Z autobusu přímo na vlak. Semily mají nový terminál, staré autobusové nádraží končí
Dopravní terminál Semily. Foto: FB Martina Kupky
K přesunu provozu z dočasného autobusového nádraží dojde v neděli.
K přesunu provozu z dočasného autobusového nádraží dojde v neděli.
Hlavně aby jim tam jezdily autobusy a ne jako v Berouně. Držím jim palce.
Oddělovat autobusovou dopravu od vlakové byl asi ještě hloupější nápad, než oddělovat příměstskou dopravu od MHD. Proč to hodně měst mělo takto „špatně“ ?
Protože někdy v roce 1950 došlo k přesunu místních autobusových linek od ĆSD* do podniků ČSAD a tak až do 90. let (první snahy o integrované dopravní systémy) vedle sebe existovaly dva naprosto nezávislé světy: vlaky ČSD a autobusové linky provozované jednotlivými ČSAD (krajské podniky). Bez jakékoliv koordinace.
*Existovaly i soukromé autobusové linky, ty taky přešly pod ČSAD.
Tak třeba v takovém Náchodě bylo a dodnes je autobusové nádraží hned u nádraží železničního. A některé autobusové linky na vlaky navazovaly. I v těch 60. – 70. – 80. letech. Když večerní rychlík od Prahy nepřijel včas, šel se některý řidič linky na Nový Hrádek dokonce zeptat výpravčího, jaké má zpoždění, a podle toho se rozhodl, jestli bude čekat. Navzdory konkurenci ČSAD – ČSD.
Jasně, třeba v Příbrami obě nádraží také byla vedle sebe, ale to byla spíš výsledek okolností, než systematické snahy.
V Semilech bylo „autobusové nádraží“ v centru na Riegrově náměstí. Tedy byly tam zastávky kolem dokola zeleně uprostřed náměstí. Od vlaku to bylo vzdálenostně asi 1 km. V roce 1992 došlo k přesunu do současné „dočasné“ poloha, což je k vlaku o dost blíž, ale zase to mnozí mají dál do centra.
Podobně na tom byl Turnov. Autobusák stál dole u řeky, blíž centru, ale daleko od vlaku. Dneska je to naopak. Bus terminál u vlaku, ale do centra pěšky 20 min.
U toho Turnova je to motivováno asi nejen přestupem na vlak, ale i tím že čím dál víc busů tam sjíždí z dálnice a zase se na ni vrací, tak se tím tolik nezdrží. Ale do města je to trochu daleko, zrovna teď o víkendu jsem hledal jestli něco nejede mezi terminálem a autobusákem, abychom to s dětmi nemuseli jít tam a zpět, ale moc toho nejelo…
1. Množství autobusů mezi nádražím v Turnově a centrem je omezené.
2. Některé v této relaci nepřepravují.
3. V centru různé spoje staví na různých zastávkách. Pro cestu z centra se obtížně vyhledává, kam jít.
4. Při použití autobusů zastavujících u nádraží a končících na autobusáku bývá různé, u jakého nástupiště zastaví – třeba je uváděno 10, ale zastaví jen u nádražní budovy.
Bohužel se dnes nádraží trochu vzdálila. Doba kdy bylo autobusové nádraží před budovou vlakového a pokračovalo na Dvořáko nábřeží je dávno pryč. Stejně jako ČSAD v protější budově, kde byl i hotel a garáže pro autobusy už také využívá nějaký vrakoservis. Přestup do autobusu v PB film Turista s panem Brodským v hlavní roli. https://www.facebook.com/share/p/18D1YSz4ck/
Nebo to bylo o lidech jako je to dodnes. Někde si navzájem škodí, někde míň.
Dodnes se někteří dívají na přestup bus-vlak jako na něco nečistého, či snad kacířského … přitom proto neexistuje jediný důvod. Na letiště se také nelítá jen pomocí aerotaxi či motorového padáku.
ech, vypadlo mi slovo: pro to oddělení neexistuje jediný důvod.
To platilo zcela stejně i na Slovensku a přesto je tam až na minimum výjimek AN vedle ZST. Takže důvod asi bude jiný.
Mě trochu překvapuje, že ten autobusáku, kde projde víc lidí než na nádraží, nepotřebuje budovu větší než místní škole za několik stovek milionů…
Protože o umístění autobusáku rozhodovali úředníci z města, kteří v onom městě nikdy nepotřebovali přestupovat z vlaku na autobus. To se nevylučuje s tím, že obojí občas používali.
Protože pozemky u dráhy byly dříve využity. Skladiště, stavebniny, uhlíři, manipulační koleje apod.
Protože třeba v Plzni si polohu CAN údajně prosadila Škoda, aby to měli blízko. Možná je to urban legend, ale jakous logiku to má.
Poloha CAN v Plzni je jednoznačně motivovaná dovozem dělníků do Škodovky.
Starý semilský autobusák pochází z doby, kdy se o všem rozhodovalo ve stranickém aparátu a ostatní orgány, od ministerstev po MNV, jen vykonávaly pokyny vzešlé z jednotlivých pater KSČ. Názorně je to vidět v seriálu Okres na severu.
Já měl za to, že Semily mají autobusák už porevoluční a původní výchozí zastávka byla na náměstí u Prioru.
To si nemyslím, tady ten označník vypadá „předrevolučně“. Zámková dlažba a boudičky jsou určitě porevoluční, ale to mohla být rekonstrukce. https://www.turistika.cz/mista/semily-autobusove-nadrazi/foto?id=498658
To si nemyslím 🙂 ja ho na tom náměstí zažil – https://www.semily.cz/dopravni-terminal/d-2012
Přesně tak, v SM byl původně na náměstí. Přesun do Podmoklic přišel v roce 1992.
To si myslíte blbě, autobusák byl vždy na náměstí. Při rekonstrukci náměstí se přestěhoval na právě dočasné stanoviště Kde je doteď, protože se čekalo že bude u vlakového nádraží. Jelikož tam povede průtah musí nádraží pryč. Konečně i kruháč od Brodu je na to již dávno připraven
Podle mě byla důvodem celkem jednoduchá snaha umisťovat autobusáky „proklientsky“ do míst,kde jezdí lidi,a ne nutně tam, kde jezdí vlaky.
Ve městech,kde má nádraží inteligentní polohu,, byl autobusáky často přímo u něj i tehdy (Kolín, Tábor, Pardubice). Zatímco když je nádraží tak trochu mimo,tak AN často vzniklo v „lepší“ poloze (Vary, Jičín, Dvůr Králové).
Přitom se kolikrát v takovém případě nabízí vést linky přes centrum a ukončit je u nádraží, aby byla jak obsluha, tak přestup. Když už tedy nádraží nelze přesunout blíže centru.
Je teda pravda, že v minulé době byla potřeba větších nádraží, když všichni lidi jezdili do fabriky na šestou; stále ale by dávalo smysl mít ten terminál u vlaku, který po „optimalizaci“ dopravy by postačoval pro dnešní dobu?