Z Česka do Pobaltí vlakem za tři dny: Neskutečný smrad v rychlíku a široké pantery ze Škodovky
09 Jednotka 16 Ev Vivi I. Foto: Aleš Petrovský
V závěrečném třetím díle popisuje Aleš Petrovský cestu do lotyšského hlavního města a svezení tamní MHD a regionálními vlaky.
Moc pěkné. Na léto se nechám inspirovat a vezmu to po kolejích až do Tallinu. Nebudu tedy až takový ,,extremista,, jako pan Petrovský a v každé zemi strávím alespoň 1-2 dny.
Co jsem předběžně koukal, tak by se mi určitě líbil lotyšský národní park Kemeru cca hodinku vlakem od Rigy kde se dá s průvodcem vydat do místních mokřadů – odkaz na kratke video (https://youtube.com/shorts/2zyr1mSEhSw?si=EdkElk3yPdnQFsW2)
Zkuste úzkokolejku v Lotyšsku, krásný celodenní výlet z Rigy 🙂
Do Kemeri se muze i bez pruvodce, ale pak musite zustat na drevenych chodniccich postavenych na kulech.
Pěkný článek, škoda že v Lotyšsku autor nestrávil více času. Na lovení hranatých tramvají T3M doporučuji linku 7, která se hodí i pro různé přesuny po centru Rigy. K tomu brandu Vivi, zavedenému koncem roku, doplním že šlo o konec roku 2023. Přišlo to současně s prvními „vivipantery“, od té doby jsou tímto schématem natírány i další vlaky, konkrétně motorové jednotky DR1A. Staré električky ER2 se už nechávají být a více vytuněné motoráky DR1AC jsem zatím viděl jen v té speciální vínové barvě. Ten příplatek 1 € do Lielvarde je oficiálně příplatek za jízdu motorovým vlakem pod trolejí (což je… Číst vice »
Vlak do Vilniusu v traťových tabulkách Vivi chybí, protože vlak Rīga Vilnius je komerční vlak litevského dopravce (stejně jako v mapě Českých drah nenajdete komerční vlaky RegioJet nebo LeoExpres).
Ano tomu rozumím, Vivi s tímto vlakem mezi litevskou hranicí a Rigou nemá nic společného. Ale na základě té informace o protažení litevského motoráku až do Valgy jsem se na traťové tabulky směr Valga podíval znovu – tento vlak tam je (jako dosud, pod stejným číslem), přibyla tam akorát nějaká poznámka o soupravě Pesa, ale jinak z toho není nijak poznat, že jde o přímý spoj z Vilniusu. Každopádně z toho soudím, že v tomto úseku už Vivi dopravcem je, byť vozidlo je litevské.
Dnes jsem cetl v mistnich baltskych novinach: Na vnitrostatni useky jdou jizdenky na tento mezinarodni vlak koupit u narodnich dopravcu – LTG-link. VIVI, Elron. Ale mezinarodne na celou trasu zatim jen u LTG-link a velmi brzy i na strankach Elronu. Zde odkaz: https://eng.lsm.lv/article/economy/transport/10.02.2025-baltic-train-link-now-has-one-transfer-instead-of-two.a587142/
Díky za objasnění příplatku, to by mě nenapadlo 🙂
Vloudila se vám do článku menší chybička:
Dalším cílem byla stanice Lielvarde, kam jsem se vydal typickou elektrickou jednotkou DR1A.
DR1A není elektrická jednotka.
Máte naprostou pravdu. 🙂 Myslím motorová, vidím na fotce trolej, píši elektrická.
„nově lze jet vlakem z Vilniusu přes Rigu do Tallinnu za jeden den s příjemnými přestupy v Rize a stanici Valga. Jen si tedy musíte koupit jízdenky na třech webových stránkách tří dopravců.“
S kolika dopravci a na kolik jízdenek že jste to jel z Brna do Varšavy?
Od dnešního dne je zrušen přestup v Rize, litevský vlak Pesa jede až do estonské pohraniční stanice Valga. https://vivi.lv/lv/izmainas-un-jaunumi/jaunumi/159/savienojuma-vilna-riga-tallina-no-10-februara-posma-riga-valga-parvadajumus-veiksim-ar-musdienigu-dizelvilcienu/
Nevíte, co brání přímému spojení? A proč případně nejezdí Estonský Elron až do Rigy? Přestup v Rize mi dává větší smysl, než ve Valze.
Každá země má jiné radiokomunikační, sledovací a bezpečnostní systémy. Estonci v současné době pokračují v certifikaci svých vlaků v lotyšské síti. Nejsem si jist, zda mají Litevci ambice projít certifikací pro estonské železnice a naopak.
Lotyši s vlastními historickými vlakovými jednotkami nemají ambice je certifikovat pro sousední sítě 🙂
Nevím, co tím chtěl básník říci, ale kdybych cestoval standardně, tak tam dojedu na jednu.
Ode dneska si lze koupit jeden listek na celou trasu pres stranky LTG-link a brzy to ma jit i na strankach estonskeho Elronu.
Pro chytání klasických Tater kulatých i hranatých doporučuju ubytování a procházky mezi hlavním nádražím a 3. tramvaju depo v Fridriķa iela. V Google mapách jsou v zastávkových jízdních řádech pěkně vidět výjezdové a zátahové spoje, takže se dá fotit a natáčet co hrdlo ráčí.
V Rize jiz par let castece ziji a ano – vlakovych stanic tu je po meste dost ale Riga se nepise s vyjimkou centralni stanice. Ja bydlim hned vedle stanice Brasa. Nikde ale neni napsano – Riga-Brasa jako by to bylo v Praze nebo v Budapesti kde jsem bydlel predtim. Jen Brasa. A tak to tu je z vsech stanic na uzemi Rigy.
Alespoň tam vůbec je nějaká stanice s názvem Riga. Teď jsem hledal jízdní řád z Istanbulu do Izmiru a nechtělo mi to nic najít, až jsem zjistil že stanice v Izmiru se jmenuje Basmane… Taky je sranda že když hledáte vlak že Sofie do Istanbulu, musíte místo Istanbul napsat Halkali. Do té doby jsem si vůbec neuvědomoval, jak užitečná je ta naše praktika s názvem města u každé stanice.
Tak to je především tupost těch vyhledávačů. Pravda, celkem běžná, ale řešit to lze. Podobně jako vám eshop ČD najde spojení do Štýrskýho Hradce, ačkoliv se to nádraží jmenuje jinak.
Lehce off topic: https://www.railbaltica.org/rail-baltica-global-project-progress-in-2025/
Když tohle čtu, tak se mi zdá, že oni tam taky staví (nebo chystají se stavět) „po vrstvách“, jako ve Španělsku. Takže to asi nějak jde…
Když jsem byl v Rize v létě 2023, tak už se vedle současného nádraží stavělo nové pro VRT Rail Baltica. A před letištěm ta stavba úplně nového nádraží pro VRT byla na úplném počátku.
V zaostalém Česku jim můžeme jen závidět.
Projeďte si mapy google a pak něco říkejte o zaostalosti.
Když jsem tam před dvěma lety jel ve vlaku s dřevěnými lavicemi, tak jsem jim moc nezáviděl. RB bude asi dobrá, ale co ten zbytek železnice? Vážně tato jedna „věc“ je pro vás měřítkem nějaké zaostalosti?
Pobaltí, nejplacatější oblast v Evropě s malou hustotou obyvatel. VRT stavěná pro 250 km/h, po které je plánováno jezdit 234 km/h
Hezké.
Tedy až na tu poslední fotku.
Letadlo se nelíbí? 🙂
Tak mě napadlo, zda by nebyl levnější Interrail???
Ne.
Ne, ale na cestování po Polsku v úterky, středy a čtvrtky se vyplatí PKP IC Multiprzejazd a to už při jedné delší cestě.
https://www.intercity.pl/pl/multiprzejazd/
Jurmala není klasické město, ale jsou to pospojované osady uměle do jednoho celku, nám blízký ekvivalent jsou Vysoké Tatry.
Jinak v Dubulti je zajímavá nádražní budova, postavená v 70. letech podle návrhu architekta Yayevnise a Leningradského železničního výzkumného ústavu.
Tak ta stanice v Dubulti je opravdu pekna, diky za tip, neznal jsem.
Na tom není nic zvláštního. Mnoho obcí v ČR vzniklo sloučením dříve samostatným obcím. Třeba Praha, Olomouc a mnoho dalších. Z tohoto pohledu Jurmala je zcela běžné (lázeňské) město.
Každé z nich ale mělo své původní jádro.
Tu Jurmalu bych v této věci přirovnal (i když počtem obyvatel to nesedí, ale vývojem ano) k Wuppertalu.
Své původní jádro má každá obec, která se připojila k jiné obci. Na tom není nic zvláštního.
O. K., tak jinak – své původní jádro, přičemž název zůstal zachován, tzn. ostatní obce/městečka se už jen připojovala.
Na rozdíl od situace, kdy to nově vzniklé město obsahuje relativně rovnocenné původní obce/městečka a název je úplně jiný než u kteréhokoliv z původních obcí/městeček.
Třeba obec Vysočina na… well, Vysočině, je myslím podobná.
Pouze v Jurmale nezměnili názvy nádraží po sloučení obcí do jednoho města.
Zastávka Dubulti mi svojí funkčností připomíná podobnou zoufalost z Čadce. Jestli tohle musel vyvíjet výzkumný ústav železniční, tak děkuju pěkně.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/67/Dubulti.jpg
Asi máte pravdu, ale myslím že aktuálně lze za město označit.
Velmi zajímavá série, těším se na další. Díky!
Díky 🙂
Krásné články, jen by mě zajímalo, jak autor cestoval z Plzně do Brna, zda-li využil R11 nebo jel přes Prahu?
Jéé, R11 jsem dnes využil já. Dorazil předpotopní plecháček, béčko, zvenku ukrutně zasviněný velkoprostor a hytlák s přeplněnou jímkou, ze které vytékal obsah.
A pak jsme se klikatili lokálkou a bylo to velmi dojemné… ale že by toto v délce pět hodin absolvoval autor mi přijde velmi nepravděpodobné, přes Prahu je to o dost rychlejší.
Jsou to všechno pěkné sedmdesátky, bohužel často i v kultuře cestování. 😉
Linku Brno – ČB – Plzeň jsem v životě absolvoval dvakrát. Ale nikdy nebyla celá ve vlaku. A světe div se, v Brně jsem měl předtím pracovní povinnosti a jeli jsme autem, neboť první spojení Plzeň – Brno mělo už pozdní příjezd. 🙂