nálezů ještě více.

Tady na Moravě

A prvni album Helenky Vondracockove tam bylo taky?

Facepalm

Tak hluboko prej nekopali.

BND 30

To ale měli. Bude žaloba !

Tomāš

Tohle všechno jen na 8,5 km dlouhém a pár desítek metrů širokém pásu… kolik toho bude všude jinde okolo 🙂

Jan

Taky mě napadlo, že by mohli pokračovat ve výzkumu hned vedle té dálnice.

Petr

Jenže kdo to zaplatí…

Vojtíšek

Přijde mi, že kdyby se dálnice nestavěla, tak se tam archeologové ani neobtěžují podívat.

Facepalm

Další pitomec, co sice neví, ani co je za den, ale má názor.

Kubrt

Je to záchranný výzkum, takže z podstaty věci ano, provádí se v souvislosti s výstavbou. Z důvodu intenzivní výstavby všeho druhu českým archeologům na „volný výzkum“ nezbývá moc kapacity. Tón příspěvku je dost nevhodný.

M H

Plus to může být také otázka financování (na záchranný peníze jsou, protože platí investor stavby, zatímco na „volný“ se těžko shání)…nejsem z oboru, jen spekuluji.

Facepalm

Zhruba tak to je. Záchranný průzkum platí investor, ale hlavně musí ze zákona proběhnout. „Zájmový“ průzkum (nebo jak to nazvat) pak probíhá za peníze archeologů, kterých je pochopitelně podstatně méně, a navíc záchranné průzkumy mají přednost, takže jak píše kolega výše, vyčerpají většinu kapacity, kterou archeologové mají.

Pedro72

A z logiky věci dostává přednost lokalita, kde hrozí zničení artefaktů.

Facepalm

Ano.

Jirka

Protože pokud by chtěli udělat podrobný výzkum, tak by museli rozkopat celé povodí Moravy, protože od Hané na Jih je to jedna obrovská archeologická lokalita. A rozkopat celou Moravu kvůli archeologickému průzkumu je jaksi blbost.

Tomáš V.

Proč na takový vymaštěnce vůbec reagujete? 🙂

Jirka

Protože mě to baví. 🙂

Pedro72

I archeologie má svá pravidla a metody rozhodování o tom, kde a po čem pátrat. Odkrývá se 1. tam, kde hrozí zničení naleziště, 2. tam, kde lze odůvodněně předpokládat, že výzkum zodpoví nějaké relevantní otázky archeologů (a historiků). A platí i pravidlo, že čemu je v zemi dobře, to tam má zůstat, protože co dnes prozkoumáme dnešními metodami, neprozkoumáme zítra lepšími metodami.

Gwann

a proto je tragédie např. zaplavena oblast pod palavou i za komárů preorane mikulcice, kde k dovršení smůly shořel likusak se záznamy o části výkopu…

o katastrofách typu archeo zkoumání 18. a 19.století, které např zcela zničilo mnohá oppida ani nemluve

Gwann

milý Vojtisku, kapacita archeologů tak tak stačí na záchranné výzkumy. na plánované skoro nejsou prachy a lidi. krom toho není čas ani pořádně zpracovat a opublikovat nálezy.

A A

Každý archeologický výzkum je destruktivní. Takže pokud se nemusí, nekope se ani tam, kde se ví, že něco je. V naději, že příští generace budou mít lepší metody výzkumu.