Z Číny do Evropy mimo Rusko za 40 dnů. Kazachstán otevřel novou trasu pro přepravu zboží
Kontejnerový vlak v Kazachstánu. Foto: KTŽ
Čína rozvíjí další železniční projekty, které mají umožnit se vyhnout dopravě přes Rusko.
Ten, kdo napsal ten příspěvek rozhodně není zdatný v zeměpisu, protože Turkmenistan s Čínou nesousedi, správne řazení zemí je Čína, Kazachstan, možná Uzbekistan, Turkmenistan, Írán, Turecko.
Uzbekistán ta trasa obchází podél Kaspického moře, trasy přes Uzbekistán vedou převážně SZ-JV, tedy pro tento směr nevhodné.
Netušíte někdo, jak to je s rozchodem této trasy? Je to širokorozchodný a překládá se? Nebo ne?
ORM říká, že vše exsovětské má 1520 mm, takže i zde zřejmě dvojí překládka (plus ty úseky po vodě). Takže mi přijde, že tahle trasa asi žádný trhák nebude, navíc těch 40 dnů je snad i víc než lodí.
40 dní je pořád pod horní hranicí typické cesty kontejnerové lodi, takže to sice nemusí být žádné velké terno, ale zároveň stačí jedna krize v Egyptě nebo problémy v Suezském průplavu (viděli jsme, co nadělá jedna blbá loď, že) a rázem je ze záložního řešení to hlavní.
Podle Openrailmap to vypadá, že na území bývalích sovětských republik je stále široký rozchod.
MTR o tom něco ví a mohl by konečně dodat nějaké další podrobnosti… kdepak je tajemný hrad v Karpatech Petr Šimral? 🙂
Tajemný hrad v Karpatech pan Petr Šimral pomlčí, protože to neví úplně přesně a nerad by byl popotahován za nepřesné vyjádření.
Děkuji za pochopení.
Již před válkou na Ukrajině byla možná trasa mimo Rusko a jediný důvod proč se nevyužívala byla velmi vysoká cena přepravy. Po rozpoutání války jsem se snažil „své“ zásilky posílat přes Írán, ale ta cena byla tak strašidelná, že to nemělo vůbec smysl realizovat. Nechápu, co chce Čína dokázat, aby to bylo cenově dostupné. Je po cestě příliš mnoho států, které logicky chtějí z přeprav mít něco pro sebe. Hlavně Turci jsou velmi drazí, jsou si dobře vědomi své strategické polohy a umí ji využít, takže se vyplatí je objet trajektem z Gruzie do Rumunska. Navíc je tam jezero Van,… Číst vice »
Nesmí se brát doslova všechny novinářské zkratky a líbivá marketingová vyjádření. Ta železnice prostě vede do Turecka. Kde je taky poptávka po čínském zboží (někdo ho již bere jako „Evropu“). Plus trať vede přes Írán a to je země s 90 miliony obyvatel.
Turecko má skutečně šťastnou polohu, krom této trasy tudy prochází i další možné objížďky rudého moře přes Irák a Saudskou arábii.
Jak vlastně v současnosti vypadá propojení Turecko-Íran? Existuje někaká jiná možnost, než trajekt přes jezero Van?
To by mě taky zajímalo, když jsem o to spojení četl už na jiném serveru, protože jiné spojení bez dalších států tu není.
Ne.
Teoreticky vedou koleje přes Arménii a Gruzii, ale přeshraniční úsek mezi Arménií a Íránem asi není v provozu.
Provozuschopné to je, ale opět změna rozchodu.
Kars – Achalkalaki – Kaspické moře. Přes Astaru ještě chybí kus v iránském Ázerbájdžánu, ale to bude za pár let propojené.
Ten projekt železnice je ale podstatně starší, než válka na Ukrajině, ne?
Zcela určitě. Čína si pojišťuje dopravní cesty do všech směrů již mnoho let.
Obávám se, že středně a dlouhodobě je Turecko, bez nějž se jižní trasa prostě neobejde, schopné i ochotné vydírat cenově i jinak všechny strany neméně vynalézavě, než Rusko. Ale obecně čím více možností, tím lépe…
Turecko je významnou cílovou zemí zásilek z Číny, tak motivaci k vydírání moc nevidím.
Jinou vecí je hromada státních hranic na cestě, stačí třeba Balkán a je jasné, že překážkou nejsou jen vodní plochy jako Kaspické moře, nebo jezero Van, ale i celní bykracie a korupce na hranicích.
tak ta celni byrokracie… Jestli jsou ty zeme ve WTO, pri tranzitu se clo neplati, plati se az v cilove zemi. Podobne jako kontejner, ktery do CR prijede zeleznici z pristavu v Koperu ci Rotterdammu. Otazkou zustava, jake ktera zeme pozaduje zajisteni tranzitniho nakladu, aby nedoslo po ceste k celnimu uniku
💪💪